Multimediální zprávy: Mezi zábavou a byznysem

Druhá polovina tohoto roku se v oblasti mobilní komunikace ponese ve znamení multimediálních zpráv (MMS). První provozo...


Druhá polovina tohoto roku se v oblasti mobilní komunikace ponese ve znamení
multimediálních zpráv (MMS). První provozovatelé sítí mobilních telefonů již
nabízejí příslušné služby a další se k nim brzy připojí. Co ale vlastně služby
založené na těchto zprávách nabízejí a jaký je jejich obchodní model?
Služby SMS (Short Message Service) se staly pro firmy provozující sítě
mobilních telefonů doslova zlatým dolem. Především mladí lidé používají SMS k
tomu, aby si přes mobilní telefon vyměňovali krátké textové zprávy s
nejrůznějším obsahem od informací o tom, co právě dělají, až po texty anekdot.
Podle údajů UMTS fóra je v současné době posíláno ve světě asi 30 miliard SMS
za měsíc a v Evropě SMS přispívají k celkovému obratu provozovatelů sítí
mobilních telefonů pěti až deseti procenty. Multimedia Messaging Service (MMS)
se má podle představ operátorů sítí stát podobně úspěšnou službou. Analytická
společnost GartnerGroup očekává, že v západní Evropě v roce 2004 dosáhnou
služby MMS obratu asi 24 miliard eur. Počet přenesených multimediálních
krátkých zpráv se tak má z letošních 115 milionů vyšplhat do roku 2003 na více
než jednu miliardu. O něco opatrnější byli zástupci UMTS fóra na letošním
veletrhu CeBIT, kteří zde citovali průzkum poradenské firmy Telecompetition. Ta
očekává pro rok 2010 celosvětový obrat z poskytování zpráv MMS ve výši asi 57
miliard eur. Zajistí to WAP MMS je, zjednodušeně řečeno, službou pro zasílání
zpráv mezi osobami, stejně jako mezi aplikacemi a osobami. Pomocí této služby
lze vyměňovat multimediální obsahy mezi koncovými přístroji nebo mezi koncovými
přístroji a servery poskytujícími obsah. Přenos zajišťuje technologie WAP
(Wireless Application Protocol). Protože WAP slouží jen jako metoda přenosu,
není nutný žádný wapový browser. Síť mobilních telefonů musí při MMS poskytovat
přenosové rychlosti nejméně 14,4 kilobitů za sekundu. To, jaká technologie se v
síti použije například GPRS nebo UMTS nehraje žádnou roli.
Stejně jako SMS je i Multimedia Messaging Service takzvanou push technikou,
která pracuje na principu Store and Forward (uchovej a pošli dál). Multimedia
Messaging Service Center (MMSC) u poskytovatele uloží do paměti jednu MMS a
přenese ji automaticky na mobilní zařízení adresáta v momentě, kdy příjemce
zprávy zapne svůj mobilní telefon nebo kapesní počítač připojený do mobilní
sítě. To je rozdíl oproti přístupu k informacím prostřednictvím wapového
browseru nebo e-mailového klienta. Kdo chce z mobilu získat svoje e-maily nebo
číst informace ze serveru podporujícího wapové stránky, musí aktivovat své
připojení se serverem. Zde tedy platí princip Store and Retrieve (uložit a
vyzvednout). E-mailová schránka v e-mailovém serveru přenáší v tomto případě na
mobilní přístroj uživatele nejprve jen záhlaví zpráv. Uživatel si pak vybere
e-maily, které chce číst, a vyzvedne si je ze serveru.

