Neodolatelné sedmnáctky

V loňském Computerworldu číslo 40/2001 jsme se věnovali kategorii monitorů určených profesionálnímu využití s úhl...


V loňském Computerworldu číslo 40/2001 jsme se věnovali kategorii monitorů
určených profesionálnímu využití s úhlopříčkou obrazovky vyšší než 21 palců.
Nyní jsme se pro změnu zaměřili na zařízení ne tak finančně nákladná, na
monitory, které míří do segmentu běžného spotřebního použití, tedy do kanceláří
a domácností. Jsou jimi sedmnáctipalcová zařízení, která vás již na první
pohled uchvátí přítomností plochých obrazovek.
Našeho přehledu se zúčastnilo celkem devět monitorů, jejichž značky mají na
našem trhu až na malé výjimky poměrně dlouholetou tradici. Je nasnadě, že každý
z nich se projevil při testování trochu jinak. Jednak je to dáno (ve většině
případů) rozličnými typy obrazovek, jimiž jsou monitory vybaveny. A jednak i
tím, že každý výrobce chápe potřeby uživatele odlišným způsobem. V podstatě se
dnes dá hovořit (pomineme-li cenové hledisko) z pohledu vybavení monitoru
elektronikou o třech kategoriích. Přístroje zvládající při ergonomické
frekvenci rozlišení 1 024 x 768, 1 280 x 1 024 a 1 600 x 1200. Ergonomickou
frekvencí je myšlena hodnota 75 Hz nebo 85 Hz. Při samotném testování jsme se
zaměřili na několik základních vlastností, které jsou pro uživatele směrodatné.
Bez pochyb nejdůležitější je na každém monitoru obrazovka, tedy kvalita
zobrazování. Zde jsme hodnotili širokou škálu parametrů, počínaje geometrií
obrazu přes čitelnost a barevné podání až po stabilitu, vady sbíhavosti a
přítomnost moiré.
S obrazovkou a kvalitou zobrazení souvisí velmi úzce i elektronika, na ní
záleží, v jakých obnovovacích frekvencích dokáže generovat na stínítku signál z
PC. Jednoznačně platí, že pokud není monitor v požadovaném rozlišení schopen
pracovat při minimální obnovovací frekvenci 75 Hz, je obraz velmi nestabilní a
je nutné snížit rozlišení. Jako optimální obnovovací frekvenci lze jednoznačně
doporučit 85 Hz nebo vyšší.
Hodnotili jsme rovněž OSD menu, způsob jeho ovládání apod. Sice se nejedná o
nejdůležitější součást monitoru, avšak pokud neplní svoji úlohu správně, dokáže
uživatelům jistě znepříjemnit život.
V rámci objektivity jsme v testu používali rozbočovač VGA signálu tak, abychom
dokázali porovnávat obraz a jeho kvalitu (z jednoho zdroje videosignálu) na
několika monitorech současně.

Eizo FlexScan T565
Stejně tak jako značka Sony pochází i výrobek Eizo FlexScan T565 ze země
vycházejícího slunce, tedy z Japonska. A nutno říci, že ani pověst společnosti
Eizo Nanao si se Sony v ničem nezadá. Produkty Eizo totiž svojí kvalitou patří
jednoznačně k tomu nejlepšímu, co na trhu lze najít, a monitor FlexScan T565
není žádnou výjimkou. Vzhledem patří výrobek ke všem předchozím modelům, na
jaké jsme od Eiza zvyklí. Tedy na hranaté tvary, které jej na první pohled
odlišují od ostatních značek.
Obraz v našem testu vykázal jeden z nejlepších výsledků, a nutno říci, že si
tím jen utvrdil svou pozici. O zobrazování se stará plochá obrazovka typu
Flatron. Za zmínku jistě stojí i velmi ostré vyjádření bodů, které není
zhoršeno ani ve vysokých rozlišeních. Díky tomu ve spojitosti se silnou
elektronikou, jíž FlexScan T565 disponuje, je možné využít i režim 1 600 x 1
200 při sympatických 75 Hz. Je ale jasné, že pro sedmnáctipalcové zařízení je
použitelnější rozlišení o něco nižší.
Další, co u Eiza stojí za zmínku, je systém obrazovkového menu. Jeho ovládání
je velice dobře realizováno pomocí vícepolohového tlačítka. Mezi zajímavé
funkce OSD patří jediným tlačítkem přepínatelné režimy zobrazení pro text,
grafiku, film či web. Dalším tlačítkem je pak možné přepínat videovstup buď
klasicky VGA (D-Sub), nebo BNC. Pokud neradi používáte OSD, máte u Eiza máte
ještě jednu možnost: propojit monitor s PC a pohodlně jej ovládat pomocí USB a
přiloženého softwaru.
Přesto, abychom jen nechválili, zmíníme i onen háček, který na vás při nákupu
Eiza T565 čeká. Je jím pořizovací cena, ta je vysoká a zřejmě nejednoho zájemce
přivede na myšlenku, zda si nepořídit raději průměrnou devatenáctku než
našlapanou sedmnáctku. To je ale už na vás.

