Nejistá budoucnost oslavovaných technologií

Jen málokteré technologie si v posledních dvou letech získaly srovnatelnou pozornost jako Tablet PC, InfiniBand, blade ser...


Jen málokteré technologie si v posledních dvou letech získaly srovnatelnou
pozornost jako Tablet PC, InfiniBand, blade server a iSCSI. Daří se jim ale
najít uplatnění, které jim bylo prorokováno?
Světlo světa spatřují stále nové a nové produkty, které se snaží získat si
přízeň podnikových uživatelů. Jen málokterému z nich se ale skutečně podaří
stát se důležitou součástí podnikové infrastruktury. Tyto ambice rozhodně měly
v posledních dvou letech i produkty postavené na technologiích Tablet PC,
InfiniBand, blade server a iSCSI.
Od doby představení těchto technologií širokému publiku jejich akcie klesají a
stoupají s tím, jak se postupně vyvíjejí a procházejí různými stadii. Přístroje
typu Tablet PC byly v jednu dobu prohlašovány za řešení, které konečně nahradí
notebooky, do této chvíle se však staly v podstatě jen náhradou poznámkových
bloků a jednoúčelových zařízení pro vstup formulářových dat v některých
specializovaných aplikacích.
InfiniBand si po delším váhání konečně nachází své místečko ve vysoce výkonných
serverových clusterech. Největšího úspěchu ze jmenovaných technologií se zřejmě
dočkaly blade servery, kterým se velmi rychle dostává masového přijetí. A iSCSI
je, pokud jde o úspěch, jen nedaleko za nimi stává se uvaděčem do světa
nízkonákladových SAN (Storage-Area Networks). A proč jsou uvedené technologie
tam, kde dnes jsou? Podívejme se u každé z nich podrobněji na to, čím za
uplynulé měsíce prošla.

Tablet PC stále čeká
Přístroje typu Tablet PC si získaly množství pozornosti návštěvníků na řadě
veletrhů. Jejich přijetí ve firemním sektoru však stále pokulhává za očekáváním.
I když například společnost General Motors i některé další uvažovaly o nasazení
Tablet PC ve větším měřítku a zkoušely je jako náhražku notebooků v běžných
aplikacích, většina těchto počítačů byla dosud prodána pro aplikace typu
vyplňování formulářů. Dostaly se tedy na vertikální trhy, kde často nahrazovaly
různé proprietární systémy.
Společnost IDC zabývající se výzkumem trhu odhaduje, že loňské prodeje Tablet
PC dosáhly objemu 415 000 kusů, zatímco běžných notebooků se prodalo 24 milionů.
"První generace Tablet PC opravdu nebyla vhodná pro široké nasazení," říká Tony
Scott, CTO (Chief Technology Officer) společnosti General Motors (GM), a
zmiňuje problémy s rozlišovací schopností digitizéru, životností baterií i
vyspělostí softwaru pro Tablet PC od Microsoftu.
V GM nyní probíhá druhý pilotní projekt zaměřený na Tablet PC a podle Scotta si
nyní již vede hardwarová část těchto zařízení výrazně lépe než jejich
předchůdci. Ačkoli se podle jeho názoru výrazně zlepšila přesnost reakcí na
pero i celková výkonnost těchto systémů, výdrž baterií, která běžně činí okolo
2 hodin, je podle jeho názoru stále neadekvátní potřebám uživatelů.
Na straně softwaru je očekáván příchod operačního systému Windows XP Tablet
Edition 2005, který by měl být dostupný koncem letošního léta spolu se Service
Packem 2. Nový OS by měl vyřešit některé problémy, se kterými se uživatelé
dosud setkávali.
"Systém pro podporu práce s perem byl do Windows XP spíše naroubován, než aby
byly provedeny zásadnější změny v interní struktuře tohoto systému," říká Dan
Kusnetsky, analytik IDC. Nová verze podle jeho slov bude integrovat schopnost
práce s perem do systému daleko více.
Společnost IDC předpokládá silný nárůst v prodejích Tablet PC; letos její
analytici očekávají zdvojnásobení počtu prodaných kusů, v roce 2008 pak
překročení hranice 20 milionů prodaných jednotek. Většina z nich by měla být
hybridem obsahujícím i klávesnici, nikoli tedy vyhraněnými přístroji určenými
pouze pro vstup prostřednictvím pera.
Mimo zmíněné vertikální aplikace však možná budou uživatelé skutečně velmi
zvažovat, zda zaplatit o 3 000 až 5 000 Kč navíc, které stojí Tablet PC oproti
notebooku. "Jde o částku, která se rychle sčítá, pokud nakupujete větší
množství kusů," říká Scott a dodává: "Nepředpokládám, že by v několika příštích
letech Tablet PC nahradilo u každého uživatele notebook."

