Nejde žít jen z bannerů

Představitelů českých portálů jsme se zeptali, jak velkou roli v jejich obchodním modelu hraje bannerová reklama. Zaj


Představitelů českých portálů jsme se zeptali, jak velkou roli v jejich
obchodním modelu hraje bannerová reklama. Zajímalo nás i to, jaký podíl příjmů
od ní očekávají v budoucnu konkrétně za dva roky. A protože Internet je
globálním prostředím, položili jsme rovněž otázku vztahující se k plánům na
zahraniční expanzi.
Na první otázku se nám podařilo získat konkrétní čísla. U Quicku tvoří dnes
bannery okolo 90 % příjmů. Z Atlasu nám odpověděli, že v jejich případě je
správná odpověď 70 %. V případě Centra je toto číslo 60-70 %. Ze Seznamu nám
oznámili, že toto číslo představuje 60 %. Výsledky je možné interpretovat různě
např. tak, že zavedenější portály si již stihly vypracovat i doplňkové příjmové
modely. U Seznamu je navíc z hlediska příjmů významný i prodej "předplacených"
odkazů. Zde však nastává problém terminologie: Jistě nejde o klasický banner,
ale přesto spadá do kategorie "příjmy z reklamy".
Na druhou otázku jsme dostali konkrétnější odpověď ze Seznamu (bannery by v
horizontu dvou let měly představovat 30 % příjmů) a z Atlasu (hodnota byla
uvedena na 50 %). Poněkud opatrná odpověď dorazila v tomto případě z Quicku
("Internet je velmi rychle se vyvíjející a dynamické médium, proto nedokážeme
odhadnout na tak dlouhou dobu dopředu vývoj našich příjmů a procentuální
zastoupení jednotlivých položek."), zástupci Centra správně poukázali na to, že
záleží i na tom, co do kategorie "banner", respektive "internetová reklama"
vlastně zařadíme ("Asi je těžké říci, kolik přesně budou dělat bannery. Spíše
bychom otázku postavili jinak kolik procent reklamních příjmů bude tvořit
standardizovaná reklama? Nyní to jsou bannery, za 2 roky to může být např. tzv.
vertical button. Zde by měl být podíl stále stejný jako dnes na celkových
reklamních příjmech by se měly standardizované formy reklamy podílet zhruba 60
%. Zbytek tvoří nástroje přímé komunikace typu direct mailing, speciální řešení
nyní se například podívejte na logovací stránku do e-mailu Centra
spotřebitelské soutěže a podobně.")
Co se týče zahraniční expanze, jednoznačné "ne" zaznělo ze Seznamu, opatrnější
odmítnutí z Quicku ("Zahraniční expanze v tuto chvíli plánována není.").
V Atlasu odpověděli následující: "Zatím jsme expandovali na Slovensko, kde jsme
v tuto chvíli na prvním místě v návštěvnosti stránek, a na Ukrajinu, kde žádnou
vážnou konkurenci nemáme. Do dalších zemí chceme postupovat tempem dvě země za
jeden rok. V plánu je zatím například Rumunsko, Rusko atd."
A jako poslední uveďme vyjádření z Centra: "Centrum.cz má slovenského bratra
Centrum.sk. Na další expanzi pracujeme, možnými cíly mohou být Rumunsko,
Bulharsko, Chorvatsko, ale třeba i západoevropské státy. V podstatě to opět
souvisí s vlastním know-how alternativou pro nás je zakládání společných
podniků v zahraničí."
Rozhovory s představiteli českých portálů najdete v rámci tohoto Tématu týdne i
na straně 14. Zaměříme se zde jednak na další placené služby, které
provozovatelé nabízejí, dále se budeme zajímat i o technologické řešení, na
nichž jsou portály postaveny.

Podíl bannerů na příjmech portálů
Seznam 60 %
Atlas 70 %
Centrum 60-70 %
Quick 90 %
Plány na expanzi do zahraničí?
Seznam Ne
Atlas Ano
Centrum Ano
Quick Ne v tuto chvíli

Portály: Brány do světa InternetuSlovo portál se ve smyslu důkladně
nabobtnalého internetového serveru začalo s větší frekvencí používat v roce
1998. Tehdy se zdálo, že budoucnost patří pouze portálům a ostatní servery
budou moci své místo na internetovém slunci získat pouze pod jejich ochrannými
křídly. Od té doby se ovšem situace v mnohém změnila.

První portálová mánie vyšuměla jaksi do ztracena. Ne snad, že by někdo
pochyboval o hodnotě Yahoo (či Seznamu), spíše se však ukázalo, že většina lidí
používá tyto servery prostě jako vyhledávače. Vliv na další vývoj pak mělo
několik skutečností: Pád akcií technologických firem, otazníky kolem
budoucnosti ekonomického modelu založeného na bannerové inzerci a zrod poněkud
odlišných paradigmat založených např.na sítích peer-to-peer. Výraz "portál"
současně prošel jakousi inflací a stal se dosti nadužívaným. Kromě klasických
internetových portálů do hry vstoupily specializované servery ("vertikální
portály"), které se snaží zastřešit určitý obor (např. strojírenství). Za
portál začaly být současně označovány i firemní intranety. V tu chvíli se
logicky zrodila i kategorie "portálového softwaru", tedy něco mezi podnikovými
informačními systémy, groupwarem a systémy pro internetové publikování. K
největším dodavatelům portálového softwaru dnes zřejmě patří IBM, Oracle a
Sybase, i když produkty a služby, které ve větší či menší míře spadají do této
kategorie, nabízí např. i Microsoft či SAP.
Toto Téma týdne věnované portálům jsme pojali jako minianketu, v níž jsme se
snažili poskytnout prostor jak zástupcům internetových portálů, tak i
dodavatelům portálového softwaru. Mezi oběma kategoriemi není žádná
nepřekročitelná propast. Dobře by o tom mohl svědčit např. fakt, že Yahoo chce
svůj obchodní model obohatit právě o příjmy z budování intranetů. Často
navštěvovaný internetový server tak může mj. sloužit i jako výkladní skříň,
která přesvědčí zákazníky z firemní sféry o vaší schopnosti dodávat kvalitní
řešení.
1 0872 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.