Nové úžasné technologie za stále příznivější ceny

Uplynulý rok byl v ICT opět ve znamení rychlého vývoje. Na přelomu letošního února a března dosáhl celosvětový po...


Uplynulý rok byl v ICT opět ve znamení rychlého vývoje. Na přelomu letošního
února a března dosáhl celosvětový počet uživatelů mobilních sítí GSM 1
miliardy. Počet uživatelů ADSL v tuzemsku se zřejmě ještě před 31. prosincem
vyšplhá na 100 000. Firmy z oblasti informačních technologií u nás zaměstnávají
8,9 % práceschopného obyvatelstva. A LCD monitor už pořídíte pod 9 000 Kč i s
DPH. Následující řádky, které bilancují posledních 12 měsíců, však zdaleka
nebudou jen o číslech.
Na shrnutí uplynulých 12 měsíců jsme se v redakci zaměřili z několika pohledů.
Zajímaly nás nejdůležitější události z hlediska byznysu jako takového, ve
front-endu, v back-endu, v oblasti komunikací, sítí a vědy. A zeptali jsme se
rovněž představitelů významných ICT firem na jejich názory.

Blýskání na časy
Po několika letech stagnace se zdá, že i v českém IT byznysu se začíná blýskat
na lepší časy. Svou roli, kromě oživení americké a potažmo i západoevropské
ekonomiky, nepochybně sehrálo přijetí České republiky do Evropské unie v květnu
letošního roku. Přineslo s sebou totiž mimo jiné i možnost čerpat ze
strukturálních fondů EU (v letech 2004-2006 by měla ČR z těchto fondů získat
cca 20 milionů eur).
To samozřejmě není jediný pozitivní přínos členství v Unii. Kromě vlivu
programů, které uvádějí do souladu podnikatelskou legislativu u nás a v EU,
jsou to i zahraniční investice konkrétně v případě resortu informačních
technologií musíme zmínit IT centrum společnosti DHL. Jen ICT vybavení zde
přišlo na půl miliardy eur.
Výše zmíněná legislativa ovšem stále představuje jednu z významných bariér
dalšího rozvoje IT. Ať už zmíníme stále problematickou roli regulátora v
oblasti telekomunikací či neustále oddalované vydání dodatků k zákonu o
elektronickém podpisu.
Jako problém vnímají odborníci i nedostatek projektů v tzv. režimu Public
Private Partnership, které by výrazně napomohly zvýšení konkurenceschopnosti
státu i celé Evropské unie. Například zřízení Portálu veřejné správy sice
můžeme hodnotit jako velmi pozitivní počin, ovšem jeho konkrétní obsah stále
ještě vykazuje značné rezervy.
Klíčovou roli v dalším růstu ekonomiky budou jak globálně, tak i z hlediska
segmentu IT hrát malé a střední firmy. Jejich podpora ze strany státu se proto
stává životně důležitou zatím ji rozhodně nemůžeme hodnotit jako dostatečnou.
Co lze označit alespoň z pohledu IT za pozitivní zprávu, je fakt, že firmy z
oblasti informačních technologií u nás zaměstnávají 8,9 % práceschopného
obyvatelstva, což je poměrně vysoká cifra (průměr v EU je 7,4 %).
Pokud jde o vývoj jednotlivých segmentů IT trhu v roce 2004 přesná čísla ještě
nejsou k dispozici. Některé trendy jsou ovšem zřetelné. V oblasti hardwaru je
to určitě růst trhu serverů především stoupala poptávka po levnějších serverech
ze strany malých a středních podniků. To je zčásti opět výsledkem vstupu do EU,
kdy i menší podnikatelské subjekty musejí počítat s tím, že budou operovat v
mezinárodním prostředí.
Roste i poptávka po storage řešeních 83 % vedoucích IT oddělení v České
republice předpokládá nárůst storage kapacity v následujících 12 měsících.
V oblasti softwaru je nejrychleji rostoucím segmentem oblast produktů business
intelligence a samozřejmě také produkty řešící problematiku bezpečnosti IT.
A jaká jsou podle analytiků "velká IT témata" příštího roku? Prakticky všichni
se shodují na následujících: outsourcing, business intelligence, bezpečnost,
mobilita, RFID, Business Process Management a Business Technology Optimization.

