Nová hvězda září na poli operačních systémů

Očekávání od osobních počítačů neustále roste a uživatelé dnes vyžadují vysokou funkčnost a výkon pracovních ...


Očekávání od osobních počítačů neustále roste a uživatelé dnes vyžadují vysokou
funkčnost a výkon pracovních stanic za ceny PC. Snad nejvíce se tento trend
projevuje v oblasti digitálních médií, která s sebou dokonce přinesla zcela
novou kategorii uživatelů známých jako "prosumers". Do této kategorie patří
např. tvůrci multimédií, digitální návrháři, amatérští a profesionální
hudebníci i příznivci digitálního videa.
Všichni tito uživatelé vyžadují vysokou propustnost systému a výpočetní výkon
pro zpracování digitálního obsahu, jako jsou videonahrávky, audiodata a 3D
modely. Lidé z této kategorie proto nakupují ty "nejnadupanější" počítače PC a
vybavují je výkonnými grafickými kartami a vysokorychlostními V/V zařízeními.
Jejich požadavky jsou ale stále o krok vpředu před aktuálními možnostmi trhu.

Přichází firma Be
Do této doby vstupuje mladá kalifornská firma Be se svojí nabídkou "lehkého"
operačního systému BeOS, který je od základu vybudovaný pro práci s digitálními
médii a při tom běží i na běžném hardwaru spotřebitelských osobních počítačů.
Zdá se vám to jako sen, ale je to tak. BeOS totiž dokáže (díky své architektuře
postavené na nejnovějších softwarových technologiích) využít mnohem lépe
současný hardware, než se to může podařit systémům obsahujícím kvůli
kompatibilitě kód z doby, kdy počítače byly někde úplně jinde.
Nenechte se ale mýlit, BeOS rozhodně neaspiruje na některé z míst současných
operačních systémů, spíše je chce doplnit v oblastech, kde to tradiční OS mají
rozhodně obtížnější.

Trochu historie
Všechno to začalo roku 1990, kdy Jean-Louis Gassée po více než devíti letech
strávených u Apple Computer opustil svoji pozici prezidenta divize produktů
Apple a založil společnost Be, Inc. Ano, je to ten samý Jean-Louis Gassée,
který stál u zrodu tolik oblíbeného Maca Classic a LC a který se, podobně jak
řada dalších manažerů, nechal u Apple okouzlit vizí jednoduše ovladatelného
počítače pro každého. Spolu s ním zakládal Be, Inc. další bývalý zaměstnanec
Apple Computer, Steve Sakoman, přinášející si ze svých předchozích působišť pro
změnu hluboké technické znalosti (kromě Applu, pracoval také u společností
Silicon Graphics a Hewlett-Packard).
Nelze se proto divit, že své první příznivce získala firma Be, Inc. právě z řad
applistů. Částečně se tak opakovala situace, kdy od Applu odešel Steve Jobs a
příznivci jeho NeXTu se taktéž rekrutovali převážně z řad uživatelů Maců.
Ostatně paralela se společností NeXT je vidět i v dalším vývoji a obě firmy se
k sobě velice přiblížily právě ve spojení se svojí Alma Mater.
Základní myšlenkou, která stála u zrodu společnosti Be, byl pokus adresovat a
řešit problémy stárnoucích operačních systémů nabídnutím levné a výkonné
alternativy. Zakladatelé Be tak chtěli ukázat, co vše je možné, pokud se
vytvoří osobní počítač používající nejnovější softwarové technologie. Prvním
výsledkem byl víceprocesorový, ale přesto poměrně levný počítač BeBox,
používající procesory PowerPC 603. Díky jeho operačnímu systému, který dostal
název BeOS, bylo možné tuto výpočetní sílu dokonale využít a tak tento levný
počítač udivoval výkony, za které by se nemusely stydět mnohem nadupanější
stroje.
Utáhnout vývoj hardwaru a softwaru zároveň si dnes ovšem může dovolit málokdo,
a tak se společnost Be začala stále více soustřeďovat na svůj klíčový produkt
BeOS. Doba k tomu byla příznivá Apple, používající stejnou procesorovou
základnu jako Be, totiž právě licencoval výrobu počítačů dalším firmám a byl
otevřený poskytování technických detailů, nezbytných pro vývoj operačního
systému.

