Net: Hry, telefonování i podnikové aplikace

Jaký je rozdíl mezi platformami Java a .Net? Čím Microsoft podpoří vývoj aplikací typu P2P? Jak se lze zapojit do tvor...


Jaký je rozdíl mezi platformami Java a .Net? Čím Microsoft podpoří vývoj
aplikací typu P2P? Jak se lze zapojit do tvorby her pro Xbox? Které nástroje
Microsoftu lze použít pro dolování dat? Na tyto i na řadu dalších otázek se
snažila odpovědět konference TechEd 2002, která se na počátku července konala
ve španělské Barceloně.
První keynote zde přednesl Vic Gundotra, generální manažer .Net Platform
Strategy Group Microsoftu. Ve své řeči se věnoval především webovým službám,
jejichž nástup přirovnal k příchodu jednotného standardu v podobě stejně
širokých kolejí do světa železnic a k nástupu standardů TCP/IP a poté HTML do
sféry internetu. "Věříme, že to, co udělal Visual Basic pro vývoj GUI, udělá
Visual Studio .Net pro vývoj webových služeb," prohlásil mj. Gundotra. Jako
příklad nasazení web services zmínil jednu interní prezentaci Billa Gatese, ve
které bylo předváděno propojení Babylonské rybky (služba pro překlad textu mezi
různými jazyky) z AltaVisty s Outlookem. Tento e-mailový klient v Gatesově
prezentaci prováděl díky webovým službám automatický překlad odeslaného dopisu.
Došlo tak k praktickému využití komunikace dvou odlišných programů na různých
platformách v aplikaci vhodné pro široké masy uživatelů.
Dave Thompson, viceprezident Microsoftu pro Windows Server Product Group, ve
své keynote uvedl, že Microsoft klade velký důraz na bezpečnost, možnost
integrace, výkon a snadnou správu nových serverových produktů. Jako příklad
jejich nasazení zmínil madridskou burzu, která využívá Windows 2000 Datacenter
a dosahuje dostupnosti 99,999 %.
V případě rodiny serverů Windows .Net (nová verze serverové rodiny Windows,
která se na trhu objeví pravděpodobně v příštím roce) vede podle Thompsona
cesta k vyšší spolehlivosti a dostupnosti přes podporu větších clusterů.
Thompson zmínil i iniciativu SWI (Secure Windows Initiative), v jejímž rámci
jeden z jeho týmů provádí analýzu hrozeb pro každou část designové specifikace
operačního systému, vytváří obecná kritéria hodnocení produktu, vyvíjí nástroje
pro maximalizaci kontroly zabezpečení a činí další kroky k zajištění
bezpečnosti systému. V týmu je podle Thompsona stanovena odpovědnost
konkrétních lidí za každou jednotlivou část kódu.

Ostrá Java
Velká pozornost vývojářů se soustředila na uvedení nástroje Visual J# (čti
"džej šarp"). Na přednášce nazvané Úvod do MS Visual J# .Net zmínili
představitelé Microsoftu mimo jiné cíle, se kterými nový nástroj vyvíjeli. Tím
hlavním podle nich bylo poskytovat vývojářům Javu na platformě .Net a nabídnout
jim bezproblémovou migraci z J++. V optimálním případě programátor otevře
projekt z Visual Studia 6, ten se zkonvertuje (bez zásahů do kódu) a program je
schopen bez úprav běžet v novém prostředí. J# nabízí plnou integraci s Visual
Studiem .Net i podporu všech zde běžných technologií (např. Intellisense) a
plný přístup k .Net frameworku (ASP.Net, ADO.Net, Windows Forms atd.). K
dispozici je podmnožina knihoven tříd JDK 1.1.4 a VJ++ 6.0 i binární konvertor
souborů s třídami do .Net Assemblies. Zdrojové texty v Javě jsou kompilovány do
MSIL (Microsoft Intermediate Language, obdoba Java bytecode), výsledný kód tedy
není určen pro běh na JVM (Java Virtual Machine).
Konference se nevyhnula ani srovnání platforem Java a .Net, resp. jazyků Java a
J#. Podle Microsoftu patří k výhodám .Netu skutečnost, že Visual Studio .Net
podporuje řadu jazyků, zatímco platforma Java je úzce svázána s jazykem
jediným. Podle představitelů Microsoftu se v Javě oproti .Net opozdily
specifikace pro podporu web services, takže výrobci museli přijít s
proprietárními řešeními a tak i zde dochází k problémům s kompatibilitou. Podle
představitelů Microsoftu také není tak docela pravda, že v případě využití
platformy .Net by byl zákazník závislý na jedné firmě, zatímco v případě Javy
by měl neomezenou možnost výběru. I ve skupině kolem Javy jsou podle nich silní
hráči a na těch je pak zákazník závislý v případě použití J2EE jmenovali např.
IBM WebSphere a BEA WebLogic. Platforma .Net je ovšem určena pouze pro Windows
při rozhodování mezi ní a Javou je tedy třeba brát v úvahu prostředí, kde mají
výsledné aplikace běžet.