Totální boj o zákazníka
Na poli front-endu se toho v letošním roce nestalo mnoho revolučního, a
pomineme-li cenové propady, tak se opět po roce nejmarkantněji na designu
nových desktopových počítačů odrazí novinky společností Intel, AMD, VIA, ATI
nebo nVidia, tedy firem vyrábějících procesory, grafické čipy (GPU) nebo čipové
sady.
Za zajímavý počin můžeme rozhodně považovat Intelem uvedenou patici LGA 775 pro
poslední generaci procesorů Pentium 4. Tyto procesory totiž postrádají nožičky
(ano, čtete dobře, nemají nožičky). Ty byly přesunuty z procesoru na základní
desku. Mezi premiérovými technologiemi, které se letos objevily na základních
deskách, může oko dále spočinout například na sběrnici PCI Express,
reprezentované slotem pro moderní a ještě výkonnější grafické karty, nebo na
paměťových bankách s podporou duálních DDR pamětí.
Velmi zásadními novinkami se letos blýskly i firmy ATI a nVidia, které uvedly
na trh nové verze čipových sad pro základní desky. Zajímavá je zejména čipová
sada společnosti nVidia nForce4, která umožňuje vyvedení 10 USB 2.0 konektorů,
obsahuje řadič SATA druhé generace (disky lze měnit za chodu) a podporuje
technologii SLI umožňující zdvojit grafický výkon propojením dvojice výkonných
grafických karet od téže společnosti.
Rok 2004 se do povědomí uživatelů zapíše také jako období velkých slev. Kdo by
si ještě před necelým rokem pomyslel, že 17" LCD monitor pořídí za méně než 9
000 Kč včetně DPH nebo že domácí dokumenty může díky barevným laserovým
tiskárnám produkovat rychle a levně. I když nutno dodat, že pokud budete chtít
v teple domova tisknout fotografie z dovolené, budete se muset vybavit
inkoustovou fototiskárnou; ty laserové zatím fotokvality nedosahují.
Do domácností začínají rovněž pronikat dříve velmi nákladné přenosné počítače;
za cenu 25 000 včetně DPH dnes získáte přístroj, který nebude pouze psacím
strojem. Díky přítomnosti DVD mechaniky a více než gigahertzového procesoru
můžete s takovým notebookem sledovat i svůj oblíbený film.
Nejmarkantněji byly masám zpřístupněny digitální fotoaparáty. 3megapixelový CCD
čip již dnes patří k výbavě těch nejlevnějších přístrojů v cenové hladině pár
tisíc korun. Přístroje pro pokročilé amatéry vybavují výrobci 4 či 5
megapixely, slušnou optikou s obvykle 3násobným zvětšením a spoustou manuálních
režimů pro vlastní přizpůsobení procesu fotografování. Ani zde v mnohých
případech cena nepřekračuje 10 000 Kč včetně DPH.