Vývojová řada
BeOS se tedy poprvé objevil v roce 1996 na víceprocesorových počítačích BeBox,
postavených na procesorech PowerPC. Již zde ukázal svoji výkonnost, ale
(podobně jako NextStep) nemohl s novou hardwarovou platformou prorazit.
S rozvojem macovských klonů proto Be v dalším roce přišel s druhou, stále ještě
vývojářskou verzí BeOSu, určenou tentokrát nejen pro BeBox, ale i pro Macy (a
klony) s procesory PowerPC a sběrnicí PCI. Získal tak mnohem širší základnu pro
svůj provoz a větší povědomí mezi uživateli, o které se Be skutečně náležitě
postaral. BeOS dokonce začali se svými počítači distribuovat výrobci macovských
klonů Power Computing a Umax a objevil se i jako příloha rozšířených macovských
periodik.
Doba macovských klonů ovšem záhy skončila a s tím se pomalu rozplynula i slibná
spolupráce s firmou Apple, bez jejíž podpory by se BeOS na Power Macy nikdy
nedostal. Jistou dobu se ještě spekulovalo o tom, že by se po neúspěchu
projektu nového macovského systému Copland mohl právě BeOS stát základem nové
verze macovského operačního systému, ale nakonec tuto roli dostal již zmíněný
NextStep Steva Jobse. V Be ovšem nehodili flintu do žita a vrhli se do světa
procesorů Intel, pro ně zatím zcela neprobádaného.
Na pécéčkách poprvé běžel BeOS 3, označovaný stále ještě jako vývojářská verze
především kvůli omezené podpoře hardwaru. BeOS 3 byl přirozeně dostupný i pro
Power Macy a macovské klony, kde je oproti světu PC variabilita hardwaru mnohem
menší, ale už neběžel na nejnovějších Power Macích G3. To se nezměnilo ani s
verzí 4, která se objevila na přelomu roku a přinesla řadu zajímavých novinek a
hlavně větší podporu hardwaru ve verzi pro Intel.