Basic .Net
Visual Basic si už dávno získal početnou skupinu příznivců, a tak i jemu byla
na konferenci věnována celá řada přednášek. Ta nazvaná Migrace z VB 6.0 na VB
.Net byla určena všem dosud nerozhodnutým a začala, jak jinak, uvedením důvodů,
proč vlastně přecházet na novou verzi. Podle Microsoftu je to kvůli
robustnějšímu kódu, jednodušší tvorbě komponent, snazší tvorbě řídicích prvků,
přímému přístupu k platformě, jednoduššímu nasazení (bez "pekla DLL") i
možnosti snadného vývoje webových aplikací stejně jednoduchého, jako tvorba
běžných aplikací (tedy v případě Visual Basicu stylem drag-and-drop).
I v nové verzi Visual Basic zůstal Basicem bez citlivosti na velikost písmen, s
automatickou konverzí mezi typy i se známými basicovskými funkcemi. Podle Ariho
Bixhorna z Microsoftu mohou na jednom počítači běžet vývojová prostředí VB 6.0
i VB.Net, aniž by si vzájemně škodila a ovlivňovala se. Převod aplikací mezi
nimi je podle něj z velké části automatický. Ani ruční práci se však zřejmě
nevyhnete a její objem záleží na konkrétní aplikaci a na vašem způsobu
programování.
Drobné problémy při převodu podle něj způsobují pole, která nezačínají indexem
0, volání funkcí s typem proměnné "Any" nebo využití objektů App (náhrada
třídami .Net). Větší problémy mohou přinést ActiveX dokumenty, ukazatele,
některé grafické metody (je třeba použít GDI+), RDO/DAO data binding (je nutno
užít ADO.Net), transakce (nyní se realizují prostřednictvím
System.EnterpriseServices) a některými stále oblíbené volání subrutin GoSub.
Zaostřeno na P2P V prvním čtvrtletí příštího roku by měl dát Microsoft k
dispozici první betaverzi SDK (Software Development Kit) pro vývoj aplikací P2P
(peer-to-peer). Produkt by podle představitelů firmy měl usnadnit vývoj P2P
aplikací, které budou bezpečné, dobře škálovatelné, funkční i bez nároku na
existenci jakéhokoli podpůrného (např. synchronizačního) serveru, který by byl
centrálním bodem selhání a samoladící (a tedy vyrovnávající se s náhlými
změnami). Za klíčové pak zástupci Microsoftu v této souvislosti označili
technologie umožňující překonání bariér NAT (překlad adres, který brání
skutečně přímé komunikaci dvou zařízení na internetu Teredo IPv6 NAT Travelsal
Service, tunelující IPv6 skrz NAT, by měla být v podobě finálního draftu k
dispozici ještě letos), replikované ukládání dat (mj. podpora náhodné i
periodické synchronizace v rámci skupiny), name resolutions (podpora pro
dynamické adresy, podpora skupin, podpora více jmen pro jednoho klienta) a
distribuované vyhledávání (lokální, u sousedních uzlů atd.). Podle Mike
Shappella z Microsoftu v konceptu P2P nejde o to, že by se hledaly nové
aplikace, ale o využití jeho potenciálu u aplikací stávajících. P2P podle něj
nabízí potenciál u produktů zajišťující týmovou spolupráci (instant messaging,
sdílení souborů s dalšími lidmi), šíření obsahu (koncerty, meetingy firmy,
školení, distribuce updatů produktů např. aby si je zaměstnanci firmy
nestahovali přímo od výrobce, ale schválené od správce sítě), distribuované
zpracování dat a samozřejmě u her. Těm, kdo chtějí začít s vývojem P2P aplikací
právě teď, doporučuje Shappell začít implementovat podporou IPv6, sledovat
práci na vývoji SDK a případně k němu prostřednictvím vyhrazené e-mailové
adresy (peerfb@microsoft.com) poskytovat zpětnou vazbu.

