Na prahu digitální ekonomiky

Prezident Václav Havel podepsal minulý týden zákon o elektronickém podpisu, a umožnil tak start nové éry internetové ...


Prezident Václav Havel podepsal minulý týden zákon o elektronickém podpisu, a
umožnil tak start nové éry internetové ekonomiky i v prostředí České republiky.
Na rozdíl od svého amerického kolegy Billa Clintona, který podepsal stejný
zákon o týden dříve symbolicky za použití vlastního digitálního podpisu, použil
český prezident ještě klasického pera.
Tímto krokem byly definitivně zrovnoprávněny papírové a elektronické dokumenty,
což vytváří ideální předpoklady pro další rozvoj elektronického podnikání u
nás. Zákon samotný však neznamená konec používání papírových dokumentů, pouze
vytváří předpoklady pro to, aby firmy a instituce státní správy nastoupily
cestu bezpapírové komunikace. Je však zřejmé, že se v blízké budoucnosti dotkne
každého z nás, ať už při komunikaci se státní správou nebo při styku s
komerčními organizacemi.
Příkladů využití elektronického podpisu existují stovky a řada z nich se už v
zemích Evropské unie či v USA běžně používá. Jistě lákavá je představa podávání
daňových přiznání prostřednictvím Internetu či obdobný způsob vyřizování
žádostí o nejrůznější sociální dávky. Stejně tak může začít elektronická
komunikace s pojišťovnami, distribučními společnostmi či jinými subjekty.
Nikomu bych nepřál zažít změnu trvalého bydliště, kterou mj. provází obíhání
nejrůznějších institucí jen proto, aby začaly používat novou kontaktní adresu.
Tohle vše by mělo být díky schválenému zákonu o elektronickém podpisu možné
provádět velmi brzy po Internetu.
Obsah zákona
Návrh zákona vznikl už koncem minulého roku jako poslanecká iniciativa
místopředsedů čtyř politických stran Ivana Langera (ODS), Stanislava Grosse
(ČSSD), Vladimíra Mlynáře (US) a Cyrila Svobody (KDU-ČSL) a během uplynulých
měsíců prošel širokou odbornou diskuzí. Přes úvodní zamítnutí ze strany vlády
byl nakonec ve 3. čtení (24. 5.) schválen Poslaneckou sněmovnou a koncem června
jej přijal i Senát.
Zákon, jehož návrh je možné najít na Internetu (např. www.spis.cz), zavádí do
našeho života několik nových pojmů, z nichž asi nejdůležitějším jsou
poskytovatelé certifikačních služeb. Tyto nezávislé instituce, nad jejichž
činností bude bdít Úřad pro ochranu osobních údajů, budou jednoduše řečeno
sloužit jako věrohodný zdroj pro verifikaci elektronického podpisu daného
subjektu.
Jak to funguje?
Pokud se rozhodnete využívat elektronického podpisu, spojíte se prostě se
společností poskytující certifikační služby, která vám vystaví tzv. soukromý
klíč. S jeho pomocí potom na konci každého dokumentu vytvoříte určitou řadu
znaků představující váš elektronický podpis. K ověření pravosti dokumentu na
straně adresáta potom slouží tzv. veřejný klíč, jehož správnost opět zaručuje
certifikační autorita.
Aby byla zajištěna vysoká bezpečnost elektronických transakcí, je nutné dodržet
několik podmínek vlastník musí udržovat soukromý klíč v tajnosti a chránit ho
proti odcizení, certifikační autorita musí řádně prověřit skutečnou identitu
osoby při vytvoření klíče a také musí prověřovat pravost vztahu mezi veřejným
klíčem a jeho majitelem. Při dodržení těchto podmínek je elektronický podpis
tisícinásobně bezpečnější než klasický, protože pro každý dokument je
softwarově vytvářen nový originální podpis, jehož rozluštění by při současných
technických možnostech počítačů zabralo několik měsíců.
Praktické dopady
Schválení nového zákona umožní např. také další rozvoj služeb přímého
bankovnictví. Podle představitelů České spořitelny půjde v případě jejich
finančního ústavu zejména o bankovní služby poskytované prostřednictvím
Internetu.
Potenciální klient vybavený elektronickým podpisem bude moci na internetové
stránce banky vyplnit příslušný formulář a založit si třeba běžný nebo
termínovaný účet. Klienti, kteří používají platební karty, budou moci
elektronicky podávat žádost o vydání nové karty, zadat i odvolat zákaz jejího
používání apod. Pro samotnou spořitelnu přináší elektronický podpis i řadu
jiných výhod například možnost ověření identity a oprávněnosti techniků externí
firmy, kteří provádějí objednaný zásah do některého z informačních systémů
spořitelny.
Digitální Evropa
Česká republika je první zemí střední a východní Evropy, která přijala podobný
zákon. Některé země západní Evropy už však využívají digitální podpisy řadu
měsíců například v Německu či Holandsku se aplikuje už téměř dva roky. V zemích
Evropské unie obdobný zákon obecně nahrazuje přijatá směrnice EU, kterou se
řídí jednotlivé členské země. Trochu pozadu v legislativě (nikoliv však v
praktické aplikaci) byly donedávna Spojené státy americké, kde byl zákon o
digitálním podpisu definitivně schválen také až nyní.
Cesta našeho zákona k jeho schválení nebyla rozhodně jednoduchá. Původní návrh,
který vznikl na základě zmiňované iniciativy čtyř poslanců ve spolupráci se
Sdružením pro informační společnost, vláda totiž začátkem loňského prosince
doslova smetla ze stolu. Naštěstí nakonec došlo mezi předkladateli návrhu a
Úřadem pro státní informační systém k dohodě a do předlohy byly zapracovány
vládní připomínky. Nyní je podle názoru odborníků plně v souladu s direktivou
EU o elektronických podpisech schválenou v prosinci loňského roku.
0 2015 / ramn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.