Architektura
Na jakých technologiích vlastně náš operační systém stojí? BeOS vychází z
myšlenky MediaOS, tj. specifikací, které by měl splňovat moderní operační
systém optimalizovaný pro práci s digitálními médii. MediaOS ovšem nelze získat
tím, že se k stávajícímu systému přidají nové vlastnosti. Takový systém musí
být pro práci s velkými datovými soubory a vysokými přenosovými rychlostmi
postaven od základů.
Jedním ze způsobů, jak levně získat vysoký výkon, je využití více procesorů.
BeOS proto nabízí symetrický multiprocessing, který mu umožňuje rozložení
zátěže na více procesorů, jsou-li přítomny. Plná implementace symetrického
multiprocessingu přirozeně vyžaduje přítomnost dalších moderních konceptů.
Samozřejmostí je tedy preemptivní multitasking, umožňující plynulé přepínání
mezi úlohami a tzv. pervasive multithreading, díky kterému lze velké úlohy
rozložit do množství malých úloh. Tyto menší úlohy potom mohou být zpracovávány
paralelně. Slovo pervasive pak znamená, že je tento přístup aplikován skrz celý
operační systém, jádrem počínaje, přes grafický a V/V systém až po aplikace.
Právě pervasive multithreading umožňuje BeOS rychle řešit úlohy na více
procesorech a v případě změny zatížení plynule reagovat a využít volnou
výkonovou kapacitu.
Pravý MediaOS se nemůže zastavit pouze u výkonu procesoru, ale optimalizované
musí být i další části počítačového systému. V oblasti digitálních médií se
typicky pracuje s velkými soubory nekomprimovaného videa a audia, potřeba je
tedy výkonný souborový systém, který se "nezalekne" velkých souborů. Takový
64bitový souborový systém nabízí i BeOS a navíc k němu přidává databázové
schopnosti, umožňující k souborům ukládat další atributy a indexy a potom podle
nich vyhledávat. K dispozici je také technologie journ aling, zvyšující ochranu
souborů a zkracující startovací časy.
K dalším požadavkům na náš OS patří grafický systém, který si u MediaOS musí
poradit jak s 2D grafikou, tak i s komprimovaným videem a 3D modely. Výkon
procesoru je zde samozřejmě klíčový, ale zapomínat se nesmí ani na možnost
využívat specializované videoprocesory a 3D akcelerátory. Grafický systém
MediaOS by tedy sice neměl být vázaný na konkrétní typ grafického hardwaru, ale
když je příslušný hardware dostupný, měl by být schopen ho využít a umožnit k
němu přístup aplikacím. To znamená, že grafický systém musí být multithreadový,
modulární a dynamický, což mu umožní nahrávat a odstraňovat potřebné ovladače
za běhu a alokovat grafické úlohy mezi dostupné zdroje. Právě takové vlastnosti
nabízí BeOS, který integrujuje pro práci s 3D grafikou standardní grafickou
knihovnu OpenGL.
Podobné vlastnosti, tj. multithreading, modulárnost a dynamické nahrávání
ovladačů, jsou typické také pro V/V systém. Není tedy problém dynamicky
nahrávat a zase odstraňovat ovladače pro zařízení, jako je DVD a tím systém
rekonfigurovat bez nutnosti restartu. V praxi se tato dynamika projevuje i v
tom, že po změně síťových parametrů stačí restartovat jen síťové služby,
zatímco zbytek systému běží dál.
Když už je řeč o síti, tak BeOS se prohlašuje za Internet-native, což neznamená
nic jiného, než že pro síťovou komunikaci používá standardní protokol TCP/IP.
BeOS však jde dokonce ještě o krok dál a za svůj standard pro definici typu dat
zvolil MIME.
Z dalších vlastností bychom neměli opomenout plnou ochranu paměti, bránící
spuštěné aplikace a systém před pádem jiné aplikace. Pro ještě větší ochranu
používá BeOS interní architekturu klient-server. Aplikace mezi sebou komunikují
výhradně posíláním a příjmem zpráv. Takto jsou implementovány technologie, jako
je táhni a pusť, kopíruj a vlož (přenos dat přes schránku) a skriptování.
Současný BeOS je jednouživatelský, i když je připraven pro práci více uživatelů
a do budoucna se s touto možností počítá. Celý systém je navržen na principech
objektového programování, což společně se snahou o čistou a průhlednou
implementaci zjednodušuje a zrychluje vývoj softwaru.

