Nastává doba levných digitálních zrcadlovek

O digitálních fotoaparátech, fotografujících telefonech, příslušných technologiích a podnikatelských aktivitách v ...


O digitálních fotoaparátech, fotografujících telefonech, příslušných
technologiích a podnikatelských aktivitách v tomto dynamickém segmentu píšeme
na stránkách Computerworldu snad v každém čísle. Na ty profesionálnější a
příslušně dražší přístroje se však zaměřujeme pouze občas, mimo jiné i kvůli
menšímu procentu jejich uživatelů mezi námi. Nyní, přesně po roce, jsme se
rozhodli opět zmapovat trh na poli amatérských a poloprofesionálních
digitálních zrcadlovek.

Lze svým způsobem jednoduše konstatovat, že doba digitálních zrcadlovek
nastává. Rok 2004 se stal rokem nástupu digitálních zrcadlovek pro širší
uživatelské vrstvy na trhu se objevily první modely s cenou pod 40 000 Kč
včetně DPH. Letos tu máme již zkraje roku poměrně ucelenou nabídku tuctu
vyspělých přístrojů od většiny klasických výrobců v cenové hladině od 20 do 50
tisíc korun českých. A potenciálních uživatelů mezi námi bude asi dost. Podle
nedávno uveřejněného odhadu se celosvětově počet prodaných digitálních
zrcadlovek v roce 2005 více než zdvojnásobí a v roce příštím bezmála taktéž.

Co dnes nabízejí...
Vedle celkově profesionálnější konstrukce a výbavy, větší flexibility a
přesnosti je zásadní výhodou dnešních digitálních zrcadlovek množství
dostupného příslušenství včetně milionů existujících objektivů od klasických
zrcadlovek kinofilmových (vzhledem k menším rozměrům CCD snímače je zde
ohnisková vzdálenost cca 1,5x větší a u některých modelů platí určitá omezení).
Kdo má klasický přístroj od Canonu, Nikonu, Minolty či Pentaxu, může v současné
době přejít na digitální fotografii snáze a levněji než dříve. Nejvýraznější
odlišnosti a stále probíhající vývoj digitálních zrcadlovek můžeme pozorovat
zhruba ve třech oblastech. Zatímco tvary, množství a rozmístění ovládacích
prvků mají výrobci již vyzkoušené a zaběhlí fotografové by jejich větší úpravy
vnímali spíše negativně, zájem o změnu i prostor pro ni je v oblasti rychlosti
a přesnosti automatiky, šumu a dynamiky snímacího prvku a další funkční výbavy.
Na nutnost "namáčknout" spoušť si u digitálních fotoaparátů většina nových
uživatelů těžko zvyká. Žádný náročnější a sportovněji laděný fotograf se s
nějakým sekundovým zpožděním nespokojí. Naštěstí jsou novější modely
digitálních zrcadlovek schopné při osazení dostatečně svižného objektivu
zaměřit a vyfotografovat (třeba i sérii snímků) během zlomků sekundy. U vyšších
a dražších modelů zkušených výrobců můžeme rovněž pozorovat velmi opatrné
zacházení s jasem světlých ploch. Známá nectnost elektronických snímacích
prvků, totiž nižší pružnost (schopnost zpracovat hodně odlišné hodnoty jasu),
je u digitálních zrcadlovek velmi precizně ošetřena inteligentní úpravou
snímku. Výsledné podání obrazu je tak výrazně věrnější, měkčí, s jemnějším
prokreslením barevných tónů. Lepší prokreslení tmavších odstínů při zachování
světlých partií umožňuje vedle propracované automatiky i dostatečně nízký
digitální šum kvalitního snímacího prvku pokud se například u "běžného
digitálního kompaktu" podobného podání odstínů pokusíme dosáhnout softwarovou
úpravou, odradí nás v tmavých plochách vystupující šum. Kromě toho, jak jsme se
při testech sami přesvědčili, každý model nabízí "něco speciálního" a my se na
některé nyní stručně podíváme. Přehled základních parametrů, funkcí a ovládání
najdeme v tabulkách.