Serverové proměny
Výrazný vývoj na poli serverových platforem se v letošním roce odehrál na poli
low-endových serverů postavených na procesorech s architekturou x86. Vše začalo
už v loňském roce, kdy společnost AMD představilo své procesory Opteron. Ty
jsou založeny na rozšířené architetuře x86-64 (jež v případě tohoto výrobce
nese označení AMD64), která umožňuje práci v 64bitovém režimu. Letos se k
podobnému kroku odhodlala i firma Intel a v létě uvedla na trh rozšířené CPU
Xeon s technologií EM64T (Extended Memory 64 Technology).
Systémy s těmito čipy tak budou poskytovat možnosti 64bitových systémů,
především tedy adresaci větší kapacity paměti. Ačkoliv však možnost 40bitové
fyzické adresace paměti u těchto procesorů umožňuje využívat teoreticky až 1 TB
paměti, realita je zatím někde jinde většina dostupných serverů dnes podporuje
maximálně 32 nebo 64 GB paměti.
Důsledkem zmíněného vývoje je, že někteří z výrobců už nyní prohlašují, že v
příštím roce bude prakticky celé jejich serverové portfolio od těch
nejlevnějších modelů až po high-endové stroje umožňovat 64bitový computing.
Systémy postavené na rozšířených Xeonech nebo Opteronech však především
nabízejí zpětnou kompatibilitu s dosavadními operačními systémy a aplikacemi.
V současné době nabízejí podporu těchto hardwarových platforem některé
distribuce Linuxu (Red Hat, Novell SuSE atd.) a dalších, zatím však nebyly
naplněny původní plány společnosti Microsoft, která chtěla uvést příslušnou
verzi operačního systému Windows s podporou rozšířené x86-64 platformy ve druhé
polovině letošního roku dočkáme se jí tedy zřejmě až v polovině roku
následujícího.
Na poli high-endových serverů je dnes často skloňovaným pojmem virtualizace.
Společnost IBM letos představila nové servery v řadách iSeries a pSeries, které
jsou postaveny na platformě Power5. Její součástí je technologie Virtualization
Engine, která umožňuje dynamickou alokaci systémových a komunikačních zdrojů
včetně možnosti provozovat až 10 virtuálních serverů na jediném procesoru.
Společnost Intel letos ještě stačila uvést na trh s malým zpožděním nové
64bitové CPU Itanium 2 jedná se však o procesor postavený na v podstatě stejném
jádru jako předchozí model, pouze s rozšířenou cache 3. úrovně na 9 MB (s
kódovým označením Madison 9M). Analytici však neočekávají, že by tato verze
mohla znamenat průlom v dosavadním postavení Itania na trhu, které zatím
nesplňuje očekávání výrobce. Ten už ovšem předvedl procesor postavený na jádru
Montecito se dvěma jádry (každé využívá 21 MB L3 cache), připravovaný pro
příští rok.
Příští rok chce AMD uvést dual-core Opteron, dvoujaderný Xeon se objeví zřejmě
až v roce 2006. Tento design má umožnit mimo jiné zvyšování výkonu při udržení
spotřeby na přijatelné hranici (zjednodušeně lze říci, že v použití dvou jader
taktovaných na nižší frekvenci povede k energeticky úspornějšímu provozu).
Když na podzim začali výrobci procesorů konkretizovat plány ohledně výroby
procesorů se dvěma jádry, vyvolalo to otázky ohledně softwarových serverových
produktů licencovaných na počet procesorů. Například Oracle hodlá dvoujaderný
čip licencovat jako dvě CPU, zatímco Microsoft předběžně oznámil, že u
příslušných serverových produktů bude "shovívavý" a procesor se dvěma jádry
bude licencovat jako jeden. Tento problém zřejmě nabude na aktuálnosti v
průběhu příštího roku.

Třetí generace v ČR
V oblasti telekomunikací přinesl právě uplynulý rok především pokles cen
fixního vysokorychlostního připojení k internetu a poměrně rychlý nástup toho
mobilního. Internetu i mobilním komunikacím pak stále více vládnou multimédia.
A v souvislosti s významnými událostmi roku nezapomeňme ani na zvýšení sazby
DPH za telekomunikační služby z 5 na 22, respektive 19 %.
V tuzemsku byla spuštěna první mobilní síť třetí generace CDMA 1x EV-DO
Eurotelu. Slouží pouze pro uspokojení poptávky po datových službách, která se
výrazně projevila už v minulém roce při využívání nelimitovaných tarifů GPRS.
Eurotel na CDMA provozuje úspěšnou službu Data Expres, která nabízí běžnou
rychlost stahování dat přes 250 Kb/s za cenu těsně nad tisíc korun měsíčně.
Během roku služba získala přes 14 000 uživatelů.
Rok 2004 ovšem přinesl i spuštění několika mobilních sítí třetí generace
nabízejících použití pro běžnou telefonii. Pravdou ovšem je, že cestu k
uživatelům si zatím zpravidla hledají pomalu a videotelefonie ani další
zajímavé multimediální služby nejsou v těchto sítích ani zdaleka samozřejmostí.
Vraťme se ale ještě do tuzemska. Český Telecom slavil v první polovině roku
úspěch se skupinou služeb Internet Expres, kterou propagoval mimo jiné slovním
spojením "neomezený vysokorychlostní internet". V létě pak následovala služba
Internet Expres Start, za kterou při rychlosti 256/64 Kb/s zákazník zaplatí cca
850 Kč měsíčně a především díky ní do konce roku zřejmě získá ADSL plánovaných
100 000 uživatelů. Mimochodem během prvních 10 měsíců roku 2004 vzrostl počet
uživatelů ADSL ze 16 000 na 76 000.
Se zajímavou cenou a tím i lákadlem pro nové uživatele přišel kabelový operátor
UPC, který na podzim začal nabízet službu Chello Easy za 550 Kč měsíčně (jde o
připojení s rychlostí 256/64 Kb/s). Všechny nabídky levného neomezeného
internetu mají jednu společnou vlastnost totiž aplikaci takzvané FUP (Fair Use
Policy), která v praxi znamená omezení rychlosti po přenesení určitého objemu
dat. Limit bývá týdenní a u nejnižších nabídek začíná již na čtvrt gigabajtu
dat.
Konec roku přinesl rovněž náznak vznikající konkurence CDMA Eurotelu. T-Mobile
spustil a Oskar ohlásil podporu technologie EDGE, která oproti GPRS nabízí
trojnásobnou rychlost přenosu dat. Telefonů s její podporou je zatím pomálu,
ale v nejbližších měsících by se situace měla změnit k lepšímu.
Pokud se podíváme na spotřební trh a konkrétně na mobilní telefony, pak minulý
rok znamenal další utužování nadvlády multimédií. Digitální fotoaparát už lze
nalézt i v levnějších telefonech pro méně náročné uživatele, a barevné displeje
jsou samozřejmostí.

