Nesnadný přístup

Firmy stojí před výzvou, jak se připojit do vzdálených částí světa bez vybudované infrastruktury. Jestliže se m...


Firmy stojí před výzvou, jak se připojit do vzdálených částí světa bez
vybudované infrastruktury.

Jestliže se může využívání přenosných počítačů či dostatečné šířky pásma
firemními zaměstnanci lokalizovanými v rámci velkých městských center zdát jako
obtížné, představte si, že musíte totéž udělat i pro ty, kteří pracují u
ropných polí například v Kazachstánu ve Střední Asii. Provozování sítě v
Kazachstánu, v zemi hraničící s Čínou a Ruskem, je pouze jednou z mnoha věcí,
jimž se při své práci věnuje Nigel Fletcher, manažer pro mobilní segment v
britské společnosti BG Group, zabývající se výzkumem ložisek plynu, aby
zajistil, že mobilní pracovníci budou mít přístup do vnitrofiremní sítě. BG
Group má přitom okolo 4 000 zaměstnanců, z nichž 60 % se nachází mimo území
Velké Británie a mnozí jsou na nepřetržité cestě do vzdálených lokalit po celém
světě.
"Máme skupinu přibližně 500 inženýrů, kteří se na jednom místě zřídka zdrží
déle než několik týdnů," popisuje Fletcher. Vzdálený přístup tak v tomto
případě často opravdu znamená vzdálený.
Ačkoliv BG Group provozuje síť WAN poskytovanou společností Equant v Americe a
Evropě, rozšíření síťového přístupu pro mobilní pracovníky v mnoha částech
světa představuje daleko větší výzvu moderní telekomunikace a internet totiž
mohou být někde dostupné jen těžko.
"Pro nás je však kriticky důležité poskytnout vedoucím pracovníkům a inženýrům
na cestách, aby mohli dělat svoji práci, přístup do důležitých interních
aplikací, jako je například SAP nebo Microsoft Exchange," vysvětluje Fletcher.
Kazachstán, který se ukázal jako významná oblast pro firmy zabývající se
výzkumem plynových ložisek (mezi něž patří například i Chevron ExxonMobil či
Royal Dutch/Shell), nemá v současné době dostatečně vybudovanou telekomunikační
infrastrukturu. Proto se hned několik firem spojilo, aby vytvořily sdílenou
gigabitovou optickou síť se satelitním spojem do Moskvy coby nejbližšího
přístupového bodu (point of presence). "Dali jsme naše zdroje dohromady," říká
Fletcher.
BG Group spoléhá na satelitní přístup také při připojení svých kanceláří ve
vzdálených městských oblastech, jako je Singapur a indická Bombaj, ke své
pozemní korporátní síti. Ačkoliv BG Group vyžaduje pro bezpečný přístup ze
vzdálených laptopů použití VPN připojení, před časem (v loňském roce) firma
svoji bezpečnostní strategii rozšířila prostřednictvím použití softwaru iPass
pro správu koncových bodů.
Softwarový klient iPass kombinuje vynucování politik VPN, antivirus a správu
záplat s možností použít iPass Corporate Access Service. Tato služba nabízí
bezpečná vytáčená, širokopásmová připojení nebo bezdrátový přístup do tisíců
Wi-Fi hotspotů na letištích, v kavárnách a hotelových LAN ve více než 50 zemích.
Dohody s poskytovateli, mezi něž patří například i China Telecom nebo japonská
NTT a dalších několik set providerů po celém světě, umožňují službě iPass
Corporate Access Service realizovat síťový přístup prostřednictvím jediného
přihlášení, a to s detailní fakturací pro firemní IT oddělení.
"Bylo to pro nás strategické rozhodnutí," říká Fletcher. V některých oblastech
světa, jako je Střední Asie, Wi-Fi hotspoty v kavárnách a na letištích
poskytují inženýrům ty nejlepší možnosti, jak získat přístup do sítě během
cestování.
BG Group se na iPass dívá jako na levnější náhradu za dálková volání do
intranetu přes server pro vzdálený přístup. Proto je iPass nasazován i pro
zaměstnance BG Group v Jižní Americe, Asii, na Středním východě, v Africe i v
Karibiku. Systémový integrátor ETT coby třetí strana, která má v Londýně
vícejazyčné provozní centrum s nepřetržitým provozem, pak poskytuje globální
podporu.

Odkrytí severu
Podobně jako v Kazachstánu se ukazuje být velkou výzvou také boj o udržení
dostupnosti sítě v arktické divočině.
Barrow Arctic Science Consortium (BASC), sídlící ve středisku Naval Arctic
Research Lab na Aljašce, pravidelně hostí zhruba 300 univerzitních a vládních
vědců, kteří sem přijíždějí pracovat s očekáváním, že budou mít k dispozici
plný internetový přístup, na jaký jsou zvyklí ve svých mateřských sítích. A to
navzdory faktu, že BASC je v oblasti nacházející se "330 mil za hranicí volně
rostoucího lesa, v zemi, která je plochá jako poušť, s nepříjemnými větry a bez
přístupu pozemními komunikacemi", popisuje Bob Bulger, koordinátor IT tohoto
střediska.
Připojením ke vnějšímu světu zajišťuje satelitní spoj firmy AT&T vedoucí k
pozemní stanici na hranici města. Avšak obtížnou částí je údržba stabilní
bezdrátové sítě LAN: "Lokální zdroj napájení je totiž špatný a už dokázal
zničit i naše bezdrátové routery," říká Bulger.
Bulger se také stará o údržbu klasické drátové lokální sítě, neboť některé
úřady, jako je americké ministerstvo energetiky, mají z bezpečnostních důvodů
zakázáno používat WLAN.
Na rozdíl od situace, v níž se nachází většina IT personálu v hojně osídlených
státech, je podle Bulgera vzácné, aby až sem dodával své produkty každý výrobce
a aby zde mohl vyzkoušet a prodat nějaký produkt. "Třeba Dell Aljašku z
komerčního hlediska ani neeviduje," říká.
Nicméně několik výrobců se "přihlásilo k zodpovědnosti" a potřebný software a
služby poskytli, dodává Bulger. Má důvěru v Hewlett-Packard, od nějž BASC
nakupuje laptopy, přepínače a servery, a také v jeho služby zvláště proto, že
zástupce HP z Kalifornie neváhal, když to bylo potřebné, běžet na letiště s
přepínačem 2650, který pak přes noc dorazil na Aljašku.
Mezi další dodavatele, s nimiž Bulger počítá, patří Symantec (pro bezpečnostní
vybavení) či AIS. Jeho představitelé cestovali do Barrow, aby zanalyzovali
síťové požadavky BASC a pomohli mu vytvořit interní síť. Bulger nicméně dodává,
že se nemůže, co se týče vzdálené správy zařízení, spoléhat na žádného výrobce,
neboť latence způsobovaná satelitním spojem tuto úlohu příliš ztěžuje.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.