Moc Internetu a bariéry v lidských hlavách

Uplynulý týden rozhodně v oblasti IT nepatřil mezi ty zlomové události pobublávaly svým tempem bez mimořádných výk...


Uplynulý týden rozhodně v oblasti IT nepatřil mezi ty zlomové události
pobublávaly svým tempem bez mimořádných výkyvů, firmy se slučovaly, ohlašovaly
nové projekty, nové distribuční smlouvy či nová vedení.
Hlavním dojmem uplynulého týdne byl fakt, že už i u nás se začíná pojem
elektronické obchodování klubat ze stadia poněkud fantaskního hesla do reálné
podoby. Jsou uveřejňovány studie hodnotící přítomnost českých firem na Webu a
komentující využívání možností, které Internet do světa podnikání přináší. Může
nás potěšit fakt, že 90 % našich firem využívá Internet (Markent), nicméně ve
skutečnosti to znamená většinou jen fungující e-mail, prohledávání webovských
stránek a stahování souborů, jakákoliv specializovanější aktivita se nedostala
ani k hranici 10 % přiznaných aktivit. V jakých mlhách se tedy skrývá
elektronické obchodování?
Nedůvěra a podceňování
Z nejrůznějších uveřejňovaných čísel však vyplývá jeden vcelku přesvědčivý
závěr zásadní bariéry rozvoje elektronického obchodování v České republice
nejsou ani v technologiích ani v legislativě. Jsou v lidských hlavách: jak
jinak si vysvětlit, že 73 % manažerů velkých českých firem, kteří se nehodlají
e-businessem zabývat, v něm nevidí žádné reálné výhody (Andersen Consulting)?
Je zajímavé, že na západ od našich hranic tyto výhody evidentně existují. Další
překážkou, skrývající se v hlavách našich manažerů, je přesvědčení, že Internet
se hodí pouze pro marketingové aktivity. Jsme tedy příliš konzervativní,
nekompetentní, nebo nám chybí motivace?
Počítačová (ne)gramotnost
Jednou z dalších námitek proti investicím do elektronického obchodování je
nedostatečná poptávka v rámci regionu. Zde je namístě konstatovat, že rozvoj
podnikání přes Internet v zemi, kde 53 % obyvatelstva je počítačově
negramotných (Median), potřebuje osvětu a podporu ze strany vlády a státních
institucí, a ta zatím opravdu není příliš účinná. Mimo její opatření zůstávají
všichni občané, kteří již mají školní docházku za sebou a v práci počítač
nepotřebují. Lidé vyšších věkových skupin nejsou podchyceni vůbec a o Internet
má zájem příliš málo žen, které zato nejčastěji a nejraději nakupují...
Dalším limitujícím faktorem jsou pochopitelně náklady na připojení k Internetu.
Přesto se zdá, že i vývoj u nás respektuje křivku charakteristickou pro ostatní
svět. Vezmeme-li údaje, porovnávající vzestup penetrace Internetu u nás a v
zemích západní Evropy, docházíme k podobným násobkům. Posuďte sami: v Německu
vzrostl počet uživatelů mezi roky 1998 a 1999 z 10 na 24 %, ve Velké Británii
ze 16 na 31 % a v Norsku dokonce ze 14 na 39 %. U nás jde o růst ze 3 na 6 %, a
to je nakonec sto procent, ne?
Úspěch inspiruje
Proto není namístě zcela ztrácet optimismus. povědomí o výhodách elektronického
obchodování totiž v hlavách našich manažerů poměrně rychle roste, a to
především v oblasti business-to-business. Úspěchy, které s prodejem přes
Internet slaví např. společnosti Dell, Compaq, AutoCont či Hewlett-Packard,
inspirují ostatní firmy. Jak vyplývá ze studie Deloitte & Touche, roste obrat i
ryze českých internetových obchodů zaměřených na koncového zákazníka. Stranou
těchto aktivit nezůstal ani Český Telecom, který zahájil začátkem března ostrý
provoz eStore služby zaměřené na zájemce o profesionální obchodování na Webu,
umožňující zavedení internetového obchodu. Poplatky za tuto službu mají být
nevelké, nicméně podobnou možnost poskytuje zdarma již od září loňského roku
virtuální obchodní dům Vltava2000.
Pokud je podporou elektronického podnikání "výroba" potenciálních uživatelů,
potom je zajímavá cesta, jakou se vydal třeba Intel, který vyhlásil tzv. Home
PC Program, v rámci kterého dostane každý jeho zaměstnanec po celém světě k
dispozici počítač a přístup na Internet.
0 0779 / dar









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.