Microsoft .NET - Krok do neznáma

Postupy, které se osvědčily v oblasti otevřeného vývoje softwaru, se začínají nově prosazovat i v komerčních firm


Postupy, které se osvědčily v oblasti otevřeného vývoje softwaru, se začínají
nově prosazovat i v komerčních firmách. Ačkoliv to z našeho titulního obrázku
vyjadřujícího známou polaritu Microsoft Linux ještě není příliš patrné, ve svém
důsledku možná oblasti Open Source a komerčního softwaru splynou a zásadně
změní dnešní příjmový model softwarových společností, založený na prodeji
produktů. Dnes již není pochyb o tom, že většina příjmů technologických
společností nové doby bude plynout z prodeje služeb. Změně paradigmatu se
zřejmě nevyhne ani největší softwarová firma. Microsoft reaguje na celý trend
především strategií známou již téměř rok pod označením .NET.

Společnost Microsoft již potvrdila, že ještě letos uvede na trh novou generaci
svých klíčových programů Windows a Office. Produkty budou nazývány Windows XP a
Office XP, přičemž písmena XP znamenají zkratku pro "experience", tedy
zkušenost. Tyto kroky jsou zatím opatřeními krátkodobými, která nemění obchodní
model firmy. Ze strategického pohledu si ale Microsoft velmi dobře uvědomuje,
že ke změně obchodního modelu musí dojít již v nejbližší době. To se stane v
rámci iniciativy Microsoft .NET, která poprvé v historii firmy přidává do její
činnosti prvky z oblasti nazývané Open Source Software (OSS). Právě tato
iniciativa začala v minulých dnech nabírat jasnější obrysy a právě v jejím
rámci se vynořují i protivníci, proti nimž bude muset Microsoft nyní uspět.

Nesmiřitelné světy
Ačkoliv se vývojový model fungující ve světě Open Source může zdát na první
pohled velmi netradiční, ve skutečnosti byl ve vývoji Internetu logickým
krokem. Vzpomeňme si, že již v časné historii Internetu se staly jeho velmi
významným uživatelem vysoké školy a akademické instituce; ty si zachovaly
vysoký vliv na obsah Internetu až do první poloviny devadesátých let. V té mají
své počátky i dnešní nejvýznamnější projekty Open Source.
Dnes si to málokdo uvědomuje, ale v podstatě všechen důležitý software, na
kterém Internet funguje, byl vytvořen právě tímto způsobem. Nejde přitom o
nijak zanedbatelné projekty: určitě nejznámějším je operační systém Linux,
který sám o sobě obsahuje deset milionů řádek kódu; projektem Open Source je i
webový server Apache.

Otevřený bankovní projekt
O tom, do jakých oblastí dnes pronikají principy Open Source, svědčí i
následující příklad. Koncem ledna oznámila londýnská investiční banka Dresdner
Kleinwort Wasserstein, pobočka třetí největší německé banky Dresdner Bank,
uvolnění zdrojového kódu svého integračního nástroje Openadaptor, který bance
slouží k rychlejšímu settlementu globálních bankovních a obchodních účtů. Tento
nástroj je přitom pro banku jednou z klíčových aplikací. Zkrácení času
potřebného pro uzavření otevřených transakcí může totiž dramaticky snížit
finanční rizika, kterým je banka vystavena a která se pohybují v denní výši 2
miliard amerických dolarů na 10 000 otevřených zákaznických účtech. Nasazením
produktu Openadaptor dokáže banka zkrátit čas potřebný ke konsolidaci informací
z těchto účtů z pěti dnů na tři.
Kompletní zdrojový kód produktu Openadaptor, do jehož vývoje investovala banka
5 milionů dolarů, je nyní umístěn na serveru http://www.openadaptor.org, kde je
systém volně k dispozici individuálním vývojářům i ostatním bankám. Ti jej
mohou zcela v duchu filozofie otevřeného softwaru používat zdarma a mohou si
jej libovolně upravit pro komerční použití podle svých specifických potřeb.

Velmi logický krok
Důvody, které banku k tomuto kroku vedou, jsou logické. Nasazení Openadaptoru
bance již dnes umožnilo zkrátit dobu potřebnou k celosvětové konsolidaci účtů z
původních pěti dnů na tři. Pokud by se ale pro další vývoj produktu podařilo
získat dostatečné množství dalších vývojářů, kteří by na projektu dále
pracovali, software by bylo možné dále zdokonalit a čas konsolidace účtů by se
třeba podařilo ještě zkrátit. Protože se jedná o internetovou aplikaci, je
pouze přirozené využít ověřený model Open Source a vyzvat k zapojení ostatní
instituce s podobnými potřebami. Myšlenka Open Source tak v poslední době často
opouští akademickou půdu a téměř v nezměněné podobě přechází do skutečně ryze
komerční oblasti.

