NC, nebo NetPC?

Pojmy NC a NetPC se v poslední době skloňují snad ve všech pádech. Nebudeme snad daleko od pravdy, když usoudíme, že ...


Pojmy NC a NetPC se v poslední době skloňují snad ve všech pádech. Nebudeme
snad daleko od pravdy, když usoudíme, že většinou ve větách tázacích: Oč jde? K
čemu je to dobré? Vyplatí se to? Abychom vám pomohli zorientovat se v této
oblasti, pozvali jsme do naší redakce 7 osobností ze světa informačních
technologií, o kterých jsme přesvědčeni, že mají k této problematice co říci.
Byli to (v abecedním pořadí): Michael Bernát, marketingový manažer Sunu, Jan
Bělík, obchodní manažer IBM pro systémy NCS, Ondřej Felix, ředitel Oraclu, Ivan
Habovčík, technický manažer Compaqu, Vlastimil Palata, ředitel pražské pobočky
AutoContu, Petr Říha, produktový manažer Microsoftu, a Přemysl Staroveský,
architecture manažer Intelu. Za Computerworld kladl otázky jeho šéfredaktor
Zbyšek Bahenský.
Bahenský: Dovolte mi, abych vás tady přivítal jménem redakce Computerworldu.
Jsem rád, že jste přijali naše pozvání k diskusi o NC a NetPC. A rovnou bych se
zeptal: "Proč by vlastně do toho krásně homogenního světa PC mělo přijít něco
úplně jiného, ať už je to levné PC, nazývané NetPC, nebo NC? Má to pro
uživatele nějaký smysl? A jestli ano, potom jaký?"
Habovčík: Ano, má. Peníze. My víme od nezávislých firem, jakými jsou Gartner
Group, Yankee Group, Meta Group apod., že pořizovací náklady na ono koncové
zařízení, které vy nazýváte PC, tvoří méně než 20 % celkových nákladů na něj
vynaložených za dobu životnosti. A těch zbývajících 80 % za správu, údržbu
apod. je důvodem k zamyšlení. Odpovědí dodavatelů, ať už softwaru nebo
hardwaru, jsou technologie NetPC a NC, které se zaměřují na snížení právě těch
80 % nákladů, tedy nákladů na údržbu.
Bahenský: Takže jestli to dobře chápu nejde o snížení pořizovacích nákladů?
Habovčík: Samozřejmě i ty je potřeba snižovat. Ale podstatných je těch 80 %.
Říha: Já mám připomínku ještě k tématu nestavěl bych proti sobě NC a NetPC.
Musíme to chápat tak, že jde-li zde něco proti sobě, potom je to filozofie a
musíme tak mluvit o NC nebo Windows platformě.
Bahenský: Jde tedy o spor Windows versus Java?
Bělík: Já nevím, má-li tam být to versus. To je, jako kdybychom u automobilů
řekli "sedan versus hatchback". Přece oba mají své místo na trhu a pro určitý
typ spotřebitelů budou mít své opodstatnění.
Staroveský: My jsme měřili náklady na naši vlastní informační infrastrukturu a
zjistili jsme, že jsou poměrně vysoké. Tak jsme zavedli určité standardy pro
správu počítačů a už brzy uvolníme informaci, kolik tím sám Intel uspořil. Ale
ať jde o spravovatelná PC, nebo jejich podmnožinu NC, naší vizí je: snižme
náklady, ale při zachování výkonnosti. Nedělejme kompromisy, NC není náhrada PC.
Felix: Když říkáte "správa počítačů", pak tím samozřejmě myslíte správu po
síti. Ale správa sítě je jen jedna z aplikací, které na síti běží a z hlediska
uživatele jedna z nejméně podstatných. Když už se bavíme o tom, že nějakou
logiku pro správu je třeba rozdělit mezi síť a koncové zařízení, proč neříkáme
přesně totéž také u ostatních aplikací, které jsou pro koncového uživatele
daleko podstatnější? Nejde o snižování výkonu koncového zařízení, ale o to, že
např. textový editor má nějaké součásti provozovatelné v síti a jiné, které je
rozumné provozovat na klientu.
