Náklady na hardware v českých firmách

Výdaje na hardware jsou nepřímo úměrné dostupné výši IT rozpočtu I v současné době, kdy se snižují jednotkové...


Výdaje na hardware jsou nepřímo úměrné dostupné výši IT rozpočtu

I v současné době, kdy se snižují jednotkové ceny hardwarového vybavení a roste
význam služeb, lze pozorovat, že hardware ukrajuje stále nejvyšší podíl na
celkových finančních prostředcích, které organizace v ČR vynakládají na oblast
IT/IS. Podle aktuálních dat tento podíl představuje přibližně dvě pětiny z
celkových IT rozpočtů (o zbývající část se pak dělí software spolu s IT
službami) a dlouhodobě si své prvenství udržuje. Z vyhodnocení časové řady je
tedy patrné, že podíl výdajů za hardware v jednotlivých letech kolísá, nicméně
zjištěné odlišnosti neodrážejí žádný trend, takže lze shrnout, že podíl
hardwaru na celkových investicích zůstává dlouhodobě stabilní. Také ostatní
získané údaje dokládají, že organizace koncového trhu sice mění obsah svých
"nákupních košů", nicméně základní strukturu IT rozpočtů v zásadě nemění.
Z detailních analýz provedených v jednotlivých organizacích plyne, že hardware
se podílí na celkovém objemu investic do IT různou měrou; nejnižší je tento
podíl v institucích finančního sektoru (dosahuje zde v průměru 28 % na
celkových výdajích na IT). To samozřejmě neznamená, že by tyto organizace
věnovaly menší celkové objemy finančních prostředků na nákup hardwarového
vybavení, jen je jejich relativní podíl v kontextu ostatních výdajů (zejména
pak služeb) nižší. Naproti tomu nejvyšší podíl výdajů na hardware (46 %) je
patrný ve veřejné správě. Rozdíly zjištěné v ostatních vertikálách se již
statisticky neliší od celkového průměru.
Současně platí, že podíl výdajů na hardware je nepřímo úměrný celkové velikosti
IT rozpočtu tedy čím větším objemem financí na IT organizace disponují, tím
nižší relativní podíl připadá na nákup hardwaru. Z dat je patrné, že
organizace, jejichž IT rozpočet nepřesahuje 1 milion Kč, vynaloží na nákup
hardwaru přibližně polovinu z těchto prostředků, zatímco u těch, jejichž IT
rozpočet přesahuje 50 milionů Kč, je to 28 % z celkových IT výdajů.

Kdo rozhoduje?
Celkově vysoký podíl výdajů spojených s nákupem nového hardwaru a jejich
relativně nízká míra fragmentace stanovuje způsob a mechanismus, jakým je
hardwarové vybavení v organizacích pořizováno. Z odpovědí dotazovaných zástupců
předplatitelů časopisu Computerworld lze odvodit, že tohoto rozhodovacího
procesu se účastní v zásadě tři typy subjektů:
lOdborníci (nejčastěji jsou to ředitelé úseku IT nebo pracovníci IT, kteří se
specializují na danou oblast): Tito pracovníci typicky předkládají návrhy na
pořízení konkrétních prvků hardwarového vybavení (a to v souladu se strategií
rozvoje IT a na základě provedených analýz).
lManažeři (zejména představenstvo či jeho jednotliví členové, ředitelé,
majitelé firem apod.): Tyto subjekty nákup schvalují; téměř identická míra
jejich angažovanosti v nákupech koncových zařízení a periferií na straně jedné
a firemní infrastruktury na straně druhé napovídá, že kritéria, podle nichž
tyto subjekty rozhodují/schvalují, nekorespondují s významem jednotlivých
zařízení. Jinými slovy neplatí teze, že management schvaluje nákup serverů, ale
už se nezabývá nákupem PC.
lUživatelé (tedy řadoví zaměstnanci): Ti se obyčejně rozhodovacích procesů při
nákupu hardwaru neúčastní vůbec, a pokud ano, tak výlučně v roli navrhovatelů.
U této skupiny je zcela zřetelný rozdíl mezi jejich angažovaností při nákupu
koncových zařízení a firemní infrastruktury.
S naznačeným mechanismem nákupu hardwarového vybavení se lze setkat v širokém
spektru firem z výsledků výzkumu nejsou patrné žádné významné rozdíly v
jednotlivých vertikálách koncového trhu, pouze v institucích finančního sektoru
se rozhodovacího procesu účastní ve větší míře představenstvo (na úkor
ostatních subjektů) ve srovnání s ostatními organizacemi. Rozdíly jsou
pochopitelně dány také velikostí organizace (měřené jak počtem zaměstnanců, tak
celkovou výší IT investic). Důležitým činitelem, který ovlivňuje průběh
rozhodovacího procesu i pravidla, jimiž se tento proces řídí, jsou centrály a
mateřské organizace (a to jak v případě společností se zahraniční majetkovou
účastí, tak v případě organizací s českými vlastníky, které disponují sítí
poboček).
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že rozhodnutí o nákupu nového hardwarového
vybavení tak, jak je zde popisováno, většinou nemá operativní charakter. Účast
jednotlivých subjektů tedy v naprosté většině případů spočívá v přípravě a
schválení strategie rozvoje IT, v jejímž rámci jsou pak realizovány jednotlivé
nákupy. Tuto situaci dokládá údaj o způsobu přidělování investičních prostředků
na nákup IT. Ze získaných údajů vyplývá, že asi dvě třetiny organizací své
investice do hardwaru plánuje. Tento způsob ve všech velikostních kategoriích
převládá nad ostatními, nicméně platí, že v subjektech s méně než 100
zaměstnanci je zastoupen výrazně méně než ve větších organizacích. Naproti tomu
v subjektech s více než tisícem zaměstnanců je tento způsob téměř výhradní
(devět z deseti těchto subjektů své IT investice realizuje podle předem daného
a schváleného plánu). Podobná přímá úměra platí při posuzování výše IT
rozpočtu: čím vyšší celkový rozpočet na IT, tím vyšší podíl organizací s pevně
naplánovanou strukturou investic. Specifickou kategorii představují organizace,
jejichž IT rozpočet nepřesahuje 1 milion Kč v tomto segmentu organizací totiž
převládá nákup na základě ad hoc požadavků, které se objevují v průběhu
fiskálního roku.
Z výzkumu je dokonce patrné, že tři čtvrtiny organizací (z relevantní části
analyzovaného souboru) definují apriorní pravidla týkající se výběru
konkrétních řešení či dodavatelů v oblasti hardwaru.
Trend explicitní definice preferovaných řešení, značek či dodavatelů v oblasti
hardwaru souvisí s jednak s postupující snahou organizací o centralizaci
nákupu, jednak dalším významným faktorem z období konce minulého století je
přechod od proprietárních řešení k otevřeným platformám.


O výzkumu
Pro přípravu tohoto článku byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu,
který exkluzivně pro IDG Czech realizuje společnost Markent. V rámci tohoto
výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizována na počátku roku 2005, byl
podroben detailnímu zkoumání korporátní koncový trh konkrétně organizace, které
jsou předplatiteli týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako v minulých
letech) zpracovány odpovědi zástupců 303 organizací, vybraných takovým
způsobem, aby přesně kopírovali strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu.
Relevanci prezentovaných zjištění dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom,
že institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně
polovinu z celkového objemu investic do informačních technologií v ČR.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.