Machiavelliho metody podle Dilberta

Dilbert, americkým humoristou Scottem Adamsem vymyšlená legrační postavička smolaře s kravatou nakřivo a poněkud výs...


Dilbert, americkým humoristou Scottem Adamsem vymyšlená legrační postavička
smolaře s kravatou nakřivo a poněkud výstředními nápady, docela dobře připomíná
jak Švejka, tak i Dona Quijota. Dilbert také vede věčnou válku s lidskou
hloupostí a větrnými mlýny byrokracie.
Vezměme si kupříkladu Dilbertovy názory na tak bezesporu odpudivou stránku
povahy, jakou je snaha obohatit se nebo získat osobní moc na úkor lidí, kteří
se poctivě snaží být týmovými hráči. Dilbert říká, že když se někdo chce vydat
touto cestou, tak by si měl brát příklad z Machiavelliho doporučení, jak
bojovat o moc a jak ji udržet. Metody tohoto známého florentského renesančního
politika, historika, literáta a vojenského teoretika v jedné osobě (1469-1527),
jenž byl jedněmi moralisticky odsuzován a druhými nekriticky oslavován, se prý
báječně hodí i pro kariéristy, kteří mají více ambicí než schopností.
Rada č. 1: poskytujte špatné rady
K tomu je ovšem nutné se naučit rozpoznat, kudy vede tak zvaná CNO aneb "cesta
nejmenšího odporu", aby se taková rada "ujala". Tak se například stane, že se
váš nadřízený dopustí nějakého prohřešku proti etice chování k jednomu z
podřízených. Postižený se na vás obrátí s žádostí o radu. A vy se jednoduše
rozhodnete pro "cestu nejmenšího odporu", která v tomto konkrétně historickém
případě znamená, že spolupracovníkovi poradíte, aby se nedal a vyhlásil šéfovi
válku. Ale ještě předtím musíte sám informovat šéfa svého šéfa. Takový postup
vám otevře cestu na šéfovo místo, neboť nemůže přece zůstat vedoucím ten, kdo
uráží podřízené, zatímco spolupracovník je ze hry vyřazen jako člověk, který se
neovládá a jde hned do konfrontace.
Rada č. 2: jak se vyrovnat s pravdou
Ano, kdo se chce vyšvihnout nahoru, nesmí lhát. Ale říkat pravdu také není
jednoduché. Jak to tedy udělat, aby se vlk nažral a koza zůstala celá? Proto je
nutno se naučit ovládat umění "sdílet pravdu". O co jde? V první řadě by si náš
kariérista měl uvědomit, že existuje řada způsobů, jak neříkat pravdu a přitom
nebýt označen za lháře. Jeden z nich naznačuje, že stačí, když ve svém výroku,
který je pravdivý, prostě opomenete zdůraznit tu či onu kvalitu. Metoda
"sdílení pravdy" může tedy mít podobu, kterou naznačují následující příklady.
Rada č. 3: s jakými lidmi se stýkat
Rada číslo 3 se týká výběru lidí, se kterými by zájemce o rychlý a bezpracný
postup měl nebo neměl být viděn. Hlavní doporučení zní: Nikdy nechoď na oběd s
člověkem, jenž má nižší plat. Ovšem i v tomto případě platí některé výjimky.
Podle nich můžeš jít na oběd i s osobami zařazenými v nižší platové stupnici,
pokud se jedná o:
1. tvoji sekretářku, ovšem pouze v den matek nebo žen
2. sekretářku tvého nadřízeného
3. smrtelně nemocného pracovníka, čímž si vysloužíš punc soucitného člověka
Pokud se však z nějakých nechtěných příčin stane, že musíš sedět u stolu s
člověkem, který má menší plat, tak pohotově aplikuj radu 3. To znamená ihned si
dej před ústa ubrousek a patřičně se od dotyčného odkláněj. Po obědě musíš
všude tvrdit, že ten člověk je nemocný a že zemře. Tím se nedopouštíš žádné
lži, protože všichni jednou zemřeme. Ideální situace je samozřejmě taková, když
jsi viděn při obědě s osobou, která má vyšší plat. Musíš ovšem počítat s tím,
že takoví lidé udělají všechno možné i nemožné, aby se obědu s tebou vyhnuli.
Proto je nyní na tobě, abys byl čiperný a nevypočitatelný, prostě jako
Machiavelli. Dilbert doporučuje několik variant. Například se nesmíš bát a vzít
na sebe zorganizování nějakého společenského podniku, třeba oběd nebo večeři, v
rámci celého pracovního týmu (samozřejmě nikoli za tvé peníze, ale za tvoji
slávu, že jsi se toho ujal). Jinou možnost ti skýtá skutečnost, že máš k
dispozici nějakou informaci, která má firemní význam a jako taková je zajímavá
pro osobu z vyšší platové hierarchie. Dilbert ti radí, abys právě takovou
cennou vědomost považoval za rukojmí, které dotyčný získá, když poskytne
výkupné v podobě přijetí tvého pozvání na oběd. Lidé z tvého okolí se o tom
samozřejmě musejí dovědět nebo být přímo očitými svědky.
Rada č. 4: preferuj práci s neověřitelnými výsledky
A konečně ani poslední Dilbertova rada by neměla uniknout pozornosti žádného
správného kariéristy. Ta říká: protlač se jen k takovým projektům, kde nejsou
žádné ověřitelné výsledky. Vyhýbej se úkolům, jejichž hodnotu lze změřit
kvantitou nebo časem. Dilbert dělí pracovní zařazení na špatné a na dobré.
Špatné je takové, kde se okamžitě projeví tvé nedostatky, což prý představují
takové obory jako prodej, programování, operační řízení, služba zákazníkům a
doprava. A dobré zařazení, kde můžeš alespoň na čas zamaskovat svou nízkou
úroveň, údajně představuje strategie, vše ve spojitosti s médii, marketingem a
reklamou. Ale teď vážně.
Vždyť je to všechno jen nevážné. Nebo snad ne?
0 1112 / darn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.