Modemy pro kancelář i domácnost

Zatímco výkon současných PC dospěl do stavu naprosto dostačujícího pro běžné aplikace, technologie přenosu dat se ...


Zatímco výkon současných PC dospěl do stavu naprosto dostačujícího pro běžné
aplikace, technologie přenosu dat se i nadále prudce rozvíjejí. Stále rychlejší
jsou lokální sítě, trvá zájem o rychlé a přitom cenově výhodné možnosti
připojení k firemní síti LAN či k Internetu. Přestože se stále mluví o ISDN, o
nejrůznějších xDSL a kabelových modemech, většina uživatelů zůstává u
tradičních analogových modemů. Příčina je zcela jednoznačná cena. Přijatelné
poplatky za používání telefonní sítě vyplývají z relativně nízké ceny za
zavedení běžné telefonní přípojky. Dalším faktem, který zvyšuje přitažlivost
analogových modemů, je velká rozšířenost telefonních linek. Telefon je dnes v
každé druhé domácnosti. Rostoucí význam Internetu i podnikových sítí nutí
spoustu lidí k rozhodnutí, jaký modem si ze současné široké nabídky vybrat.
Snad k vaší správné volbě napomůže i toto srovnání.
Co lze očekávat od dnešního modemu?
Nejnovější trendy v oblasti modemů je možno rozdělit do dvou rovin. První se
týká rychlosti a výkonu a druhá podpory práce s hlasem.
Základní nejvyš-ší rychlost spojení se nyní ustálila na 33 600 b/s u protokolu
V.34+. Tato rychlost se také blíží fyzickým možnostem analogových linek podle
Shanonova zákona. Za určitých podmínek dokáží tuto hranici překonat 56K
technologie. Na tomto poli je zatím situace trochu nepřehledná. Základ je
jednoduchý, při přímém připoje-ní na digitální ústřednu lze při downloadu
dosáhnout teoreticky až 56 000 b/s. V opačném směru musí stačit obvyklých 33
600 b/s. Důležitý je právě požadavek jediné konverze digitálního signálu na
analogový. Od providera musí vést digitální linka do telefonní sítě, dále vede
cesta přes digitální telefonní ústředny a nakonec analogovou linkou z ústředny
k modemu. 56K je tedy upřeno všem, kteří jsou připojeni na starou analogovou
ústřednu nebo naopak mají ve firmě pobočkovou ústřednu.
Donedávna byly dodávány dva konkurenční a vzájemně nekompatibilní technologie
K56flex od Rockwellu a x2 firmy 3Com (respektive U.S. Robotics). Letos v únoru
mezinárodní organizace ITU zveřejnila návrh standardu V.90, který obsahuje
prvky z obou technologií. Uznání této normy jako oficiálního jednotného
protokolu pro 56K modemy se očekává tento rok v září. Naštěstí platí, že
implementace protokolu je věcí firmwaru, který jde často snadno upgradovat.
Proto je možno očekávat, že většina modemů i serverových modemových karet půjde
dříve či později přizpůsobit na nový standard V.90.
Hlasová podpora u modemů není vůbec novou záležitostí, v poslední době se však
dočkala několika zajímavých vylepšení. Možnost tzv. voice modemu pracovat jako
záznamník hovorů je stará už několik let. Dnes už modemy s připojeným
mikrofonem a reproduktory či sluchátky mohou sloužit i jako téměř hands-free
hlasitý telefon. Opět samozřejmě ve spolupráci s vhodným softwarem. Tato
schopnost bývá nazývána Speakerphone, Full-Duplex Speakerphone případně
zkráceně FDSP. Možná se časem stane běžnou součástí externího modemu tlačítko
pro "zvednutí" příchozího hovoru nebo dokonce nějaký číselník pro vytáčení, a
pak prostě zmizí nutnost připojovat k modemu normální aparát. Dosud je potřeba
v běžícím programu typu Dialer (v českých Windows 95 Telefon) při přijímání
hovoru stisknout myší tlačítko. Jen výjimečně takto byly vybaveny 2 z
testovaných modelů je telefonování zjednodušeno vestavěným mikrofonem.