Habovčík: Já s vámi souhlasím: proč by se věci neměly soustředit tak maximálně,
jak je to jen možné? Ovšem otázkou je, jak to udělat, když už zákazník
investoval spoustu peněz do stávající infrastruktury. Je přece nutné zachovat
určitou kompatibilitu v těch zmiňovaných 80 % nákladů jsou nejen upgrady
softwaru a hardwaru, údržba, ale také školení. Jak NC, tak i NetPC mají dnes
svůj perspektivní segment zákazníků.
Felix: My si také nemyslíme, že NC nahradí PC. Já jsem v podstatě přesvědčen,
že na světě jsou už dnes de facto nasazeny miliony NC je to libovolné
intelovské PC, konfigurované s rozumným webovským browserem, javovskou virtual
machine a citrixovým winframovým emulátorem, kte-rý umožňuje přístup k
aplikacím Windows.
Říha: Vy jste teď vlastně řekl, že PC jsou NC.
Felix: Ale ono to tak je, PC může být NC. Ale nikoli naopak, protože NC nemá
definovaný datový sklad, nebo harddisk, chcete-li. Data jsou tam jen dočasně
ale zato jsou plně restaurovatelná ze sítě.
Bělík: Mě tady napadá analogie s telefonem užitná hodnota telefonu jako
přístroje je proti telefonní síti, ke které je připojen, velmi malá. A stejně
tomu bude v počítačových sítích cena koncového zařízení bude nepoměrně klesat
oproti hodnotě infrastruktury. Z pohledu historie pokud jde o náklady je pořád
ještě nejlevnější řada terminálů připojených k serveru. A další vývoj to jen
kopíruje tendencí je zjednodušení koncové stanice při zachování funkcionality.
Čistě filozoficky jak se liší network computer od obyčejného terminálu
připojeného k síti, kromě toho, že má barevnou grafiku? Zásadní architektonický
rozdíl tam není žádný. To základní je maximální zjednodušení hardwaru, díky
kterému se u NC dosahuje vysoké spolehlivosti např. střední doba mezi poruchami
je 40 let, čímž se žádný počítač s pohyblivými částmi chlubit nemůže. A proto
je vhodný pro podnikové systémy. Je jen třeba, aby byl dostatek aplikací v Javě.
Bahenský: Takže nejen grafika, ale také Java?
Bělík: Java je technologický prostředek mimo jiné k dosažení onoho grafického
cíle. A pokud jde o správu, tak samozřejmostí je automatický upgrade
bootovacího biosu apod. Ale třeba vzdálené buzení jednotlivých stanic není
třeba cílem přece není řízení stanic, ale jejich udržení v chodu.
Bahenský: Ale třeba 1 000 počítačů správce v noci těžko oběhne...
Bělík: Otázkou je, proč by je vůbec měl obíhat. Když v nich není software, není
k tomu důvod. Software se aktualizuje automaticky při přihlášení k síti.
Felix: Normální koncový uživatel připojený k síti používá tři druhy aplikací:
za prvé kancelářské, typicky MS-Office; za druhé víceuživatelské aplikace pro
podporu chodu organizace, typu účetnictví, řízení výroby apod.; a konečně za
třetí aplikace pro spolupráci mezi jednotlivými pracovníky, např. poštu nebo
správu dokumentů. V okamžiku, kdy mohu dostat na stůl několik typů koncových
zařízení, která to zvlád-nou s dostatečnou spolehlivostí, vybírám samozřejmě
nejlacinější z nich. Celá naše debata je vlastně o tom, které z těchto aplikací
jsme na daných typech koncových zařízeních dnes, nebo ode dneška za rok,
schopni obsloužit. Podle toho si zákazník musí vybírat.
