Mozilla: dva roky poté...

Jsou tomu již skoro 2 roky: 22. ledna 1998 Netscape oznámil, že standardní verze jeho prohlížeče bude zdarma pro všech...


Jsou tomu již skoro 2 roky: 22. ledna 1998 Netscape oznámil, že standardní
verze jeho prohlížeče bude zdarma pro všechny uživatele a profesionální verze
bude o 50 dolarů levnější.
V té době již Netscape začal silně ztrácet své pozice. Podle výzkumu Zona
Research měl v roce 1996 87% podíl na trhu webových prohlížečů, který postupně
klesl až na nynějších 36 %. Vedoucí představitelé Netscapu si dobře
uvědomovali, že Microsoft má dost síly je zničit. A tak hledali alternativní
cestu, jak zvrátit tendenci narůstajícího podílu Internet Exploreru.
Trocha historie
Když v roce 1994 Netscape umístil své produkty na Internet, mnozí komentátoři
to považovali za chybný krok. Toto strategické rozhodnutí se však naopak časem
ukázalo jako správné a získalo firmě spoustu nových zákazníků.
Nyní si tedy v Netscapu řekli, proč něco podobného nezopakovat, tentokráte ale
se zdrojovými kódy. K tomuto rozhodnutí jim údajně napomohl článek Erica
Raymonda "Katedrála a bazar", v němž autor popisoval rozdíly mezi klasickým
uzavřeným modelem vývoje softwaru a modelem Open Source.
Netscape původně používal způsob vývoje běžný v komerční sféře. Jeho vývojáři
rozhodovali o designu a principech, naprogramovali alfa-verzi programu, kterou
sami otestovali. Odstranili nalezené chyby a vypustili veřejnou beta-verzi,
kterou testovala široká veřejnost. Pokud ale někdo v této fázi přišel se
zajímavým nápadem či konceptem, bylo již pozdě.
Raymond v článku Katedrála a bazar dochází k závěru, že mezi vývojáři a
uživateli otevřeného softwaru existuje zvláštní vztah, který podstatně
urychluje vývoj, minimalizuje chyby a může přinést podstatnou kvalitativní
změnu. Netscape se nakonec rozhodl řídit Raymondovými zkušenostmi.
Zveřejnění zdrojového kódu připravované páté verze se uskutečnilo 31. března
1998 a bylo spojeno s velkými očekáváními. Téhož dne oznámila jedna australská
firma přidání podpory pro 128bitové šifry. Během pěti dnů norská firma Troll
Tech přepsala Navigator tak, aby pracoval s jejich knihovnou QT místo původně
použitého Motifu. Kdo ale očekával, že tento krok zázračně vyřeší všechny
problémy, byl posléze zklamán.
Hned na počátku začaly vleklé diskuze, zda se má použít existující rozpracovaný
kód, nebo se má začít úplně od začátku. Ve prospěch první možnosti hovořilo
rychlé vytvoření relativně stabilního kódu. Ten by se však těžko rozšiřoval o
podporu nových internetových standardů. Nakonec se tedy začalo od nuly.
Vývoj mohl být bezpochyby rychlejší, kdyby Netscape zároveň nepřipravoval verzi
4.5. Spoustě jeho zaměstnanců by se tak uvolnily ruce pro práci na Mozille. Na
druhou stranu by tento odklad uškodil Netscapu jako komerční firmě a nahrál
trumfy do karet jeho konkurenci. Microsoft by určitě dokázal tohoto zdržení
náležitě využít. Následnou zápornou reakci svých akcionářů si firma Netscape (a
později America Online) nemohla dovolit.
Situace dnes
Srdcem dnešní Mozilly je knihovna NGLayout, někdy také nazývaná Gecko. Jedná se
o vysoce výkonnou knihovnu na zobrazování HTML 4.0, CSS 1 a 2, XML a DOM. Díky
své modulární architektuře může být NGLayout začleněn i do cizích aplikací;
příkladem je DocZilla, komerční produkt pro práci se SGML dokumenty.
Mezi velké přednosti knihovny NGLayout patří nevídaná rychlost celý prohlížeč
je zobrazován touto knihovnou. Mozilla se snaží řešit uživatelské rozhraní
pomocí JavaScriptu, kaskádových stylů a XUL (eXtensible User interface
Language). Celý prohlížeč je v podstatě jedna velká dynamická HTML stránka.
Může se to zdát neuvěřitelné, ale je to skutečně tak.