Do 35 000 Kč
Nikon D70
Nejlevnější, zhruba rok starý model digitální zrcadlovky této tradiční značky
nabízí v konkurenci ostatních dostupnějších modelů vedle podobné ceny především
schopnosti prověřeného systému. Podobně jako Canon EOS 300D vychází z vyšších
modelů původně profesionálních digitálních zrcadlovek, kompatibilní je
samozřejmě s většinou příslušenství pro zrcadlovky Nikon. Oblé tvary se drží
klasických rozměrů a rozvržení, hmotnost odpovídá kategorii s částečně
plastovým tělem. Tlačítky na těle přístroje lze ovládat většinu
nejpoužívanějších funkcí, včetně kompenzace blesku a bracketingu. Pohodlnější
uživatelé ocení scénické (vari) režimy a průběžné ostření na nejbližší objekt,
začátečníci nápovědu k nastavením menu (přes speciální tlačítko) a dvě varianty
rozsahu nabídky (úplné či zkrácené menu). Profesionálně laděné fotografy zřejmě
zaujme bezeztrátově komprimovaný RAW formát, fotografování rychlé sekvence
snímků dlouhé podle nastaveného rozlišení a komprese či i-TTL synchronizace
blesku na 1/500. Přehled o aktuálních hodnotách a nastavení je k dispozici na
stavovém displeji (s podsvětlením) a uvnitř hledáčku (intenzita zobrazení se
zde mění dle světelnosti scény).
Velkou pochvalu si v kontextu ostatních cenově výhodných přístrojů Nikon D70
zaslouží především za rychlost a spolehlivost činnosti automatiky. Fotoaparát
zajišťuje barevně stabilní, vyrovnané snímky s měkkou gradací, ve složitějších
situacích používá adekvátní přisvětlení bleskem. V kombinaci s inteligentním
objektivem ostří bleskově i v náročnějších situacích, reakce na stisk spouště i
náběh po zapnutí patří k nejlepším. Aktivnější fotografy zaujme i výdrž na
jedno nabití nám se akumulátor nepodařilo vybít ani za týden se stovkami snímků
(občas s bleskem) a patřičným prohlížením. Drobnou připomínku bychom u D70 snad
měli ke složitějšímu nastavení různých stupňů zvětšení snímků při prohlížení.

Olympus E-300
Jak již číselné označení napovídá, řadí se druhý model digitální zrcadlovky
značky Olympus do nižší třídy. Ačkoliv se skutečně nachází v nižší cenové
hladině, poblíž konkurenčního Canonu 300D a Nikonu D70, řadou parametrů vyšší
typ E1 překonává. Bezmála dva roky jsou z hlediska vývoje digitální techniky
dlouhá doba, a tak nový model E-300 již nabízí 8megapixelové rozlišení, menší
rozměry a mnohá další vylepšení (blesk, indikace zaostřeného místa, na druhou
stranu nemá stavový displej a některá uživatelská nastavení). Stejně jako
předchozí typ využívá objektivy systému 4/3. Zkušenější fotografové jistě ocení
velké množství ovládacích prvků přímo na těle, pohodlnější uživatelé zase velké
množství scénických režimů.
Olympus E-300 působí celkově velmi kompaktně, nicméně vzhledem k použitým
materiálům není zdaleka nejlehčí. Tato zrcadlovka nevyužívá k lomu světla do
hledáčku obvyklý hranol, díky čemuž může být právě o pár milimetrů nižší než
konkurenční produkty. Nově je pojaté i zrcadlo, které je netradičně malé a se
svislou osou pohybu navíc pod ním ukrytý snímací čip čistí speciální
ultrazvukový systém (jeho efektivitu ukáže až delší provoz).
Ovládání fotoaparátu se drží obvyklé koncepce všechny prvky jsou dostupné bez
přehmatávání. Šikovné je využití křížového ovladače pro přímá nastavení
(měření, autofokus, citlivost, korekce). Na zrcadlovku má E-300 netradičně
líbivě animovaný výběr scénických režimů (základní jsou na kruhovém voliči,
ostatní v menu), trochu nepříjemné je na druhou stranu to, že zvětšení obrázku
nefunguje v automatickém náhledu (je nutné nejprve přejít do režimu prohlížení).
Olympus E-300 produkuje precizní snímky s čistým podáním barev, vzhledem k
rozlišení s jedinečnými detaily. Ve srovnání s ostatními testovanými přístroji
stejné cenové kategorie však má E-300 trochu problémy s automatickým ostřením v
některých náročnějších situacích trvalo znatelně déle a častěji hlásilo
neřešitelnou situaci (většinou pomohla změna na odpovídající scénický režim).
Rovněž úroveň šumu je u E-300 při maximální citlivosti znatelně vyšší. Poměr
cena/výkon je však u tohoto fotoaparátu nezvykle vysoký.