Microsoft a Open Source
Vráťme se nyní k Microsoftu. Doug Miller, produktový manažer marketingové
skupiny Windows .NET, představil na nedávno skončené newyorské konferenci
LinuxWorld nový plán společnosti. V průběhu několika příštích týdnů chce
Microsoft umožnit přístup ke zdrojovému kódu operačního systému Windows až
několika stovkám svých klíčových zákazníků. Tito zákazníci ovšem nebudou
oprávněni provádět v softwaru jakékoliv změny či úpravy. Jedinou výjimkou mají
být výrobci hardwaru, kteří budou moci kód Windows (respektive dnes Pocket PC)
pro kapesní počítače také modifikovat.
Microsoft však odmítá svůj krok přirovnávat k postupům Open Source a
interpretuje jej jako rozšíření svého programu podpory klíčovým zákazníkům. I
tak jde o skutečně zásadní změnu; až dosud totiž Microsoft chránil zdrojový kód
svých programů jako oko v hlavě a základní majetek firmy. První krok novým
směrem byl tedy učiněn.
I v případě Microsoftu jsou důvody k tomuto jednání logické. Open Source
software postupem doby ztratil svůj punc nevyzkoušenosti a nespolehlivosti.
Díky popularitě otevřených řešení založených na operačním systému Linux
nasazených v komerčních aplikacích si začali již i velcí firemní zákazníci
zvykat na možnost mít své klíčové firemní systémy pod přímou kontrolou. To jim
totiž umožní velmi rychlou reakci na softwarové chyby. Postupně začíná
převládat názor, že otevřenost je nejlepší možností, jak udržet pod kontrolou
stále složitější software dnešních dní.

Nástup MozOffice
Ke slovu se také znovu hlásí bývalý konkurent Microsoftu, firma Netscape
respektive to, co z firmy zbylo po jejím začlenění do AOL. Netscape ještě před
svým zánikem své další kroky obrátil právě do sféry otevřeného softwaru, což
vedlo ke vzniku Open Source iniciativy Mozilla.org. Jejím nejznámějším
produktem je stejnojmenný prohlížeč, Mozilla však není na browserové aplikace
omezena. Již delší dobu prohlašuje svoji technologii za základ obecných
webových kancelářských aplikací.
Právě proběhlá konference LinuxWorld přitom obrátila na tyto aktivity skupiny
Mozilla opět pozornost. Analytici si totiž povšimli, že strategie Mozilly se
podivuhodně podobá nejnovějším vizím Microsoftu, formulovaným v rámci
iniciativy .NET.
Jednou z aktivit Mozilly je totiž jazyk XUL. Na stránkách MozDev.org, které
Mozilla otevřela v září minulého roku, jsou dnes díky tomuto jazyku k dispozici
již více než dvě desítky kancelářských aplikací v různém stupni
rozpracovanosti. Největší pozornost vyvolává projekt MozOffice, který slučuje
Mozillu s populárním kancelářským softwarem StarOffice společnosti Sun
Microsystems. XUL však navíc umožňuje velmi jednoduchý vývoj aplikací, který
nevyžaduje znalost tradičních programovacích jazyků. Mitchell Baker, mluvčí
projektu Mozilla.org, k tomu dodává: "Vždy jsme věděli, že Mozilla se stane
platformou, pro kterou teprve spolupracující chytří lidé najdou použití, o
kterém jsme my původně ani nesnili."

Splynutí dvou světů?
Iniciativa Microsoft .NET tedy vstupuje do oblasti, která je doménou jiných a
již zavedených projektů Open Source. Není to nelogické: oblast Open Source
dosáhla v minulých letech značných úspěchů a spolu se zvyšující se adopcí
internetových technologií, je jí připisována velká budoucnost.
Jak tedy dopadne Microsoft. NET? Na poli kancelářských aplikací může firma
názvem produktu Office XP vyjádřit zkušenosti, které zde nepochybně má; na poli
blížícím se svým charakterem k Open Source je ale nováčkem. Na druhou stranu je
ale určitě rozumné vstoupit do směru, kterému většina hráčů připisuje
budoucnost. Krok Microsoftu je tedy logický, zároveň ale nesmírně riskantní. V
okamžiku, kdy firma začala bojovat o internetové aktivity například na poli
webového prohlížeče, ji totiž živil kancelářský software a operační systémy.
Nyní není budoucí příjmová struktura zdaleka tak jasná.

Strategie Microsoft .NET míří do značné míry mimo svět klasických PC. Právě za
tuto oblast má být mj. odpovědný Richard Belluzzo, který byl nově jmenován do
funkce COO (chief operating officer) Microsoftu. Belluzzo (47) přišel do
Microsoftu v roce 1999, přičemž předtím působil jako výkonný ředitel
společnosti SGI.

Konkurence MS .NETSun ONE (viz také CW 6/2001)
IBM Framework for e-business Hewlett-Packard e-services
Oracle Dynamic Services Framework
Mozzila MozOffice
1 0174 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.