Nelehké začátky s Linuxem

V poslední době často slýcháváme, že Linux je právě nyní na svém vítězném tažení světem IT. Na této platform...


V poslední době často slýcháváme, že Linux je právě nyní na svém vítězném
tažení světem IT. Na této platformě už dnes provozují své obchodní aplikace i
mnohé velké společnosti působící po celém světě a také přední dodavatelé IT
řešení portují své obchodní aplikace a utility na tento levný operační systém
vyvíjený na bázi open source. Ne každá firma zvažující přechod na Linux má však
konkrétnější představu o tom, co tento krok obnáší.
Mnohé z firem teprve začínají prozkoumávat onen fenomén zvaný open source. Pro
ně jsou nejdůležitější otázkou praktické důsledky nasazení Linuxu. IT manažeři
jsou tedy denně vystavováni zkouškám v podobě nutnosti vyrovnat se s problémy
jako správa verzí, zálohování a obnova dat atd. Neméně důležitými jsou pro ně i
otázky spojené se školením zaměstnanců či s potřebou získat technickou podporu
třeba ve 2 hodiny v noci.

Kontrola verzí
Někomu může open source komunita připadat jako celosvětový chaos, v němž
vývojáři každý měsíc uveřejňují desítky či stovky oprav různých bugů a updatů,
které musejí být před svým nasazením ohodnoceny a otestovány. Ve skutečnosti se
však tato situace příliš neliší od prostředí, v němž se IT manažeři již po léta
pohybují. "Microsoft ohlašuje nové bezpečnostní díry, které vyžadují ošetření
příslušným patchem, takřka každý den," tvrdí Dan Agronow, technologický
viceprezident firmy The Weather Channel Interactive, která se zabývá předpovědí
počasí a provozuje web Weather.com. "A dodavatelé mainframů nacházejí
všudypřítomné chyby ve svých operačních systém právě tak často."
To neznamená, že updaty ve světě open source nemohou působit poněkud chaoticky.
"V posledním roce jsme se setkali s téměř 20 verzemi jádra operačního systému
pro různé odnože Linuxu," říká Vincent Re, vedoucí architekt společnosti CA.
"Jestliže patříte mezi podnikové zákazníky, zřejmě se rozhodnete pro koupi
linuxové distribuce od některého z předních dodavatelů, jako jsou Red Hat, SuSE
Linux nebo The SCO Group, kteří testují updaty a v jednom balíku je pak
posílají uživatelům (např. prostřednictvím internetových služeb jako Red Hat
Network).
Prodejci obvykle poskytují aktualizace pouze pro své vlastní distribuce Linuxu,
takže uživatelé/zákazníci se musejí s požadavky na updaty jiných linuxových
utilit či obchodních aplikací obracet na jiné softwarové producenty (kupříkladu
Red Hat neposkytuje podporu pro linuxová řešení společnosti Oracle).
"Podobně jako v případě Unixu, i ve světě Linuxu se správa verzí označuje jako
package management," říká Erik Troan, ředitel produktového marketingu ve firmě
Red Hat. Každý balík je tvořen jediným souborem, k němuž jsou připojena
metadata, jež obsahují kritické informace, jako např. která verze linuxového
jádra a další asociovaný software je nezbytný pro spuštění souboru.
"Zákazníci, kteří mají rozsáhlé zkušenosti z provozu unixových systémů, jsou
obvykle schopní testovat a ohodnotit updaty sami," říká Re. Nástroje pro správu
verzí zahrnují Red Hat Package Manager, s nímž je možné kontrolovat také updaty
jiných distributorů. Caldera VolutionManager od firmy SCO kombinuje softwarovou
distribuci se službami jako správa položek či monitorování systému. Mezi
nástroje třetích stran patří např. AllFusion Harvest Change Manager firmy CA
pro distribuované linuxové systémy nebo Unicenter Software Delivery pro Linux
na mainframech od téhož dodavatele.
Aktualizační nástroje typu Red Hat Package Manager nejsou pochopitelně úplně
dokonalé. Red Hat konkrétně nebude podporovat tzv. rollback (odstranění updatu
v případě, že nepracuje podle požadavků, tedy obnovení původní verze) až do
zveřejnění příští verze svých systémů Advanced Server a Advanced Workstation
koncem letošního roku. Funkci rollback už v současnosti poskytuje např. Red
Carpet Enterprise ve verzi 1.2 od firmy Ximian.
Další nejistotu pro uživatele představuje otázka, zda bude možné po instalaci
nových patchů možné bez problémů provozovat starší aplikace nebo bude zajištěna
kompatibilita s drivery všech zařízení. "Linux nemá dobrou reputaci, pokud jde
o zpětnou a následnou kompatibilitu, kterou jsou zvyklí zákazníci očekávat
např. u mainframových operačních systémů, jako je z/OS," říká Re. Někteří z
distributorů také odmítají myšlenku zahrnovat mezi updaty ovladače zařízení
nebo další software od prodejců, kteří odmítají zveřejnit své zdrojové kódy,
aby se nedostaly do rukou konkurence.
Avšak podobně jako u Windows nebo u mainframů, si žádný IT manažer netroufne
aplikovat linuxové patche jen tak namísto toho, jak tvrdí Agronow, "je třeba
mít rozvržený a naplánovaný cyklus údržby". Agronow provádí update 250
linuxových serverů ve čtvrtletním cyklu, a to pouze po důkladném testování,
které prokáže, že provedení aktualizace neznamená žádné riziko.

