Monitory LCD krok do budoucnosti

Po trojici nedávno uveřejněných testů, jež byly věnovány klasickým typům monitorů s katodovou obrazovkou, přicház...


Po trojici nedávno uveřejněných testů, jež byly věnovány klasickým typům
monitorů s katodovou obrazovkou, přichází nyní na řadu dnes nejmodernější
používaná technologie pro zobrazování informací ploché displeje s LCD panely.
Ty totiž již před poměrně dlouhým časem opustily víka notebooků, kde se dříve
téměř výhradně vyskytovaly, a začínají se usídlovat i na běžných pracovních
stolech. V následujícím testu budou představeni někteří jejich zástupci na
našem trhu, a to jak z hlediska značek, tak i technologie přenosu či rozměru
obrazu.
Přestože četnost nasazení LCD panelů je v porovnání s monitory vybavenými
klasickými obrazovkami zatím téměř mizivá, mnohé firmy zabývající se produkcí
monitorů do ní vkládají velké naděje. Důvodem je především provoz s nízkými
energetickými nároky bez jakéhokoli vyzařování či potřeby sledovat emisní
limity a také princip vykreslování obrazu, který zaručuje stabilní a ostrý
obraz bez kmitání i při nízkých obnovovacích frekvencích.
Nemalým kladem jsou i stavební rozměry (především hloubka), jimž se žádný
klasický monitor nemůže ani jen přiblížit. Ačkoli se tedy zdá, že jde o
technologicky ideální zobrazovací jednotky, brání jejich masovému nasazování
především prodejní ceny. Důvodem je v tomto případě skutečnost, že kvůli
nesmírné náročnosti výroby samotného LCD panelu existuje na světě jen několik
výrobních linek. Tím je do jisté míry dána i kapacita výroby, kterou bohužel
dále výrazně snižuje i poměrně vysoká zmetkovitost. S uvedenými skutečnostmi
pak velice úzce souvisejí vysoké výrobní náklady a následně již zmíněná
prodejní cena celého monitoru. Přesto i v této oblasti IT může uživatel
sledovat příznivé změny, vedoucí k zpřístupnění výrobků i pro koncového
uživatele, byť upřímně řečeno musí jít o nadšence nebo o silně solventního
zákazníka. Podívejme se tedy nyní, co z tohoto pohledu zaznamenal náš test, co
mohou zákazníci očekávat, ale také kolik je to bude stát.
Celkem se na pracovní stoly TestCentra IDG dostalo dvanáct monitorů,
využívajících pro zobrazení informací LCD technologii. Jak se dalo předpokládat
i s ohledem na vývoj na trhu, převažovaly modely s patnáctipalcovými
úhlopříčkami obrazu. Přece jen totiž patří mezi prodejnější verze a navíc
viditelná úhlo-příčka s hodnotou okolo 15" odpovídá u klasického monitoru
rozměrům přibližně 16". Tedy jakémusi středu mezi dnes nejrozšířenější skupinou
monitorů s 15" úhlopříčkou a nastupující 17" kategorií. Celkem šlo v našem
případě o deset různých monitorů, z nichž však jeden využíval nikoli běžnou
analogovou formu přenosu signálu z počítače, ale digitální cestu. K
detailnějšímu popisu se však vrátíme ještě v další části textu.
Zbývající dvojice monitorů již patřila jednoznačně mezi výrobky pro náročné
uživatele či profesionály, neboť svými úhlopříčkami 18 ", respektive 20 ", ale
hlavně cenami se silně vzdalují domácímu použití.
Čeho si všímat
Nejprve se podíváme na nejpočetnější kategorii LCD monitorů a pokusíme se
shrnout jejich základní vlastnosti. Prvním a zásadním technickým parametrem LCD
monitoru je kromě úhlo-příčky obrazu použitá technologie zobrazovacího panelu.
Z tohoto pohledu nastal v posledním období jednoznačný pokrok, neboť všechny
zde zastoupené modely byly vybaveny výlučně panelem s aktivní matricí typu TFT.
Tento typ LCD displeje na rozdíl od pasivní verze DSTN zaručuje vysoce
kontrastní obraz schopný poměrně rychle reagovat na změny příchozího signálu
bez dlouhých stop po již "neexistujících" obrazcích apod. Typickým příkladem
pro sledování rozdílu mezi aktivním a pasivním typem LCD panelu je pohyb myši
po jeho ploše. Zatímco na pasivní verzi lze sledovat pomalu zhasínající obraz
myši na místě, jež již dávno opustila, a prudký pohyb znamená jisté dočasné
zneviditelnění kurzoru, pak u aktivního typu displeje je reakce a překreslování
téměř na úrovni klasických CRT monitorů. To dovoluje použít LCD monitory s
aktivním displejem TFT i u náročnějších aplikací pracujících s animacemi, u her
apod. V dřívějších dobách byl poměrně velkou slabinou LCD displejů další
důležitý parametr, kterým je zorný úhel. Ten samozřejmě významně souvisí s
uživatelským komfortem. Při jeho nízkých hodnotách totiž již při poměrně malém
úhlu odklonu pohledu od kolmice dochází ke zkreslování barev. Tento jev je u
nejmodernějších displejů natolik potlačen, že zajišťuje zorný úhel až 160 ? v
obou hlavních osách.
Jeden nebo dva?
A jsme u další vlastnosti displejů. Ta ovšem není zastoupena zdaleka u všech
účastníků testu, ač jde pouze o vhodné konstrukční řešení kloubu. Konkrétně se
