Neuronové sítě spravují okna

Neuronová síť sleduje akce uživatele Linuxu, učí se z jeho zvyků a napodobuje jeho akce při správě oken. V UNIXovém...


Neuronová síť sleduje akce uživatele Linuxu, učí se z jeho zvyků a napodobuje
jeho akce při správě oken. V UNIXovém světě se o grafické rozhraní stará systém
X Window, jenž poskytuje prostředky pro kreslení a zobrazování.
Pokud spustíte X-Window bez správce oken, objeví se vám jen šedá obrazovka a
kurzor myši. Nemůžete spouštět žádné aplikace. Pokud byste přece jenom nějakou
dokázali rozběhnout, objevila by se jako obdélník bez jakýchkoliv okrajů a
titulku. U takovéhoto okna byste neměli možnost měnit jeho velikost ani pozici.
Správce oken v podstatě slouží jako lepidlo mezi uživatelem, aplikacemi a
systémem X Window Systémem. Stará se o dekorace oken, přemísťovaní a změnu
velikosti oken a často i spouštění aplikací.
Zajímavým problémem pro správce oken je otázka, kam umístit okno spouštěné
aplikace. Existuje mnoho přístupů. Okno může být umístěno do levého horního
rohu obrazovky, na pozici kurzoru myši nebo do neobsazeného prostoru. Jenže
každý člověk má jiné zvyky a požadavky. Je nemožné naprogramovat všechny
strategie, které se dají použít. Proto se uživatelé musí přizpůsobit správci
oken, kterého používá. Jak by se vám ale líbil správce oken, který by okoukal
způsob, jakým rozmísťujete okna a přizpůsobil se tak naopak on vám?
Nicolas Brodu si právě toto předsevzal za svůj cíl. Modifikoval správce oken z
Krash verze populárního prostředí KDE a do části odpovědné za pozici nových
oken vložil malou neuronovou síť. Ta si všímá, kam uživatel ukládá nová okna,
učí se ze svých chyb a příště napodobuje akce uživatele.
Zajímají vás technické detaily? Neuronová síť se skládá ze tří vrstev. První
vrstva má 23 vstupů: počet oken (1 neuron), velikost okna, které je třeba někam
položit (2 neurony šířka a délka) a velikosti a pozice pěti největších oken (20
neuronů). Pak následuje skrytá vrstva s 10 neurony a výstupní vrstva. V ní jsou
2 neurony s výsledkem souřadnicemi, kam umístit nové okno. Síť se inicializuje
pomocí simulovaného žíhání a učí se nikoliv klasickou backpropagací, ale
kvalitnější metodou gradient descent.
A jaké jsou požadavky na výkon procesoru? Autor uvádí, že na procesoru AMD K6
233 MHz nelze poznat žádný rozdíl oproti použití běžných metod. Produkt najdete
na adrese http://www-ele ves.iie.cnam.fr/brodu/krash_neu ral/index.html.
0 0077 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.