Mezi buňkou a sítí

25 000 krysích neuronů řídí letecký simulátor Jednu ze slibných cest, kterými se ubírá výzkum umělé inteligence a...


25 000 krysích neuronů řídí letecký simulátor
Jednu ze slibných cest, kterými se ubírá výzkum umělé inteligence a
souvisejících technologií, představuje analogie reverzního inženýrství:
zkoumání a napodobování systémů již fungujících v přírodě.
Zhruba je již známo, jak funguje jeden neuron. Víme také, že masivně propojená
síť mnoha neuronů dokáže zajistit třeba i rozpoznání písmen nebo dokonce něco
na způsob chápání významu sdělení. Jsme ale teprve na začátku zkoumání
mezikroků, které vedou od osamělé nervové buňky k funkční neuronové síti.
Profesor biomedicínského inženýrství na University of Florida Thomas DeMarse se
již několik let zabývá způsoby, jak studovat biologické neuronové sítě na
molekulární úrovni. Získal půlmiliónový grant na vytvoření matematického modelu
jejich fungování.
Zatím nejsou k dispozici prostředky umožňující dostatečně podrobný výzkum přímo
v živém organismu (někteří vizionáři soudí, že by něco takového jednou mohli
zajistit nanoboti napojení přímo na jednotlivé nervové synapse). DeMarse proto
podle magazínu Wired pěstuje desítky tisíc krysích neuronů na destičce vybavené
mřížkou 60 elektrod. Elektrody umožňují stimulovat neurony příslušnými vzruchy
a také snímat odpovídající reakce svým způsobem představují velmi jednoduchou
simulaci těla pro velmi jednoduchý izolovaný mozek. Tělem, které řídí krysí
neurony, je ovšem stíhačka F-22, respektive její model v letovém simulátoru na
běžném PC. Signál z elektrod je transformován na pohyby kniplu a zpět proudí
údaje o náklonu ve směru letu a v podélné ose letounu. Síť 25 000 neuronů se
dokáže naučit udržet stíhačku v rovnováze za různých povětrnostních podmínek.
To samo o sobě není samozřejmě až tak důležité a je ostatně nepravděpodobné, že
by biologické mozky v brzké době sloužily k takovému řízení strojů. Podstatné
je, že vědci mohou nyní sledovat dynamické vytváření a rušení spojení mezi
neurony v závislosti na průběhu simulace. Mají tak v rukou nástroj, který by
nám mohl prozradit mnohé o funkci biologických neuronových sítí.
Další informace o projektu lze získat např. na stránce www.napa.ufl
.edu/2004news/braindish.htm.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.