Norbert Wiener, otec kybernetiky

Inspirací pro vznik oboru bylo studium zpětné vazby Na konci roku 2004 uplynulo sto deset let od narození amerického matem...


Inspirací pro vznik oboru bylo studium zpětné vazby
Na konci roku 2004 uplynulo sto deset let od narození amerického matematika
Norberta Wienera, který bývá označován za zakladatele kybernetiky.
Norbert Wiener se v roce 1894 narodil polským emigrantům žijícím v coloradském
městě Columbia. Svoji vědeckou dráhu zahájil v oblasti filozofie matematiky. K
jeho učitelům patřil slavný matematik a filozof Bernard Russell (v Cambridge) a
David Hilbert (v německém GÖttingenu).
Krátce po vypuknutí první světové války se Wiener vrací do USA. O něco později,
v roce 1919, začíná působit jako asistent na katedře matematiky na
Massachusettském technologickém institutu (MIT), kde zůstává až do konce svého
života. Zde se začal zabývat vztahem matematiky k fyzice a dalším vědním
oborům. To jej nakonec přivedlo k ustanovení nového oboru na pomezí matematiky,
fyziky, neurologie a ekonomie, který nazval "kybernetika" (podle řeckého slova
kybernétés lodivod či kormidelník).

Klikatá cesta
Cesta ke kybernetice byla ale nemálo klikatá. Své místo v ní mají i nevědecké
události Weinerova života, například manželství s Margaret Engemannovou. Řečeno
bez obalu, právě manželka měla lví podíl na tom, že Wiener neskončil v ústavu
pro choromyslné. Wienerova nepraktičnost a roztržitost je tučným soustem pro
jeho životopisce.
Martin Ludvík v seriálu "Legendy 20. století" uvádí například tuto úsměvnou
příhodu: Wienerovi se měli stěhovat z jednoho konce Cambridge na druhý.
Margaret měsíc před stěhováním upozornila svého muže, že až půjde z univerzity,
nenastoupí do autobusu A, ale do autobusu B. Když se přestěhovali, znovu mu to
připomněla. Když však Wiener o den později odchází z fakulty, nastupuje
samozřejmě do "áčka", odjíždí domů a nachází byt prázdný. Vzpomene si na
manželčina slova, vrací se ke škole a nastupuje do správného autobusu, do
"béčka". Když vystoupí, nové prostředí ho však zcela zaskočí. Za žádnou cenu
nemůže najít, kde teď bydlí. Bloudí až do setmění. Celý zoufalý nakonec
zastavuje kolemjdoucí dívku a ptá se jí, zda náhodou neví, kde tady bydlí
Wienerovi. Dívka se usměje a odpoví: "Ahoj, tati. Pojď, odvedu tě domů."
Ve 30. letech se Wiener stává profesorem na MITu a americkým akademikem. Bodem
obratu v jeho vědecké práci je rozhodnutí spolupracovat se slavnou katedrou
elektrotechniky, což ho mimo jiné inspiruje ke studiu neurofyziologie. Na
začátku druhé světové války publikuje první článek o podobnostech činnosti
počítacího stroje a nervové soustavy. V té době se také poprvé seznamuje s
prototypem elektronického binárního počítače, který jej naprosto fascinuje.

Slavné knihy
Koncept kybernetiky, který začíná rozpracovávat, naráží zprvu na nepochopení.
Matematiky jeho vize nezajímají, technikům se zase zdají jako science fiction.
Wiener se ale nevzdává. Stává se vůdčí osobností skupiny neurologů a
výpočetních techniků, a když je po přednášce v Paříži v roce 1946 vyzván, aby
své myšlenky shrnul do knihy, okamžitě se toho chopí.
Kniha Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů (Cybernetics:
or, Control and Communication in the Animal and the Machine) vyšla v roce 1948
a záhy se stává světovým vědeckým bestsellerem. Wiener v této práci formuloval
základní matematické vztahy, které se vyskytují při využívání tzv. zpětné
vazby. Nemenší ohlas provází i jeho druhou knihu Kybernetika a společnost (The
Human Use of Human Beings. Cybernetics and Society, 1950), zabývající se nejen
kybernetikou, ale zejména sociologií (např. dopadem vzniku robotizovaných
technologií na lidskou společnost) a filozofií moderního vědeckého poznání.
Norbert Wiener zemřel během pracovního pobytu ve Stockholmu 18. března 1964.
Ačkoliv na počátku 50. let byla kybernetika v tehdejším Československu na
indexu coby "buržoazní pavěda", obě Wienerovy hlavní práce už mezitím stihly
vyjít i v češtině (Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů v
SNTL roku 1960, Kybernetika a společnost v roce 1963 v Nakladatelství
Československé akademie věd).

Další informace
Další informace o Norbertu Wienerovi lze najít například na
adresách:www.well.com/user/abs/curriculum.html, pespmc1.vub.ac.be/
Default.html, www.unizar.es/socio cybernetics/chen/pfge10.html,
www.angelfire.com/co/1x137/cyber.html či www.vesmir.cz/clanek.php3?CID =1920
(za posledním odkazem se skrývá článek "Padesát let kybernetiky", který roku
1998 vyšel v časopisu Vesmír)

Z knihy Kybernetika a společnost
"V této knize dokazuji tuto tezi: Společnost lze pochopit jedině
prostřednictvím studia informace a příslušných sdělovacích prostředků a
budoucímu rozvoji těchto informací a sdělovacích prostředků mezi člověkem a
strojem, mezi strojem a člověkem a mezi strojem a strojem je souzeno, aby měl
stále větší a větší úlohu."
"Právě tak jako entropie je mírou dezorganizace, neuspořádanosti, je informace,
která je přenášena množinou zpráv, mírou organizace, uspořádanosti. Informaci
přenášenou nějakou zprávou lze vskutku interpretovat jako v podstatě zápornou
entropii i jako záporný logaritmus její pravděpodobnosti. Čím je tedy daná
zpráva pravděpodobnější, tím menší je informace, kterou nám poskytuje.
Například klišé objasňují mnohem méně než velké básně."
"Organismus stojí proti neuspořádanosti, dezintegraci a smrti právě tak jako
zpráva proti šumu. Při popisu organismu nebudeme usilovat o to, abychom
specifikovali každou jeho molekulu a klasifikovali každou jeho část, ale budeme
spíše odpovídat na jisté otázky, které nám odhalují jeho strukturu."
"Při luštění nějakého kódu je nejdůležitější informací, kterou můžeme vůbec
mít, poznatek, že zpráva, kterou čteme, není nesmyslná. Chceme-li totiž zmást
nepovolaného dešifrovače, obvykle vložíme do správné zprávy ještě zprávu, která
se nedá dekódovat; nesmyslnou zprávu, pouhé seskupení znaků. A obdobně,
uvažujeme-li nějaký přírodní problém, například atomové reakce, pak největší
jednotlivou zprávou, kterou můžeme zveřejnit, je informace, že takové věci
existují."









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.