Očekávání InfiniBandu
InfiniBand se měl stát v datových centrech univerzální propojovací technologií
pro vstupně/výstupní propojení všeho se vším a to včetně síťových prvků,
úložných systémů nebo jednotlivých serverů. Výrobci tvrdili, že jedno připojení
založené na rychlé technologii InfiniBand, která nabízí nízké zpoždění a
vysokou propustnost, eliminuje v serverech potřebu oddělených adaptérů pro
Fibre Channel nebo Ethernet. Tak bude možno omezit i s tím spojenou kabeláž
uvnitř racků se servery i mezi nimi. Tato smělá vize však zatím čeká na to, kdy
se stane realitou.
"Podpora pro připojení úložných systémů prostřednictvím InfiniBandu byla,
řekněme, velmi slabá. A podpora pro využití InfiniBandu k propojení zařízení do
sítě je takřka neexistující," říká John Enck, analytik společnosti Gartner.
Ale po několika nezdařených pokusech o rychlý nástup si InfiniBand, zdá se,
konečně našel své místo na slunci jako alternativa pro zajištění meziserverové
komunikace v clusterech, které jsou využívány pro výpočty potřebující vysoký
výkon a pro high-endové databázové aplikace.
Velmi nízké zpoždění, které InfiniBand nabízí, jej pro tyto účely dělá
výhodnějším než Ethernet a jeho vysoká rychlost aktuálně 10 Gb/s s možností
navýšení na 30 Gb/s v blízké budoucnosti překonává výkonnost Ethernetu i
dalších vysokovýkonných technologií, jako je například Myrinet s 2 Gb/s.
Několik výrobců, a to včetně IBM, Dellu a Hewlett-Packard, přidalo podporu
InfiniBandu do svých nabídek clusterů serverů a firma RLX Technologies ohlásila
podporu této technologii ve svých bladech.
Protože však stále klesá cena 10gigabitového Ethernetu, může se stát, že bude
InfiniBand čelit zvyšující se konkurenci z jeho strany, zvláště pokud jde o
méně náročné clusterové aplikace. Navíc jsou tu dvě technologie, které jsou
schopny snížit zpoždění Ethernetu a režii procesoru ToE (TCP Offload Engines),
které zrychlují zpracovávání paketů TCP, a RDMA (Remote Direct Memory Access),
protokol používaný i v InfiniBandu pro zvýšení výkonnosti tím, že dovoluje
přenosy přímo z paměti do paměti mezi servery.
"Nevzhlížíme k InfiniBandu jako k jediné cestě, po které můžeme jít vpřed,"
říká Steve Woods, systémový inženýr MCNC, což je nezisková výzkumná organizace
z USA, která testuje nasazení InfiniBandu v gridových clusterech. V současnosti
má podle jeho názoru InfiniBand proti Ethernetu své výhody, které jsou pro
některé aplikace podstatné. "Ale stále sledujeme probíhající závod mezi
InfiniBandem a Ethernetem a je to velmi těsné na to, abychom teď hned činili
nějaká finální rozhodnutí," vysvětluje Woods.

iSCSI roste
Po pomalém startu přede dvěma lety začíná nyní protokol iSCSI (Internet Small
Computer Systems Interface) pomáhat sítím SAN vystoupit ze skleněných dómů
datových center a přiblížit se běžným serverům. Relativně nízká cena SAN
založených na IP způsobila v minulém roce výraznou poptávku po úložných
zařízeních SAN podporujících iSCSI, takže podle IDC dokonce předběhla nabídku.
Při posledním průzkumu IDC mezi 300 zákazníky ze stran firem uvedlo 67 %
respondentů, že o koupi iSCSI vážně uvažují. IDC předpokládá, že prodej systémů
s podporou iSCSI velmi rychle poroste, takže budou v roce 2007 tvořit 22,6 %
celkového trhu s úložnými zařízeními.
Stejně jako SAN založené na technologii Fibre Channel tak i iSCSI dovoluje
serverům zapisovat data do úložných polí stejně, jako by tato zařízení byla
přímo připojená k serverům. Na rozdíl od Fibre Channelu ale mohou zařízení
iSCSI využívat kabeláž, přepínače a adaptéry Ethernetu. Tím se nasazení této
technologie výrazně zlevňuje.
Fibre Channel si uchovává své přednosti pro vysokovýkonné aplikace v datových
centrech, ale iSCSI dovoluje správcům vytvářet IP SAN pro jiné, méně náročné
aplikace, u kterých nelze ospravedlnit náklady na dedikované síťové adaptéry
Fibre Channel, optickou kabeláž a úložné systémy. IP SAN podle analytiků
nabízejí oproti SAN s Fibre Channelem výrazné úspory, zvláště tehdy, pokud jsou
použity Serial ATA disky.
Společnost Wayne, která nabízí služby konferenčních hovorů, již používá SAN
založené na Fibre Channelu pro některé své aplikace, ale její CIO, B. J.
Weschke, využívá rovněž úložná zařízení podporující iSCSI, a to pro podporu
databázových serverů s databází PostgreSQL. Fibre Channel by byl v tomto
případě podle jeho slov příliš drahý, protože servery bylo třeba rozmístit do
různých lokalit.
Vytvoření úložného systému založeného na IP SAN bylo podle jeho slov výrazně
levnější. Navzdory varování, že by zpoždění spojená s použitím sítě TCP/IP
mohla vyžadovat nasazení specializovaných adaptérů ToE Ethernet, je podle něj
výkon iSCSI úložných systémů adekvátní požadavkům i s nasazením běžných
ethernetových adaptérů. "Cena je fantastická když to srovnám s tím, co bychom
museli zaplatit za SAN na Fibre Channelu," pochvaluje si Weschke.
"Velmi důležitým operačním prostředím, které je dnes podle mého názoru
jednoznačně oslovováno ze strany iSCSI, jsou servery s Windows," říká David
Dale, průmyslový evangelista společnosti Network Appliance. Přitom upozorňuje,
že Server 2003 obsahuje nativní podporu této technologoie. "iSCSI sem skutečně
rychle proniká," říká Dale.
IP SAN mohou nakonec postoupit výše a vyzvat Fibre Channel na souboj i v
dalších oblastech. V současnosti je však hlavní možnost jejich využití
spatřována v oblasti low range a midrange serverů, kde nahrazují DAS
(Direct-Attached Storage) jedním konsolidovaným systémem síťových úložných
zařízení. "Vidím, jak sítě IP SAN rychle vyrůstají okolo SAN založených na
Fibre Channelu a nacházejí sítím SAN cestu do průmyslu. SAN tak už nejsou
vyhrazeny jen pro využití u několika málo serverů," říká Steve Duplessie,
analytik Enterprise Storage Group.

