Modelování firemních procesů

DEFINICE Business Process modelování je disciplína zabývající se zkoumáním firemních procesů z jejich neformálníc...


DEFINICE
Business Process modelování je disciplína zabývající se zkoumáním firemních
procesů z jejich neformálních popisů získaných od členů organizace, kteří jsou
zapojeni do jejich provádění. Procesy jsou popsány prostřednictvím událostí,
aktivit a jejich aktérů.

Jedním ze známých problémů při vývoji softwaru je problém zachycení požadavků
vlastností a funkcionalit vytvářených aplikací. Tyto požadavky je nutné nejen
evidovat, ale také zaznamenat jejich souvislost s dalšími modely. Dobře známé
jsou i důsledky a rizika vyplývající z nedostatečného pochopení požadavků
zadavatele. Platí zde dobře známé pravidlo, že čím později bude objevena chyba,
tím nákladnější bude její náprava. Stručně řečeno, pokud chceme zlepšit kvalitu
softwaru a minimalizovat náklady na jeho tvorbu, potažmo údržbu, je dobré se
soustředit na počáteční fáze analýzy, abychom splnili požadavky zadavatele a
odbourali předělávky. Z tohoto důvodu se v dalším textu budeme zabývat právě
významem modelování firemních procesů.

Význam procesního modelu
Modelování firemních procesů nám může pomoci zejména s problémy v oblastech:
lSprávné porozumění představám zadavatele
lVymezení rozsahu problémové oblasti a specifikace hranic systému
lOdvození účastníků, tj. uživatelských rolí pracujících se systémem
lOdvození Use Case (funkčních požadavků na systém)
Komunikace: Modelování firemních procesů hraje důležitou roli v komunikaci se
zadavateli. Během této činnosti zachycujeme sled aktivit, které jsou
realizovány během výrobních procesů. Vedle samotných modelů jsou dále
definovány a evidovány funkční a nefunkční požadavky na systém, které zásadním
způsobem ovlivňují funkcionalitu vytvářené aplikace. Vymezení problémové
oblasti: Jednou ze zásadních věcí při tvorbě softwarového systému je přesné
určení jeho hranic neboli jasné vymezení funkcionality, kterou by měl systém
poskytovat. Zadavatelé si často neuvědomují veškeré souvislosti vytvářeného
systému v návaznosti na ostatní manuální činnosti a nejsou schopni přesně
specifikovat své požadavky. Tím tvůrce nemá přesnou představu o konečném
rozsahu vytvářeného systému. Problémy vyplývající z tohoto faktu asi netřeba
zdůrazňovat. Pokud však máme zachyceny veškeré činnosti, které jsou prováděny v
rámci firemních procesů, je pak velmi snadné domluvit se zadavatelem, které z
těchto činností budou podporovány vytvářeným softwarem. Tímto dostáváme jasné
vymezení rozsahu problémové oblasti. Odvození Use Case: V případě, že máme
zachyceny činnosti v procesním modelu a od zadavatele označené procesy, jež
mají být automatizovány (realizovány aplikací), je možné přistoupit k
identifikaci funkčních požadavků na systém neboli Use Case. Ty představují
funkční požadavky na systém z pohledu uživatele. Každý Use Case je odvozen z
alespoň jednoho firemního procesu neboli v modelu by neměl existovat požadavek,
který není navázán na nějaký firemní proces. Dle zkušeností platí z 80-90 %, že
z jednoho firemního procesu je vytvořen jeden Use Case. Obecně vazby mezi
firemními procesy a funkčními požadavky mohou být ve vztahu M : N. Výsledkem
tohoto postupu je kompletní katalog Use Case funkčních požadavků na systém.
Přínos modelování firemních procesů je právě v exaktním způsobu definování
všech funkčních požadavků. Tvůrce nemusí podstupovat riziko, že zadavatel
zapomněl zmínit některé důležité funkcionality systému, když prováděl jejich
výčet. Katalog Use Case je důležitý mimo jiné i pro plánování přírůstků a
provedení počátečních odhadů pracnosti, kde se funkční požadavek stává základní
jednotkou pro tuto činnost. Přírůstek je jasně vymezen pomocí seznamu Use Case,
které budou implementovány a dodány. Zároveň budou každému požadavku přiřazeny
odhady pracnosti.

Důležité vztahy
Z předcházejícího textu vyplývá, že hlavními produkty, které vznikají při
byznys analýze, jsou: firemní procesy, elementární firemní procesy (činnosti
zachycené v těchto procesech), firemní pravidla, funkční požadavky, Use Case
odvozené z elementárních firemních procesů a plán přírůstků. V následujícím
textu bude definováno, jaké vztahy platí mezi těmito objekty a proč je dobré
tyto vztahy při modelování udržovat. Na obrázku na straně 32 jsou znázorněny
výše popsané objekty i s jejich vztahy k dalším objektům kolem procesního
modelování. Čísly je označeno logické pořadí, v jakém jsou tyto objekty (vazby)
vytvářeny. Jako první jsou evidovány požadavky na systém (Business
Requirements, BRQ). Vznikají například formou zadávacího dokumentu od vedení
společnosti. Jednoduchou formou charakterizují požadovanou funkcionalitu a jsou
předmětem další analýzy. Pomocí hierarchie firemních procesů (BP Group)
znázorňujeme hierarchický rozpad firemních procesů, a vytváříme si tak podklad
pro budoucí definici procesních komponent systému. Vazba mezi požadavky a
firemními procesy nám říká, zda jsme procesním modelem popsali všechny
požadavky na systém. Na nejnižší úrovni hierarchie firemních procesů jsou
modelovány elementární firemní procesy, které představují jednotlivé činnosti v
procesech. Z těchto elementárních procesů jsou odvozovány Use Case. Na objekty
Use Case jsou vázány nefunkční požadavky (Business Rule) charakterizující
pravidla v doménové oblasti. Funkční požadavky jsou plánovány k realizaci do
jednotlivých přírůstků (Increment). Co nám tedy tento mechanismus evidence
přináší? Především je to splnění základního požadavku na analytické modely,
tedy trasovatelnost neboli provázání mezi vzniklými objekty analýzy. Máme
zachyceno, proč v modelu existuje ten který Use Case či elementární byznys
proces a hlavně, které části aplikace ovlivní budoucí změna některého z
požadavků nebo firemních pravidel. Významná je i vazba na přírůstky. Pomocí
přírůstku jsme schopni přesně říci, které funkcionality (vazba Use
Case-Increment) budou dodány spolu s funkčními a nefunkčními požadavky (vazba
zprostředkovaná přes Use Case na BRQ, respektive Business rule). Vedoucí
projektu tímto dostává poměrně podrobný aparát pro řízení a plánování pra-cí a
odpověď na důležité otázky, co bylo dodáno a co ještě zbývá.
Ačkoliv se na první pohled může modelování firemních procesů zdát jako
nadbytečné v kontextu vývoje softwaru, přináší nám celou řadu výhod. Pomáhá
analytikům poznat problémovou oblast a vytvořit informační základ pro další
modelování. Na základě procesů je možné snadno identifikovat Use Case
vytvářeného systému. V průběhu byznys analýzy je dobré vytvářet vazby mezi
objekty. Trasovatelnost modelů umožňuje provádět kontroly konzistence a analýzu
dopadů při změně požadavků.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.