Management znalostí

Pro vývoj IT průmyslu bylo vždy charakteristické, že nejpružněji reagoval na požadavky trhu. Pravděpodobně málokdo ...


Pro vývoj IT průmyslu bylo vždy charakteristické, že nejpružněji reagoval na
požadavky trhu. Pravděpodobně málokdo si uvědomuje, že od představení prvního
PC neuběhlo ještě ani 20 let. A že vůbec první elektronický počítač spatřil
světlo světa až po druhé světové válce. To je v porovnání s ostatními odvětvími
průmyslu nesrovnatelně krátká historie. 19. století bylo označováno jako
století páry, 20. století pak jako století atomu. Na prahu 21. století pro něj
používáme označení století informací.
Století informací
Asi každý z manažérů, ať již malé rodinné firmy nebo nadnárodního koncernu,
bude souhlastit s tvrzením, že jsou informace, a v nich obsažené znalosti a
dovednosti, tím nejcennějším, co potřebuje firma nebo organizace ke svému
úspěchu.
Počátkem 90. let se termín Know-how používal snad při jakékoli příležitosti,
která se týkala dalšího ekonomického rozvoje. Pod tímto slovním spojením se
však neskrývá nic složitějšího, než skutečný význam těchto slov: "Vědět jak".
Jde tedy o výrobní a obchodní postupy, technické a ekonomickopolitické znalosti
a v neposlední řadě o schopnost informace zpracovat, vyhodnotit je a použít v
rámci celé organizace, příp. celého pracovním týmu.
Ray Ozzie již v roce 1985 definoval groupware jako systém pro podporu týmové
práce. Základní premisy Komunikace, Koordinace a Kooperace, případně vedení,
stále plně vystihují potřeby firem a organizací na prahu 21. století.
Základní indicií pro toto tvrzení je skutečnost, že na rozdíl od let 80. a
počátku let 90., kdy IT manažeři požadovali informace hlavně o technických
parametrech, o tom, kolik kilobajtů, mega, giga případně terrabajtů obsáhne
nabízený systém, dnešní požadavky se týkají toho, jak jsou nabízené technologie
schopné řešit konkrétní potřeby firmy. Jde tedy o základní posun technologie na
druhé místo za vlastní řešení.
Zpracování informací
Technologie je pouhým technickým prostředkem pro dosažení cílů. V prvopočátcích
IT bylo zapotřebí zpracovávat rychle velké množství čísel, a vznikl tedy
elektronický počítač. Postupně bylo zapotřebí zpracovat více a více čísel,
počítače bylo nutné propojit; vznikly počítačové sítě. Když IBM uvedla první
PC, začaly se počítače používat i pro zpracování textu a postupně nahradily
psací stroje.
Tyto textové informace bylo zapotřebí doručit i dalším spolupracovníkům,
vznikly tedy systémy elektronické pošty. Ovšem pošta nestačila, informace bylo
třeba sdílet a vznikly tedy nejrůznější systémy, BBS počínaje a systémem WWW
konče. Vždy však šlo pouze o proprietární řešení jednoho problému.
Rostoucí nároky na konkurenceschopnost a výkonnost týmů vedou k pohledu na
informační systém jako na jakousi studnu vědění, která je schopna informace
schraňovat, zpracovávat, vyhodnocovat a následně poskytnout v relevantní
podobě. Jde tedy o soustavu technických a technologických prostředků
uspořádaných do takového systému. Základem však zůstává informace, ať již jde o
číslo či o text, případně obraz nebo zvuk.
Informace má vždy svou hodnotu, otázkou zůstává jakou. Osamocené číslo samo o
sobě nic neřekne, ale soustava čísel (např. účetní informace) po vyhodnocení
již dává podklad pro rozhodování. Obdobně má jeden dopis nebo fax či e-mail sám
o sobě omezenou vypovídací hodnotu o obchodním případu. Dokážeme-li ale
přehledně sestavit celou historií vztahu s jiným subjektem a ostatní informace
o něm, získáváme strategickou výhodu nad konkurencí.
Pokud tedy informační systém dokáže poskytnout všechny dostupné informace pro
rozhodování, ať jsou obsaženy v ekonomických databázích či v obchodní