Pokud si chcete upravit vzhled prohlížeče, není to žádný problém. Stačí vám
editor obrázků a libovolný textový editor, třeba Notepad. Pro zajímavost jsem
rozšířil standardní lištu nástrojů Mozilly o tlačítko IDG, které vás přenese na
stránky Computerworldu (vidíte na obrázcích). K tomu všemu stačilo přidat jednu
řádku do souboru s definicí vzhledu prohlížeče.
Možnosti XUL jsou opravdu velké, v distribuci najdete IRC klienta vytvořeného z
JavaScriptu, z několika obrázků, stylů a z jednoho HTML souboru, který vše
složí dohromady.
Další vlastnosti
Zajímavou technologií implementovanou do Mozilly je tzv. SilentDownload. Jedná
se o metodu stahování velkých souborů na pozadí v době nízkého využití kapacity
linky. Pokud se mezitím načítá nějaká stránka, stahování je přerušeno a
pokračuje se v něm až po dokončení tohoto načítání.
Vývojáři Mozilly také spolupracují s firmou Apple na podpoře technologie
ColorSync. Díky ní se obrázky mohou zobrazovat ve správných barvách na všech
platformách. Tuto vlastnost podporuje Microsoft Internet Explorer již od verze
4.0.1.
Potěšitelnou zprávou je redukční dieta, kterou Mozilla prošla. Velikost
instalačního souboru se zmenšila prakticky o polovinu a pohybuje se mezi 5 až 6
MB. V době, kdy nové verze softwaru stále bobtnají, je tento trend obzvlášť
chvályhodný.
Co se týče podporovaných operačních systémů, vývojáři se snaží o dostupnost
Mozilly snad na všech možných platformách. Kromě běžných UNIXů, Windows a Maců
se dále jedná o OS/2, BeOS, OpenVMS a dokonce i AmigaOS.
Vývojový tým
Na vývoji Mozilly se podílí asi stovka vývojářů placených Netscapem a velké
množství dobrovolníků. Mezi nimi jsou jak vývojáři, tak i testeři. Jejich počet
se snaží povzbudit soutěž, kterou najdete na stránkách projektu. Jedná se o
hledání chyb, přesněji o jejich dekompozici na co nejjednodušší případy.
Zúčastnit se můžete i vy a nemusíte být zrovna programátor. Stačí si stáhnout
stránku, která se nezobrazuje správně a začít umazávat HTML či CSS kód tak
dlouho, dokud chyba nezmizí. Nejmenší možný kód, který ještě obsahuje chybu,
zašlete zpět. Za pět takovýchto úprav dostanete pozvání na večeři, za deset vám
přidají plyšové zvířátko a za patnáct tričko.
Další osud
Současná verze se již jeví jako relativně stabilní. Největší slabiny jsou zatím
v uživatelském prostředí, které mi připadá poněkud spartánské a navíc obsahuje
i zjevné chyby. V zobrazování stránek však Mozilla jednoznačně předstihuje
poslední verze Netscape Navigatoru a může klidně soupeřit s Internet Explorerem
verze 5.
Jaký bude další vývoj Mozilly? Aktuální verze je M11. Příští verze by již měla
být dostatečně kvalitní a stabilní, aby ji odhodlanější uživatelé mohli
používat jako svůj hlavní prohlížeč. Beta-verze by měla přijít asi v březnu
příštího roku.
Tento plán však může pozměnit společnost Red Hat. Tento významný distributor
Linuxu údajně hodlá investovat do Mozilly a akcelerovat její vývoj. To by mohlo
Red Hatu výsledně poskytnout i trumfy do střetu s Microsoftem.
Vzhled
Při pohledu na naše obrázky si možná říkáte, proč Mozilla vypadá tak škaredě.
Původní Netscape byl jistě mnohem hezčí. Důvodem je, že původní grafické
rozhraní využívalo (pod UNIXy) komerční knihovnu Motif. Spousta vývojářů si
však Mozillu kompiluje sama, a protože nevlastní licenci Motifu, nemohla by se
tedy podílet na vývoji. Proto byl původní kód zavržen a napsán nový, který již
není limitován nutností vlastnit licenci od nějaké třetí strany. Vzhled je v
tuto chvíli daní za tento fakt.
Při pohledu na naše obrázky si možná říkáte, proč Mozilla vypadá tak škaredě.
Původní Netscape byl jistě mnohem hezčí. Důvodem je, že původní grafické
rozhraní využívalo (pod UNIXy) komerční knihovnu Motif. Spousta vývojářů si
však Mozillu kompiluje sama, a protože nevlastní licenci Motifu, nemohla by se
tedy podílet na vývoji. Proto byl původní kód zavržen a napsán nový, který již
není limitován nutností vlastnit licenci od nějaké třetí strany. Vzhled je v
tuto chvíli daní za tento fakt.
9 3545 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.