Multimédia versus magické kouzlo knihy

"Počítače jsou tady proto, aby zjednodušovaly lidem život," říkali technici, když přišly na svět první počítače...


"Počítače jsou tady proto, aby zjednodušovaly lidem život," říkali technici,
když přišly na svět první počítače. Další lidé se pak snažili vymyslet, co
všechno lze na počítači provádět jednodušeji a rychleji, než s použitím jiné
techniky anebo ručně.
Za dobu, co se pohybuji mezi počítači, jsem viděl mnoho úspěšných i neúspěšných
pokusů o zapojení počítačů do různých činností a procesů. Jedním z příkladů
budiž elektronické publikování. Tato činnost přináší mnoho výhod zejména tu, že
od vzniku definitivní podoby textu do jeho předávání čtenářům mohou uplynout
jen hodiny nebo dokonce minuty. Pokud jde o větší objem textu, je takové
publikování ekologičtější a jistě i levnější.
Přesto má elektronické publikování své zastánce i odpůrce. Často v rozhlase při
rozhovorech se spisovateli slýchám otázku, zda můžete "cosi elektronického, co
se čte z obrazovky" nahradit klasickou tištěnou knihou. Odpověď bývá
jednoznačná: "V žádném případě!" Tito lidé mají na první pohled pravdu ještě
nikdo se (alespoň u nás) nesnažil vydat Tři mušketýry na cédéčku. A i kdyby
vydal, asi by jich moc neprodal. Každému je jasné, že klasická kniha se čte
pohodlněji než text z obrazovky. Nehledě na to, že knihu můžete číst kdekoli v
posteli, v metru i ve škole pod lavicí. Je však zajímavé, že některé
elektronické knihy se naopak těší velkému zájmu čtenářů.
Jde totiž o to, že existují dva typy textových dokumentů. První typ je určen
pro "sekvenční čtení", tedy pro čtení postupné od první do poslední stránky.
Sem patří veškerá beletrie, výukové texty apod. Nemá příliš smysl publikovat
tyto texty elektronicky, neboť v zásadě nevyužívají žádné zvláštní schopnosti
počítače ten je degradován na úroveň jakéhosi prohlížeče.
Oproti tomu však existují dokumenty, ze kterých jsou náhodně čteny různé pasáže
encyklopedie, slovníky nebo referenční manuály. U takových dokumentů je možné
uplatnit různé výhody počítačového prohlížení, například velmi mocné
vyhledávání. Navíc takové dokumenty obvykle nikdo nečte dlouhodobě spíše do
nich občas na krátkou chvíli nakoukne. U tohoto typu dokumentů se elektronické
publikování velice osvědčilo a zájem o elektronickou podobu těchto dokumentů
poslední dobou spolehlivě převyšuje zájem o jejich podobu tištěnou. Další
významnou výhodou elektronického zpracování publikací je možnost doplnit
publikaci o různé interaktivní prvky kontrolní otázky, videosekvence, animace a
zvuky, zkrátka multimédia.
Z hlediska obsahu je encyklopedie (nejen ty elektronické) možné rozdělit na 2
skupiny. Na encyklopedie všeobecné a na encyklopedie tematické. Všeobecné
encyklopedie sice poskytují přehled "o všem", ale pokud se nějakou oblastí
zabýváte intenzivně, brzy zjistíte, že tyto encyklopedie mají své mezery.
Jednak nemohou všechny oblasti lidské činnosti tak podrobně pokrýt, ale najdou
se tu a tam i chyby. Z tohoto důvodu jsou obvykle lepší encyklopedie tematické,
které se zabývají velmi podrobně jen vybraným úsekem a díky tomu bývají
zpravidla také lépe multimediálně vybaveny.
Nároky elektronických multimediálních encyklopedií na technické vybavení
počítače nejsou na dnešní dobu nijak přehnané rozhodně menší než u her. Obvykle
si vystačíte s běžným pentiovým počítačem, s 16 MB paměti a několika megabajty
volného místa na disku (řekněme do 30 MB). Většinou je však potřeba také
zvuková karta a grafická karta s hloubkou nejméně 256 barev.
Že takový počítač máte? Pak tedy vzhůru do světa multimediálních informací!
9 0381 / Mafn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.