BeOS čtvrté generace
Po obecném pohledu do útrob BeOSu bude určitě přínosné podívat se, jak to
vypadá v praxi. Zatím poslední verze (BeOS Release 4) je první verzí pro
koncové zákazníky ze světa Intelu.
BeOS je dodáván na CD-ROMech zároveň pro PowerPC i Intel a také aplikace musí
být kompilovány pro příslušnou platformu. Cross-kompilátor, který by umožňoval
na jedné platformě kompilovat pro obě verze, zatím není dostupný, a tak je
potřeba příslušnou aplikaci vždy překompilovat na příslušné počítačové
platformě. To se samozřejmě týká vývojářů, uživatel si prostě jen vybere verzi
aplikace pro svoji platformu. Když už je řeč o kompilátorech, tak právě BeOS 4
pro Intel byl nyní překompilován novým kompilátorem, který vytváří lépe
optimalizovaný kód. To, společně s optimalizací klíčových částí systému, celý
BeOS podstatně urychlí. Systém se na obou platformách instaluje do samostatného
diskového oddílu nebo na disk o velikosti alespoň 150 MB (s jistým omezením se
vejde i na ZIP). Na počítači ho ovšem můžete sdílet s dalšími systémy, jako
jsou Windows, Linux, MacOS a další. Příslušný operační systém volíte vždy při
startu počítače, v PowerPC verzi se pro to používá systémový doplněk, verze pro
Intel umožňuje využít různé bootovací managery, např. LILO nebo boot menu
Windows NT.
Od BeOSu 4 se zejména očekávala širší podpora hardwaru, umožňující jeho
instalaci na větším množství počítačů. To se zcela naplnilo ve verzi pro Intel,
kde přibyla podpora řady grafických, síťových a video-capture karet, resp.
příslušné ovladače se přesunuly z experimentální fáze do plného použití. Nové
ovladače pro IDE/ATA/ATAPI nabízejí vyšší výkon a podporu výměnných IDE a ATAPI
zařízení (Zip, Jaz, SyQuest, LS-120 apod.). Konečně je také podporováno
rozhraní SCSI a BeOS může bootovat z SCSI zařízení (v PowerPC verzi je
samozřejmě přítomna podpora SCSI hned od začátku).
Dokončena zatím není podpora USB, ale je pro ni vše připraveno a příslušné
ovladače bude možné v blízké budoucnosti nahrát z Webu. Verze BeOS pro PowerPC
je, pokud jde o podporu hardwaru, již poměrně stabilizována. Na PowerMacích G3
ani na iMacu ovšem neběží a zřejmě ani nepoběží.
S BeOS 4 také přichází první verze BeOS User Interface Guidelines, která
určuje, jak má vypadat uživatelské rozhraní. To je nyní více flexibilní a
konzistentní a to i ve vztahu k dalším operačním systémům. Například klávesové
zkratky, na které jste zvyklí z Windows nebo MacOS, fungují i v BeOSu pro
příslušnou platformu.
Pokud jde o flexibilitu, tak BeOS 4 umožňuje nastavit řadu parametrů
uživatelského rozhraní. Používat lze např. obrázky na ploše a vlastní obrázky
mohou mít i okna Trackeru (něco jako správce souborů v BeOSu). Disky je nyní
možné montovat přímo na plochu, jako to dělá MacOS. K dispozici jsou i zástupci
souborů.
Klíčové pro sdílení dat s dalšími systémy je to, že BeOS umí číst a nyní i
zapisovat do souborových systémů FAT16 a FAT32 (používaných ve Windows) i do
macovského HFS. V praxi to znamená, že při práci v BeOSu můžete přimontovat
disky používané Windows, resp. MacOS, a číst z nich nebo zapisovat soubory.
BeOS také potvrzuje své označení Internet-native. Připojení do Sítě je skutečně
jednoduché, svoji roli zde jistě hraje i to, že po změně síťových parametrů
není třeba rebootovat, pouze se restartují síťové služby. V BeOSu 4 přibyla
podpora protokolu DHCP a k vylepšení došlo i v PPP.
S BeOS Release 4 přichází také BeOS Media Kit pro práci s časově založenými
daty. Podporovány jsou codecy Cinepac, MPEG1, MJPEG, Indeo a datové formáty
QuickTime,
AVI a MPEG.