Počítačové sítě
Právě končící rok 2004 přinesl několik nových a významných vlastností do světa
počítačových sítí. Kromě stále většího využití ethernetových technologií, a to
díky nástupu 10gigabitového Ethernetu, je možné se setkat s nově koncipovanými
bezdrátovými řešeními, se snahou o standardizaci komunikační infrastruktury či
se systémy proaktivní ochrany podnikových sítí. Na vzestupu je i zájem o
systémy s vyšším stupněm inteligence, jako jsou přístupové switche, směrovače s
integrovanými službami či přepínače pracující na více vrstvách modelu OSI.
Letošní rok byl však především rokem nástupu IP telefonie do reálné praxe.
Podle některých analytiků v nejbližších třech letech plánuje využít služeb IP
telefonie více než polovina velkých podniků a podle některých informací dokonce
někteří významní dodavatelé uvažují v horizontu tří až čtyř let o omezení
podpory pro tradiční podnikové přepínané telefonní systémy a kontaktní centra.
IP telefonie přitom už neznamená pouze pasivní přenos hlasu. Nově pro ni
existují i řešení, jako je IP videotelefonie zřizovaná stejně jednoduše jako
klasický telefonní hovor, interaktivní sítě či mobilní prostředky VoIP. Letos
představená přenosná zařízení dokonce IP telefonii využívají nativně a mimo
jiné dovolují probíhající hovor udržet i v případě, že uživatel během volání
změní přístupovou technologii, například ze sítě WLAN na UMTS.
Další významnou novinkou posledních měsíců je takzvaný řízený přístup do
firemních sítí. Filozofie tohoto řešení vychází ze zjištění, že nejčastějším
zdrojem nákazy pro firemní počítačovou síť jsou sami uživatelé. Pasivní ochrana
reagující na již vzniklé nebezpečí se neosvědčila, a tak řada firem, jako je
například Cisco Systems či Check Point, zprovoznila platformu, jež
důvěryhodnost připojujícího se klienta sama posoudí a v případě zjištěných
nedostatků vstup do firemní sítě zakáže. Přístupová zařízení přitom
spolupracují s takzvanými agenty, kteří na počítači uživatele zjišťují takové
věci, jako je přítomnost virů, instalace posledních opravných balíčku softwaru
či využití standardních zabezpečovacích prvků.
Snaha o standardizaci počítačových sítí jejich technologické zázemí je v
závislosti na typu určení komunikace velmi roztříštěné stojí za letos
představenou aktivitou infranet, již podporují takové firmy, jako British
Telecom, HP, IBM, Juniper, Lucent, Oracle či Siemens. Tyto společnosti chtějí
vytvořit síť, která je založena výhradně na průmyslových standardech a jež má
poskytovat požadované přenosové služby prostřednictvím jediného typu paketu.
Letošní rok byl také rokem, kdy do komerčního provozu vstoupila technologie
RFID. Velmi tenký čip vysílá do svého okolí signál s jedinečným významem
(podobně jako například čárový kód), který zachytává příslušná čtečka. Tuto
techniku lze využít zejména pro označování zboží a jako první ji také začaly
nasazovat obchodní řetězce, jako je americký Wall Mart nebo německé Metro.
Zatím je však kvůli vysoké ceně vysílačů používají hlavně pro označování celých
palet, i když nové výzkumy, do nichž investují firmy jako HP, IBM či Sun stovky
milionů dolarů, předpokládají snížení cen až na desetinu.

