Na bouřlivých vlnách výpočetních sítí

Gridy prý vejdou do praxe ve třech vlnách. První z nich už nabírá na síle, další se připravuje a poslední je zatí...


Gridy prý vejdou do praxe ve třech vlnách. První z nich už nabírá na síle,
další se připravuje a poslední je zatím ještě v nedohlednu.
Uvedené tvrzení o tom, že výpočetní sítě přijdou ve třech vlnách, pochází od
Wolfganga Gentzsche, výkonného ředitele pro grid computing a síťové služby
společnosti MCNC. První vlna, která je už na cestě, podle něj primárně zahrnuje
akademickou výzkumnou komunitu. Druhá, která právě vzniká, obsadí do role
uživatelů velké korporace. A třetí, jež je zatím stále ještě několik let
vzdálená, zapojí do gridů i běžné koncové spotřebitele. Ve chvíli, kdy dojde k
oné třetí vlně, se podle Gentzsche internet stane gridem. Jeden zkušební grid v
internetu nové generace je k dispozici v síti National LambdaRail, pro kterou
MCNC zajišťuje centrum technické podpory.

Proč se podle vás přibližujeme ke druhé, korporátní vlně výpočetních sítí?
Dodavatelé IT jako jsou IBM, Sun nebo Oracle již rozšířili svůj pohled na gridy
a plánují příští generaci produktů, které chtějí dodávat na trh a vydělávat na
nich peníze. V oblasti výzkumné sféry gridy nejsou svázány s penězi a gridy
spotřebitelů jsou v tomto ohledu úplně mimo. Takže současné těžiště zájmu leží
v podnikových gridech.

Ale mají o to uživatelé vůbec zájem?
Technologie gridů může zlepšit využití IT vybavení z průměrných 30 až na 70
nebo 80 %. Takže zájem firem, které jsou současně koncovými uživateli, o tuto
technologii dramaticky vzrostl. Ten zájem je poháněn množstvím nabízených výhod
snadným přístupem, sdílením zdrojů, odolností proti poruchám... Firmy v blízké
budoucnosti díky gridům sníží svoje náklady a zmenší složitost systémů.
Současné produkty a systémy se stávají stále složitějšími a pro infrastrukturu
platí totéž. Škálování infrastruktury ve skutečnosti znamená škálování lidí.
Ale pokud máte grid, pak jste schopni zvládnout desetinásobné navýšení zdrojů
se stejným počtem lidí.

Jak všudypřítomné budou gridy ve firmách, řekněme za pět let?
Firmy ze sektoru takzvaných věd o životě (life sciences) a financí již nyní
patří v používání lokálních gridových technologií mezi pokročilé. V
následujících pěti letech bude řada firem z Fortune 500 stále globálně růst.
Přitom ve svých pobočkách po celém světě mají a budou mít IT zařízení, která
nejsou zrovna využívána třeba proto, že je zrovna noc. Díky globálním
podnikovým gridům bude moci například firma z Evropy poslat úlohy ke zpracování
do Ameriky, kde lidé v tu chvíli spí.

Firmy z oblasti life sciences a financí se snaží využívat gridy pro modelování
a různé další vědecké aplikace. Ale co nejrozšířenější aplikace transakčního
typu? Nezávislé transakce ve skutečnosti nemůžete snadno poslat přes internet.
Přenos transakce na vzdálený server má příliš velkou režii, takže vlastně
posíláte transakčnímu serveru celou aplikaci. Můžete ale mít několik
distribuovaných transakčních systémů a pak jde o grid, protože zdroje jsou
distribuované.

