Nová hrozba

Informace jsou stále cenným artiklem, jehož nedostatek může vážně narušit, ne-li znemožnit uplatnění podniku na tr...


Informace jsou stále cenným artiklem, jehož nedostatek může vážně narušit,
ne-li znemožnit uplatnění podniku na trhu. Řízení toku informací a návazně na
to řízení znalostí (knowledge management) jsou cestou, jak hospodařit s tímto
cenným zbožím. Přesto tato růže nepostrádá trny - i vcelku povedený systém pro
knowledge management může selhat. Proč?
Jelikož i ty nejdokonalejší programy používají lidé. Pokud zaměstnanci firmy
nejsou schopni - nebo ochotni - na žádaný systém přistoupit, vzniká chaos a na
místo rozumného sdílení znalostí přichází zahlcenost informacemi a nechuť s tím
cokoliv dělat. V lepším případě mají zaměstnanci pocit, že by rádi své znalosti
sdíleli, ovšem pokud by na to měli čas. V čem je chyba?
Jak vyplývá z výzkumu prováděného společností KPMG Consulting ve 423 různých
firmách v Evropě a ve Spojených státech, je knowledge management jako systém
hospodaření s informacemi přijímán na úrovni vedení podniků velmi dobře
-počáteční problémy dané především nedůvěrou v nezvyklé nároky nových systémů
znatelně klesly. Téměř 79 % respondentů je přesvědčeno, že řízení znalostí
hraje důležitou roli v posilování konkurenceschopnosti jejich firmy, což se
odráží i na faktu, že pouze 10 % dotázaných připustilo potíže s nepochopením ze
strany vedení společnosti. Zhruba 22 % zástupců firem si stěžovalo na
nedostatek finančních prostředků, na nepochopení účelu systémů knowledge
managementu narazilo 29 % respondentů.
Potíže zřejmě nejsou s nedostatkem nebo nedostupností vhodných technologií
-tento faktor vadil jen asi 20 % dotázaných. Pokud jde o využívané technologie,
potom vede Internet (používá ho 93 % firem), s 63 % ho následuje intranet.
Datové sklady a technologie pro data mining se uplatnily v 63 % oslovených
společností.
Pochopit znamená v podstatě vyřešit
Co tedy lidem vlastně vadí? Zdá se, že se systémy nedokáží chovat srozumitelně
a přátelsky. Jsou pro zaměstnance komplikované a podle jejich názoru jim
přidělávají práci. Téměř 70 % zaměstnanců má pocit, že je přicházejícími
informacemi přetíženo, stejný počet pracovníků by byl ochoten informace sdílet,
pokud by na to měli čas. Zaměstnavatelé v této souvislosti obviňují své
pracovníky, že technologie plně nevyužívají (v 62 %), že vymýšlejí již
vymyšlené (v 56 %) a nelíbí se jim, že navzdory implementovaným systémům mají
potíže s vyhledáváním informací (v 50 % případů).
Z těchto údajů by měla vyplývat cesta, jak se vymanit ze začarovaného kruhu
potřebných i zbytečných informací. V prvé řadě by měl program vypadat a
komunikovat natolik přátelsky, aby nevzbuzoval pocit další otravné práce navíc.
Správce systému by si měl dát práci jednak se školením zaměstnanců a jednak se
stanovením přesných postupů pro ukládání, aktualizaci a třídění informací. K
dispozici by měla být mapa znalostí neboli průvodce pro zaměstnance, ve kterém
by bylo uvedeno, kde a jaké informace jsou v systému uloženy. A nakonec -
pracovníci by měli brzy pocítit výhody využívání nabízeného způsobu práce. Ať
už formou odměňování, nebo nabídkou zajímavých aktivit, jakými je např.
vytváření zájmových skupin.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.