Mechanika má oproti přehrávači své výhody

Není tomu tak dávno, kdy byl s velkou slávou na trh uveden záznamový datový systém DVD. DVD disk (Digital Versatile Dis...


Není tomu tak dávno, kdy byl s velkou slávou na trh uveden záznamový datový
systém DVD. DVD disk (Digital Versatile Disc neboli digitální víceúčelový
disk), případně DVD jako Digital Video Disc (jestliže toto médium chápeme jako
průlom v oblasti kvality komerčního videa), nástupce klasických cédéček s
mnohonásobně vyšší datovou kapacitou (v rozsahu 4,7, 8,5, 9,4 a 17 GB) skutečně
přinesl něco podstatně nového.
Přesto je využití této nebývalé datové kapacity doprovázeno spíše rozpačitým
rozvojem a prodejem DVD mechanik, ať již v provedení jako DVD mechaniky pro
systémy PC, nebo jako tzv. DVD domácí videopřehrávače. Tato skutečnost je dána
zřejmě tím, že mnoho výrobců programů sází "na jistotu" a své aplikace dodává
raději na klasickém, hojně užívaném CD-ROM disku. Krom toho je kapacita 4 GB a
výše přece jen dost velký balík dat na instalaci jedné aplikace. Proto se i
dnes, na konci roku 1999, setkáte spíše s tím, že vám výrobce nabídne svůj
programový balík na několika CD--ROM discích, než aby vám jej nabídl na jediném
DVD médiu.
Jiná je situace u tzv. DVD video disků. Zde je nabízená datová kapacita
většinou bezezbytku využita pro MPEG-2 video soubory. Protože se v převážné
míře používají jednostranné a jednovrstvé disky (s kapacitou 4,7 GB), často v
případě filmů jejich kapacita nestačí. Výrobci situaci řeší např. menším počtem
jazykových mutací. Nabídka DVD video disků a filmových titulů na nich uložených
utěšeně vzrůstá i proto, že nabízejí relativně nové filmy s vysokou kvalitou
obrazu a prostorového zvuku, navíc většinou s českými titulky, řidčeji dokonce
s českým dabingem.
Nyní se dostáváme k hlavnímu tématu článku, kterým jsou možnosti využití DVD
disků na systémech PC nebo na tzv. DVD domácích videopřehrávačích. Porovnáme
si, co oba systémy nabízejí, co k využití DVD disků budete potřebovat a rovněž
se dozvíte několik drobností a zkušeností s těmito systémy.
DVD videopřehrávač
Začněme druhou popisovanou možností, tedy DVD domácím videopřehrávačem. Jak již
sám název napovídá, domácí DVD videopřehrávače umožňují sledování DVD video
disků na klasických televizních přijímačích. Vlastnostmi (tedy těmi obecnými) i
vzhledem se v zásadě podobají klasickým CD přehrávačům. I zde čtecí laser
(ovšem s jinou vlnovou délkou světla a s dvěma ohniskovými vzdálenostmi) načítá
data do D/A převodníku, který pomocí MPEG-2 kompresního schématu dává na
výstupu videosignál s fantastickou kvalitou obrazu (srovnatelnou se studiovou
vysílací kvalitou) a s prostorovým zvukem. Obraz pak sledujete na připojeném
televizním přijímači. Každý DVD videopřehrávač čte tyto záznamové formáty:
klasické audio CD, Video CD (předchůdce DVD video, dosahuje zhruba poloviční
kvality obrazu oproti DVD diskům) a nakonec DVD video.
Stejně jako klasický audio CD přehrávač neumí číst CD-ROM disky s programy,
neumí ani DVD přehrávač číst datové (rozuměj taková struktura dat, která
charakterizuje programy každý CD nebo DVD disk je svou podstatou datový) DVD
disky. Není vybaven žádným rozhraním umožňujícím propojit DVD videopřehrávač k
počítači nebo naopak přenášet data z PC do přehrávače. Takový je tedy klasický
domácí DVD přehrávač.
Pro úplnost je nutno ještě zmínit jednu ne zcela příjemnou vlastnost. DVD
přehrávače většinou nejsou schopny zpracovávat CD-R a CD-RW formáty. V jiných
případech zvládnou CD-R, ne však CD-RW či naopak. Rovněž tak nemusejí zpracovat
CD-R nebo CD-RW média určitého výrobce, zatímco CD záznamové médium jiné značky
je bez problémů. Většina DVD přehrávačů nečte ani audio CD-R disky, které se
používají ve stále více se rozšiřujících audio CD rekordérech. Proto je vždy
dobré se při nákupu DVD přehrávače informovat, jaká CD média ten který přístroj
čte, nebo si to vyzkoušet. Problém je rozeznatelný na první pohled DVD
přehrávač médium, které nepodporuje, ani neidentifikuje.