Habovčík: Proč to zařízení tedy nenabídnout co nejlevněji a přitom ho
nenavrhnout tak, aby mělo co nejvíce užitečných vlastností?
Staroveský: No jistě, terminál v síti bude fungovat dobře, pokud po něm chcete
nějakou omezenou činnost. Ale pokud budete mít notebook závislý na síti a
odpojíte ho od ní, tak přestane fungovat.
Felix: Proč si nedokážeme představit notebook jako zařízení, na kterém je v
jednom okamžiku jen to, co potřebujeme? A jehož obraz jak softwarové tak datové
konfigurace je uložen někde v archivu a notebook se s ním synchronizuje jen při
připojení?
Bělík: Jde o určení těch diskutovaných systémů. Pokud mohu na počítačích NC
provozovat cokoli, co je k dispozici na libovolné jiné platformě, tedy ve
Windows, na unixech, mainframech apod., potom jimi lze nahradit starou 286
(nebo jiné zastaralé PC) a uživatel bude mít stejné rozhraní a aplikace, na
které je zvyklý. Já bych ale rád upozornil na jiný problém prakticky všichni
naši zákazníci berou IT (informační technologie) jako čistě nákladovou položku.
Nikdo ji nebere jako způsob, jak peníze vydělávat. A v tom okamžiku se
dostáváme do situace, kdy zákazníci investují peníze do něčeho, co zdánlivě
není zdrojem jejich zisku. A nejsou ve většině případů schopni spočítat, kolik
jim jejich systém vlastně přináší. Jen kolik je stojí. To je jedna ze
základních věcí, které je třeba mít na zřeteli, protože jakmile vím, co mi IT
přináší, dostávám se k otázkám spolehlivosti tedy kolik ztratím, když mi
přestane fungovat.
Bernát: Ale náš zákazník nemusí být přímo uživatelem systému. Tím mohou být
jeho zákazníci. Řekněme, že nějaká banka si dnes vybere platformu, na které se
budou vyvíjet příslušné aplikace. Tak, aby uspokojila pana generálního
ředitele, který hodně cestuje a na svém notebooku chce mít všechna potřebná
data jak si banka stojí, kursy atd. Ale musí uspokojit také slečny u přepážek,
které necestují a tento typ dat ani nepotřebují. V jejich případě se hodí
nasadit NC nebo NetPC, která se dají spravovat na dálku. Ale jsou tu také
miliony klientů, kteří chtějí prostřednictvím sítě přistupovat ke svému
bankovnímu kontu. A banka se dnes musí rozhodnout, na čem to všechno postaví.
Zvolit platformu, kterou budou v budoucnu podporovat všechna koncová zařízení
hodinky, telefony apod. Pokud zvolí špatně, aplikace se budou muset později
přepisovat, a jí se to prodraží.
Bělík: Dnes není důležité vybrat si platformu, ale je třeba zvolit takový
přístup k budování informačního systému, aby v budoucnu umožnil otevření se do
dalších prostředí. Zákazník už dnes má nějaké funkční aplikace a jednou ze
zásadních součástí celé strategie network computingu je mít možnost jejich
využití. A také možnost jejich posunu na vyšší kvalitativní úroveň.
Bahenský: Vy jste před chvílí řekl, že se stará 286 vyhodí a nahradí se něčím
jiným. Mohl byste to konkretizovat?
Bělík: Já bych nainstaloval NC. Hlavně kvůli jejich podstatně jednoduššímu
managementu, jehož cena se blíží k nule. A funkcionalita je přitom zachována,
snad kromě možnosti použít disketovou mechaniku, takže si tam zaměstnanci
nemohou nahrávat hry. Ale to asi není cílem. Předpokládám, že je-li někde 286,
tak se tam používají základní kancelářské aplikace a aplikace pro přístup k
business management systému to jsme schopni zabezpečit standardní cestou, tedy
pomocí těch nejnižších kategorií NC.
