Nová ekonomika se starými problémy

Nespokojenost zaměstnanců Amazonu s nízkými mzdami a téměř povinnými přesčasy vyústila v protesty a požadavky, o n...


Nespokojenost zaměstnanců Amazonu s nízkými mzdami a téměř povinnými přesčasy
vyústila v protesty a požadavky, o nichž se soudilo, že do světa nové ekonomiky
již vlastně nepatří. Je nová ekonomika imunní vůči starým problémům?
Bezprostřední příčinou sporu jsou přicházející vánoční nákupy. Služby
zákazníkům neodbaví pouze software, někdo musí expedované zboží např. fyzicky
zabalit. A právě zde je kámen úrazu. Zaměstnance Amazonu přitom podpořily
některé americké odborové organizace, především tzv. Alliance of Technology
Workers, která v 90. letech několikrát vystoupila i proti Microsoftu.
Spor sám o sobě není možná z hlediska fungování Amazonu či internetové
ekonomiky jako takové příliš podstatný. Za zdánlivou banalitou se však dle
magazínu Industry Standard skrývá následující otázka: Podaří se firmám
působícím v oblasti nové ekonomiky skutečně tak jako dosud vyvarovat starých
problémů? Mají spory provázející kolektivní vyjednávání, požadavky odborových
organizací (či jejich samotná existence) místo i v internetové ekonomice 3.
tisíciletí, nebo jsou vesměs velmi kvalifikovaní zaměstnanci technologických
firem dostatečně individualističtí, dobře placení a motivováni nabídkami
firemních akcií? Případ Amazonu ukazuje, že za určitých okolností může i novou
ekonomiku trápit již zdánlivě zastaralý problém. Zvlášť, když se diskutuje o
samotné budoucnosti firmy, a přednostní nabídka a vlastnictví cenných papírů
tedy nemusí sama o sobě příliš motivovat k nadstandardním pracovním výkonům.
Pokud se tedy chtějí dotcomy do budoucna těchto potíží vyvarovat, musejí zřejmě
splnit především jednu podmínku: být úspěšní.
Druhá zajímavá událost se stala ve Francii a dala by se stručně popsat jako
"Yahoo dodražilo". Francouzský soud nařídil americkému portálu, aby do aukcí, v
nichž jsou nabízeny předměty nějak související s nacismem, zakázal přístup
francouzským občanům. Yahoo má nyní tříměsíční lhůtu, aby zavedlo příslušné
filtrační mechanismy (zřejmě přes IP adresy). Za každý den navíc může
společnost dostat pokutu až 100 000 franků. Yahoo samozřejmě tvrdí, že
francouzský soud může těžko regulovat chování amerického právního subjektu a
hodlá se podřídit pouze rozhodnutí amerického soudu. Analytici dodávají, že
globálně působící americká firma je ve Francii samozřejmě velmi oblíbeným
terčem podobných útoků, které mají i podporu místního veřejného mínění. Yahoo
má v celém sporu sice naopak sympatie amerických organizací bojujících za
svobodu projevu, to však u francouzského soudu logicky příliš neznamená. Celý
případ může být zajímavý i jako precedens, poněvadž podobných kauz bude logicky
přibývat. Oblíbený slogan sice říká, že Internet boří hranice, z hlediska
legislativy však rozdíly mezi jednotlivými státy trvají.
0 3167 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.