Pentax *ist DS
Tato funkčně i fyzicky odlehčená varianta námi loni testovaného modelu *ist D
svou cenou úspěšně bojuje s ostatními levnějšími zrcadlovkami. Nabízí jedno z
nejmenších, a dokonce zcela nejlehčí tělo na trhu, k tomu kompatibilitu s
klasickým příslušenstvím. Ve srovnání s vyšším, ale starším modelem je *ist DS
o něco rychlejší, má větší, příjemně jemný barevný displej a scénické režimy.
Na druhou stranu nabízí pouze jedno místo na uživatelské nastavení, nemá Hyper
program (ani přední otočný volič) a má slot výhradně na SD karty.
Menší rozměry a hmotnost přístroje jsou při delší práci znatelnou výhodou. Jeho
ovládání je jednoduché, přehledné, aktuální nastavení zobrazuje klasický
stavový displej i ikony uvnitř hledáčku, příjemná je možnost okamžitého
zvětšení pořízeného snímku otočným voličem. Pro jednoduché nastavení obvyklých
situací poslouží scénické režimy přímo na otočném voliči. Pokročilejší nebo
reportážní fotografové asi nebudou spokojeni s malým množstvím přímo ovládaných
funkcí (z důležitějších je k dispozici pouze blokování a korekce expozice plus
jedno volitelné tlačítko) a menší výdrží při provozu na klasické tužkové
baterie. Zde si však mohou pomoci, k fotoaparátu jsou dostupné i speciální
akumulátory, které by měly nabídnout výrazně delší provoz (ty jsme ale neměli k
dispozici).
Určitou kritiku je nutné zopakovat na adresu schopností automatiky na méně
výrazném povrchu má příliš často problémy, za šera si i třikrát, čtyřikrát
bleskne, než správně zaostří, za stejných podmínek v interiéru nastavuje různá
barevná podání (vyvážení bílé). Zkušenější uživatelé však tyto problematické
oblasti dokáží překlenout, a potom jsou výsledky práce Pentaxu *ist DS naprosto
bezproblémové.
Nad 35 000 Kč

Konica Minolta Dynax 7D
Minolta, respektive dnes již Konica Minolta, se do tržního boje na poli
spotřebitelských digitálních zrcadlovek pustila jako jedna z posledních.
Podobně jako většina ostatních firem má na co navazovat a rozhodla se tak
učinit ve velkém stylu. Námi testovaná novinka Dynax 7D je velmi bohatě
vybaveným přístrojem, jehož tělo obsahuje optický stabilizátor, dále se může
pochlubit svižnou a spolehlivou elektronikou, přímým nastavením téměř všech
parametrů, velkým displejem, kovovým tělem a rovněž i tomu odpovídající cenou a
hmotností.
Fotoaparát vychází ze stejnojmenného kinofilmového modelu, a to včetně
speciálních "dvoupatrových" otočných voličů. Díky aretaci horního patra
nevznikají při nastavení žádné problémy a v kombinaci s dalšími otočnými
přepínači a tuctem tlačítek máte téměř vše dostupné bez návštěvy menu (včetně
uživatelských variant ostatních nastavení). Stav hlavních parametrů můžete
sledovat na velkém barevném LCD displeji, při fotografování na výšku se text
patřičně otočí a po přiložení oka k hledáčku displej zhasne. Samostatným
přepínačem se ovládá i optický stabilizátor, velká to chlouba Dynaxu. Podle
údajů výrobce dovoluje zapnutá stabilizace použití časů o dva až tři stupně
delších, jeho přínos je při slabším osvětlení nebo větším přiblížení
teleobjektivem skutečně výrazný. Úroveň stabilizace se zobrazuje v pěti
stupních u pravého okraje hledáčku, což je důležité zvláště jako indikace
blízkosti jejích limitů. Již zmíněný rozměrný displej s vyšším rozlišením je
skvělý nejen k běžnému prohlížení snímků (včetně histogramu a zvýraznění
pod/přeexponovaných partií), ale rovněž k jejich třídění do složek.
Funkční výbava je jednou z těch věcí, které by bez rychlé a spolehlivé
automatiky byly jen k polovičnímu užitku. Minolta Dynax 7D patří i v této
oblasti k těm nejlépe vybaveným rychlost reakcí, měření i sekvenčního
fotografování je bez jakýchkoliv připomínek. Dynax 7D dokáže scény s velmi
rozdílným jasem přisvítit bleskem a zohlednit přitom vzdálenosti hlavního
objektu od fotoaparátu (ještě mít blesk s automatickým vyklápěním a luxus by
byl dokonalý). Pro plné využití možností přístroje je pochopitelně potřeba
vlastnit i odpovídající objektiv s rychlým autofokusem.