E-mail nehrozí
Provozovatelé sítí mobilních telefonů a výrobci MMS komponent, jako jsou firmy
Nokia, Ericsson nebo Materna, nepokládají e-mail v mobilní oblasti za
konkurenci MMS. Proti mobilnímu e-mailu podle nich mluví především podmínky, v
nichž uživatelé pracují: Zpracování elektronické pošty vyžaduje plnou pozornost
uživatele v praxi však má na cestách spíše jen málokdy příležitost, aby se na
tuto činnost pořádně soustředil. Za konkurenta Multimedia Messagingu není
považován ani Instant Messaging, který nabývá na významu ve firemních sítích.
Instant Messaging software zjišťuje, kteří kolegové nebo přátelé jsou právě
aktivní na internetu. S těmi je poté možno textově on-line komunikovat. Podle
firmy Ericsson je Instant Messaging zajímavý pro firmy, které například chtějí
komunikovat s pracovníky v terénu nebo se servisními techniky, případně chtějí
propojit členy zákaznických nebo projektových skupin. Nevýhodou Instant
Messagingu je to, že zprávy si mohou vyměňovat jen ti uživatelé, kteří jsou
právě on-line. U komunikace prostřednictvím mobilního telefonu je však situace
poněkud odlišná: Uživatel je zpravidla připojen k síti neustále, ale jen v
určitých okamžicích telefon využívá aktivně.
MMS zprávy Sepsání a zaslání MMS zprávy funguje podobně jako u SMS. Značné
rozdíly však vykazují obě technologie ve vztahu k obsahu informací. SMS je
textová zpráva, která může obsahovat maximálně 160 znaků. Obsah a velikost MMS
žádným omezením nepodléhají. Lze jimi přenášet následující informace:
text, který může uživatel naformátovat a kombinovat s fotografiemi, grafikou
nebo videoklipy
grafiku, například schémata
hlasové a zvukové signály, včetně MP3 a Midi souborů, WAV souborů a hlasových
zpráv
obrázky ve formátech JPEG, GIF a WBMP (Wireless Bitmap)
videa ve formátech MPEG-4, Quicktime a H.263
Důležitým prvkem využívaným MMS je jazyk SMIL (Synchronized Multimedia
Integration Language) vycházející z XML. Pomocí něj lze stanovit jakousi
choreografii pro různé multimediální elementy, například jako u prezentace v
PowerPointu. Uživatel může kombinovat obrázky, zvuky, animace a text, které pak
podle pevného časového plánu vytvoří požadovaný výstup na koncovém zařízení.
Velikost jedné MMS zprávy se v současnosti běžně pohybuje mezi 30 až 100 KB.
Přenos zprávy o velikosti 30 KB přitom prostřednictvím sítě vybavené podporou
technologie GPRS s čistou přenosovou kapacitou 10 Kb/s trvá asi 24 vteřin. GPRS
ovšem umožňuje i několikrát rychlejší přenos, a potřebná doba se tak
pochopitelně přiměřeně zkracuje.

Kompatibilita
V rozmanitosti datových formátů, které technologie MMS podporuje, však spočívá
nebezpečí, že koncová zařízení a komponenty v sítích operátorů budou mluvit
různými jazyky, takže nebudou schopné plnit bez problémů všechny své funkce.
Tomu chce zabránit Skupina pro kompatibilní provoz (IOP), kterou v únoru tohoto
roku založily společnosti CMG Wireless Data Solutions, Comverse, Ericsson,
Motorola, Nokia, Siemens a Sony Ericsson. Tato skupina plánuje provést testy
interoperability a udělovat certifikáty, čímž zajistí možnost přijímat MMS
zprávy ve všech sítích mobilních telefonů přes co nejvíce koncových zařízení.

V byznysu
Na závěr ještě věnujeme krátký pohled možnostem nasazení MMS v profesionální
oblasti. Např. představitelé společnosti Logica předpokládají, že Multimedia
Messaging nebude zdaleka sloužit pouze k výměně barevných obrázků. MMS je
zajímavý také pro firmy externímu spolupracovníkovi se hodí například k přenosu
obchodních dat, denních plánů, prezentací nebo k náčrtku cesty pro plánovanou
návštěvu u zákazníka.
Zhruba od roku 2004 se mají MMS stát součástí tzv. Unified Communication
Services (UC). Ty mají uživateli umožnit přístup k faxovým dokumentům a
hlasovým zprávám a také ke službám Instant Messagingu. Ericsson vidí další pole
působnosti v dotazech na adresáře přes LDAP (Lightweight Directory Access
Protocol) nebo ve službách založených na poloze uživatele. Většina odborníků
však vychází z toho, že MMS se uplatní nejprve tam, kde jsou doma i SMS, to
znamená u uživatelů ve věkové skupině od 16 do 30 let, pro které je výměna
krátkých zpráv v první řadě zábavou. Pro tuto klientelu však bude nová technika
asi drahou záležitostí, protože MMS zpráva bude stát zhruba třikrát tolik co
SMS. Přesná výše částek ovšem závisí na zvoleném obchodním modelu a na tom, na
jakou cílovou skupinu se operátoři zpočátku obrátí.
Provozovatelé sítí mobilních telefonů mají ovšem možnost nabízet levnější
varianty svých služeb, například když firmy dovolí použít Multimedia Messaging
k reklamním účelům nebo umožní marketing typu 1-to-1. Pro rodiče, kteří se
obávají, že se díky MMS vyšplhá účet jejich potomka za mobilní telefon do
netušených výšek, se nabízí prosté řešení: dá se uhlídat pomocí předplacených
karet.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.