Aplikační software
Sebedokonalejší operační systém je uživatelům k ničemu, pokud ho nedoprovází
dostatek vhodných aplikací. To je pro nově příchozí systém samozřejmě vždy ta
největší překážka, a tak se firma Be zaměřila právě na přitáhnutí producentů
softwaru. Jejich počet utěšeně roste a k menším firmám a jednotlivým příznivcům
tohoto systému se postupně připojují i špičky v oboru digitálních médií.
Poslední zprávou z letošního února je vyjádření podpory BeOSu, pocházející od
26 producentů hudebního a zvukového softwaru. Nechybí mezi nimi takové kapacity
jako je Steinberg, Emagic, Arboretum Systems, E-MU Systems, Opcode Sytems či
Yamaha, které by měly své produkty pro BeOS uvést do 3 měsíců. Před dokončením
přenosu na BeOS je také jiný známý produkt, 3D modelovací, renderovací a
animační program Cinema 4D od Maxon Computer. Tato firma počítá s uváděním
všech svých budoucích produktů ve verzích pro BeOS.
Podívejme se ale, jaký software můžete používat pro BeOS právě teď. Názvy
aplikací i jména jejich tvůrců vám možná budou v drtivé většině připadat
neznámé, ale vězte, že pro řadu typických počítačových činností připravili
vhodný software i pro BeOS. Navíc jeho ceny jsou často velice příznivé (není-li
zcela zdarma, stojí zpravidla do 100 dolarů).
Webový prohlížeč NetPositive dostanete přímo se systémem. Netscape Navigatoru
ani Internet Exploreru se sice nevyrovná, ale svoji službu plní. Když už je řeč
o HTML, tak příznivce tvorby webových stránek jistě potěší HTML editor Pe,
sloužící jako obecný programátorský editor s přímou podporou C/C++, Javy,
Perlu, TeXu a samozřejmě HTML. Podobné zaměření má i editor Eddie, standardní
součástí BeOS je zase univerzální StyleEdit. K dispozici je i ve světě Unixu
populární Emacs.
Pro úpravu grafiky lze používat ArtPaint, BeStudio od BeatWare nebo
profesionální software ImageElements firmy Adamation, specializující se,
podobně jako BeatWare, výhradně na BeOS. BeatWare dále připravil integrovaný
software BeBasics obsahující textový editor Write a tabulkový procesor Sum-It,
od Adamation naopak pochází aplikace pro práci se zvukem, AudioElements. Abych
nezapomněl ani na hry, tak i těch se najde celá řada včetně Abuse a Doomu.
Vraťme se ale ještě k Internetu. S BeOSem je dodáván e-mailový klient BeMail,
větší funkčnost ovšem nabízí komerční Mail-It od Beatware, případně Adam Mail.
Pořídit si můžete také grafického FTP klienta Kftp, standardně k dispozici je
samozřejmě klasický textově orientovaný klient FTP i klient pro Telnet. BeOS
nabízí také jednouživatelský FTP a Telnet server a jednoduchý webový server Poor
Man, odpovídající osobním serverům ze světa Windows a MacOS.
Pestrá nabídka je přirozeně v oblasti vývoje softwaru a programovacích jazyků.
Ostatně, BeIDE je dodáváno na CD-ROMu přímo s BeOSem. Příznivci Unixu také
jistě ocení terminálový program s Bourne Again Shellem (bash) a přítomnost řady
běžných prográmků spouštěných z příkazové řádky.

BeOS nemá konkurenci!
BeOS přichází na osobní počítače v době, kdy je pro tuto kategorii dostupná již
celá řada dalších operačních systémů. V oblasti spotřebitelského trhu na
intelovské platformě bezkonkurenčně vládnou Windows 95/98, zatímco procesorům
PowerPC dominuje MacOS. Jádro těchto systémů je ovšem již nějaký ten pátek
staré a ne vždy se dokáže vyrovnat se současnými požadavky na bezpečnost,
stabilitu a datovou propustnost. Navíc, využití hardwaru není z důvodů
zachování kompatibility zrovna optimální. Tyto systémy mají však obecné
použití, zatímco BeOS je spíše specializovaný nástroj hovořit zde o konkurenci
je tedy poměrně sporné.
Mnohem blíže k BeOSu mají systémy Windows NT a zcela nový MacOS X. Samozřejmě,
Microsoft a Apple nejsou jedinými tvůrci operačních systémů pro osobní
počítače. Snad největší vývojářskou základnu, pokud jde o tvorbu operačního
systému, má systém Linux.
Zapomenout bychom neměli ani na operační systém Solaris firmy Sun. Solaris je
rozšířený hlavně mezi technickými uživateli a (podobně jako Linux) míří hlavně
do oblasti serverů, takže k BeOSu mají oba poměrně daleko.
Jak je vidět z předchozího přehledu, BeOS stojí tak trochu stranou současných
soubojů mezi operačními systémy.
Koexistence Představitelé společnosti Be důsledně hovoří o mírové koexistenci s
dalšími systémy, což se projevuje např. i podporou duálního bootování. Svým
speciálním zaměřením na digitální média je BeOS určen spíše jako doplněk obecně
použitelných operačních systémů. Pro práci v Office budete stále nejspíše
používat Windows nebo MacOS, zatímco u serveru sáhnete po Linuxu, Solari-su
nebo Windows NT. V případě práce s náročnějším digitál-ním videem nebo zvukem
ale možná bude výhodnější zvolit právě BeOS.

