lNa trhu IT se formují noví lídři

Veřejné mínění nedávno vzrušila zpráva o tom, že divize osobních počítačů firmy IBM byla zakoupena čínskou spo...


Veřejné mínění nedávno vzrušila zpráva o tom, že divize osobních počítačů firmy
IBM byla zakoupena čínskou společností Lenovo. Jde o obchod za téměř dvě
miliardy dolarů a čínskému výrobci má usnadnit vstup na světové trhy.
Představitelé místních firem však uznávají, že takový vstup bude velmi obtížný.
"Nejde jen o rozdílný jazyk či o požadavky zákazníků, ale i o zcela odlišný
manažerský styl," říká Byron Wu z analytické společnosti iSuppli.

Velkou konkurenci má však Čína hned vedle sebe. Tou je bezesporu Tchaj-wan, ve
kterém sice žije dvacetkrát méně lidí než na pevninské Číně, ale jehož
technologická kapacita je obrovská. Tchaj-wan se v roce 1949 na konci občanské
války od Číny oddělil, což ta do dnešní doby velmi nelibě nese a Tchaj-wanu
hrozí invazí v případě, že vyhlásí svou nezávislost.
Navzdory této neustálé hrozbě však počítačový průmysl na Tchaj-wanu nebývale
vzkvétá. Podle pozorovatelů to je nejen díky dobrým manažerským schopnostem
Tchajwanců, ale i jejich jazykovému a kulturnímu provázání s Čínou. Tchaj-wan
totiž šikovně zařadil čínské firmy do svého výrobního procesu, a využívá tak
jejich levnou pracovní sílu. Společnosti jako Asustek Computer nebo Hon
Precision Industry sice nejsou ve světě zcela známými značkami, ale ve svých
továrnách v Číně vyrábějí širokou řadu velmi známých produktů, jako jsou
například přenosné počítače firmy Apple Computer či herní konzole PlayStation 2
od Sony. Analytici jsou přesvědčeni, že bez takových firem by počítačový
průmysl dnes vypadal úplně jinak, než jak ho nyní známe.
Tchajwanské společnosti zaměstnávají v Číně desítky tisíc mladých lidí, z nichž
většina se do těchto výrobních center přestěhovala z chudých oblastí čínského
venkova s očekáváním zlepšení svých životních podmínek. Například ve městě
Suzhou nedaleko Šanghaje pracují pro tchajwanskou firmu BenQ převážně mladé
ženy za měsíční plat nižší než 100 dolarů montují monitory LCD. Podle Davida
Wanga ze společnosti Applied Materials je výše uvedený příklad typickou ukázkou
výroby v Číně. Kvalifikovaní dělníci jsou schopni si vydělat oproti
nekvalifikovaným spolupracovníkům v průměru až o 30 % více. Technický personál
stejně jako management už může počítat s výplatou od 200 do 300 dolarů měsíčně.
To je asi pětina toho, co je obvyklé na ostrovním Tchaj-wanu.

Kontraktační výroba
Řada tchajwanských firem má již více než 20leté zkušenosti s výrobou
počítačového hardwaru. Tyto korporace začínaly s levnými a relativně
jednoduchými komponentami, jako jsou například plastové konektory, a teprve
poté se začaly věnovat sofistikovanějším zařízením. Manažeři těchto firem pak
svá místa opouštěli a zakládali nové firmy. Výsledkem je ohromující směs
tchajwanských organizací, které jsou si jak personálně, tak i obchodně velmi
blízké. A také firem, které jsou nejvýznamnějšími dodavateli komponent pro
výrobu takových produktů, jako jsou počítače, LCD televize či mobilní telefony.
Podobné skupiny výrobců však lze v Asii vidět i v jiných lokalitách, například
v Jižní Koreji či v Japonsku. Conway Lee z firmy BenQ k tomu podotýká:
"Seskupení výrobců elektroniky v Asii vznikalo opravdu spoustu let. Pokud by se
mělo vytvořit i jinde ve světě, znamenalo by to vyvinout příliš mnoho úsilí."
Výroba na základě kontraktů není pro žádné slabé povahy. Jde o velice
konkurenční prostředí a profit je velice nízký. Vítězí ten, kdo získá velkou
zakázku, na malé se vydělat nedá. Také proto se tchajwanské firmy začínají
obávat čínské konkurence, která má k velkým objednávkám přece jen poněkud blíž.
Ukazuje se však, že hrozba až tak bezprostřední není. Čínští kontraktační
výrobci totiž trpí nedokonalým systémem dodávek, špatnou výrobní expertizou i
nevhodnými mechanismy kontrolujícími kvalitu výroby, takže ve srovnání s
tchajwanskými producenty zatím nejsou pro takové firmy, jako je Hewlett-Packard
či Dell, tak zajímaví.
Čínští producenti se nyní proto soustředí především na výrobu méně náročných
elektronických zařízení, jako jsou například DVD přehrávače či televizní
přijímače. Podle pozorovatelů se však tento stav může velmi brzy změnit hned
poté, co firmy získají potřebné zkušenosti a budou schopny lépe konkurovat
výrobcům sofistikovaných produktů. Změna strategie
Tchajwanské firmy určité nebezpečí tuší již delší dobu, a proto se postupně, od
konce devadesátých let, začínají soustředit i na další segmenty, jako je
například design řešení. Firma High Tech Computer byla jednou z prvních, která
zájemcům nabízí pokročilé vývojářské služby (třetina zaměstnanců této firmy z
celkového počtu 3 000 přitom pracuje v oddělení R&D). I když není ve světě
příliš známa, velkou měrou se podílí na návrhu a výrobě PDA iPaq od společnosti
Hewlett-Packard. Účastní se i vývoje a produkce přenosných zařízení pro mnohé
mobilní operátory, kteří je pak nabízejí pod svými značkami jde například o
práci pro Vodafone či T-Mobile. Společnost High Tech Computer tak de facto
patří mezi největší dodavatele PDA pracujících pod systémem Windows Mobile.
Představitelé firmy však odmítají, že by na trh vstoupili se svou vlastní
značkou. "Dosavadní stav nám vyhovuje," říká jeden z manažerů této tchajwanské
společnosti.
Jiné firmy se rozhodly postupovat podobně s tím rozdílem, že se na trhu svou
značku snaží uplatnit. Jde například o již zmiňovaný BenQ, který vyvíjí, vyrábí
i prodává přenosné počítače či mobilní telefony. Přitom však pokračují ve své
tradiční činnost, tedy kontraktační práci pro jiné významné společnosti. To, že
na trh uvádí své vlastní zařízení, by mělo údajně zvýšit relativně nízkou
marži, kterou smluvní výrobou získávají. BenQ je přesvědčen, že právě cesta
vlastních produktů je z dlouhodobého hlediska jediným způsobem, jak činnost
firmy rozvíjet.