Bahenský: A to by se nemuselo změnit prostředí? Takže by např. pracovnice ve
směnárně banky měla stejnou obrazovku, stejné klávesy jako předtím? Mluvíte o
přeprogramování do javovského prostředí?
Bělík: Ne nutně. Pokud mám systém, který funguje, a budu se zabývat pouze
otázkou výměny za NC, potom nemusím do Javy převádět vůbec nic. Jakmile ale
začnu uvažovat o otevření svého systému směrem ven, např. k zákazníkům na
Internetu, nebo bych chtěl vybudovat internetovou komunikaci mezi podniky,
volil bych asi Javu. Kvůli její multiplatformitě.
Říha: Ale předělání aplikací stojí spoustu peněz.
Bělík: Jenomže tato úprava nesouvisí s nasazením NC, ale se změnou mého byznysu
jako takového. Chci-li data z interního systému vystavit na Internet a přijímat
z něj např. objednávky, znamená to změnu celého mého obchodního modelu. Tímto
okamžikem totiž virtuální svět Internetu navazuji na fyzický svět svých
obchodních procesů. Na své stávající skladové hospodářství, na zasilatelskou
službu, na reklamační oddělení apod. Ale tato problematika nemá nic společného
s původní otázkou jestli musím něco změnit, když chci užít NC. Nemusím změnit
vůbec nic. Aplikace, které už teď běží na platformě Windows, unixech apod.,
budou úplně stejně fungovat na NC.
Bahenský: Dobře, mějme tedy nějakou účetní aplikaci pod Windows jak ji
zprostředkujete tomu NC počítači?
Felix: Tak, jak to dělá SAP nebo jako to děláme my...
Říha: Proč bych to ale měl dělat? Když mám fungující aplikaci, proč bych ji měl
zásadně měnit a znovu tak do ní investovat?
Bělík: Protože chcete snížit náklady, které s tím systémem máte. Protože víte,
že vás správa PC stojí desítky procent z celkových nákladů na něj.
Habovčík: Já bych využil toho, že jsme se konečně dostali k něčemu
konfliktnějšímu (smích všech zúčastněných) a já bych nainstaloval NetPC.
Protože bude umět totéž jako PC, a přitom je spravovatelné po síti. Java tu
poběží stejně jako na NC, ani tady není žádná disketová mechanika a nákladové
položky na management jsou podle názoru již zmíněných poradenských firem
stejné, jako v případě NC. Uživateli zůstane v podstatě to samé, co už měl a
může tedy využít své znalosti Windows. Navíc se může spolehnout na průmyslový
standard procesory Intel, kterých se vyrábí několikrát více než všech ostatních
dohromady. Takže bude mít všechno, co by měl na NC, a ještě něco navíc. A
protože se to dělá ve větším, vyjde ho to levněji.
Bělík: A co bude mít navíc oproti NC?
Habovčík: Bude mít navíc harddisk a na něm své aplikace, pokud se to bude v
rámci systému považovat za užitečné.
Felix: Já si myslím, že těžiště je opravdu v softwaru, a dohadovat se o
hardwaru je nejasně formulovatelná bitva. Protože dokážeme zařídit běh v
heterogenním prostředí, diskuse o koncovém zařízení nemá smysl. Celý spor je
tedy jen soubojem Java versus Windows.
Bernát: Já bych se ještě vrátil zpět k elektronickému obchodování. Dnes si
můžeme prostřednictvím Internetu složit výrobek, který chceme. Stačí kliknout a
automaticky se naplánuje výroba, zamluví se sklady a za chvíli je výrobek
hotový. Podstatné ovšem je, že člověk, který si zboží objednal, musí mít cosi,
čím to objednal. Bude-li to NetPC, musel použít Windows. A koupit si na ně
licenci. Když bude mít NC, tak mu operační systém poskytne firma, u které si
objednává.
Palata: Ale vy ten systém stejně musíte napsat, dostat za něj zaplaceno. Takže
je jedno, jestli ho prodáte levně milionům koncových uživatelů jako Microsoft,
nebo jednou draze. Celková cena bude stejná.