Závěr
S rostoucími zkušenostmi s digitální fotografií, jejími možnostmi, ale i
omezeními levnějších přístrojů roste zájem o digitální zrcadlovky. Majitelé
klasických zrcadlovek Canon, Nikon, Minolta či Pentax s dostatečně širokou a
použitelnou výbavou (a kladným vztahem ke značce) mají rozhodování při koupi
dosti zjednodušené. Ostatní musejí dobře zvážit reálné způsoby využití nového
fotoaparátu, potřebné příslušenství, preferované vlastnosti a vše dobře
kalkulovat. Nutno podotknout, že všechny testované fotoaparáty zajišťují v
drtivé většině situací brilantní snímky. Nejlevnější vstupenkou mezi pokročilé
digitální fotografy je zrcadlovka Canon EOS 300D, a také ještě o malinko
levnější elegantní Olympus E-300 s precizním 8Mp rozlišením. Přesto bychom mezi
testovanými zrcadlovkami z hlediska poměru cena/výkon doporučili věnovat
pozornost modelům Nikon D70 a Konica Minolta Dynax 7D. Jsou to přístroje se
zvláště spolehlivou a rychlou elektronikou, druhý potom s vyloženě
nadstandardní výbavou.

Cenově výhodná digitální zrcadlovka
Nikon D70
Zrcadlovka Nikon D70 nás v kontextu ostatních cenově výhodných přístrojů
zaujala rychlostí a spolehlivostí činnosti automatiky. Fotoaparát zajišťuje
barevně stabilní, vyrovnané snímky s měkkou gradací. V kombinaci s
inteligentním objektivem ostří bleskově i v náročnějších situacích, reakce na
stisk spouště i náběh po zapnutí patří k nejlepším. Ač je tento přístroj na
trhu již rok, stále si v segmentu levných digitálních zrcadlovek udržuje vysoký
standard.


Všechny přístroje mají na tělě spoušť, ovládání blesku, režimu ostření,
kompenzace automatiky, tlačítka pro otevření a pohyb v menu, prohlížení,
zvětšení a mazání snímku; Za přímé ovládání na těle se považuje rovněž ovládání
stisknutím dvou tlačítek či tlačítkem v kombinaci s otočným ovladačem.



Námi dříve testované a stále prodávané cenově dostupné digitální zrcadlovky

Canon EOS 300D Fotoaparát Canon 300D se stal první digitální zrcadlovkou s
cenou kolem 40 tisíc a dodnes si drží pozici jednoho z nejdostupnějších
přístrojů této kategorie jeho tělo dnes můžete sehnat již za 25 000 Kč.
Příjemné je, že přes výše uvedenou příznivou cenu vychází z profesionálního
přístroje Canon 10D, ze kterého přebírá 6,3megapixelový snímač a větší část
ovládacích prvků, snížena je maximální citlivost, výkon sekvenčního snímání,
není zde manuální nastavení barevné teploty, kompenzace blesku, uživatelské
tlačítko a kruhový ovladač. Sedm bodů autofokusu v hledáčku je drobnějších, a
jsou proto za jasného světla méně čitelné. Na druhou stranu je možné Canon 300D
dovybavit infračerveným dálkovým ovládáním. K digitálním zrcadlovkám Canon lze
připojit objektivy řady EF, což představuje zhruba 60 modelů (jen ohniskovou
vzdálenost je potřeba vynásobit 1,6), v současnosti existuje několik modelů
přímo pro digitální přístroje. Příjemnou drobností u 300D je možnost pohybu
mezi snímky i při jejich zvětšení zatímco u většiny ostatních přístrojů musíme
při porovnání dvou snímků první zvětšit, prohlédnout, zmenšit, přeskočit na
druhý, zvětšit a prohlédnout zde stačí stisknout tlačítko Jump, tlačítko pro
směr pohybu, a vidíte stejně zvětšený detail druhého snímku.
Zřetelně plastový, ale zase o to lehčí Canon 300D pořizuje brilantní, vyvážené
šestimegové snímky. Jeho orientace na náročnější fotografy z řad běžných
spotřebitelů se odráží i v automatice a zpracování obrazu, kde má sklon k někdy
až příliš projasněným a líbivým odstínům. Úroveň šumu je při vyšší citlivosti
vzhledem k ceně u této zrcadlovky více než přijatelná.