Budoucnost
Jak již bylo řečeno, v případě BeOSu se nejedná o tažení proti jiným operačním
systémům, společnost Be spíše doufá, že se jí pro začátek podaří ukrojit
alespoň malý, speciální díl dortu. Volba oblasti digitálních médií se v tomto
směru jeví jako vhodná, především díky jejímu očekávanému dynamickému růstu,
který by Be mohl přinést nové zákazníky. Povědomí o BeOSu je ovšem pořád
poměrně malé, jedná se tedy spíše o systém pro skupinu zasvěcených.
Jako správný směr se tedy jeví především orientace BeOSe na levnou intelovskou
platformu. Spolupráce s Applem je dnes přece jen méně intenzivní. Apple se
totiž plně orientuje na MacOS a již se nechce dělit o technické podrobnosti
svých nových počítačů vybavených G3. Bez nich se ovšem BeOS na PowerMacy G3
nedostane a protože dnes se jiné počítače s PowerPC již nevyrábějí, je možné až
pravděpodobné, že BeOS časem zůstane jen na platformě Intel.
9 0304 / pahn

BeOS v otázkách a odpovědích
Poběží BeOS na mém počítači?
Nejpřesnější odpověď lze nalézt na webových stránkách firmy Be, kde je aktuální
seznam podporovaného hardwaru. To, že se váš grafický adaptér nebo síťová karta
v tomto seznamu nevyskytuje, ovšem neznamená, že na daném hardwaru BeOS
nepoběží. Je poměrně velká šance, že i tak BeOS nainstalujete a rozchodíte.
Obecně je situace jednodušší u verze pro PowerPC. Zde BeOS běží na PowerMacích
s PCI sběrnicí a většině klonů. Nejsou podporovány některé Performy, PowerBooky
a nové PowerMacy G3 včetně iMaca.
Situace na intelovské platformě je díky její variabilitě trochu
komplikovanější. Obecně BeOS běží na procesorech Pentium, AMD K-6 a Cyrix 686.
Aktuální přehled podporovaných základních desek, čipových sad, grafických,
síťových, zvukových a SCSI karet je uveden na webových stránkách firmy Be.

Mohu pod BeOSem spouštět Windows/MacOS aplikace?
Pod BeOSem běží obecně pouze aplikace určené pro tento operační systém a to jen
aplikace kompilované pro příslušnou platformu, tj. pro Intel nebo PowerPC.
Existuje sice emulační software třetích výrobců, např. bochs pro emulaci x86
nebo SheepShaver emulující MacOS, který umožňuje spouštět windowsové, resp.
MacOS aplikace v okně BeOSu, doporučovaným řešením však je jednoduše nabootovat
příslušný operační systém, což s BeOSem není problém.

Kde mohu BeOS získat?
BeOS lze objednat prostřednictvím Internetu. Jeho cena je stanovena na 100
dolarů, ale zatím ho lze získat ještě za 70 dolarů. Můžete si také objednat jen
demonstrační verzi s cenou pod 10 dolarů. Do budoucna lze počítat i s tím, že
BeOS začnou bundlovat někteří výrobci hardwaru přímo se svými produkty, podobně
jako tomu bylo na sklonku éry macovských klonů.

