Mobilní telefony na prahu roku 2000

Každým rokem, dokonce snad i každým měsícem se posunuje laťka kvality a užitné hodnoty mobilních telefonů (a samoz


Každým rokem, dokonce snad i každým měsícem se posunuje laťka kvality a užitné
hodnoty mobilních telefonů (a samozřejmě nejen jich) o kousek kupředu.
Podívejme se nyní, jak vypadají mobily ve dvou nejprodávanějších třídách, tedy
v ekonomické s dotovanými přístroji a ve střední s tzv. "manažerskými
telefony", těsně před startem nového roku 2000.
Velikost, hmotnost a design
Je zcela zřejmé, že v době, kdy se z mobilu stává zcela spotřební zboží,
všichni výrobci pochopili důležitost designu. To se projevuje ve všech třídách
telefonů a je v příkrém kontrastu s tím, co bylo k vidění před několika lety. I
tradiční producenti designově nepříliš zvládnutých přístrojů, mezi kterými
nechyběla Motorola či Siemens s "briketovým" střihem, dnes vyrábějí a
distribuují pod svou značkou propracované, elegantní a samozřejmě také vysoce
ergonomické mobily. Je ale jisté, že za několik let si stejně tak budeme říkat,
jak nepraktická a nezvládnutá byla "forma" dnešních telefonů.
To však nic nemění na konstatování, že je-li vaším předním kritériem pro výběr
nového přístroje především jeho design, dnes si určitě vyberete. Ať už to budou
malé cihličky skvěle padnoucí do ruky, tedy Siemensy C25 a S25, drobný a lehký
skrček Bosch 909 nebo třeba elegantně vypadající Nokia 3210. Příznivce flipů
(výklopných krytů klávesnice) pak jistě potěší Ericsson T18 či již zmíněný
Bosch 909.
Obrovskou cestu ušla miniaturizace a s ní spojené snižování hmotnosti. Mezi
vyhlášenými špunty rozhodně nemůže chybět Panasonic GD 90 s živou hmotností jen
88 gramů, Bosch 909 se 109 gramy a do jisté míry i 125gramový Siemens S25.
Na druhé straně pelotonu je znát, že ten nejekonomičtější segment telefonů se
stále musí smiřovat s rozměry kolem 130 či 140 mm výšky a 50 mm šířky a
hmotností často přesahující 160 gramů. To samozřejmě téměř znemožňuje nošení
přístroje v kapse u košile a dává šanci dnes už téměř zapomenutým koženým nebo
koženkovým pouzdrům na opasek.
Ovládání, displej a menu
V ovládání se zatím ty nejrevolučnější změny teprve očekávají, takže na
dotykové obrazovky si budeme muset ještě nějakou chvíli počkat. Dnes už je
zcela běžně k dispozici plně grafický displej s vysokým kontrastem, u některých
modelů i barevný (zatím jen Siemens S25). Ekonomické mobily si zachovávají
horší rozlišení, i když to se jistě příští rok změní.
V nabídkách je vidět, že vítězí přístup dvojího menu, tedy jednoduššího se
snazším ovládáním a druhého rozsáhlejšího, s možností servisních nastavení. To
dnes obsahují telefony Bosch, velmi tradičně Motorola, Ericsson a jiné.
Zajímavá je implementace chytrého psaní zpráv SMS technologie T9 s využitím
slovníku frekventovaných výrazů. Bohužel zatím nejsou k dispozici příslušné
soubory s českým slovníkem, což výrazně komplikuje uplatnění této zajímavosti v
našich krajích.
Naopak zcela internacionálně fungují obrázkové ikony, kterými bývají nabídky
vylepšeny. Nejdále dovedla tuto techniku společnost Nokia, a tak má model 3210
skutečně překrásné obrázky doprovázející jednotlivé položky menu. Podobným
pomocníkem jsou nápovědy k jednotlivým položkám. Také v tomto směru se budou
další přístroje v příštím roce vylepšovat a zkvalitňovat, jak to naznačili
některé letošní modely vyšší třídy.
Velmi zajímavě působí hlasové ovládání vytáčení telefonních čísel. Tyto systémy
se dostaly už na poměrně vysokou úroveň, kdy jsou případné chyby
minimalizovány, takže vytáčení je skutečně rychlé, příjemné a zároveň bezpečné.
Průkopníkem v tomto směru je společnost Ericsson, takže například model T18
může vyvolávat tímto způsobem až 10 telefonních čísel. Jiné firmy, například
Bosch, dodávají hlasově ovládané pouze hands-free sady do automobilu.