Relativní novinkou jsou ASVD a DSVD, analogový a digitální současný přenos
hlasu a dat. Nejčastější použití je zřejmě pro hraní her po modemu. Většina her
nevyžaduje velký datový tok a je jistě příjemné, moci soupeře hecovat přímo
ústně a nemuset ztrácet čas vypisováním a čtením textových zpráv. Windows 95 od
verze OSR2 znají tyto modemy jako typ VoiceView a obsahují nástroj pro posílání
dat během navázaného hovoru. Příkazové sady pro SVD umožňují nastavení šířky
pásma pro přenos dat (což je v podstatě rychlost přenosu) i výběr použitého
audiozařízení (nejčastěji to budou asi přímo připojená sluchátka a mikrofon
ne-bo sluchátko připojeného telefonu).
U svých modemů uvádějí někteří výrobci též připravenost na videokonference dle
protokolu V.80. Pravda je, že pro pořádné videokonference, jak je známe z
sci--fi filmů, je potřeba hodně výkonný stroj pro komprimaci obrazu a navíc
velmi rychlé přenosové linky, 10Mbit Ethernet možná nebude dostačující. Na
druhou stranu, kdo se smíří s nižší kvalitou obrazu a malou snímkovou
frekvencí, tomu by mohl stačit přenos obrazu přes ISDN nebo analogový modem.
Běžnou součástí dodávky modemu však zatím není ani kamera ani žádný
videokonferenční software.
APT (Advanced Paralel Technology)
Tradičně se externí faxmodemy připojují na sériový port. Současná maximální
rychlost sériových obvodů integrovaných na základních deskách 115 200 b/s
znamená, že při spojení na 33 600 b/s nedochází ke zdržení ještě při
čtyřnásobné kompresi dat. Problém může nastat hlavně u starších počítačů s
pomalejšími porty nebo u dat, která se dají ještě více zkomprimovat. Jedním z
možných řešení je připojení modemu na paralelní port, které používá firma
Microcom pod názvem APT. Propustnost paralelního portu je přibližně 300 000
b/s. Druhou výhodou paralelního portu je menší spotřeba přerušení, CPU je proto
modemem na paralelu zatěžován méně než normálním sériovým. Trochu krkolomná je
instalace, především proto, že žádný program ani OS nepředpokládá modem na LPT.
Proto je nejdříve potřeba nainstalovat modem na sériovém portu, pak přepojit
modem a nainstalovat do Windows malý prográmek, který simuluje sériové
připojení paralelního modemu. Tak mohou všechny programy přistupovat k
paralelnímu Microcomu přes simulovaný COM port.
Prakticky se tato technologie ukázala jako příliš problémová pro běžné užívání.
Pokud se terminálovému programu dovolí přistupovat k modemu vyšší rychlostí než
115 200, je přenos náhle plný chyb a celková propustnost dat je nižší než při
sériovém připojení. Stejně tak INF soubor pro Windows 95 dovoluje při
paralelním připojení komunikaci s modemem nejvýše na 115 200. V testu proto
bylo i pro Microcomy uvažováno připojení na COM a ne na LPT. Druhým sledovaným
parametrem bylo zatížení procesoru sledované programem WinTop z Kernel Toys. Na
stroji s Pentiem 75 a 16 MB RAM s několika spuštěnými aplikacemi zabral
terminálový program při uploadu zhruba 5 % času CPU při sériovém spojení a 6 %
při paralelním. Při downloadu po seriálu sebral terminál kolem 20 %-25 % času v
nárazech však také 30 %-40 %. Při paralelním připojení byla zátěž okolo 16 % a
občasné výkyvy nastaly spíše směrem dolů až na 8 %.
Poslední otázkou je nutnost rychlého připojení modemu zvláště ve světě rychlých
56K modemů. Při stahování dobře komprimovatelného souboru (čisté HTML) při
spojení 33 600 se dařilo dosáhnout rychlosti odpovídající kompresi 1 : 2,3. Při
tomto poměru snese sériový port bez potíží připojení rychlostí 50 000 b/s.
Těžko ovšem posoudit, zda se u nás v blízké době může prakticky dařit
rychlejšímu spojení, kde by rychlejší port byl na místě.
Běžné základní vlastnosti a vybavení
Ke všem testovaným kusům byl dodán software odpovídající jejich schopnostem.
Vždy alespoň terminál a program pro přijímání a odesílání faxů. Téměř u všech
modelů je software pro 16bitová Windows 3.x, který ovšem bez problémů pracuje i
pod Windows 95. Jen u tří výrobků obou Askey a ZyXELu bylo CD s 32bitovou verzí
programů. Všechny voice modemy byly vybaveny programy pro přijímání hlasových
zpráv a telefonování. Většinou tento software podporuje také vícenásobné
schránky, z nichž si odesílatel musí vybrat pomocí tónové volby.
