Miliardy ležící v bioinformatice

Ačkoliv by se prázdniny daly chápat jako okurková sezona i ve světě vědy, k několika zajímavým oznámením v posledn...


Ačkoliv by se prázdniny daly chápat jako okurková sezona i ve světě vědy, k
několika zajímavým oznámením v poslední době přece jen došlo. A jako určitý
sjednocující prvek se jimi všemi táhne již dříve mnohokrát avizované eskalující
prorůstání informatiky a přírodních věd do jediného odvětví.

Na stránkách Computerworldu jste se v poslední době mohli setkat například s
kvantovými či DNA počítači a genetickým programováním. Ona propojenost je však
ještě mnohem užší. Objevy genetiky totiž stále intenzivněji navozují otázku,
jak daleko jdou paralely mezi lidským organismem a počítačem. Fraktálový svět
Hledání paralel za každou cenu může být často zavádějící, přesto však některé
trendy moderní fyziky (zejména teorie chaosu) obhajují názor, že struktury na
zdánlivě nesouvisejících úrovních vykazují značnou podobnost. Svět je v řadě
případů prostě fraktálový. O tom, jak konkrétně probíhá "propis" informace mezi
různými úrovněmi, se samozřejmě vedou spory. Tak existuje genetika i memetika
(nauka o dědičnosti psychických obsahů, tzv. memů), stejně jako teorie
morfopole. Roger Penrose, spolupracovník světoznámého fyzika Stephena Hawkinga,
v této souvislosti dokonce lidský mozek přímo přirovnává ke kvantovému
počítači. Mikrotubuly by pak měly sloužit jako určité kapsle, které ochraňují
křehké kvantové jevy před rušivými účinky okolního světa. Kvantová neurčitost
pak souvisí se svobodnou vůlí. Biologové vesměs takto jednoduchou analogii
nesdílejí, teprve další pokrok při konstrukci kvantových počítačů však může
ukázat, kolik je na Penrosových představách pravdy. Vysvětlilo by se tím
minimálně to, proč dosavadní pokusy na poli umělé inteligence nebyly příliš
úspěšné a vývoj neuronových sítí očekávané výsledky zatím nepřinesl.
Zajímavým příkladem složitých informačních toků je mediálně tak populární
problematika BSE. Jde spíše o chorobu, nebo o otravu? Priony, ač se jedná o
proteinové částice, vykazují ve svých účincích až překvapivé znaky dědičností.
Můžeme je tedy chápat jako něco na způsob živých organismů? Není tedy dědičnost
na úrovni nukleových kyselin tou jedinou možnou? Tedy opět zkoumáme, jaké
existují mechanismy přenosu informace.
V posledním vydání časopisu Vesmír stojí z tohoto hlediska za pozornost článek
o mikrobu, který je původcem malomocenství (lepry). Poslední objev ukázal, že
tento organismus si s sebou nese jen extrémně zjednodušenou genetickou
informaci, téměř se ztrácející v balastu, který již pozbyl svůj původní smysl.
Ačkoliv se i po vyluštění lidského genomu překvapivě ukázalo, že pouze
relativně malá část nukleové kyseliny slouží pro syntézu bílkovin (a
představuje tedy "geny" v pravém slova smyslu), v případě druhu Mycobacterium
leprae postupné mutace množství genetické informace zredukovaly ještě
radikálněji. Z hlediska metodiky (nejen) genetického programování se pak
naskýtá mírně rýpavá a samozřejmě se značnou nadsázkou míněná otázka: Není zde
snad nějaká souvislost s množstvím balastního kódu v současném softwaru?
Ve vědecké sekci Lidových novin se objevil článek, který popisuje objev
amerického neurobiologa Karima Nadera. Vzpomínky jsou podle něj v lidském mozku
poměrně přesně lokalizovány a lze je tudíž modifikovat. Praktické využití
takového objevu je nasnadě, zejména při odstranění traumatických zážitků.
Znamená to, že informace je v lidském mozku zapsaná do jakési biochemické
matrice a lze ji editovat podobně, jako to činíme s daty v nějakém souborovém
manažeru?

Infekce kolem nás
Mozek ovšem přinejmenším hypoteticky můžeme stejně dobře zbavit (nepříjemných)
vzpomínek, jako do něj implantovat nějaké zážitky falešné právě takto na celý
proces nahlíží výše zmíněná memetika. V jejím pojetí je uložení vzpomínky
paralelou k infekci a terminologie tohoto vědního sporu se tedy v mnohém
přibližuje např. imunologii. Ochrana před "psychickou" infekcí má již dnes ve
světě Internetu větší význam než antivirový software či firewall. Jako
hackerovi se vám psychologické dovednosti hodí možná více než znalost
linuxového jádra. Nejúspěšnější viry a trojští koně jsou z programátorského
hlediska dosti primitivní, heslo lze nejjednodušeji získat tak, že přimějete
jeho majitele, aby vám ho prozradil.
Během léta se dokonce objevil i zcela nový obor označovaný jako neuroteologie.
Dle článku na serveru World Online se začíná dařit najít i korelace mezi
měřitelnými stavy jednotlivých částí lidského mozku a takovými záhadami vědomí,
jako je meditace nebo náboženský zážitek.
Společnost IDG, která je i vydavatelem Computerworldu, již na nástup biověd do
informatiky reaguje. Zatím pouze za oceánem se začíná s pořádáním výstav, které
mají konvergenci obou disciplín přímo ve svém názvu: Jedná se o BioITWorld
Conference & Expo, která si svou premiéru odehraje na přelomu roku v Bostonu.
Charlie Greco, prezident a CEO divize IDG WorldExpo k tomu poznamenává, že
bioinformatika znamená již dnes trh o objemu miliard dolarů.
Zakladatel a chairman IDG Patrick J. McGovern a jeho manželka Lore Harp také
nedávno věnovali 350 milionů dolarů známému MITu. Výsledkem je vznik nadace
zaměřené na výzkum lidského mozku Institute for Brain Research.
1 1128 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.