DVD mechanika
Mechanika DVD-ROM umístěná v PC systémech (na první pohled k nerozeznání od
klasické CD-ROM mechaniky) je o poznání univerzálnější a nabízí hned několik
možností využití.
Každá DVD-ROM mechanika samozřejmě čte originální CD-ROM programové médium.
Musí číst jak programové DVD disky (jejich nabídka je ale stále mizivá), tak i
DVD video. Krom toho čte samozřejmě CD audio, podporuje CD-R, může (ale nemusí)
zvládnout i CD-RW. Problém je s podporou nově vznikajících DVD záznamových nebo
přepisovatelných formátů. Existují již DVD-R (recordable) velice drahé
mechaniky pro tzv. DVD mastering (výroba primárního DVD video disku) a rovněž
tzv. DVD-RAM mechaniky (ovšem většinou se jedná o DVD disk umístěný v
cartridge). Zde není kompatibilita dosud plně zajištěna, důvodem je většinou
obava o autorská práva velkých filmových společností (nelegální kopírování DVD
video disků). Vaše DVD-ROM mechanika tyto nové záznamové formáty může, ale také
nemusí podporovat.
Jestliže se někdo rozhodne pořídit si DVD-ROM mechaniku pouze pro budoucí
využití programových DVD disků, nemusí na svém počítači nic měnit a mechanika
pouze nahradí stávající CD-ROM jednotku, která byla připojena přes IDE rozhraní
(DVD--ROM mechaniku nelze připojit prostřednictvím konektoru na zvukové kartě,
vždy musí být připojena přes ATAPI E-IDE rozhraní, většinou s PIO módem 3 nebo
4 podle přenosové rychlosti mechaniky), nebo k ní jednoduše přibude. Rychlost
DVD mechaniky (stejně jako v případě specifikace CD mechaniky je označena
násobkem základní přenosové rychlosti 1 350 KB/s) nebude hrát podstatnější
roli. Má vliv pouze při sledování DVD video disků, protože pomalejší DVD
mechaniky způsobují v procesu dekódování obrazu vynechávání některých titulků.
Titulky umístěné na jiném sektoru DVD disku než obrazová data pomalá mechanika
totiž jednoduše nestačí přečíst a předat k dekódování. V podstatě neexistují
žádná technická omezení (kromě nějaké nevypočitatelnosti systému či skryté
nekompatibility jednotlivých komponent) pro počítač vybavený DVD mechanikou.
DVD mechanika se chová a instaluje stejně jako jakákoliv CD-ROM mechanika a i
Windows se k této mechanice chovají stejně.
Pravděpodobně každý, kdo zvažuje nákup nebo instalaci DVD mechaniky, se bude
zajímat o možnost sledovat DVD video disky na svém PC systému. Existují dvě
možnosti řešení, dané především rychlostí vašeho počítače. Podle toho je nutno
zvolit buď cestu hardwarové MPEG-2 dekódovací karty, nebo zakoupit rychlejší
počítač s procesorem Pentium II či jeho klonem. Dekódování zde zvládne procesor
ve spolupráci s grafickou kartou. Samostatná hardwarová MPEG-2 karta tudíž není
potřeba. DVD video disky pracují s kompresí obrazu ve formátu MPEG-2 a tuto
dekompresi a následné zobrazení není v reálném čase schopen provádět softwarový
systém s procesorem nižším než Pentium II na 300 MHz vybavený zvukovou kartou a
grafickou kartou na AGP portu. Je-li (nebo ještě lépe) váš počítač takto
vybaven, pak vám stačí zakoupit DVD-ROM mechaniku a k ní nějaký softwarový DVD
přehrávač, což je vlastně program podobný různým Video CD přehrávacím utilitám.
Některé grafické karty jsou dnes již vybaveny podporou pro DVD video, ať již
formou právě výše uvedeného programového prohlížeče, nebo dokonce hardwarovým
MPEG-2 dekodérem.
DVD kity
Velice oblíbené a finančně přijatelné jsou tzv. DVD kity, které obsahují v
jednom balení krom DVD mechaniky i MPEG-2 hardwarový dekodér pro obraz i zvuk.
Ten propojíte s již instalovanou zvukovou kartou a s kartou grafickou (ta může
být i na PCI slotu) buď přes rozšiřující konektor, nebo jako overlay přes
výstupní konektor videokarty. Výhodou rozšiřujících karet (které vám ovšem vždy
zaberou jeden PCI slot a jeden IRQ v počítači) je výstupní video konektor pro
připojení televizního monitoru a většinou velice kvalitní obraz rovnající se
obrazu z domácího DVD video přehrávače.