Podpora zákazníků
Ze strany distributorů Linuxu nebo větších dodavatelů (jako IBM či
Hewlett-Packard) dostanete tolik péče, kolik potřebujete a zaplatíte za ni.
"To, že je vývojový model založený na otevřeném přístupu, ještě neznamená, že
je model podpory horší než ten, s nímž se setkáváte u proprietárních operačních
systémů," říká Timonthy D. Witham, šéf vývojových laboratoří Open Source
Development Lab. Navíc pokud máte pracovníky, kteří disponují potřebnými
zkušenostmi a znalostmi, můžete se obrátit přímo na open source komunitu, kde
lze ve výsledku získat dokonce větší podporu než u leckterého prodejce, jehož
za to platíte.
Po migraci na open source aplikační server Tomcat začal Agronow používat weby a
fóra, aby se jeho otázky dostaly současně k mnoha různým specialistům. Nejenže
získal odpovědi často mnohem rychleji, ale navíc se málokdy setkal s radami
typu "nainstalujte si nejnovější a nejlepší verzi" softwaru prodejce.
Přední dodavatelé (jako IBM či HP) nabízejí nepřetržitou podporu a stejně tak i
mnozí distributoři Linuxu (Red Hat, SCO atd.). Taková podpora je zahrnuta
včetně veškerých upgradů a oprav bugů např. v licenci na Advanced Server
Premium Edition firmy Red Hat s cenou 2 500 za každý stroj.

Školení týmů
Jestliže přecházíte z unixové platformy, měl by být přechod na Linux otázkou
několika dnů či týdnů na tom se shodují dodavatelé, analytici i uživatelé.
"Zaměstnanci přicházející z prostředí Unixu nebo Windows se ale zřejmě
neobejdou bez instruktáže ohledně funkcí jako partitioning (segmentace) před
tím, než začnou spravovat mainframový operační systém z/VM firmy IBM," říká Re.
Pro získání certifikátu Red Hat Certified Technician obvykle stačí 2 týdny
školení, po dalších 2 týdnech se podle Troana můžete dostat na úroveň Red Hat
Certified Engineer. Agronow ovšem tvrdí, že pro činnost administrátora se
statusem "junior" je v jeho firmě třeba 1-2 let zkušeností z praktického
provozu, "senior" administrátor pak musí mít za sebou 4-6 let praxe.
Mnozí zákazníci jsou poněkud skeptičtí pokud jde o některé otázky certifikace
pro Linux, jež je dostupná na současném trhu. Jedním z faktorů, které vzbuzují
naději, je však podle zkušeností Agronowa to, že Linux vyžaduje menší objem
přeškolování spojeného s rozdíly mezi různými verzemi či distribucemi naopak v
případě Windows jsou např. odlišnosti mezi verzemi NT a 2000 podstatně větší.
"Nemusíme opakovaně zaškolovat zaměstnance pokaždé, když se objeví nová verze
systému."
Všeobecně se analytikové i zákazníci shodují na tom, že na Linux se postupně
přesunují i kritické nástroje pro řízení datových center a procesů. "Jestliže
přecházíte z oblasti, kde jste byli zvyklí provádět změny a upgrady, můžete své
zkušenosti aplikovat i v prostředí Linuxu a být úspěšní," říká Agronow.
"Jestliže se ovšem nacházíte v prostředí, které je přístupné všem, kde dochází
ke změnám kontinuálně a neexistuje kontrola ani standardy, zřejmě neuspějete a
je jedno, jestli jde o Linux, nebo jiný operační systém."

Bez velkých problémů
Pokud jde o ochranu dat, většina předních dodavatelů už své klíčové produkty
pro zálohování a obnovu dat portovala i na Linux. Mezi ně patří např. Tivoli
Storage Manager firmy IBM, ARCserve for Linux společnosti CA pro systémy
založené na procesorech Intel či Brightstor for Linux stejného prodejce pro
mainframy.
Pro budování clusterů z linuxových serverů a okamžité zajištění funkce
fail-over v případě výpadku serveru mohou firmy využít konfigurační skripty
nabízené na webech, jako je například High-Availability Linux Project
(www.linux-ha.org). Využít je možné také nástroje distributorů Linuxu, mezi něž
patří Cluster Manager Package pro Red Hat Advanced Server, stejně jako nástroje
třetích stran LifeKeeper firmy SteelEye Technologies či Matrix HA společnosti
PolyServe.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.