Proč nejsme s ohledem na uvedené výhody svědky mnohem rychlejšího nástupu
gridů? Odmysleme si ten humbuk okolo. Gridy slibují mnohem více než v
současnosti mohou poskytnout, protože jejich technologie zatím ještě není ani
vyzrálá, ani úplná. Existují již produkty, které řeší některé problémy, ale
stále nejsou schopny transformovat celé vaše prostředí do gridu. Chybí také
příslušné standardy.
A kromě technologie jsou zde i další problémy. Vztah k vlastnímu serveru je
stále klíčovou bariérou gridů; lidé milují své vlastní malé systémy. Další
otázkou je bezpečnost. A další je duševní vlastnictví: Mám skutečně nechat
běžet svou cennou aplikaci na serveru jiné firmy či ji poslat přes internet?
Jsou zde právní, sociální a politické problémy.



Co dnes podle vás chybí v oblasti standardů?
Global Grid Forum pracuje na problémech týkajících se standardů v asi 50
pracovních a výzkumných skupinách v sedmi oblastech (jde například o aplikace,
architekturu, data, bezpečnost nebo výkon). A v zásadě všechny tyto oblasti
zatím lze považovat za nedostatečně vyspělé.
Jako příklad si vezměte otázku, jak umožnit softwarovým aplikacím využívat
gridy. Dnes musíte rozhraní psát ručně. Cílem však je, aby rozhraní byla
standardizována tak, abyste mohli dohromady spojit různé softwarové moduly, a
to transparentně a na všech úrovních v úrovni aplikací, architektury, dat,
bezpečnosti i plánování a řízení zdrojů.

Často mluvíte o gridu a internetu budoucnosti, jako by šlo o jedinou věc.
Současný internet, to jsou pouze informace. Grid přidává věci jako je
spolupráce, výpočty a další, což jej činí třírozměrným. A na tomto základu
umožňuje skutečné podnikání, vývoj a výrobu. Díky současnému internetu máte
informace. Ale s gridem máte přístup ke zdrojům využívajícím tyto informace.
Gridy mají stále širší a širší možnosti použití. Nakonec se sloučí a bude zde
internet další generace.

Bude založený na stejných standardech jako ten dnešní?
Současné protokoly, jako jsou Sonet, Ethernet a TCP/IP, byly navrženy před více
než 20 lety a jejich tvůrci nikdy nepředvídali objem dat, se kterým budou
pracovat. To je důvod, proč byl spuštěn projekt National LambdaRail, jehož
klíčovým zaměřením je překonat omezení TCP/IP a dalších protokolů.

A co ta třetí vlna, určená pro spotřebitele?
Příkladem mohou být hrací gridy, kdy se sejdou stovky hráčů a použijí grid pro
skutečně velmi interaktivní a výpočetně náročnou akci.
Nebo také zdravotnictví. Postihne-li vás infarkt či mozková příhoda a jste ve
vzdálenosti 15 minut od nemocnice, dostane se k vám pomoc snadno. Ale na
venkově je procento lidí umírajících na infarkt minimálně o 50 % vyšší než ve
městech. Jakmile však grid sníží vzdálenosti na nulu, bude mít venkovský lékař
okamžitý přístup ke všem těm drahým zařízením v nemocnici. Pokud tato nemocnice
bude příliš vytížena, broker zdravotnického gridu vybere jiný, nejméně zatížený
zdroj.

Jak dlouho si podle vás počkáme na takovéto funkce gridů třetí vlny? Pět až
deset let. Pět let je příliš smělý odhad, ale deset let to je rozhodně reálné.


Wolfgang Gentzsch
Titul: výkonný ředitel pro grid computing a síťové služby Společnost: MCNC je
nevýdělečná společnost se sídlem v Research Triangle Park v Severní Karolíně.
Založil ji stát v roce 1980 a původně byla zaměřena na výzkum v oblasti
mikroelektroniky. V průběhu let se proměnila v centrum pokročilých výpočetních
služeb a zaměřila se na technologii gridu ve vzdělání, výzkumu a obchodu.
Gentzsch ji nazývá urychlovacím centrem gridů. Zkušenosti: Dříve byl ředitelem
pro gridy v Sun Microsystems.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.