Magie formátů? pražádná věda

Množství nejrůznějších počítačových programů způsobilo před několika lety vznik až nepřehledného počtu nejr


Množství nejrůznějších počítačových programů způsobilo před několika lety vznik
až nepřehledného počtu nejrůznějších formátů datových souborů. Každý se snažil
jít vlastní cestou a prosadit právě ten svůj na úkor konkurence i za cenu
nekompatibility s okolním světem. Jen málokterému datovému souboru se to
povedlo, v oblasti grafických formátů je situace obdobná.
Dnes se proto můžete jak v grafické a DTP oblasti, tak při používání grafiky na
internetu setkat s poměrně omezeným, zato ale ustáleným počtem grafických
formátů. I když patří grafické formáty používané na internetu do stejné nebo
alespoň do příbuzné oblasti jako obecné grafické formáty, odlišují se řadou
specifik, které z nich tvoří separátní skupinu. Dnes se podíváme na obě skupiny
těchto formátů.

Království DTP
Problematika datových formátů v grafické a DTP oblasti spolu s předtiskovou
přípravou (pre-press) může být rozebírána z několika úhlů pohledu. Prvním je
"kvalita" nativních formátů jednotlivých grafických programů, případně jejich
vzájemná kompatibilita, druhým pak něco jako univerzální grafický formát vhodný
pro přenos dat mezi jednotlivými grafickými programy a platformami (PC-Mac),
popřípadě z grafického programu do fáze pre-pressu.
Pokud se tedy zaměříme na DTP oblast, máme v současné době k dispozici čtyři
možnosti, jak svá grafická data uložit a distribuovat dále: první je již
zmíněný nativní grafický formát, následují pak EPS, PDF a TIFF.

EPS
Zapouzdřený PostScript, jak zní v překladu název tohoto formátu, je primárně
určen pro přenos grafických dat pro účely tisku. Tomu odpovídají jeho
vlastnosti. EPS soubor obsahuje "zabalená" zapouzdřená data v postscriptovém
formátu, určená pro přímý tisk na tiskárně tedy bez nutnosti další konverze na
tisková data. Pokud vlastníte postscriptovou tiskárnu, je možné EPS soubor na
ni přímo poslat (zkopírovat), a on se vytiskne, stejně tak to platí i v případě
osvitové jednotky pro výrobu filmů, tedy tiskových předloh. Nevýhodou EPS
souborů je ale velmi nízká možnost jejich dalšího editování a zpracovávání.

PDF
PDF vyvinula společnost Adobe jako otevřený formát pro distribuci
elektronických dokumentů. S rozšířením internetu se jeho význam začal
stupňovat. Velká univerzálnost toho formátu se mu ale stala časem na obtíž, a
tak byla vytvořena jeho další verze, označovaná PDF/X (ta ještě obsahuje tři
další podmnožiny).
PDF formát je určen zejména pro přenos dat v pre-pressu, soubor může obsahovat
prakticky libovolná data, jako jsou fonty, formátování, grafiku a barvy. PDF
soubor lze bez problémů vytvořit z jakékoliv aplikace, která umožňuje tisk. PDF
soubor je také zajímavý pro možnost své dodatečné editace, která je na rozdíl
od EPS souboru výrazně jednodušší a bohatší.
Významnou výhodou formátu PDF/X je možnost kódování prvků (text, čárová
grafika...) vektorovým způsobem, což výrazně zmenšuje velikost výsledného
souboru, stejně jako vlastní kompresní metody. Verze PDF/X formátu představují
PDF/X-1 pro výměnu dat nezávislou na jednotlivých místech použití, protože
všechny potřebné prvky jsou do takovéhoto PDF souboru vloženy. PDF/X-2 jsou pak
lehce "nekompletní", protože obsahují odkazy například na externí fonty.
Poslední varianta, PDF/X-3 je podobná verzi 1, má ale více propracovanou
možnost práce a použití barev. Výhodou PDF dokumentu je také možnost vyjmout,
popřípadě nahradit libovolnou stránku v případě vícestránkového dokumentu.