Hansol 710D
Dalším z řady testovaných produktů je monitor Hansol, který nese řadové
označení 710D. Svými parametry se tento model řadí ke střední třídě v celkové
produkci sedmnáctipalcových monitorů. Monitor je osazen plochou obrazovkou s
bodovou maskou, označenou výrobcem jako technologie ClearFlat. Bohužel, k oné
plochosti jí dopomáhá různá šíře předního skla, takže i když se obraz na první
pohled jeví jako plochý, je ve skutečnosti deformovaný, jako je tomu u
"vypouklých" bodových obrazovek.
Co se týká kvality zobrazení, není na tom Hansol nijak tragicky, ovšem
geometrie obrazu přece jen má ještě pár rezerv, zvláště pak při vyšších
rozlišeních. Naproti tomu na solidní úrovni je barevné podání a nezaznamenali
jsme také výskyt moiré.
Drobným nedostatkem tohoto produktu je obrazovkové menu, ne ani tak jeho
grafické provedení, ale spíše jeho způsob ovládání. Ovládací tlačítka jsou sice
pěkně navržena a budí dojem, že práce s OSD bude nanejvýše intuitivní, avšak
situace je přesně opačná.
Hansol 710D pro vlastnosti, které v testech vykázal, můžeme doporučit nejspíše
pro kancelářské použití, zde v poklidu poslouží, a to za relativně příznivou
cenu. Náročnější uživatelé se budou muset poohlédnout jinde.

Hyundai ImageQuest Q770
Velmi zajímavým produktem, který si našel cestu do našeho TestCentra IDG, je
výrobek značky Hyundai. Pod názvem Q770 se skrývá jeden z nejmenších
sedmnáctipalcových monitorů na světě. Možná se jedná dokonce o úplně nejmenší,
alespoň my jsme doposud menší sedmnáctipalcový CRT produkt neviděli.
Monitor je vybaven plochou obrazovkou typu DynaFlat X o aktivní úhlopříčce 402
mm, což je 15,8". Nemusíte se tedy obávat, že byste zůstali o klasické rozměry
obrazu ošizeni Q770 je opravdu čistokrevná sedmnáctka. Tvůrci Q770 si zkrátka
dali tu práci, aby natěsnali vše do co nejmenšího prostoru. Jistě nám dáte za
pravdu, že "plný" stůl monitoru není situace zdaleka příjemná.
Jistě vás napadá, že každá legrace něco stojí, u tohoto monitoru za zmíněné
přednosti samozřejmě zaplatíte. Ne však cenou, ale poněkud slabšími parametry
elektroniky. Z toho pak následně plynou o něco nižší hodnoty obnovovacích
frekvencí, kterými monitor disponuje. Maximálním grafickým režimem je pak 1 280
x 1 024 bodů, a to jen při snímkové frekvenci 60 Hz. Tudíž, pokud si chcete
pořídit tuto malou roztomilou plochou sedmnáctku, počítejte s tím, že její
"ideální míry" zobrazení jsou: 1 024 x 768 pixelů.
Při testu obrazu jsme viděli pěkně podané barvy, geometricky stabilní obraz bez
výraznějších slabin, spokojeni jsme byli také se sbíhavostí barev. Je zkrátka
vidět, že DynaFlat X není jen prázdným pojmem. To vše platí u Q770 ovšem jen do
rozlišení 1 024 x 768, při vyšším grafickém režimu se na kvalitě obrazu
podepisují nízké parametry elektroniky.