Ne tak pravidelnou součástí balení je bezplatné zkušební konto pro připojení na
Internet. Obvyklá doba trvání takového konta je 2 až 4 týdny. Jakékoli další
internetové služby je možno získat pouze běžným komerčním způsobem. U některých
modemů zbyly z původního zahraničního balení licence a software pro některé
on-line služby, nejčastěji America OnLine a CompuServe. Rozumnému praktickému
využití v takovém případě brání nutnost mezinárodního volání.
Kromě základních protokolů pro komunikaci různou rychlostí, disponují všechny
výrobky možnostmi opravy chyb při přenosu a komprese dat. Dnešními standardy
jsou kompresní protokoly V.42bis a MNP5, pro korekce chyb pak V.42 a MNP2 až 4.
Pro velmi špatné podmínky a mobilní telefony je určen protokol MNP10 a jeho
varianta označovaná Cellular. Jejich hlavním přínosem je rychlost spojení
kolísající podle aktuálních podmínek na lince. Při použití MNP10 začíná spojení
na nízké rychlosti 2 400 b/s, ta se posléze zvyšuje až na možné maximum.
Implementace tohoto protokolu nebývá pravidlem, je však pravda, že i špatné
české linky obvykle zvládnou standardní protokoly, případně jejich nadstavby
jako Z-Modem.
Faxové schopnosti jsou zcela nudné. Liší se pouze použité příkazové sady. Běžný
faxový software se spokojí s příkazy třídy 1, kterou umí všechny dodávané
modemy. Pro náročnější práci mají některé modely implementovány vzájemně si
neodpovídající příkazy tříd 2 a 2.0.
Některé dražší z testovaných modemů disponují dalšími zajímavými možnostmi,
které v domácnosti asi nedojdou využití a které se hodí spíše větším firmám.
Sem patří připojení na pronajatou linku nebo práce v synchronním režimu.
Malou hromadnou stížnost si zaslouží dodávané sériové kabely. I když často
chyběla možnost připojení na 9pinový (případně 25pinový) konektor, větší
problémy způsobuje délka kabelu. Je jasné, že připojení krátkým kabelem je
spolehlivější, avšak délka, při níž nelze připojený modem umístit před počítač,
je už extrémně nízká a kupodivu dosti běžná alespoň v testovaném vzorku.
Radši interní nebo externí?
Velké množství faxmodemů je vyráběno v externí podobě i jako karta do PC,
stručně tedy shrňme výhody a nevýhody obou řešení. Na straně externích modelů
stojí především flexibilita, možnosti ovládání a kontrola stavu. Flexibilita
znamená především snadné připojení k jinému počítači než je PC a snadnou
přenositelnost mezi dvěma počítači. Ovládací prvky nebývají příliš bohaté, ale
možnost zresetovat modem vypnutím a zapnutím bez rebootu PC za to stojí. Na
interním modemu si také lze těžko představit vestavěný mikrofon. Nejvýznamnější
výhodou jsou jednoznačně indikační LED diody nebo displej. Možnost zjistit
skutečný stav modemu a případně i aktuální rychlost spojení je skutečně skvělá
věc.
Předností interní modemové karty je, že nikde nepřekáží, nevyžaduje zdroj a
trochu zmenší hnízdo kabelů za počítačem. Sympatická je i nižší cena. Majitelům
starších počítačů s pomalejšími sériovými porty přijde vhod, že interní modem
obsahuje vlastní, dostatečně rychlý sériový obvod.
Homologace
V českých zemích je vztah k zákonům velmi vlažný, proto je vhodné zde
připomenout správný postup připojení modemu. Podle pravidel pro provoz české
telefonní sítě si může účastník sám připojit pouze zařízení schválené ČTÚ
(Českým Telekomunikačním Úřadem) pro tento provoz. Kopie potvrzení o schválení
(tzv. homologační protokol) by tedy měla být nedílnou součástí dodávky každého
modemu. Modem, který není homologovaný pro české veřejné linky, sice také smí
být připojen, ale jen "osobou k tomu způsobilou".