Bernát: Já si dost dobře nedokážu představit, jak přes půl Prahy nahrávám
Windows.
Říha: Já si nedovedu představit, jak nahrávám jakýkoli operační systém přes půl
Prahy.
Palata: Tahle debata je hrozná v tom, že se na jedné straně snažíme abstrahovat
do roku 2010 a na druhé straně řešíme, jestli jsme teď schopni přes Prahu
nahrávat operační systém. To je přece stávající stav. Nám jde o to, jestli by
uživatel měl vlastnit nějaké proprietární zařízení, které mu má umožnit
objednat si auto, nebo jestli od toho stroje bude požadovat víc.
Bělík: Ale to je jako s těmi auty. Přece také nemám univerzální auto. Každý
výrobce dělá x různých modelů, aby si uživatel mohl vybrat. A úplně stejně je
to s problematikou PC a nejen NetPC versus NC. Pro lidi, kteří pracují doma, v
autě, nebo v hotelích, nebude asi NC vhodné. Ale nic to neříká o tom, co bude
mít třeba vrátný v hotelu. A je třeba vidět, že i když se cena PC stlačí pod 1
000 dolarů, pořád v něm bude spousta věcí, které běžný podnikový uživatel nikdy
nepoužije.
Palata: S tím souhlasím. Ale koupil jsem si já jednosedadlové auto jen proto,
že v něm 99 procent času sedím sám? Nekoupil. To by mě omezovalo.
Felix: Ale co je podle vás kritériem univerzálnosti koncového zařízení?
Palata: To, že mi umožní splnit 80-90 procent těch věcí, které potřebuji dělat.
Habovčík: Že má odpovídající výkon a schopnost mnohostranného využití. Pokud
chceme vidět, kudy se u nás bude ubírat vývoj v nejbližších 24 měsících,
podívejme se, kam jde v USA. Tam dochází v současné době k explozi prodeje
levných home computerů. My jsme mlčky předpokládali, že ti uživatelé, o kterých
mluvíme, jsou průměrní zaměstnanci velkých firem. Jenomže konstruktér potřebuje
grafickou pracovní stanici a domácí uživatel home computer. A běžný podnikový
uživatel NetPC nebo NC.
Felix: Ale výkonu na koncové straně je třeba jen pro prezentaci dat koncovému
uživateli. A to, kde se odehrává zbytek operací, ho nezajímá. Rozdíl mezi
javovskou stanicí a wintelovským (Windows + Intel) PC je v tom, že zatímco NC
založené na Javě vede k vývoji softwaru po komponentách a k dynamické instalaci
těchto komponent v okamžiku, kdy je uživatel potřebuje, tak vývoj wintelovské
platformy vedl až dosud k tomu, že mám na svém PC nainstalováno vše, co bych
kdy náhodou mohl potřebovat. Když potřebujete jinou verzi aplikace v klasickém
prostředí Windows, zavoláte technika a požádáte o nainstalování nejnovější
verze z CD-ROMu nebo diskety. Celý smysl síťových klientů není ve snižování
výkonu koncových zařízení, ale v tom, aby si aplikace rozložené na komponenty k
sobě nahrávaly logiku v okamžiku, kdy ji potřebují. Nejde o nahrávání
operačního systému přes síť.
Říha: On by se celý spor opravdu měl vést jako NC versus Windows. Budu-li
bankovní úřednicí u přepážky, stačí mi terminál takové kukátko na centrální
server, kde běží jakási aplikace pro zadávání a vyhledávání informací. Ale jako
sekretářka v té samé bance musím operativně reagovat na požadavky svého šéfa.
Potřebuji mít přístup k datům, která mám u sebe, protože si je z nějakého
důvodu nemohu dovolit nechat na síti. A pokud potřebuji něco rychle udělat,
nehodí se mi závislost na serveru. Jestli mi v daném okamžiku poskytne textový
editor, nebo ne.