Cesta vlastních značek tchajwanských firem
Vytváření vlastních značek je pro naprostou většinu tchajwanských výrobců věcí
neznámou a ani v budoucnu nelze čekat nějakou zásadní změnu. Výjimku přitom
tvoří kromě firmy BenQ či Asustek také Acer, jenž patří v současné době mezi
nejznámější světové producenty osobních počítačů.
Sám BenQ jako sesterská společnost Aceru přitom změnu své strategie začal řešit
již v roce 2001. Tehdy se rozhodl opustit své původní jméno Acer Communications
& Multimedia (ACM) a přijal novou image. Dalším krokem bylo navázání obchodních
vztahů s Čínou, což byl odrazový můstek pro další expanzi na světové trhy.
Současně manažerský tým BenQ začal pokukovat i po dalších odbytištích, zejména
po Evropě. Tamější distributoři sice dobře znali ACM, avšak nebyli si úplně
jisti tím, zda BenQ jako nástupnická organizace ACM bude schopna vyhovět všem
jejím požadavkům. "Proces navázání důvěry trval jeden nebo dva roky," říká
jeden z představitelů firmy BenQ.
Během uvedené doby otevřel BenQ v Evropě devět zastoupení a zprovoznil základní
logistické centrum včetně nabídky služeb, které místní distributoři a reselleři
vyžadovali. A úsilí se vyplatilo. V posledním čtvrtletí loňského roku se BenQ
stal například v Německu druhým největším dodavatelem televizních přijímačů
postavených na technologii LCD.
Evropský trh se firmě BenQ pro světovou expanzi zdá příhodnější než ten
americký. Je totiž snadnější se v něm orientovat a také vnímání asijských
značek je zde výrazně pozitivnější. Navíc v Evropě působí jen omezený počet
společností, které mohou firmě BenQ, která nabízí především LCD televize,
notebooky, projektory, digitální fotoaparáty, MP3 přehrávače a mobilní
telefony, konkurovat.
Pokud se pro podobnou cestu jako BenQ rozhodnou i některé další tchajwanské
společnosti, u evropských distributorů by mohly mít dveře otevřeny.
Na trh IT se však snaží proniknout i další rozvíjející se firmy. Analytici
přitom pečlivě sledují rozvoj v takových zemích, jako je Indie, která se mimo
jiné soustřeďuje na výrobu levnějších variant PC a nabízí i obrovský potenciál
pro vývoj a outsourcing.

Úspěch čínských firem není náhodný
Lenovo není jedinou čínskou IT firmou, která se dostala do většího povědomí
světové veřejnosti. Příkladem mohou být i komunikační firmy Huawei Technologies
či ZTE. Obě prodaly do zámoří produkty v hodnotě mnoha miliard dolarů. Huawei v
současnosti mimo jiné otevřela už 55 poboček po celém světě a úspěšně působí
nejen na americkém trhu, ale i v Evropě či Africe. Její obrat dosáhl v loňském
roce výše okolo 5,5 miliardy dolarů a díky navázané těsné spolupráci se
společností 3Com může v příštích letech výrazně růst. Více než polovinu své
produkce ale nakonec umístí přece jen na domácí trh.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.