iiyama Vision Master Pro 1412
Je vidět, že Japonsko je v oblasti monitorů velmocí. Další výrobek s názvem
Vision Master Pro 1412 patří totiž do portfolia produktů společnosti iiyama
pocházející ze stejné země jako Sony či Eizo a další.
Monitor Vision Master Pro 1412 patří svým vzhledem mezi ty pěkně zpracované
kousky na trhu. Bez zajímavosti není ano to, že i přes dřívější názory
společnosti iiyama, které prosazovala v oblasti ovládání OSD, jsme se u modelu
1412 konečně dočkali čtyř ovládacích tlačítek a ne tří, jak tomu bylo v
minulosti.
Začněme však od obrazovky, ta je ostatně nejdůležitější. Už jen fakt, že je
typu DiamondTron napovídá, že obraz bude na solidní úrovni. V testech se tento
předpoklad ostatně potvrdil. Obraz je stabilní a ostrý i ve vyšších
rozlišeních. Konvergence i moiré jsou také na docela příjemné úrovni. Bohužel
jen elektronika trochu limituje možnosti, které monitor nabízí. Rozlišení 1 280
x 1 024 lze sledovat pouze při snímkové frekvenci 65 Hz, což nesplňuje nároky
dnešních uživatelů. Přece jen minimem je 75 Hz a jako ideální je dnes 85 Hz,
kdy je obraz již velmi dobrý. Oněch zmíněných 85 Hz dosahuje Vision Master Pro
při rozlišení 1 024 x 768, a to je pro něj také nejvhodnější grafický mód. Ten
lze pro využití také doporučit.

LG 795FT plus
Podobně jako u monitoru Eizo tak i u LG vsadili na kvalitu obrazovek založených
na technologii Flatron. LG 795 plus je vyroben ve vzhledově lákavé podobě, na
níž okamžitě zaujme zajímavě provedené ovládání OSD. Je totiž vyrobeno pomocí
komfortních dotekových tlačítek, tak jak to známe z luxusních LCD panelů. Jak
je vidět, konstruktéři při návrzích popouštějí uzdu své fantazii a nebojí se
pro zaujetí zákazníka udělat něco nového. Z praktických zkušeností můžeme říci,
že tento systém sice nedosahuje komfortu jako např. modely Eizo či Sony, ale
přesto je práce s ním příjemnější než u běžných tlačítek.
Jak již bylo řečeno, monitor je osazen plochou obrazovkou Flatron. V testu
kvality obrazu dosáhl LG výborných výsledků. Obraz byl ostrý, stabilní a to ve
všech používaných rozlišeních, rovněž geometrie byla na velmi solidní úrovni. V
podstatě lze o LG jednoduše říci, že je povedeným výrobkem, který najde s
jistotou nemálo příznivců. A i když nenabízí takový komfort a nedisponuje tak
vyspělými funkcemi jako Eizo, v kvalitě obrazu nijak nezaostává. A to za cenu,
která je pro uživatele dosti příjemná.

NEC MultiSync 700FE+
Produkt NEC 700FE+ je sedmnáctipalcovým monitorem s viditelnou aktivní 15,9"
úhlopříčkou. Na první pohled vás na výrobku upoutá jeho originálně zpracovaný
design, kterým se výrazně odlišuje od ostatních klasicky laděných zařízení.
Výsledný dojem ještě podtrhuje zeleně (někdy oranžově) podsvícený nápis
"MultiSync", umístěný těsně pod plochou obrazovky. Ještě níže jsou pak ovládací
prvky menu. Je zajímavé, že tlačítek je požehnaně rovných sedm. S jejich pomocí
je možné plně ovládat všechny vymoženosti graficky přehledně zpracovaného
obrazovkového menu. Funkcí, kterými NEC oplývá, je také nemálo. Vyjma všech
základních voleb je možné nastavovat i položky jako horizontální či vertikální
konvergenci. Navíc v OSD naleznete speciality jako např. zamčení OSD menu,
aktivace/deaktivace úsporného režimu apod.
Co se týká kvality zobrazení, není na tom NEC nijak špatně, bohužel však nižší
obnovovací frekvence se ve výsledku podepsaly na geometrii obrazu ve vysokých
rozlišeních. Kvalitě obrazu v nejpoužívanějším režimu 1 024 x 768 však nešlo
nic vytknout, se skvělým barevným podáním, které uspokojí možná ne přímo
profesionály, ale rozhodně i ty náročnější uživatele.