korespondenci, případně pocházejí například z monitoringu tisku, burzy nebo z
jakéhokoli jiného zdroje, řeší se tím základní problém udržení
konkurenceschopnosti.
Základní charakteristikami pro udržení konkurenceschopnosti jsou tedy
následující cíle:
Produktivita
Opětovná použitelnost již vyhodnocené informace
Vyhledání informace
Optimalizace informace (extrahování podstatného)
Způsobilost
Taktika / Strategie,
Znalostní databáze
Koordinace
Flexibilita
Informovanost = Doručitelnost informace
Výuka / Výcvik
Diskuze
Inovace
Kooperace
Řízení projektů
Moderní informační systém
Jak tedy vypadá koncepce moderního informačního systému? Lotus představil svou
koncepci takového systému založenou na filosofii označované jako Knowledge
Management (organizace znalostí). Na této koncepci spolupracoval úzce se svou
mateřskou firmou IBM, s jejími vývojovými středisky a s dalšími subjekty z IT
průmyslu, např. se společností Compaq. Jde v podstatě o využití koexistence
tradičních relačních databází, Internetu/intranetu a groupwarových systémů a
aplikací pro řešení výše popsaných potřeb.
Jádrem systému je groupware Lotus Notes, který realizuje základní funkce
nezbytné pro týmovou práci, jako je elektronická pošta, plánování a organizace
času, workflow, fulltextové vyhledávání, řízení přístupových práv, šifrovací
mechanismy, replikační mechanismy atd. Přes toto jádro jsou zpřístupněny datové
zdroje, ať už relační databáze (SYBASE, ORACLE, DB2 ...), nebo aplikace nad
těmito relačními databázemi (SAP, BAAN, PeopleSoft ...). Samozřemostí je
získávání informací ze zdrojů WWW. Toto je úroveň 0, kterou nazýváme
"Prostředky pro pořízení a uchování informace."
Na tomto základu pracují nástroje 1. úrovně, kterou nazýváme "Prostředky pro
vyhledání a analýzu informací". Jde o adresní knihy s profily spolupracovníků,
poměrovou a hodnotovou analýzu, a o prostředky mapování obsahu a rozšířeného
vyhledávání.
Další, druhou úrovní, jsou "Prostředky pro vytváření a sdílení informací" nebo
také "Znalostní systém". Tuto úroveň již tvoří sofistikované aplikace
Domino.Doc pro organizaci dokumentů, LearningSpace pro výuku a výcvik,
CommunitySpace a TeamRoom pro řízení inovačních cyklů a nejrůznější znalostní
databáze a další partnerské, případně zákaznické aplikace.
V poslední, 3. vrstvě, jsou již účelové aplikace, které pracují nad nižšími
vrstvami a slouží pro přímé řízení jednotlivých procesů, jako je hodnocení
konkurence, řízení obchodních zakázek a výrobních postupů, výzkum a vývoj apod.
Takto vybudovaný systém je tedy sice postavený na jistém technologickém
základě, ale vlastní hodnota systému a hlavní důraz je posazen na aplikace,
které řeší konkrétní problematiku. Zároveň ale čerpají ze zdrojů ostatních
aplikací, které jsou udržovány v jediném zdroji nebo jsou jím zprostředkovány.
Uživatel tedy přistupuje k jednotnému komunikačnímu rozhraní, které mu
poskytuje všechny informace a služby potřebné pro jeho práci.
Tomuto trendu je již podřízena nová verze Lotus Notes, kde technologie tzv.
Headlines dá uživateli všechny potřebné informace již při přihlášení do
systému, z něhož jsou následně k dispozici všechny (nebo potřebné) aplikace a
služby systému. Uživatel tedy není zatěžován nutností zvládnout několik více či
méně odlišných programů, ale musí pouze zvládnou filosofii práce s tímto
systémem. Lotusu se podařilo splnit většinu takto definovaných cílů, a proto
například i nová reklamní kampaň spojená s Lotus Notes R5 nese podtitul
"super.human.software". Takže nenechme se vyděsit "Stoletím informací", které
by nás nutilo zvládat další a další programové vybavení nebo aplikace, ale
podřiďme své systémy svým potřebám a cílům.

9 1053 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.