Komunikace pro PC
Bezdrátová komunikace obecně patří mezi nejvíce se rozvíjející oblasti. Kromě
již známých technik, jako je WLAN (zde letos rostly především bezdrátové
přepínače, a to mezičtvrtletně i o stovky procent), Bluetooth (počet dodaných
čipů této technologie se má do roku 2008 zvýšit z loňských 69 milionů na 720
milionů) či USB (nově existují i varianty USB On-The-Go a Wireless USB, které
dokáží komunikovat až rychlostí 480 Mb/s) se letos podle průzkumné společnosti
In-Stat/MDR začaly více prosazovat technologie WPAN (802.15.4) a ZigBee. V roce
2008 by se roční prodej produktů postavených na jejich bázi měl dokonce
přehoupnout přes hranici 150 milionů jednotek.
Významných inovací se dočkal také i.Link (IEEE 1394), jehož varianta 1394c
zahrnuje na jedné fyzické vrstvě vlastnosti Ethernetu a Wireless 1394, pomocí
něhož lze signál i-Linku přenášet bezdrátově přes sítě Ultra Wideband (UWB).

Roboti ve vesmíru
Pohledy vědeckého světa se v roce 2004 upíraly hned několika směry, které mají
co do činění s informačními technologiemi. Za značného mediálního zájmu
pokračovala robotická marťanská mise a sonda Cassini se přiblížila k Titanu.
Internet a weby NASA opět žily marsománií a IT pochopitelně souvisejí i se
způsoby, jimiž je řešen meziplanetární přenos dat či obecněji komunikace mezi
sondami a pozemskými řídicími centry.
V oblasti kosmonautiky stojí za zmínku i razantní vstup soukromého sektoru,
spojený především s rozsáhle medializovaným úspěchem lodi SpaceShipOne. Tento
projekt pak souvisí s IT alespoň potud, že ho sponzoruje spoluzakladatel
Microsoftu Paul Allen.
Po našem vstupu do EU začala pro ČR platit mnohá nová pravidla. V oblasti vědy
se politika EU soustřeďuje především na takzvaný Šestý rámcový program, který
má odstranit technologické zaostávání Starého kontinentu a zvýšit
konkurenceschopnost evropských ekonomik. Dvě z priorit tohoto programu mají
bezprostřední vztah k IT: "Technologie informační společnosti" a
"Nanotechnologie a nanovědy, multifunkční materiály a nové výrobní procesy a
nástroje".
Nanotechnologie se v uplynulém roce značně přiblížily průmyslovému využití.
Přímo do oblasti IT z toho spadají některé postupy používané při výrobě
procesorů a dále například pokračující výzkum uhlíkových nanotrubiček.
Pozornost evropských výzkumných pracovišť je upřena na budování celoevropské
gridové sítě pro vědecké výpočty. Měla by sloužit především pro zpracování
obrovského množství dat, které vyprodukuje urychlovač budovaný ve švýcarském
CERNu. Obdobné experimentální projekty probíhají i za oceánem, pořádný krok
kupředu udělaly z hlediska výkonu superpočítače i clusterové systémy.
A co dál? Značný pokrok zaznamenal elektronický papír, sítnicové displeje či
palivové články pro přenosné počítače, objevil se polovodičový inkoust.
Vojenské konflikty a boj s terorismem samozřejmě přispěly k rozvoji určitých
technologií do prakticky využitelné podoby (diagnostické testy, vakcíny,
biometrická identifikace, robotika, mikrovlnné zbraně...). Akceleruje také
vývoj neuroimplantátů, které by především umožnily vrátit některé funkce
zdravotně postiženým osobám. I zde se výsledky dosažené v uplynulém roce zdají
být velmi nadějné.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.