TIFF
Přesněji řečeno jde o formát označovaný jako TIFF/IT, tedy Tagged-Image File
Format/Image Technology. Jeho počátky vycházejí z velmi rozšířeného formátu
TIFF 6.0, uvedeného v roce 1992. První zmínky o použití TIFF/IT jsou z roku
1996, tehdy ale nebyl ještě příliš rozšířen. Vývoj tohoto formátu má na svědomí
organizace DDAP (Digital Distribution of Advertising for Publications), mající
na starosti problematiku výměny podkladů a dat v pre-press oblasti.
Jednou z největších výhod (a současně i nevýhodou) tohoto formátu je jeho
robustnost, tedy kvalita věrnosti přenášených dat. TIFF představuje bitmapový
formát, data v něm uložená jsou tedy při jeho vytváření rastrována, a zaručují
tak téměř naprostou eliminaci případných chyb při jejich dalším použití. Ať
otevřete TIFF soubor/obrázek v jakémkoliv programu, vždy by měl vypadat
naprosto identicky. To s sebou ale nese i nevýhodu prakticky nulové možnosti
následné editace. S TIFF souborem můžete sice dále pracovat, ale vždy už jen
jako zdroj pro další použití, původní data měnit nelze. TIFF soubory používají
také kompresi. Nejrozšířenější je LZW komprese, v novějších verzích se ale
používají také další kompresní algoritmy.
Pokud vás zajímá srovnání výše uvedených formátů, doporučuji vám k prostudování
stránky již zmíněné organizace DDAP.

Bezbřehý internet
Jak jsme se zmínili už na začátku tohoto článku, grafické formáty určené pro
použití na internetu představují speciální, odlišnou skupinu se specifickými
vlastnostmi v porovnání s klasickými grafickými formáty. Jejich nejdůležitějším
kritériem, v podstatě "životní filozofií", je velikost. Kvůli nutnosti stahovat
grafiku po stále ještě pomalém modemovém připojení, i když ani v případě
rychlejších variant, jako jsou kabelové nebo DSL modemy či pevné linky, není
situace o mnoho lepší, je kladem důraz na to, aby použitá grafika byla co
nejmenší při současném zachováním co nejlepší kvality, a nezpomalovala tak svou
velikostí celkovou dobu stažení dané stránky.
Dalším, neméně důležitým, i když opomíjeným aspektem je fakt, že formát GIF je
licencovaný, ale o tom blíže až dále v textu.
Dnes jsou na internetu nejpoužívanější tři formáty, JPEG (JPG), GIF a pro
určitou skupinu uživatelů stále populárnější PNG.

JPEG
Tento formát je vhodnější pro fotografie. Používá ztrátovou kompresi, která
zmenší velikost obrázku na úkor jeho kvality. Kvalita a velikost souboru
komprimované JPEG záleží na nastavení kompresního poměru. Ten udává, jak velkou
plochu algoritmus frekvenčně analyzuje (např. 10 x 10 obrazových bodů) a jaké
množství detailu z obrazu ztratí. Jeho počátky se datují do roku 1990, kdy byl
standardizován normou ISO. Formát JPEG podporuje 24bitovou grafiku, obrázek
tedy může obsahovat až 16 777 216 barev. Všechny informace o jednotlivých
barvách ukládá v takzvaných RGB složkách, kdy každá barva je vyjádřena jako
trojkombinace tří základních barev. Zastoupení každé barvy můžeme vyjádřit
číslem 0 až 255, což je 8 bitů, barvy jsou tři, tedy celkem potřebujeme 24 bitů
pro vyjádření libovolné z více než 16 milionů možných barev.
JPEG používá různé kompresní algoritmy, velikost komprese může být nastavována
lokálně tak, že různé plochy obrázku používají různou kompresi. Typickým
příkladem je obrázek s obličejem na pozadí obličej používá jinou kompresi než
pozadí.

