Nejdostupnější zrcadlovka od Nikonu

Od svého slavného předchůdce D70 se novinka D50 na první pohled liší jen málo. Podobně jako u modelu D70 jde i v př


Od svého slavného předchůdce D70 se novinka D50 na první pohled liší jen málo.
Podobně jako u modelu D70 jde i v případě "padesátky" o poměrně robustní a
těžký fotoaparát, i když mu ubylo několik milimetrů i gramů. Vývojářům Nikonu
se tato koncepce očividně líbí i přesto, že konkurenční zrcadlovky od Canonu,
Olympusu či Pentaxu připomínají spíše přerostlé kompakty. Někdo kvůli tomu
jistě D50 odmítne coby beznadějně velkou a těžkou "cihlu", jiným ale větší
rozměry mohou naopak vyhovovat robustnější fotoaparát se v mnohých případech
lépe drží a působí stabilněji. Přestože je tělo přístroje plastové (přesněji
jde o plastový kryt na kovové kostře), rozhodně nevypadá lacině. Velkou
pochvalu zaslouží tradiční výhoda Nikonů mohutný úchop na pravou ruku, navíc s
pogumovaným povrchem. Změnou k lepšímu oproti D70 je pak větší a lépe řešená
očnice hledáčku.

Mínus kolečko
Ovládání je typicky "zrcadlovkové", většinu běžných funkcí lze nastavit
samostatnými tlačítky, respektive kombinací tlačítka a příkazového kolečka
umístěného vpravo nahoře na zadní stěně. Oproti D70 nabízí nový model o pár
ovládacích prvků méně, chybí například samostatné tlačítko pro bracketing,
zámek ostřícího bodu nebo tlačítko pro náhled hloubky ostrosti. To je víceméně
detail, horší je ale absence jedné z největších ergonomických výhod D70, totiž
druhého příkazového kolečka (u D70 se nacházelo před spouští). Při ovládání
pokročilejších funkcí D50 musíte přece jen častěji do menu, a to zkušené
uživatele (mezi něž patří drtivá většina majitelů zrcadlovek) patrně příliš
nepotěší. Menu je prakticky stejné jako u D70, tedy přehledné a srozumitelné.
Fotografování je podobně příjemné jako s jakoukoli jinou zrcadlovkou této třídy
čerství majitelé, dosud zvyklí na kompakty, pravděpodobně nějakou dobu nevyjdou
z úžasu nad přesným a ostrým obrazem v hledáčku, rychlým ostřením nebo
neznatelnou prodlevou spouště. Na druhou stranu by ale méně zkušení uživatelé
měli počítat s tím, že zrcadlovka na rozdíl od kompaktu za uživatele sama
"hezký snímek" neudělá ani v automatickém režimu softwarových úprav je v
základním nastavení pomálu, počítá se s tím, že majitel o fotografování něco ví
a dokáže parametry přístroje přizpůsobit svým potřebám i dané situaci. Pokud si
tedy D50 (podobně jako jiné zrcadlovky) pořídí začátečník v touze po dokonalých
snímcích, bude možná zprvu trochu zklamán a znepokojen viz ohlasy na mnoha
internetových fórech. Po chvíli učení mu ale bude odměnou vynikající obrazová
kvalita, zcela nesrovnatelná s většinou kompaktů.

Hurá na snímky
Fotografie z D50 nejsou tak dokonale ostré jako u modelu D70, připomínají spíše
výstupy ze zmíněného Canonu 300D. Nikon očividně posílil tzv. antialiasingový
filtr, tedy zařízení bránící vzniku nepříjemného efektu zvaného moiré (barevná
mřížka ojediněle vznikající na určitých texturách, většinou pruhovaných nebo
čtverečkovaných). U D70 se moiré objevuje zcela výjimečně a mnozí majitelé
oceňují spíše výjimečnou ostrost, vývojáři se ale u nové zrcadlovky rozhodli
potlačit nežádoucí jev za každou cenu. Těžko říci, zda se jedná o zlepšení,
rozhodně ale výstupy šestimegového snímače nejsou o nic horší než u většiny
běžně dostupných zrcadlovek.
Samostatnou kapitolou přístrojů této třídy jsou výměnné objektivy. D50 lze tedy
osadit libovolným typem značky Nikon nebo jiných značek (Tamron, Sigma, Tokina
apod.) s kompatibilním bajonetem. Kvalita objektivu má přitom na výslednou
podobu snímků zpravidla větší vliv než samotný fotoaparát. D50 se prodává
většinou v sadě s modelem Nikon
AF-S 18-55 mm f3,5-5,6, což odpovídá 27-82 mm u klasického filmového
fotoaparátu. Náročným uživatelům tento objektiv příliš nenabídne, trpí
typickými vadami "levných skel" zejména ubýváním ostrosti směrem k okrajům
snímku a příležitostnou chromatickou aberací. V některých obchodech lze narazit
na rozšířenou sadu, která obsahuje objektivy dva kromě základního modelu v ní
najdete ještě teleobjektiv Nikon 55-200 mm (v přepočtu tedy 82-300 mm). Ne že
by druhý typ byl nějak výrazně kvalitnější než první, dohromady ale nabízejí
velmi příjemný rozsah ohniskové vzdálenosti.
Když to všechno shrneme, je D50 přes všechny zmíněné chybičky výbornou volbou
zejména pro mírně pokročilé fotografy, přecházející z kompaktu na zrcadlovku.
Celé to má ale jeden velký háček za stejnou cenu se totiž stále doprodává model
D70 v sadě s velmi dobrým objektivem Nikon 18-70 mm f3,5-4,5, což je přece jen
výhodnější nabídka. Konkurenční Canon 350D v sadě s podobným objektivem stojí
zhruba stejně, nabízí ale osm megapixelů a několik dalších drobných výhod.
Abychom tedy mohli Nikon D50 v aktuální sadě opravdu s čistým srdcem doporučit,
měl by ho výrobce na našem trhu ještě aspoň o pár stovek zlevnit...









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.