jedná o možnost natáčení LCD panelu o úhel 90 ? okolo podélné osy. To dovoluje
využít monitor buď v klasickém uspořádání na šířku, nebo po pootočení i na
výšku. Otáčení obrazu je ve všech případech zajišťováno programovým vybavením,
které je navíc zcela obecné a dovoluje použití s jakýmkoli monitorem včetně
klasických CRT modelů. Díky možnosti natáčení panelu tak uživatel získává za
tytéž peníze prakticky monitory dva. Svisle orientovaný režim u 15" verze
odpovídá formátu stránky A4, což ocení především uživatelé pracující s
dokumenty. Ti pak mohou bez problémů sledovat svou činnost ve skutečném měřítku
1 : 1, a daleko lépe tak získají představu o výsledku svého snažení. V případě
největšího z testovaných modelů s 20" úhlopříčkou je možné stejné výhody
využívat pro práci s formátem papíru A3.
Dalším rysem základní části LCD monitoru jsou možnosti korekcí obrazu. Zde se
drtivá většina účastníků testu od sebe až na jisté detaily příliš neodlišuje,
což je jednak dáno především použitím aktivních TFT displejů a jednak
analogovou formou komunikace s počítačem. Protože podobně jako u klasických
monitorů znamená analogový přenos signálu možnost vzniku různých zkreslení, je
samozřejmě nezbytné, aby tyto typy LCD monitorů disponovaly korekčními
funkcemi. Kromě polohy a velikosti obrazu je nutné pro prvotní nastavení mít k
dispozici i funkce pro synchronizaci obrazu, které zajistí ostrost a stabilitu
obrazu bez rozechvělých obrysů.
15 palců digitálně
Druhou, již zmíněnou formou, která se v předloženém testu vyskytla, je
digitální přenos signálu. Komunikace mezi LCD panelem a grafickou kartou
počítače se v tomto případě zakládá na shodném principu jako u notebooků. To
sice vyžaduje použití speciální grafické karty s digitálním LCD výstupem, ovšem
na druhé straně může monitor samotný postrádat některé korekční funkce bez újmy
na kvalitě obrazu. Kvalita obrazu totiž reálně vzrůstá, protože odpadá dvojí
konverze z digitálního signálu v grafické kartě na analogový pro VGA konektor a
následně v monitoru zpět. Na druhou stranu ale digitální přenos signálu do
jisté míry omezuje univerzálnost použití takovéhoto LCD monitoru, neboť
speciální konektor není takovou samozřejmostí jako konektor VGA. Toho jsou si
výrobci digitálních verzí samozřejmě vědomi a LCD monitor vždy doprovází karta
vybavená potřebným rozhraním.
Další vlastnosti, které mohou LCD monitory uživateli nabídnout, jsou již
doplňkovými funkcemi k obrazu samotnému. Nejčastěji to asi bude podpora zvuku v
podobě integrovaných reproduktorů a mikrofonu. Tímto vybavením rovněž
disponovala řada účastníků našeho testu, jak je ostatně patrné z přiložené
tabulky. Jako volitelné příslušenství pak u některých modelů lze pořídit USB
hub a rovněž videokameru.
Způsob hodnocení
Protože se určitě nejen v rámci předkládaného testu různí nároky, bylo i v
tomto případě, podobně jako u dříve uveřejněných testů, přistupováno do jisté
míry odlišně k hodnocení některých parametrů. Celkem logicky jsou nejvyšší
požadavky ve všech skupinách kladeny na kvalitu obrazu, přičemž cenové
parametry vzhledem k jejich obecně vysoké hladině jsou až druhotné. Jisté
odlišnosti se vyskytují například i v detailnějším hodnocení obrazu samotného a
jsou dány odlišnými technickými možnostmi, předpokládaným pracovním rozlišením,
použitím, možnostmi korekčních parametrů apod. Naprosto shodnou však zůstává
osvědčená forma hodnocení, kdy většina parametrů je vztahována k "ideálu",
který by představoval zisk 100 bodů, a to jak v dílčích, tak i v celkovém
hodnocení. Zatímco v některých případech je "ideál" pevně dán teoretickou
hodnotou (například viditelná úhlopříčka 15 "), k níž se pak vztahují reálné
výsledky, je ideální stav u většiny parametrů získáván jako minimum, respektive
maximum z reálně naměřených či získaných hodnot. Shrnuto a podtrženo ve všech
směrech ideální produkt by měl dosáhnout hranice 100 bodů.
Hlavním důvodem, proč se některé monitory dostaly i přes tuto hranici, je
skutečnost, že díky funkci otočného displeje nahrazují prakticky monitory dva,
a to si dle našeho mínění zasloužilo odpovídající bodové ocenění. Samozřejmě je
v rámci tohoto konkrétního testu nutné dívat se jinak na stejný bodový zisk v
rámci různých kategorií.
S ohledem na počty účastníků v jednotlivých skupinách je však patrné, že
srovnávání parametrů a vyhlášení vítěze je možné pouze v kategorii 15" LCD
monitorů s analogovým přenosem signálu. Ne že by snad v ostatních kategoriích
neexistovala konkurence, ale do našeho testu bylo přihlášeno pouze po jednom
účastníkovi. Proto je také k dispozici jediný srovnávací graf, udávající pořadí
monitorů v hodnocené kategorii.
9 2633 / ija









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.