Mandelbrot a jeho Fraktály

Mladá fronta v edici Kolumbus vydala další významnou knihu populárně-vědecké literatury, Mandelbrotovy Fraktály. Ve ...


Mladá fronta v edici Kolumbus vydala další významnou knihu populárně-vědecké
literatury, Mandelbrotovy Fraktály.
Ve světě informačních technologií se s fraktály můžeme setkat (pokud pomineme
vlastní grafiku) především v rámci teorie chaosu a umělé inteligence. Vlastní
označení fraktál se používá pro podivnou geometrii nepravidelných tvarů, které
vypadají stejně na všech délkových škálách. Fraktální objekt představuje v
zásadě tutéž strukturu bez ohledu na to, kolikrát je zvětšený. K jeho základní
vlastnosti patří "soběpodobnost", která způsobuje, že vidíme donekonečna
ubíhající motivy uvnitř motivů uvnitř dalších motivů atd. To je ovšem
nejjednodušší představa fraktálu, který se může skrývat za řadou komplexních
jevů.
Francouzský matematik Benoöt Mandelbrot nejenom vypracoval teorii fraktálů, ale
toto slovo také zavedl. Vycházel přitom zejména z Lorenzova popisu atraktoru.
Lorenz při práci na matematickém popisu komplexního chování ukázal, že
dlouhodobé chování systému zachyceného v podivném atraktoru ovlivňují i ty
nejmenší podrobnosti počátečních podmínek. Není ale po pravdě řečeno zdaleka
jisté, zda Mandelbrotova kniha uspokojí každého. Autor ji sice označuje jako
něco mezi vědeckou prací a populárně naučnou publikací, nicméně Fraktály mají
do srozumitelnosti populární knihy hodně daleko a čtenáři bez značných
matematických dovedností se v textu mohou snadno ztratit.
(Benoöt Mandelbrot: Fraktály Tvar, náhoda a dimenze; Mladá fronta, Praha, 2003,
210 stran, 199 Kč)

TEXT ON-LINE
Kompletní podobu této recenze najdete na portálu Science World
(www.scienceworld.cz) s datem 5. 12. 2003.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.