Mračna nad Rambusem se zatahují

Letošní rok se měl stát právě tím, v němž razantně stoupne popularita technologie RDRAM (Rambus Dynamic Random Acces...


Letošní rok se měl stát právě tím, v němž razantně stoupne popularita
technologie RDRAM (Rambus Dynamic Random Access Memory). Ta byla zpočátku
považována za novou generaci RAM pamětí. Poslední vývoj zatím ale naznačuje, že
zájem o technologii, která byla dosud využívána pouze v high-end PC systémech,
dosti poklesl.
Do běžných systémů se Rambus nemůže prosadit dříve než v závěru letošního roku,
neboť výrobci PC zatím ještě stále preferují paměti SDRAM (Synchronous DRAM).
Jejich pozice na trhu by podle odhadů GartnerGroup měla být letos stejně silná,
jako v roce minulém.
Procesory největších výrobců Intel a AMD dávno přesáhly rychlost 800 MHz a
nebude trvat dlouho a hranice 1 GHz bude překonána. To však neznamená nic
jiného, než to, že vyžadují také odpovídající paměťové rozhraní, neboť běžná
100MHz SDRAM je v tomto směru dosti limitující. Zklamaly i pokusy se sekundární
cache pamětí, která způsobovala problémy především s velkými grafickými
soubory. Postačujícím řešením nebude ani zrychlení SDRAM na 133 MHz ve
vylepšené technologii PC 133.
RDRAM používá pro zrychlení paměťových operací jiné rozhraní a architekturu
procesorů, čímž bylo dosaženo zrychlení až na současných 800 MHz. To umožňuje
přenos paměťového rozhraní 1,6 GB/s, tedy 2krát tolik jako běžný SDRAM systém.
Technologie RDRAM vstoupila taktéž na trh spotřební elektroniky. Herní konzole
Sony PlayStation2 používá dvoukanálovou RDRAM s rychlostí až 1,6 GHz. V průběhu
letošního roku by měly tyto čipy začít sloužit také pro rychlejší dekódování
MPEG-2 v digitálních televizích či rekordérech.
Výkon versus cena
Podle benchmarkových testů samotného výrobce můžete od Rambusu očekávat zvýšení
výkonu o 10 % u AutoCADu a o 20 % u Adobe Photoshopu. Faktem ovšem je, že výkon
současných nejrychlejších procesorů je dobrý i za použití běžné SDRAM paměti a
její nevýhody se v plné míře projeví pravděpodobně teprve u avizovaných 1GHz
procesorů. Jinými slovy, pro běžného uživatele nepřináší RDRAM opravdu znatelné
a zásadní zvýšení výkonu.
Vezmeme-li v úvahu cenové relace, dospějeme k závěru, že paměť RDRAM je stále
přibližně 2krát dražší než SDRAM. To evidentně neodpovídá uvedenému zvýšení
výkonu počítačů. Proto si SDRAM nadále udržuje svoji pozici na trhu.
Sám Intel uvede na trh čipovou sadu Solano s paměťí PC 133. To je prakticky
nová generace SDRAM paměti, která přináší některá vylepšení (rychlost se
zvyšuje na 133 MHz, šířka pásma na 1 GB/s), přestože maximální paměťová
kapacita zůstává 128 MB (256 MB pro nejvýkonnější systémy). Tím se čipová sada
801E vlastně stává mezistupněm mezi sadou 810 (PC 133) a 820, která podporuje
technologii Rambus.
Dvojnásobná data
Je tady však další hráč, který se hlásí o slovo, a vlastně jediný vážný
konkurent RDRAM. Je jím technologie DDR SDRAM (Double Data Rate SDRAM), která
je vlastně pouze vylepšení stávající technologie SDRAM a od RDRAM si vypůjčila
techniku zdvojnásobení propustnosti (přenos dat na náběžných i sestupných
hranách impulzu).
Teoreticky by DDR mohla svým výkonem Rambus dostihnout, otázkou budoucnosti
zůstává, jak se osvědčí v praxi. Pracuje na 200-266 MHz (tedy s rychlostí
podstatně nižší), ale zato svojí šířkou pásma 1,6 GHz/s se konkurentovi vyrovná.
To by mohlo RDRAM potenciálně ohrozit. Výrobci argumentují, že výroba DDR SDRAM
je mnohem levnější a navíc nemusí platit licenční poplatky za Rambus. Nicméně
problémem DDR je zatím její dostupnost na trhu v tomto ohledu má dnes oproti
Rambusu dosti velkou nevýhodu.
Dalším velmi podstatným faktorem je nedávné oznámení Intelu o spolupráci se
společnostmi Hyundai Electronics, Infineon Technologies, Micron Technology, NEC
a Samsung Electronics. Jejím účelem je vývoj nové vysoce výkonné architektury
DRAM paměti, která se do PC systémů dostane přibližně v roce 2003. Prozatím
nebylo podrobněji uvedeno, jakým směrem se tento vývoj bude ubírat. Na druhou
stranu je naopak jisté, že mezi zúčastněnými (zatím) nefiguruje Rambus.
Je možné, že výchozím bodem se stane právě technologie DDR. Další variantou
(podobající se Rambusu) je interface založený na protokolu, který zrychlí
přenos dat. V úvahu bude brána i možnost zrychlení jádra technologií podobnou
Virtual Channel Memory, kterou vyvinula firma NEC.
Budoucnost rozhodne
Pozitivním signálem je však plánováné zdvojení rychlosti pamětí Rambus na 1,6
GHz, čímž se dostane ještě dále před konkurenci. Nová verze se však do PC
systémů nedostane dříve než v roce 2001. Až se tak stane, pak PC budou schopny
pracovat s grafikou na úrovni dnešních výkonných pracovních stanic, používaných
animátory a filmovými výrobci.
Situace na trhu je v současmé době pro Rambus poměrně krušná. Zájem o něj zatím
neustále klesá a díky uvedeným cenovým hladinám a z nich pramenícího nezájmu
spotřebitelů se od něj odklánějí i samotní výrobci.
To vše by mohlo vést k velkým problémům a už se objevují první hlasy, které
Rambus označují za mrtvý. Pokud by ztratil veškerou podporu ze strany Intelu,
který jej používá ve svých čipsetech 820, pak se toto tvrzení nejspíš naplní.
Nicméně je příliš brzy pro unáhlené a předčasné závěry, faktem nadále zůstává,
že po technologické stránce je Rambus stále daleko před ostatními.
0 0288 / wep









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.