Základy světa BeOSu
Proberme si co znamenají jednotlivá, číslem označená okna na našem obrázku.
(1)Tracker a grafické uživatelské rozhraní BeOSu: Nedílnou součástí BeOSu je
grafické uživatelské rozhraní, usnadňující práci v systému. Podobně jako MacOS
má svůj Finder a Windows správce souborů, je v BeOSu přítomna aplikace Tracker,
starající se o pohodlnou práci se systémem. Tracker slouží pro snadné nastavení
systému, pro práci se soubory i pro spouštění aplikací. Program je samozřejmě
multithreadový, takže můžete vícenásobně kopírovat, zatímco se třeba spouští
aplikace nebo se naplňuje obsah okna. Navíc zde fungují podobné klávesové
zkratky, na které jste zvyklí z Windows nebo MacOS. Ani příznivci řádkových
rozhraní nepřijdou zkrátka, k dispozici je Terminál s Bourne Again Shellem
(bash). TrackBar slouží v BeOSu pro rychlý přístup k aplikacím a nastavení
systému podobně jako menu Start ve Windows. Umístěn může být na horní i dolní
hraně nebo v rohu obrazovky. V TrackBaru se zobrazují spuštěné aplikace, mezi
kterými tak lze rychle přepínat. Na rozdíl od Windows, kde se v liště zobrazují
všechna otevřená okna, sdružuje TrackBar okna aplikací pod nabídku patřící k
aplikaci. Okna jedné aplikace tak lze zobrazovat i skrývat najednou i
jednotlivě.
(2)Replikátor je komponentová technologie umožňující "vytrhnout" část aplikace
a vložit ji do jiné aplikace (něco jako OLE pod Windows či OpenDoc pro Macy).
Můžete např. vytáhnout hodiny nebo HTML stránku z NetPositive a přilepit ji na
plochu. Samozřejmě vše zůstává nadále funkční. Replikátor pod BeOS 4 můžete
jednoduše odstranit tak, že ho přenesete do koše.
(3)CPU Monitor průběžně ukazuje vytížení jednotlivých procesorů systémů.
(4)Obsah složky lze v okně zobrazit různým způsobem, od seznamu až po ikony. V
případě seznamu je možné zvolit, jaké parametry se budou zobrazovat a v jakém
pořadí. Pohodlně lze měnit šířku sloupců i nastavit způsob zkrácení, pokud se
text do sloupce nevejde. Soubory lze také třídit podle libovolného parametru a
toto setřídění zůstává "živé". Díky multithreadingu nemusíte při otevření okna
čekat, až se v něm zobrazí všechny soubory. Ty se v případě pomalejších disků a
většího počtu souborů (např. obsah CD-ROM) vypisují postupně, zatímco můžete
dále pracovat.
(5)BeOS umožňuje uživatelům přizpůsobit uživatelské prostředí vlastním
představám. Lze používat obrázky v pozadí plochy i oken, uzpůsobit zobrazení
nabídek, posuvníků a používání modifikačních kláves.
(6)Workspaces slouží pro rychlé přepínání mezi různými pracovními plochami. Do
jisté míry tak nahrazují podporu více monitorů, která v BeOSu zatím není
přítomna. Uživatel může mít otevřena okna na různých plochách a pohodlně mezi
nimi přepínat. Jednotlivé pracovní plochy mají vlastní nastavení, včetně např.
rozlišení a barevnosti nebo obrázku v pozadí.
(7)Kontextové nabídky zobrazují u objektů seznam akcí, které s nimi lze právě
provést. Vytáhnete je tradičně pravým tlačítkem myši (Intel), resp.
modifikátorem Control+tlačítko (PowerMacy). Kontextová nabídka u disků umožňuje
pohodlně procházet hierarchickou strukturou bez nutnosti postupného otevírání
oken. Do nabídky lze vložit také vlastní akce prostřednictvím tzv. add-ons.
(8)Disky se pod BeOS 4 montují přímo na pracovní plochu podobně jako u MacOS.
Přimontování je velice jednoduché, stačí příslušný disk vybrat v kontextové
nabídce plochy. Důležité je, že BeOS nyní může pracovat i s FAT a HFS disky,
takže data lze přenášet oboustranně mezi BeOSem a dalšími systémy. Na ploše je
přítomen také tradiční koš a je sem možné dávat i soubory.
(9)MIME (Multipurpose Internet Mail Extension) je obecná technologie pro
rozlišení obsahu souborů, kterou BeOS přijal za vlastní. Každý soubor zde má
přiřazen typ a podtyp (např. image/gif) specifikující jeho obsah. Lze mu také
přiřadit preferovanou aplikaci pro otevření a příslušnou ikonu.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.