GIF
Formát Compuserve GIF je vhodný pro kresby, jako například loga firem, které
obsahují ostré hrany, jednobarevné plochy a relativně málo barev. Velikost
obrázku ve formátu GIF totiž záleží hlavně na počtu barev, které pro uložení
zvolíte. Maximální počet barev je při použití formátu GIF omezen od 2 (1bitová
barevná hloubka) do 256 (8bitová barevná hloubka) barev. Stejně jako u formátu
JPEG se snažte zvolit co nejméně barev, ale tak, aby to na kvalitě obrázku
ještě nebylo příliš znát. Formát GIF není pro fotky vhodný, protože mají
většinou hodně barev, naopak JPEG není vhodný pro kresby, protože mají ostré
hrany a jednobarevné plochy, na kterých je vidět snížení kvality při použití
komprese.
Formát GIF podporuje osmibitovou grafiku, tedy až 256 barev, a umožňuje jednu
barvu v obrázku nastavit jako průsvitnou (transparent). Dalším specifikem je
takzvaný prokládaný GIF, který umožňuje postupné zobrazování obrázku už v
průběhu stahování (obrázek se zobrazí celý, v horší kvalitě, a postupně se
zaostřuje). Na rozdíl od JPEG souboru nabízí GIF možnosti animací.

PNG
Často bývá označován jako nástupce formátu GIF. Konsorcium W3C vydalo jeho
specifikaci (respektive doporučení recommendation) v říjnu roku 1996. Ve
srovnání s formátem GIF má lepší podporu barev (až 32 bitů), lepší podporu
transparence obrázku a více typů prokládání. Ještě donedávna se obrázky ve
formátu PNG v prohlížečích nezobrazovaly, jeho podpora byla implementována až
od jejich čtvrté generace.
Formát PNG také využívá bezeztrátovou kompresi, navíc si lze vybrat z několika
typů. Formát PNG také implementuje řadu metod pro lepší zobrazování obrázků,
například automatickou detekci poškození, jejich praktické využití však závisí
na výrobcích konkrétních programů. Animované obrázky lze vytvořit v odvozeném
formátu MNG.
Do PNG jdou navíc přidávat další položky, například vektorová grafika. Obyčejný
browser ji nezobrazí a ignoruje ji zobrazí standardní obrázek, ale program,
který vektorový PNG vytvořil, ho umí opět rozložit na jednotlivé objekty
(například FireWorks).
Zásadním rozdílem mezi formáty PNG a GIF je cena. Zatímco PNG (i JPEG) je
naprosto zdarma, GIF je licencovaný. Co to znamená? Autor každého programu,
který umí ukládat do GIFu, musí zaplatit licenční poplatek a ten nakonec
zaplatí stejně uživatel. Stejně tak by bylo nutné platit licenční poplatky za
obrázky generované na straně serveru (například nejrůznější grafy), proto se
zde přímo nabízí použití formátu PNG.

Na co se můžeme těšit?
Vývoj v této oblasti není tak bouřlivý jako v jiných oblastech IT, přesto i zde
se stále objevují nové trendy a technologie. V oblasti DTP a grafiky je snad
největší pohyb v poslední době okolo formátu PDF, který stále získává na
oblibě. Dnes je už prakticky běžná situace, kdy DTP studia posílají svoje
podklady pro tisk nikoli ve formátu PS (PostScript), ale v PDF.
Internetová grafika pak zažívá velký rozvoj zejména v oblasti animací, kterým
jsme se zde příliš nevěnovali. Týká se to hlavně formátu Flash, jehož možnosti
jsou obrovské. Podobně zajímavý je také vektorový formát SVG Scalable Vector
Graphics. SVG představuje otevřený jazyk pro popis 2D vektorové a vektorově-
bitmapové grafiky v XML (Extensible Markup Language). SVG vzniká pod záštitou
konsorcia W3C (World Wide Web Consortium, http://www.w3.org/).
Snad jednou z posledních novinek je formát JPEG 2000, nejnovější verze
klasického formátu JPEG. Pokud vás zajímají bližší podrobnosti, doporučuji k
prostudování stránky věnované tomuto formátu (http://www.jpeg2000info.
com).









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.