Napájecí články
Takovým menším zklamáním je doposud vývoj napájecích článků pro mobilní
telefony. Na rozdíl od mnoha jiných parametrů, které se radikálně vylepšují,
není jejich výdrž nijak výtečná. Dnešní telefony běžně vydrží na příjmu kolem
60-70 hodin, tedy asi tři dny. Samozřejmě, že některé přístroje, jako například
Nokia 6150 či Panasonic GD90, vydrží výrazně déle, avšak obvyklá výdrž jiných
telefonů nepřesahuje 80 hodin. Naopak i přístroje střední třídy, od které by se
očekávaly vyšší výkony, často nedovedou pracovat déle než 50 hodin (Siemens
S25).
Jistou změnu slibuje použití nových technologií. Nástupcem jak
nikl-metal-hydridových, tak lithium-iontových článků by měly být nové
lithium-polymerové baterie. Jejich výhodou je vyšší měrná kapacita vůči objemu
i vůči hmotnosti a zároveň velmi snadná tvarovatelnost, což se opět projeví na
zmenšení objemu telefonu.
Zajímavý rozmach prožívají vibrační baterie, které zajišťují možnost intimního
zvonění bez rušení okolí. U některých telefonů jsou dodávány standardně, ale
téměř ke všem ostatním je lze dokoupit jako volitelné příslušensví.
Profily a uživatelské skupiny
V souvislosti s tím, jak se mobilní telefony stávají zcela běžným komunikačním
nástrojem, roste potřeba diferencovat osoby, které jejich uživatelům volají, k
čemuž slouží uživatelské skupiny. Telefonní seznam se rozdělí na několik
oddílů, z nichž jeden je věnován například rodině, další spolupracovníkům a
následující třeba přátelům. Naopak situační profily ovlivňují chování telefonu
podle příslušné situace. Správnou kombinací obou systémů lze například
rozhodnout, že na pracovním jednání mohou uživateli volat pouze lidé z V.I.P.
telefonního seznamu a i jejich hovory místo zvonění jen vibrují. Naproti tomu
třeba na chatě se mohou dovolat příbuzní a přátelé, kterým bude telefon zvonit
velmi nahlas, ale nedovolají se kolegové z práce.
Tento systém má zřejmě nejpropracovanější Nokia, konkrétně v modelu ze střední
třídy 6150. Ostatní výrobci v této kategorii implementovali většinou situační
profily zvonění, v Siemensu S25 je uživatelská skupina jedna, tedy tzv. červený
telefonní seznam.
Datové služby
Drtivé většině dnešních mobilních telefonů GSM nechybí možnost přenosu dat,
která je většinou řešena pomocí karty do notebooku, případně kabelu a
softwarového modemu. Pouze některé přístroje jsou vybaveny infračerveným
portem, hardwarovým modemem či dokonce obojím, což umožňuje snadné použití
spolu s PDA mimo platformu Windows.
Z telefonů střední třídy je hardwarovým modemem vybaven například Bosch 909,
infraport má integrována Nokia 6150 a Siemens S25 má dokonce obojí. Velmi
snadno jej lze spojit se dvěmi nejrozšířenějšími PDA, tedy řadou Palm a
skupinou výrobků značky Psion. S využitím infraportu je jejich použití velmi
snadné a operativní, bez zbytečných kabelů. U Siemensu S25 se dá navíc
infraport použít ke snadnému nahrávání vlastních zvonění či log operátorů z PC.
Velmi záhy nás čeká implementace internetových prohlížečů na bázi WAPu také do
mobilních telefonů střední třídy. Zatím je první vlaštovkou jen Siemens S25,
který však nemá přenos dat z Internetu do integrovaného prohlížeče řešený zcela
standardní cestou, a tak není v našich podmínkách podporován.
Další služby
Mezi další služby, které jsou mnoha současnými telefony podporovány, patří SIM
Toolkit. To je možnost zavést na SIM kartě operátora do telefonu další menu,
které ovládá určité služby přístupné přes síť. U nás podporuje SIM Toolkit
pouze síť Paegas.
Velmi obvyklou variantou běžného kódování zvuku je tzv. EFR, tedy Enhanced Full
Rate, s jehož pomocí je zvuk zcela zřetelně čistší a lépe prokreslený než u
klasického kódování. Nutnou podmínkou však je, aby tato funkce byla aktivována
u obou telefonů a podporoval ji též operátor. U nás nabízí podporu kódování EFR
pouze EuroTel pod označením SuperSound. Také EFR podporuje mnoho současným
telefonů i v ekonomické třídě.
Baterie - co je to NiMH, Li-ion a LiPol?