Lite-On B1770 FNST
Model značky Lite-On je téměř učebnicovou ukázkou produktu určeného pro méně
náročné kancelářské či domácí uživatele. Celkem běžný vzhled doplňuje obrazovka
o viditelné úhlopříčce 15,8". Přesto, že není úplně plochá (obrazovka s bodovou
maskou), v testech se držela statečně a žádné neomluvitelné vady na kráse jsme
neobjevili. Snad jen v geometrii obrazu nečekejte velké zázraky. Je to možná
tím, že i v tomto případě se výrobci spolehli na sice ploché čelní sklo, ale
přesto samotný obraz za ním příliš plochý není. Nicméně v běžných kancelářských
aplikacích si s touto nectností hlavu lámat vůbec nemusíte. Ostatně, méně
pozorný uživatel si tohoto faktu možná ani nevšimne. Konvergence obrazu není
sice špatná, ale testovaný výrobek přece jen drobné "rozjetí" barevných pixelů
ukázal.
Oproti geometrii obrazu nadprůměrně hodnotíme menu i když není nijak zvláště
pestře vybavené, je přehledné a snadno ovladatelné.
Co se týká elektroniky, není na tom Lite-On příliš slavně. Sice faktem zůstává,
že rozlišení 1 024 x 768 zobrazíte při frekvenci 85 Hz, ale na vyšší raději
zapomeňte, neboť 60 Hz v rozlišení 1 280 x 1 024 není opravdu pro oči to pravé.
Posledním kladem, kterým zmíníme, je také skutečnost, že Lite-On je výrobek
dostupný za velmi příznivou cenu, která jistě o koupi přesvědčí nejednoho
uživatele.

Peacock 1796 T1
Výrobek značky Peacock nese modelové označení 1796 T1. Výrobce se, jako jeden z
mála, drží jednoznačného logického pojmenovávání svých výrobků. Číslo sedmnáct
označuje úhlopříčku monitoru a údaj 96 informuje o maximální horizontální
frekvenci (96 kHz). Označení T1 udává, že jde o inovovaný typ původního Peacock
1796.
1796 T1 sice vypadá poměrně nenápadně, ale nenechte se zmýlit. Úplně plochá
obrazovka je typu DiamondTron a elektronika disponuje vysokými obnovovacími
frekvencemi, které jí umožňují kvalitně zobrazovat (v ergonomickém režimu)
grafické módy až do 1 600 x 1 200. Ostatně, toto rozlišení lze sledovat při
docela slušných 75 Hz. Je samozřejmé, že na sedmnáctce toto rozlišení
standardně využívat nebudete, ale i tak jsou skvělé parametry elektroniky
předpokladem pro kvalitní obrazové vlastnosti zařízení.
Kvalita obrazu i geometrie jsou na nadprůměrné úrovni, a pokud se přece jen
nějaké neduhy najdou, lze je díky OSD odstranit. Obrazovkové menu se ovládá
pomocí tří tlačítek poněkud těžkopádně, ale množství užitečných funkcí OSD vám
vaše úsilí jistě vynahradí.
Závěrem lze říci, že i přes to, že Peacock není zřejmě v běžném světě tak známá
značka jako např. Sony, je monitor 1796 T1 vydařeným výrobkem, za který se
stydět rozhodně nikdo nemusí.

Sony CPD-E230
Výrobky Sony patří již dlouhou dobu u široké veřejnosti ke špičce mezi
zobrazovacími jednotkami. Záměrně neříkáme přímo monitory, neboť se nejedná jen
o ně, ale například i o televizory. Nicméně, zůstaňme u počítačů, Sony CPD-E230
je úplnou novinkou řadící se k rodině sedmnáctipalcových produktů. Monitor je
zcela logicky vybaven plochou obrazovkou typu FD Trinitron, která je sama o
sobě již velmi dobrým předpokladem, že celkově nebude produkt žádným
outsiderem. Horizontální rozteč bodů je uprostřed obrazovky 0,24 mm a v rozích
potom 0,25 mm. V testu kvality zobrazování jsme nezaznamenali žádný problém a
díky silné elektronice je možné sledovat obraz v rozlišení 1 280 x 1 024 i při
velmi příjemné obnovovací frekvenci 80 Hz. Geometrie je na velice solidní
úrovni a stejně tak i všechny další parametry obrazu.
Zajímavě je řešený i design celého výrobku, který rozhodně zalahodí vašim očím.
Mezi poslední klady, které zmíníme, je systém OSD. Ovládání je realizováno
miniaturním "joystickem", s nímž je pohyb v menu a nastavování parametrů
hračkou.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.