Mobilní technologie v situaci přírodních katastrof

Činnosti spojené s řešením krizových situací úzce souvisí s využitím informačních systémů. S prudkým rozvojem ...


Činnosti spojené s řešením krizových situací úzce souvisí s využitím
informačních systémů. S prudkým rozvojem telekomunikačních technologií pak
důležitou roli hraje především mobilita, respektive mobilní sítě. Co ale dělat
v případě jejich poškození? A naopak, jak mohou být právě GSM sítě v době krize
nápomocny?

Během přírodní katastrofy, ať už hovoříme o nedávné tragédii, která si vyžádala
přes dvě stě tisíc obětí a miliony lidí bez přístřeší v oblasti jihovýchodní
Asie, nebo o rozsáhlých požárech, zemětřeseních či větrných hurikánech, dochází
logicky i k ohrožení komunikačních systémů a k možnému poškození mobilní sítě.
To všeobecně zpomaluje komunikaci, záchranné práce, které přicházejí na řadu
jako první, a samozřejmě také zvyšuje náklady. V případě GSM sítě, která má při
koordinaci záchranných prací nezastupitelnou roli, jsou pak nejvíc ohroženy
základnové stanice. Většinou jsou totiž kvůli signálu umístěny na dobře
viditelném místě (na kopci), a tím jsou i náchylnější k poškození. Velmi
jednoduše tak může dojít ke kolapsu dodávky elektřiny, zničení vnitřního
vybavení stanice (například zaplavení vodou) a v nejhorším případě i k její
celkové devastaci. Jak v takové situaci postupovat?

GSM sítě v akci
Během živelné pohromy je uplatnění GSM sítí nasnadě, neboť týmy záchranářů,
humanitárních pracovníků a dalších zapojených organizací, které se sjedou na
postižené místo, potřebují nějakým způsobem koordinovat svou činnost a
komunikovat mezi sebou. Výhody GSM sítě se pak projeví právě v okamžiku, kdy
dojde ke zničení pevných telekomunikačních sítí. Jak je již avizováno na
začátku tohoto odstavce, GSM síť umožňuje komunikaci na velké vzdálenosti, je
schopna se propojit s jinými sítěmi a v neposlední řadě pokrývá velké území.
Další výhoda spočívá v koncových zařízeních, tedy terminálech. Mobilní telefony
jsou dnes totiž široce rozšířené, takže se v případě potřeby může do komunikace
zapojit prakticky kdokoliv. Navíc jsou v porovnání s jinými komunikačními
zařízeními (například satelitovými telefony) cenově dostupné, a lze je tedy
distribuovat osobám zapojeným do záchranných prací. Nemalou měrou se na
výhodách GSM sítě podílí také dobrá výdrž terminálů.
Vše má však svá pro a proti, a v případě mobilních GSM sítí je to jejich
obnova. Obnova standardních GSM sítí po poškození totiž vyžaduje revizi
zasažených základnových stanic, opravy či výměnu, což může řádově trvat týdny a
v horších případech i měsíce. V tomto mezidobí je pak samozřejmě možné použít
ke komunikaci vysílačky nebo satelitní telefony, ale důvodů, proč ne, je hned
několik vysílačky mají krátký dosah, nelze s nimi volat ani do zahraničí a v
případě satelitních telefonů je hlavním problémem finanční náročnost (řádově
několik desítek tisíc korun) a nízká rozšířenost.

Kompletní GSM síť v kontejneru
Zajímavý způsob, jak nahradit poškozenou GSM síť v oblastech postižených
přírodní katastrofou, je například systém Ericsson Response. Jde o dlouhodobý
projekt společnosti Ericsson, který vznikl v 90. letech a je zaměřen na rychlé
zajištění dočasné komunikace. Hlavní součástí projektu jsou malé GSM systémy
MiniGSM, které dokážou rychle a prakticky kdekoliv vytvořit samostatnou funkční
mobilní síť nebo část existující (nepoškozené) sítě tamního operátora. Tyto
mobilní kontejnery jsou umístěny na dvou centrálních místech v Turecku a
Latinské Americe, a díky svým rozměrům 2,23 x 1,9 x 2,16 m a hmotnosti zhruba 2
000 kg je lze v případě potřeby jednoduše dopravovat na postižená místa (start
již pár hodin od požadavku). Nutné práce mohou často začít ještě před dodáním
systému na místo Ericsson má své vyškolené specialisty ve 140 zemích světa.
Kapacita této sítě je zhruba pro 5 000 účastníků a jeden systém MiniGSM funguje
až na vzdálenost 35 km. Součástí MiniGSM kontejneru je anténní věž o výšce 6 m,
která může být umístěna také na jeho střeše, a vlastní dieselový generátor
včetně nádrže na naftu. Uvnitř kontejneru pak naleznete kromě napájecí jednotky
základnovou stanici Radio Base Station (RBS) s šesti transceivery (může jich
být až 48), dále radiotelefonní ústřednu Mobile Switching Center (MSC), která
zajišťuje komunikaci a Base Station Controller (BSC), jakousi řídicí
základnovou stanici. Ve vybavení kontejneru samozřejmě nechybí baterie
(bateriová záloha je zhruba jednu hodinu) a klimatizace zajišťující správnou
teplotu, kterou vyžadují zmiňovaná telekomunikační zařízení. Systém MiniGSM
podporuje pásma 900/
/1 800 i 1 900 MHz a nabízí i spojení prostřednictvím linky VSAT, klasických
mikrovln či ISDN.

Další možnosti využití GSM sítě
V opačném případě, kdy mobilní GSM sítě fungují, se jejich uplatnění projevuje
především v rámci včasného varování o možném ohrožení. V této situaci se hojně
využívají textové zprávy, které mohou oslovit všechny účastníky v ohrožených
oblastech, a to bezesporu nejrychlejším a nejjednodušším způsobem. Navíc lze s
jejich pomocí také monitorovat pohyb osob a varovat je v závislosti na jejich
geografické lokalitě. Neméně důležitá je rovněž technologie push-to-talk, která
z mobilních telefonů činí vysílačku, nebo nové aplikace mobilního internetu.
Svou užitečnost při živelných katastrofách a jiných tragédiích prokázal také
internet jako takový, a to především díky elektronické komunikaci, chatu, ICQ
či blogům, které se následně staly dokonalými nástroji například při
vyhledávání přeživších lidí.


Pomoc v podobě programu Ericsson Response se uplatnila například v září 2002 v
Afghánistánu, který byl po válce bez fungující mobilní sítě. Kontejner MiniGSM
byl dále umístěn v USA po útocích na World Trade Center v roce 2001, v
Kolumbii, v Kosovu a dalších zemích světa. Naposledy mobilní GSM systém pomohl
při loňských záplavách v Indonésii, kde základnové stanice mobilní sítě
přestaly zcela existovat a zničena byla i pevná telefonní síť.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.