Pentax *ist D
Jedna z nejlehčích a přesto kovových šestimegapixelových zrcadlovek v sobě
svérázným způsobem spojuje svět profesionálních a amatérských přístrojů. Pentax
*ist D je především kompatibilní se standardním příslušenstvím této značky, u
objektivů platí určitá omezení, nicméně firma nabízí i objektivy navržené
speciálně pro tuto digitální zrcadlovku.
Velmi praktický je u Pentaxu *ist D poloautomatický provoz na tzv.
Hyper-program. Tento program pracuje jako automatický až do chvíle, kdy otočíte
jedním z voličů pokud je to přední, přepne se na režim priority času, když
začneme točit zadním, nastavíte preferovanou clonu. Další užitečnou funkcí je
měření expozice podle ručně či automaticky zvoleného bodu ostření a zobrazení
tohoto bodu či bodů přímo v optickém hledáčku. Vypínač/přepínač režimů kolem
spouště slouží zároveň k zatažení clony a kontrole hloubky ostrosti záběru na
vlastní oči. Další zajímavou funkcí je fotografování snímků "přes sebe" trikové
snímky tak můžeme sestavit ve fotoaparátu a nemusíme s nimi čekat až do
počítače. Tři uživatelská nastavení umožňují rychlou změnu kompletního
nastavení přístroje při změně režimu práce nebo výměně fotografů.
Vedle řady profesionálních parametrů a schopností se však Pentax *ist D chová i
trochu amatérsky delší dobu startuje a ostří (v náročnějších situacích), při
maximální citlivosti v nočních snímcích vystupuje šum. Nicméně s nižšími
hodnotami citlivosti a ve většině normálních situací zajišťuje Pentax *ist D
výborné obrázky. Vzhledem k uvedenému bychom čekali snad o trochu nižší cenu.

Olympus E-1
Zatím nejvyšší digitální zrcadlovka Olympusu je zároveň první digitální
zrcadlovkou vytvořenou zcela od základů tělo, formát i připojení objektivu
nevycházejí přímo ze žádného kinofilmového modelu. Používá navíc i plnokrevné
"digitální" objektivy systému 4/3.
Olympus E-1 má kovové tělo standardních tvarů, obvyklé je rovněž rozložení
ovládacích prvků. Parametry i možnosti ovládání na těle shrnují tabulky,
vyzdvihnout můžeme citlivost až 3 200 ISO, a ačkoliv přístroj upozorňuje, že se
v takovém případě pohybujeme za doporučenou hranicí 800 ISO, výsledný šum ve
snímku je docela přijatelný. Šikovná je rovněž funkce souběžného ukládání RAW i
JPEG formátu, snímek lze pak okamžitě prohlížet kdekoliv, ještě před konverzí
surových dat aplikací Olympusu. Rovněž kombinace jednorázového automatického
zaostření a ručního doostření ušetří v kritických okamžicích drahocenné
sekundy. Ještě ve fotoaparátu lze nastavit korekci sytosti, jasu a kontrastu
barev (v 5, resp. 7 stupních). Ve srovnání s ostatními přístroji této třídy nám
u E-1 trochu chybí integrovaný blesk (profesionálům nicméně scházet nebude,
externí blesky lze připojovat přes sáňky i konektor), mohlo by zde být i
zobrazení ostřicích bodů v hledáčku a scénické režimy nebo uživatelská
nastavení. Celkově je Olympus E-1 příjemný, docela svižný přístroj pořizující
pětimegapixelové snímky naprosto špičkové kvality.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.