Nechtěná pozitiva chráněných CD

Problematika ochrany CD-DA médií (hudebních CD) před ilegálním okopírováním, potažmo převedením do formátu MP3, a...


Problematika ochrany CD-DA médií (hudebních CD) před ilegálním okopírováním,
potažmo převedením do formátu MP3, a ve výsledku přehráním na počítači, se v
poslední době stala doslova mediálním hitem. Denně si můžeme na internetu, a
nejen tam, přečíst množství pojednání o tom, jak jsou ochranné systémy
zbytečné, snadno překonatelné a ve výsledku vlastně hloupé. Jistě, tyto hlasy
mají z větší části pravdu, avšak úporná snaha velkých vydavatelů o zajištění
svých médií, respektive jejich byznysu před technologickou evolucí, má i svá
pozitiva. V mnoha případech nechtěná.
Jedním z nich je uvedení mechanik, které jsou schopny ochranné systémy, tvářící
se mnohdy jako chyby v médiích, obejít. Jejich přínos spočívá ve vylepšených
možnostech čtení i jinak poškozených disků, preciznějším extrahování zvukových
stop a obecně v celkovém zlepšení technologie, u které se v případě klasických
CD již zdálo, že ji skoro není kam dále zdokonalovat. Dalším velikým plusem
chráněných, na mnoha zařízeních nepoužitelných médií, je i to, že způsobila
diskusi nad všemocností svých producentů. I to nejlepší ochranou vybavené CD
bude možné digitalizovat, pokud se najde alespoň jeden přehrávač schopný ho
přečíst. Na druhé straně otázka, na čem je možné takové médium spustit,
pootevřela dveře jiné otázce, kdo si může takové médium dovolit koupit.
Velké vydavatelské domy, které kolem sebe rozvířily používáním ochranných
technologií mohutnou diskusi, často neumožňují pod svou značkou vydávat hudbu
malým nebo neznámým autorům. Technologický diktát tak zároveň připomněl
selekcionismus a jisté elitářství s ohledem na původce autorského díla.
Skutečná ochrana digitálních médií, má-li být zachován jejich formát,
neexistuje. Konstruktéři všech systému pro zamezení okopírování a extrakce
obsahu si toho musejí být a téměř určitě jsou vědomi. Dokonce i kdyby byl
změněn formát zvuku, celý disk byl zašifrován a bylo by možné ho otevřít jen
unikátním, on-line zakoupeným klíčem, výstup z přehrávače, umístěného v
pancéřové ochranné krabici s výbušným systémem, bude vždy analogový. Bude to
reproduktor, před který lze v tom nejprimitivnějším případě umístit mikrofon. A
je po ochraně. Sysifové, snažící se o nemožné, však ve skutečnosti činí skrze
technická zdokonalení předem nefunkční dobrou službu zákazníkům. Ukazují totiž
povahu svých pánů jejich snahu vládnout hudbě. Sice ne zabíjením, jak to sami
tvrdí o kopírování a internetu, ale jejím přiškrcením do role dojné krávy.
Potíž je jen v tom, že se možná trochu paradoxně tito zákazníci za poslední
dobu díky technologickému pokroku osamostatnili. Firmy se snaží takovému vývoji
zabránit zaváděním "chyb" a odkláněním se od všeobecně uznaných a zažitých
standardů. Cílem je komplikace nelegálního přístupu k obsahu. Ve skutečnosti
ovšem rozvoj akcelerují.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.