Felix: A banka v té samé chvíli může být závislá na tom, jestli jí server
zaúčtuje nějakou finanční operaci?
Palata: Banka ale do toho, aby se ta operace spolehlivě zaúčtovala, investuje
zatraceně hodně peněz.
Felix: Zatraceně méně peněz, než investuje do vybavení pro sekretářky.
Bělík: Ale co vás vede k touze, mít data u sebe? Kdo se o ně bude starat?
Sekretářka je snad bude zálohovat?
Říha: Bude se o ně starat správce prostřednictvím nástrojů, které má za tímto
účelem k dispozici. Např. ZAKu (Zero Administration Kit).
Bernát: Pokud jde o tu závislost na síti spolehlivost hardwarové sítě včetně
routerů a velkých serverů je podstatně vyšší, než spolehlivost jakéhokoli
používaného softwaru. Takže pravděpodobnost, že síť nebude dostupná, je řádově
nižší, než pravděpodobnost, že selže textový editor.
Habovčík: Já se vrátím ke sporu NC proti NetPC. Zatím má NetPC vyšší výkon než
NC. Ceny všech zařízení budou dále klesat. Už Clausewitz řekl, že otázka
spravedlnosti války je řešena tribunálem zbraní. Což u nás znamená zákazník si
koupí to lepší.
Říha: Ano, rozhodnou zákazníci a podpora dalších partnerů, softwarových i
hardwarových firem. Možná to bude boj, možná koexistence.
Felix: Když kdokoli chce teď rozhodnout, jakým způsobem investovat do koncových
zařízení a sítě v organizaci, není lepšího receptu, než si stanovit, jaké
okruhy aplikací chce provozovat, a každý z nich ho navede na určitou
architekturu. A pokud se ty architektury liší, musí najít vyvážený kompromis
podle typu jednotlivých uživatelů.
Bělík: Je ale třeba znovu připomenout, že náklady na NC se pohybují v průběhu
pětiletého provozu zhruba na 50 % nákladů spojených s prosíťovaným PC. Jde o
náklady na údržbu softwaru, spravovatelnost koncového vybavení, na jeho
hardwarové opravy apod. Rozdíl je opravdu velmi dramatický, když se uvádí, že
PC v síti stojí zhruba 11 000 dolarů ročně. U nás je tato částka díky lacinější
pracovní síle nižší, ale pořád jsou to slušné peníze.
Říha: Ale kde je výhodnost v nákladech NC oproti NetPC, nebo Windows terminálu?
Bělík: U NetPC musím mít pro správu lokálně uložených dat další administrativní
nástroje.
Říha: Ale ty jsou zadarmo. Např. už uvedený ZAK stojí jen manipulační poplatek,
pokud si ho nestáhnete z Internetu.
Bělík: Když se na to ale podívám z koncepčního hlediska proč tam mám mít disk
navíc?
Říha: Nemusíte.
Bělík: Ale pak z toho uděláte klasické NC a není v tom rozdíl.
Říha: Záleží na tom, jestli tam lokální data mít chci, nebo nechci.
Bělík: Pro řadu aplikací to není potřebné a je to nežádoucí.
Říha: Přesně tak. Ale pro jiné to můžu potřebovat. Např. tam můžu chtít mít
operační systém. Mimochodem, já jsem nedávno viděl NC v chodu a zklamalo mě
nejen jako konkurenta, ale i jako fanouška výpočetní techniky. Mělo pomalé
odezvy, omezenou funkčnost, čeština nefungovala...
Bernát: To je mi líto. Podle našich zkušeností je náběh aplikací podstatně
rychlejší, než na běžném PC. Třeba Word se otvírá během vteřiny. Pokud nejste
první, kdo ho na daném serveru spouští. Pak to samozřejmě trvá trochu déle. Teď
se připravuje nasazení NC u velkých zákazníků a mohu vás ujistit, že v
prostředí s aplikacemi Windows nejsou žádné problémy s češtinou. Dá se tam s
nimi normálně pracovat prostřednictvím Winframe Insignia Ntrigue. Jednou se
třeba začne nahrazovat MS-Office javovským officem. Lotus jeden takový právě
uvádí na trh. A tady se hovořilo o NetPC s harddiskem předpokládám, že na tom
pevném disku je operační systém. A uživatel si na něj také může uložit data.
