Linux se snaží dostat i do velkých systémů

Servery poskytovatelů Internetu a malých firem jsou polem, kde je přítomnost Linuxu již samozřejmostí. Hovoří se o re...


Servery poskytovatelů Internetu a malých firem jsou polem, kde je přítomnost
Linuxu již samozřejmostí. Hovoří se o relativně příznivých šancích Linuxu na
desktopech uživatelů. Jak je to však v prostředí velkých systémů? Bude se podíl
Linuxu v komerční sféře
a v oblasti velkého byznysu zvyšovat?
Oznámení o podpoře Linuxu se množí a své ano už řekly např. firmy SAP a CA.
Přesto je však budoucnost Linuxu ve velkých systémech zatím velmi nejistá.
V první řadě je namístě otázka, zda jsou systémy s otevřeným kódem vůbec vhodné
pro provoz kritických aplikací. Tato otázka míří tedy k filozofii Open Source
jako takové.
Pokud byste byli manažerem velkého systému, mohli byste se jistě obávat, že
detailní znalost vašeho prostředí může pomoci případnému narušiteli. Na druhé
straně je ale třeba uvážit i to, že systém s otevřeným kódem byl detailně
rozebírán tisíci vývojáři, a díky tomu byla řada bezpečnostních děr již úspěšně
odhalena a zalátána. Na příkladu řady společností (kromě výše zmíněných např.
Oracle, IBM nebo Sun) se ukazuje, že očekávají i to, že si také jejich velcí
zákazníci mohou zvolit právě Linux (či dokonce model Open Source obecně).
Ostatně řada firem si již řešení postavená na Linuxu zvolila. A na druhé straně
i mnoho softwarových výrobců (včetně Microsoftu) do jisté míry s některými
myšlenkami Open Source koketuje. To přinejmenším dokazuje, že celá myšlenka
otevřeného kódu není úplný nesmysl, jak se to mohlo jevit ještě před dvěma lety.
Nejnovější není vždy nejlepší
Druhou otázkou jsou vývojové cykly softwaru. Linux se paralelně vyvíjí v
několika řadách (z nichž jedna je vždy označena jako vývojová a druhá jako
stabilní). Nemusí vždy platit, že nejnovější verze je tím nejlepším (většinou
platí, že je nasazována nejnovější verze ve stabilní řadě). Naopak nejnovější
verze, zřejmě bude ještě neodladěná.
Různé opravy, "patche" či "service packy", se nevyhýbají ani komerčnímu
softwaru. Tam výrobce obvykle deklaruje, kdo by si měl co nainstalovat (třeba
důrazně nedoporučí používání beta-verzí na počítačích s důležitými daty apod.).
Totéž však můžete očekávat i od firem, které distribuují Linux. Že používáte
právě tento operační systém, to ještě neznamená, že musíte také stahovat a
instalovat nejnovější verze. Linuxová distribuce pro vás může fungovat stejně
jako libovolný dodavatel komerčního softwaru. A koneckonců tak i stále více
funguje (třeba včetně poskytování zákaznické podpory apod).
O peníze jde až v první řadě
Třetí otázkou je cena. Postavit si třeba informační webový server zcela zadarmo
(včetně skriptů a podpůrné databáze) a navíc na nijak zvlášť náročném a drahém
hardwaru to je jistě lákavé. Totéž platí pro desktop (komerční kancelářské
balíky nejsou rozhodně zadarmo). Ovšem pokud se pohybujete v oblasti velkých
systémů, není cena za operační systém ani za jednoduchou aplikaci příliš
podstatná každopádně představuje jen zlomek ceny celkové. Úspora nákladů není
tedy dostatečnou motivací pro průnik Linuxu do velkých řešení. Nejvíce stejně
zaplatíte za služby související s implementačním procesem.
Trocha filozofie
Posledním problémem je, že přinejmenším část linuxové komunity prezentuje Open
Source jako cosi nadřazeného komerčnímu světu. Viditelný je zejména ostře
vyhraněný vztah k Microsoftu, ovšem lze to chápat i šířeji jako negativní
postoj k celé řadě společnenských jevů a institucí vůbec. Pokud budete šéfem
velké firmy, od nasazení Linuxu vás může odrazovat právě jeho pověst jako
čehosi s příchutí anarchie, co je vlastně k vaší firmě spíše nepřátelské. Může
vás klidně znepokojovat, že detailní znalost o vašem systému mají lidé
vyznávající zcela jiné pořadí hodnot.
Proto má řada firem z oblasti IT k Linuxu velmi rozporuplný vztah. Na jedné
straně jej přinejmenším verbálně podporují, poněvadž Linux je v jejich rukou
jakési kladivo proti Microsoftu. Současně však tuší, že si tak mohou podřezávat
větev i samy pod sebou.
Do jisté míry negativně může u linuxové komunity působit právě ostré vymezení
vůči Microsoftu a jeho produktům. To je pochopitelné u konkurenčních firem, ve
světě free softwaru by však člověk spíše čekal zdůrazňování jisté (eventuálně i
principiální) "mimoběžnosti".
Závěr
Pro budoucnost Linuxu ve velkých systémech je klíčová role firem, které Linux
distribuují a které jako asi jediné mají v moci očistit Linux od poněkud
negativní pověsti, jež mu brání ve větším uplatnění ve světě "big byznysu".
Uvidíme, zda se to linuxovým distributorům podaří.
9 2086 / pahn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.