Nekončící diskuze kolem Microsoftu

Ve chvíli uzávěrky tohoto vydání Computerworldu se očekával návrh americké vlády, co že si vlastně počít s Micro...


Ve chvíli uzávěrky tohoto vydání Computerworldu se očekával návrh americké
vlády, co že si vlastně počít s Microsoftem. Je přirozené, že diskuze a
spekulace na toto téma opanovaly světový i tuzemský Internet.
Zajímavé je, že většina diskuzí se většinou stočí k otázce, zda Windows jsou
dobrým operačním systémem, eventuálně k jejich srovnání s Linuxem. Znamená to
snad, že mají být nějak administrativně postihovány firmy produkující špatný,
nebo naopak příliš dobrý software? Asi sotva... I když si to zřejmě většina
diskutujících (eventuálně si nadávajících) neuvědomuje, v tomto případě není
relevantní, zda Windows často padají nebo zda je Linux dostatečně uživatelsky
přívětivý.
K otázce, zda Microsoft zneužil svého monopolu k poškození konkurence, je těžké
zaujmout nějaké jednoznačné stanovisko. Snaha získat svůj díl trhu na úkor
konkurence je zcela přirozená. Není nic divného ani na snaze přimět partnery k
výhradním dohodám, tedy "my vám dodáme toto, pokud nebudete prodávat produkty
naší konkurence." Takový přístup vyvolává negativní reakce a může v konečném
důsledku tomu, kdo ho používá, spíše ublížit. Ovšem o vydírání (v právním slova
smyslu) se podle mého názoru nejedná.
Microsoft začal jako firma prodávající operační systém. Windows uspěly právě
kvůli tomu, že pro ně bylo dostatek aplikací třetích stran. Ve chvíli, kdy
Microsoft sám razantněji vstoupil na trh aplikací, začal dřívějším partnerům
silně konkurovat. Firmy jako Borland, Corel či Netscape to jistě citelně
poškodilo, ovšem ruku na srdce: tímto způsobem se chová celá řada firem jak
rozšiřujete portfolio svých služeb, vaši včerejší spojenci jsou dnes náhle na
druhé straně barikády. Pokud by následkem takového chování mělo být rozdělení,
pak nechci odhadovat, kolik z první stovky IT firem by zůstalo celých.
Logickým a přirozeným řešením pro "třetí" firmy, které se cítí poškozeny
chováním Microsoftu k nim, je přesun svých priorit na jinou platformu jako to
dělá Corel/Inprise v oblasti Linuxu. Windows samozřejmě nemusejí být jediným
kanálem, jak se aplikace mohou dostat k uživateli.
Řada firem má logicky pocit, že se ocitly "v pasti" Microsoftu. Proto
společnosti jako Intel, Dell či Compaq koketují s Linuxem. Pokud Microsoft
ztratí podporu třetích stran, může na to doplatit. Stále ovšem zůstává také
řada firem, které pokládají koexitenci se softwarovým impériem Microsoftu za
výhodnou nebo alespoň přijatelnou. Jak něco takového řešit u soudu?
I když výrobci hardwaru jsou dnes na Microsoftu více či méně závislí, stále je
pravdou, že zde máme hardware, operační systém a řadu dodavatelů aplikací.
Hypoteticky se mi zdá, že svět, kde by dominoval MacOS či OS/2, by měl k
monopolu blíže...
Co se týče poškození uživatelů, to je rovněž dosti hypotetická otázka.
Konkurence jistě obecně tlačí ceny dolů. Microsoft ale sotva někoho (tedy z
uživatelů, nemám samozřejmě na mysli akcionáře Netscapu) poškodil tím, že do
Windows včlenil Internet Explorer. Pokud se tedy právě integrace browseru a
operačního systému stane Microsoftu osudnou, bude to znamenat další příspěvek
do pestré kolekce absurdit. Ale je také pravda, že i situace spojená s
příchodem MSIE 4.0 a Windows 98 byla lehce absurdní prohlížeč byl totiž
"zdarma", ovšem z hlediska uživatele měl vlastně cenu upgradu operačního
systému.
Jsou Windows nepřiměřeně drahá? Obecně má výrobce právo stanovit cenu, za
kterou určitou věc prodává. Je možné učinit nějakou úvahu typu "trh vzrostl o
tolik a tolik procent a vzhledem ke konstantním fixním nákladům by tedy cena za
jednu verzi měla klesnout o..." Je jen správné, pokud se taková informace
objeví v tisku a dostane se k potenciálnímu zákazníkovi. Ovšem rozhodnutí o
ceně zůstává stále na výrobci.
Přestože mi je Microsoft v této kauze sympatičtější, zkusme se na to podívat
lehce s nadhledem: Myslím, že řada z lidí útočících v diskuzích na Microsoft
bude zítra nespokojena s něčím jiným. Předmětem jejich negativních emocí bude
třeba "klikací" Corel Linux nebo "skoromonopolní" Red Hat. A uživatelé žádný
zvláštní rozdíl nepoznají. Snad aby jen té administrativě nenarostl s úspěchem
v celém procesu hřebínek a nepocítila potřebu nějakých dalších razantních
zásahů do soukromého sektoru.
Co mě tedy na situaci nakonec nejvíc ze všeho zajímá a přijde mi nejpodivnější,
to je chování managementu Microsoftu. Zahrávají si přece zjevně s ohněm, ne?
Proč nepřistoupili na kompromis s americkou administrativou? Smírčí jednání
vedl konzervativně laděný soudce Posner, který byl Microsoftu nakloněný
podstatně víc než Jackson.
Mají snad představitelé Microsoftu v rukou ještě nějaké trumfy? Jsou skálopevně
přesvědčeni o své pravdě a ochotni za ni obětovat i jednotu firmy? Člověk by od
nich čekal více pragmatismu... Anebo jsou ochotni riziko rozdělení klidně
podstoupit? Nemůže být třeba cena dvou či tří nových firem nakonec v součtu
vyšší než ta současná?
0 1241 / pahn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.