Hrajme si
Letos na podzim má být spuštěna služba pro podporu hraní on--line her na Xboxu,
herní konzoli Microsoftu. K dispozici zde budou nástroje pro organizování
soutěží, vytváření virtuálních skupin, hlasovou komunikaci i download obsahu.
První datacentra zajišťující on-line komunikaci budou umístěna v Seattlu, v
Londýně a v Tokiu.
Hlavními otázkami souvisejícími s hraním her v síti je podle Microsoftu
zajištění bezpečnosti (minimalizace rizika podvodů), možnost komunikace i při
omezené šířce přenosového pásma, účtování a možnost komunikace i přes NAT.
Jednou z těch zajímavých vlastností systému, které se na konferenci setkaly s
pozitivní reakcí účastníků, je hlasový komunikační subsystém. Ten umožňuje
filtrovat hlas tak, že není možno poznat, kdo mluví zda muž, žena nebo dítě.
Výsledkem jeho práce je hlas "herní" robota, příšery...
Pro vývoj aplikací na Xbox je kromě klasických nástrojů (Visual C++, knihovny
DirectX 8) k dispozici řada pomůcek od třetích stran od jednoduchých utilit až
po kompletní herní enginy. Pro vývojáře existuje několik možností, jak se
zapojit do tvorby her pro Xbox: má-li již vydavatele, je třeba pouze schválit
tvořený titul pro Xbox, pro nové vývojáře existuje tzv. inkubátor. Více
informací o této problematice je k dispozici na adrese www.xbox.com/dev.

Mobily
Další platformou, jíž byla na TechEdu věnována pozornost, jsou chytré telefony,
konkrétně Smartphone s jádrem Pocket PC 2002. Aplikace pro něj lze psát v
eMbedded Visual C++ se Smartphone 2002 SDK plug-inem. Součástí SDK je i
emulační prostředí chytrého telefonu. (Uvedené nástroje jsou dostupné zdarma na
adrese www.microsoft.com/mobile/.)
Microsoft definuje pro Smartphone následující minimální požadavky: rozlišení
displeje (nedotykového) 176 x 220 bodů při alespoň 16 barvách, 120MHz procesor
ARM, 8 MB RAM pro aplikace, 16 MB flash ROM. Všechny prvky rozhraní jsou
celoobrazovkové, neobjevují se zde tedy žádná podokénka, nabídky jsou vždy ve
formě seznamu. K navigaci slouží 5směrový joypad, vkládání textu se provádí
prostřednictvím technologie T9. Hardwarovými partnery Microsoftu v této oblasti
jsou společnosti Sendo, HTC, Compal (to není překlep), Samsung a Mitsubishi.
Kromě telefonních funkcí obsahuje operační systém Smartphonu Pocket Outlook
(pro správu e-mailu, kontaktů, kalendáře a úkolů), Internet Explorer s podporou
HTML 3.2, XML, WAPu 1.2.1 a skriptů, MSN Instant Messenger, Windows Media
Player a ActiveSync. Synchronizaci se serverem lze provádět prostřednictvím
protokolů IMAP4 a POP3, k dispozici je konfigurace OTA (Over The Air).
Rozšířené Win32 API systému podporuje funkce digitálních mobilních sítí a
odstiňuje vývojáře od konkrétního hardwaru.