Ale kolik stojí vyřešení problému uživatele, který si kamsi uložil data a
nemůže je nalézt? To je nezanedbatelný problém. A běžný uživatel si data prostě
někam uloží a nezajímá ho kam.
Říha: Ale to je špatně.
Bělík: Ne, to je správně. Protože vás také nezajímá, odkud vám teče elektřina
do zásuvky, tím méně se staráte o problémy jaderné elektrárny. Vy chcete službu
a dostanete ji. Když zvednete telefon, ozve se pípání, dovoláte se a je vám
úplně jedno, jak je vyřešena infrastruktura digitálního overlayování
telefonních sítí.
Bernát: Takže vy říkáte NetPC něčemu, co se od PC liší tím, že uživatel nemusí
mít právo zápisu na pevný disk?
Palata: To je určitá specifikace průmyslového standardu. PC je skládačka a
tohle není.
Bernát: Dobře když dám na stůl notebook, zamknu všechny PCMCIA sloty, disky
jaký je rozdíl mezi NetPC a tímhle notebookem? Po hardwarové stránce.
Palata: Technologie v NetPC je integrovanější. Není tam možnost rozšiřování.
Habovčík: Jsou tam samozřejmě úpravy ve firmwaru, kte-ré umožňují vzdálenou
správu. A bootovat se dá ze serveru i přes sériový port.
Bernát: Dobře, NC se tedy od NetPC liší v tom, že tu už z principu není ani ta
možnost povolit uživateli ukládání dat na lokální disk, protože to není
smysluplné. A vždy se bootuje po síti. Veškerá data o uživateli nejsou v
profilech na lokálním disku, ale v síti. Takže uživatel není závislý na tom, co
měl na disku, a může sedět u libovolného počítače. Jakmile bude jediný uživatel
mít možnost uložit si něco na lokální disk, vsadím polovinu své měsíční výplaty
na to, že tak skutečně učiní, přejde do vedlejší místnosti a bude se dožadovat
toho souboru, který má vedle na svém lokálním disku.
Bahenský: Je možno nějak porovnat cenu 100 NC terminálů s výkonným serverem
oproti jednoduššímu serveru a 100 NetPC? Je pravda, že co ušetřím na Java
stationu, musím investovat do výkonu serveru?
Habovčík: Ano, to je pravda.
Felix: Záleží na provozovaných aplikacích. Podle mě neexistuje univerzální
odpověď, protože neexistuje univerzální zákazník. To se musí spočítat v každém
konkrétním případě.
Bahenský: Dala by se celá naše debata shrnout do několika bodů? Podle čeho by
se měl zákazník teď rozhodovat? Jaká jsou ta nejdůležitější kritéria pro výběr
nějaké platformy?
Bernát: Asi jediná dvě kritéria jsou náklady a funkcionalita.
Bělík: Zákazník by si měl ujasnit, kdo budou uživatelé jeho systému.
Palata: Většina systémů se v podstatě vyvíjí evolucí a ne revolucí. Musíme
vycházet z toho, co už máme.
Felix: Já říkám našim zákazníkům 3 základní věci: "Nezapomeňte, že interní síť
by měla být provozována na internetových standardech. Nezapomeňte, že jednou z
povinných aplikací pro prezentaci dokumentů je webovský browser. A nezapomeňte,
že byste měli být Java kompatibilní. A provozujte to na hardwarové
architektuře, kterou máte v daném okamžiku k dispozici. Když toto dodržíte,
budete mít v budoucnosti vždy možnost volby."
Bahenský: Pánové, děkujeme za vaše názory.
8 0066 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.