Napájecí články pro mobilní telefony se neustále bouřlivě vyvíjejí. V dnešní
době se prakticky využívají tři technologie:
NiMH
Články typu nikl-metal-hydrid se využívají v levných mobilech, jsou
nejlacinější, ale mají řadu negativních vlastností. Především mají malou
kapacitou energie vztaženou ke hmotnosti. Tedy článek NiMH se stejnou kapacitou
jako jiné technologie musí být těžší, což je parametr u mobilních zařízení
velmi nepříjemný.
Druhým problémem je paměťový efekt. Ten se projevuje postupným snižováním
kapacity článku. Jeho princip vychází z chemicko-fyzikálních procesů uvnitř
článku; výsledkem může být snížení kapacity až na polovinu původní hodnoty,
čímž se samozřejmě výdrž telefonu v režimu standby také zkracuje na polovinu.
Pro zabránění tomuto efektu je třeba nabíjet baterii až po jejím úplném vybití.
Zároveň je třeba čas od času obnovovat kapacitu článku naprostým vybitím a
následným nabitím.
Li-ion
Telefony vyšších tříd dnes obsahují baterie typu lithium-iont. Jejich hlavní
vlastností je vyšší kapacita při nižší hmotnosti. Zároveň mohou zabírat menší
prostor, neboť jsou ve formě destiček, na rozdíl od válcové formy NiMH. U
Li-ion článků je velmi potlačen paměťový efekt, takže je lze nabíjet podle
potřeby v jakékoliv fázi vybití. To je samozřejmě velmi příjemné.
Tyto baterie však mají odpovídající, vyšší cenu a zároveň i jednu nepříjemnou
vlastnost. Velmi špatně odolávají nízkým teplotám, díky čemuž je třeba v zimě
počítat s jejich nižší kapacitou. S přibývající teplotou se jejich vlastnosti
navracejí k normálu.
LiPol
Nejnověji jsou do spotřebního sektoru zaváděny články typu lithium-polymer.
Jejich hlavní výhody jsou především vysoká měrná kapacita vůči hmotnosti i
objemu a žádný paměťový efekt. Navíc jsou vyráběny jako listy, čímž je umožněno
lepší využití prostoru mobilních zařízení. Ze současných telefonů je LiPol
články vybaven například Ericsson T28 nebo jsou k dispozici jako volitelné
příslušenství třeba k Nokii 6150.
Napájecí články pro mobilní telefony se neustále bouřlivě vyvíjejí. V dnešní
době se prakticky využívají tři technologie:
NiMH
Články typu nikl-metal-hydrid se využívají v levných mobilech, jsou
nejlacinější, ale mají řadu negativních vlastností. Především mají malou
kapacitou energie vztaženou ke hmotnosti. Tedy článek NiMH se stejnou kapacitou
jako jiné technologie musí být těžší, což je parametr u mobilních zařízení
velmi nepříjemný.
Druhým problémem je paměťový efekt. Ten se projevuje postupným snižováním
kapacity článku. Jeho princip vychází z chemicko-fyzikálních procesů uvnitř
článku; výsledkem může být snížení kapacity až na polovinu původní hodnoty,
čímž se samozřejmě výdrž telefonu v režimu standby také zkracuje na polovinu.
Pro zabránění tomuto efektu je třeba nabíjet baterii až po jejím úplném vybití.
Zároveň je třeba čas od času obnovovat kapacitu článku naprostým vybitím a
následným nabitím.
Li-ion
Telefony vyšších tříd dnes obsahují baterie typu lithium-iont. Jejich hlavní
vlastností je vyšší kapacita při nižší hmotnosti. Zároveň mohou zabírat menší
prostor, neboť jsou ve formě destiček, na rozdíl od válcové formy NiMH. U
Li-ion článků je velmi potlačen paměťový efekt, takže je lze nabíjet podle
potřeby v jakékoliv fázi vybití. To je samozřejmě velmi příjemné.
Tyto baterie však mají odpovídající, vyšší cenu a zároveň i jednu nepříjemnou
vlastnost. Velmi špatně odolávají nízkým teplotám, díky čemuž je třeba v zimě
počítat s jejich nižší kapacitou. S přibývající teplotou se jejich vlastnosti
navracejí k normálu.
LiPol
Nejnověji jsou do spotřebního sektoru zaváděny články typu lithium-polymer.
Jejich hlavní výhody jsou především vysoká měrná kapacita vůči hmotnosti i
objemu a žádný paměťový efekt. Navíc jsou vyráběny jako listy, čímž je umožněno
lepší využití prostoru mobilních zařízení. Ze současných telefonů je LiPol
články vybaven například Ericsson T28 nebo jsou k dispozici jako volitelné
příslušenství třeba k Nokii 6150.
9 3437 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.