Dolování a weby
Mnohé z přednášek TechEdu byly zaměřeny na tvorbu a správu webů prostřednictvím
produktů Microsoftu. Značná pozornost přitom byla věnována Content Management
Serveru (CMS) a jeho spolupráci s Visual Studiem .Net, v případě tvorby
intranetu pak produktu SharePoint Team Services. (Pokud jste se s tímto
produktem ještě nesetkali, pak stojí za zmínku, že jde vlastně o jakýsi
intranet v krabici. Jeho základem jsou předpřipravené šablony a ovládací/
komunikační prvky schopné komunikovat s databází. Lze ho využít jak pro jeden
intranetový web ve skupině 5-50 lidí, tak pro rozsáhlejší systém s množstvím
virtuálních serverů.)
Zmínkou o SharePoint Team Services jsme se dostali k podnikovým aplikacím a k
části programu konference věnovanému jim. Hovořilo se tu mj. o vytváření
e-byznysových řešení za použití MS Commerce Serveru 2002 a BizTalk Serveru 2002
nebo o interoperabilitě platforem J2EE a .Net. Přednáška Data Mining s Analysis
Services 2000 byla věnována úvodu do OLE DB pro DM API, které je klíčovou
vrstvou data miningových (DM) řešení Microsoftu. Ta podle představitelů firmy
vycházejí z předpokladu, že zákazníci chtějí stavět DM modely na své relační
databázi, tvořit predikce jako běžné relační dotazy a vůbec cítit, že DM je
přirozenou součástí jejich databáze. Tipy na závěr
Přednášky konference byly rozděleny do devíti tematických okruhů: messaging a
spolupráce, správa dat, správa a nasazení systémů, vývojové nástroje a
technologie, e-byznys, mobilní řešení, webové služby na bázi XML, Windows v
podnikové sféře a bezpečnost. Některá témata se prolínala a typicky bezpečnost
byla součástí většiny přednášek.
Zmínit zde vše zajímavé, co na konferenci zaznělo, není samozřejmě možné. A tak
snad ještě jen pár poznámek z přednášky Tipy a triky pro Visual Studio .Net
(spíše pro ty, kdo s tímto nástrojem teprve začínají pracovat): Jeho rozhraní
umožňuje barevné kopírování barvy, které odpovídají jednotlivým prvkům
zdrojového kódu, jsou kopírovány do schránky, takže se dají např. poslat
e-mailem. V novém okně Server Exploreru jsou k vidění všechny zdroje na straně
serverů, které lze využít ve vlastní aplikaci. V návrháři oken lze nyní snadno
nastavit možnost automatické změny ovládacích prvků v okně vždy, když se změní
jeho velikost. A menu se nyní edituje přímo v návrháři oken/dialogů, neexistuje
tedy již separátní editor menu.
Na závěr ještě stojí za zmínku, že celý areál konferenčního centra byl pokryt
bezdrátovou sítí založenou na standardu 802.11b (vybudovanou ve spolupráci s
firmami HP a Orinoco). Účastníci konference si mohli zdarma (proti číslu své
platební karty jako záruky vrácení) vypůjčit bezdrátové karty k notebookům nebo
iPaqy i s kartou a kdekoli (a kdykoli) přistupovat ke své poště i k jakýmkoli
dalším informačním zdrojům internetu.

Webové služby: Ano, nebo ne?
Ještě před začátkem konference provedl Microsoft průzkum mezi jejími účastníky
ohledně jejich plánů v oblasti webových služeb. Dotazníky vyplnilo více než 1
750 odborníků ze 62 zemí světa a výsledky, které z něj vyplynuly, stojí za
pozornost.
Více než polovina dotázaných (54 %) odpověděla, že vyvíjejí webové služby již
dnes a podle naprosté většiny (90 %) je bude jejich organizace vyvíjet v roce
2003. 94 % z těch, kdo webové služby vyvíjejí, označilo jejich příchod za
událost, která jim otevřela zcela nové obchodní příležitosti. 64 % všech
účastníků průzkumu vyjádřilo přesvědčení, že jim webové služby umožní lepší
propojení na zákazníky z oblasti velkého byznysu. Nejrychlejší nástup webových
služeb byl zaznamenán v bankovnictví, následují obchodní služby a cestování s
dopravou.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.