Mezi další klady patří to, že umí dekódovat jakýkoliv MPEG-2 datový tok z
libovolného zdroje (což je dáno univerzálností specifikace MPEG-2 datového
toku), tedy nejenom z DVD disku, ale i např. z připojené JAZZ mechaniky,
DVD-RAM mechaniky, z pevného disku a podobně. Podmínkou je pouze to, aby data
byla z tohoto média nebo ze systému čtena dostatečnou rychlostí (kolem 1,5
MB/s), tzn. s rychlostí o něco větší než 1 x DVD-ROM. Ovládací programy k těmto
kartám rovněž umožňují určit zdroj MPEG-2 video souboru, takže můžete zobrazit
i MPEG-2 videopořad uložený na vašem HDD. Tato vlastnost je užitečná především
pro ty, kteří již dnes používají počítač pro zpracování obrazu z digitální
kamery a kteří si takto mohou svůj videopořad zobrazit nejen na monitoru
počítače, ale i na externím výstupu pro monitor nebo videorekordér. Jak již
bylo napsáno výše, lákavou nabídkou jsou AGP grafické karty vybavené přímo
hardwarovým MPEG-2 enkodérem (čipem) obsahující i výstupní konektory pro
videosignál.
Nevýhodou některých typů (hlavně starších, nové karty většinou již tyto
nectnosti nemají) je v některých případech špatná synchronizace obrazu a zvuku
u některých DVD filmů, takže filmový hrdina dříve pohybuje rty, než mluví, nebo
naopak.
Jak to běhá Pro upřesnění je užitečné popsat, jakým způsobem dochází k
dekódování obrazu ve vašem PC vybaveném DVD-ROM mechanikou a MPEG-2 hardwarovou
kartou, případně pouze DVD mechanikou a příslušným P II procesorem. DVD
mechanika přečtená data prostřednictvím E-IDE rozhraní a sběrnice zasílá na PCI
rozhraní do rozšiřující MPEG-2 hardwarové karty, jež je pomocí D/A převodníku
konvertuje na obrazový signál přiváděný pomocí extended konektoru grafické
karty na monitor počítače (nebo přes overlay), případně na konektor pro
připojení externího monitoru.
V druhém případě jsou data dekódována přes IDE rozhraní přímo CPU procesorem ve
spolupráci s AGP grafickou kartou. Zvuk je zpracováván analogicky, buď pomocí
MPEG-2 hardwarové karty, která obsahuje i zvukový procesor a D/A převodník
(zvuk je pouze přimíchán ke vstupu zvukové karty), nebo je zpracováván odděleně
ve zvukové kartě počítače (což však zatěžuje procesor a výrazně ztěžuje
synchronizaci obrazu a zvuku).
Máte-li k dispozici dostatečně výkonově vybavený počítač (nepotřebujete tedy
hardwarový MPEG-2 dekodér) a rádi si vybíráte třetí ze dvou možností, pak
vězte, že je samozřejmě možné sledovat DVD film na externím TV monitoru u těch
AGP videokaret, jenž jsou vybaveny tzv. televizním výstupem, jestliže si v
ovládacím programu prohlížeče nastavíte fullscreen. Tato kombinace se tedy
přibližuje DVD video kitu, o kterém jsme mluvili na začátku.
Spíše pro zklamání musím podotknout, že kódování obrazu pokročilejším systémem
Macrovision funguje i u přehrávání DVD filmů přes počítač, takže se na
případnou kopii filmu z DVD disku třeba na VHS kazetu pro známé příliš
netěšte...
Tolik tedy stručně k současným možnostem využití DVD disků a mechanik v PC
systémech. Po stránce univerzálnosti je výhodnějším systém DVD umístěný v
počítači, který umožňuje nejen sledování DVD video disků, ale i práci s
programovými DVD disky, jichž je však v současné době na trhu stále pomálu.
Rovněž cena za pořízení samotné DVD-ROM mechaniky nebo i její kombinace s
hardwarovou MPEG-2 dekódovací kartou je o poznání nižší než cena nejlevnějšího
DVD domácího videopřehrávače. DVD domácí videopřehrávače naproti tomu vykazují
mnohem vyšší komfort obsluhy, na druhé straně ovšem neumějí nic jiného než
přehrát film. V současné době nejsou schopny dekódovat a zobrazit jakýkoli
externí MPEG-2 datový tok, neboť nedisponují žádným rozhraním, přes které by
bylo možné data přenášet.
9 3054 / ija









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.