Boom bladů
Blade servery nastoupily na scénu skutečně velkolepě, ale jejich přijetí do
datových center bylo poměrně dlouho omezené. Dodávky bladů v loňském roce
činily podle IDC pouze 3,5 % celkového serverového trhu (ve finančním
vyjádření), přičemž nejvíce jich mířilo do farem webových serverů, do systémů
pro náročné výpočty a několika málo dalších horizontálně škálovatelných
aplikací.
Analytik IDC Vernon Turner však předpokládá, že by si blady mohly v roce 2008
uzurpovat až 40 % trhu. Organizace totiž podle jeho názoru budou hledat mezi
novými technologiemi tu nejvhodnější k tomu, aby mohly nahradit své stávající
rackové servery a využít je pro širší portfolio aplikací.
Zatímco u startu průmyslu blade serverů stály start-upové firmy, dnes mu
dominují velcí výrobci podnikových serverů. Ti nabízejí kompaktnější design a
vyšší výkon, stejně jako rozšířené možnosti vstupů a výstupů.
Přitom se stále pracuje na dalších zdokonaleních. Společnost HP například
vyvíjí 4procesorový blade server založený na Opteronu od AMD, který podle
představitelů výrobce nabídne podporu výrazně většího množství paměti než
současné servery. IBM zase vyvíjí blade založený na své architektuře Power;
spolupracuje přitom s dalšími výrobci, kteří nabízejí přepínače pro gigabitový
Ethernet a Fibre Channel, které lze zamontovat do stejného šasi a mohou být
spravovány jako součást eServer BladeCenter.
Blade servery mají ovšem také své nevýhody. Jednou z nich je produkce velkého
množství tepla. "Problémy s teplem se výrazně zvýší v okamžiku, kdy používáte
velké množství serverů na malém prostoru. Datová centra dneška nebyla navržena
tak, aby si s tím poradila," říká David Lawler, marketingový manažer síťových
systémů firmy Sun Microsystems. Výsledkem je podle jeho slov situace, kdy
zákazníci ponechávají racky poloprázdné, což ovšem znamená, že je nasazení
bladů méně efektivní pokud jde o využití prostoru, než by mohlo být.
Protože každý výrobce používá proprietární šasi, bladové servery nejsou
zaměnitelné. To podle Turnera brzdí přijetí těchto zařízení. "Z pohledu
zákazníka vypadá realita tak, že jakmile jednou máte šasi, nemáte příliš mnoho
možností pokud jde o to, co do něj dáte," dodává Lawler. Ale Tim Dougherty, šéf
eServer BladeCenter v IBM, pochybuje, že by zákazníci chtěli míchat různé blady
v jednom šasi. "Když bych to udělal, koho potom zavolám kvůli servisu?" ptá se.
S tím, jak se technologie vyvíjí, výhody blade serverů podle Turnera převáží
nad problémy. "Existuje tu úžasná příležitost pro provozování více operačních
systémů v rámci jednoho prostředí bladů," říká. Blady podle něj pravděpodobně
získají dobrou pozici jako prostředek pro serverovou konsolidaci, pro
virtualizaci i pro utility computing.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.