V praxi se samozřejmě setkáváme s prodejem faxmodemových přístrojů bez
potřebného schválení. Většinou jde o levné aparáty nebo o nové modely. Jaké
riziko z jejich koupi vyplývá? Fakticky minimální. Součástí ohlašovacího listu
je i poučení, obsahující mj. sankce za používání neschváleného zařízení. Zde je
psáno o možnosti dočasného nebo i trvalého odpojení stanice. Ve skutečnosti mi
ale není znám žádný případ, kdy by někdo byl na takovýto přestupek upozorněn
nebo dokonce za něj trestán. Štěstí naprosté většiny "nelegálních" uživatelů
tkví především v technické úrovni modemů. Téměř vždy se jedná o výrobky
prodávané ve Spojených státech nebo v západní Evropě a tedy dostatečně funkční
i u nás. Navíc zařízení, která ještě neabsolvovala celé homologační řízení,
mohou být pro českou telefonní síť upravena a na to prodejce obvykle
upozorňuje. Homologace tedy znamená především jistotu, že modem má správně
nastaveny délky pulzů atp., to znamená, že nejspíš nebude mít problémy s
vytáčením nebo rozpoznáváním obsazovacího signálu. A také jistotu, že nebude
rušit další zařízení na společné lince nebo ústředně. V neposlední řadě
připojení schváleného modemu je podle zákona.
Při tomto testu nastala nepříjemná okolnost. Několik dodavatelů se spolehlo na
své zkušenosti s rychlostí schvalovacího říze-ní a dodalo modemy, které podle
nich měly mít potvrzení do konce března. Zřejmě proto, že o homologaci požádalo
v současné době poměrně hodně dovozců, u žádného z nich nebylo uzavřeno celé
řízení, ba ani testy ve zkušebně. Protože se dá se značnou pravděpodobností
předpokládat, že se po homologaci budou na trh dodávat modemy odpovídající námi
testovaným kusům, rozhodli jsme se je z testu nevyřadit. Tak by také ze
srovnání vypadly všechny modemy pro K56flex.
Jak jsme testovali
Nejzajímavější kategorií je jistě výkon, který představuje skutečnou
propustnost na lince a do značné míry odráží i spolehlivost. Základem tohoto
testu byl upload a download vzorku souborů, jaké se obvykle vyskytují na
Internetu. Byly zastoupeny texty ve formátu HTML, obrázky typu GIF a JPG a
soubor vysoce zkomprimovaný programem RAR. Testy probíhaly na dvou linkách.
Vnitrofiremní linka na pobočkové ústředně AT&T představovala podmínky kvalitní
linky, pro testy za špatných podmínek posloužila domácí linka, která podle
všech zkušeností byla o poznání horší než průměrné pražské linky. Na serverové
straně byl pro testování určen buď Robotics Courier V. Everything, nebo
Microcom DeskPorte 33.6P. V původním plánu byl ještě jeden model ZyXELu a
Supry, tato myšlenka však nevyšla kvůli problémům s dodávkami těchto značek. Na
serveru byl nainstalován Terminate 5.0 v hostitelském režimu. Pro připojení
posloužil terminálový program ZOC pro Windows 95. Soubory byly přenášeny
protokolem Z-Modem, který má vlastní možnosti opravy chyb při přenosu. Na
výsledné rychlosti se tedy projevily i případné problémy se stabilitou spojení.
Jak rozumět hodnocení
Celkové hodnocení je váženým průměrem ohodnocení několika kategorií. Hodnoty
bodů jsou počítány tak, že 100 by měl produkt s plnou mírou všech dobrých
vlastností vybraných ze všech testovaných modemů. Rozdíly mezi jednotlivými
modely nejsou příliš velké. Částečně má nivelizující vliv určitá specializace
některých modemů. Ale i skutečné rozdíly ve výkonnosti jsou minimální.
Výraznější odstup mají pouze první a poslední.
Ve Vlastnostech a vybavení jsou hodnoceny podporované protokoly pro data, fax i
hlas, dále vybavení konektory pro připojení audiozařízení, závislého telefonu
nebo pro připojení na paralelní port. Zhodnoceno bylo i vybavení ovládacími
prvky, indikačními diodami a integrovaný mikrofon. Poslední položkou jsou
dodané kabely, sluchátka, mikrofony a jiné zvukové příslušenství.
Sloupec Software zahrnuje platnou homologaci pro českou JTS (jednotnou
telefonní síť), možnosti dodaného softwaru, bezplatné připojení k Internetu a
zhruba i kvalitu dokumentace.
Poslední kolonky Cena a Záruka mají úmyslně malou váhu na to, aby mohly
ovlivnit pořadí, výsledky závisely především na kvalitách modemů.
8 0758 / jaf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.