Novell a Red Hat změnily svět Linuxu

Úvahy a spekulace o budoucím linuxovém vývoji odstartujeme převzetím SuSE ze strany Novellu. Není to přitom první akv...


Úvahy a spekulace o budoucím linuxovém vývoji odstartujeme převzetím SuSE ze
strany Novellu. Není to přitom první akvizice, kterou Novell v poslední době
podnikl: Už předtím vzal po svá křídla SilverStream a Ximian. Jak tyto
jednotlivé kroky zapadají do celkové strategie firmy? A jak na to reagují její
konkurenti?
Začněme historicky první ze tří výše zmíněných akvizic. Novell převzal
SilverStream v červnu loňského roku, přičemž cena tehdy přesáhla 200 milionů
dolarů. Cílem nákupu bylo především posílit pozici firmy na poli web services.
Subjektivně se ovšem zdá, že po koupi Novellem bylo o SilverStreamu slyšet
stále méně. Znamená to, že akvizice nepřinesla očekávané výsledky? Těžko říct
možné je také to, že výraz "webové služby" už mezitím přestal být pokládán za
středobod veškerého dění v oblasti IT. Letos v létě Novell každopádně
představil J2EE aplikační server exteNd Application Server 5, který vycházel
právě z produktů SilverStreamu. Jak je u řešení postaveného na Javě zvykem,
bylo nabídnuto hned pro celou řadu operačních systémů, zdaleka ne pouze pro
Linux. Pokud bychom tedy hodnotili strategii Novellu jenom ve světle koupě
SilverStreamu, potom by se firma rozhodně nezaměřovala na "čistý" Linux, ale
vsadila na kombinaci Linuxu s Javou (podobně jako IBM a nově také Sun viz dále).

Krok druhý: Ximian
Koupi Ximianu, k níž došlo letos v srpnu, lze již charakterizovat jako akvizici
čistě linuxovou. Finanční podmínky transakce v tomto případě nebyly zveřejněny.
Firma Ximian byla známá jako producent desktopových linuxových rozhraní (Gnome,
Mono, Ximian Desktop), řešení pro správu systému a také e-mailového klienta
Evolution, který se vůči Microsoft Exchange Serveru chová podobně jako Outlook.
Z linuxových desktopů je díky tomu možné využívat některé pokročilé, např.
groupwarové funkce MS Exchange (poněkud nezvyklá, ovšem v řadě případů
praktická kombinace: Linux na desktopu, Windows na serveru).
Za použití softwaru Ximianu Novell již tehdy plánoval přenést výdobytky světa
Netwaru do linuxového prostředí. Spekulace o linuxovém Netwaru a NDS se
mimochodem objevovaly už někdy od roku 1998 a ještě před koupí Ximianu Novell
také představil linuxovou verzi svých síťových služeb Nterprise Linux Services.
V létě letošního roku bylo také oznámeno, že chystaný NetWare verze 7 bude
kromě svého původního jádra využívat rovněž linuxového kernelu. Open source
technologie se výrazněji uplatnily už v NetWaru 6.5.
Shrnuto, letošní léto bylo již ve znamení jasně linuxové orientace Novellu.

Krok třetí: SuSE
Jako poslední krok v řadě došlo ke koupi SuSE. Cena v tomto případě dosáhla 210
milionů dolarů a byla vyplacena v hotovosti. Současní majitelé SuSE, tedy
firmy, které před přibližně 2 lety reálně hrozil bankrot, si mohou jistě
blahopřát.
Pro SuSE přináší spojení s Novellem ještě další výhody. Analytici ihned uvedli,
že Novell stihl na vrcholu své slávy získat dobrou pozici na americkém trhu,
kde SuSE měla naopak dosud trochu obtížnou pověst jako "ten Linux z Německa".
Novell za dobu své historie také dokázal vybudovat celosvětovou síť poboček,
prodejní kanály, uzavřít řadu partnerství s významnými firmami... Toto vše se
nyní otevírá linuxové distribuci SuSE.
Otázkou samozřejmě je, co přinese spojení Novellu. SuSE nabízí vlastní operační
systém i desktop spolu s middlewarem Novellu by tak firma mohla podnikovým
zákazníkům nabídnout relativně kompletní produktové portfolio (navíc jsou zde i
technologie Ximianu a aplikační servery/webové služby SilverStreamu). V tuto
chvíli každopádně nevíme, jak bude nabídka Novellu vypadat, ale firma bude
jistě usilovat o obnovu v linuxové konstelaci minimálně svého postavení na poli
tiskových a souborových serverů.
O tom, že akvizice může mít budoucnost, svědčí i následný finanční vstup IBM do
Novellu (ovšem vzpomeňte, že tyto minoritní investice mají často spíše
symbolický a psychologický význam viz např. vstupy Microsoftu do Corelu a
Applu). Na druhé straně ale analytici upozorňují, že zdaleka ne všem firmám se
linuxová politika vyplatila opět zbývá vzpomenout osud Corelu.
Na stránkách Computerworldu již před cca půl rokem (viz CW 18/2003) uvedl
provozovatel serveru ABCLinuxu.cz Leoš Literák, že v linuxovém světě zkrachoval
ten, kdo se zaměřil na koncové uživatele, šanci na úspěch má naopak orientace
směrem k firemnímu sektoru. Novell a SuSE to vidí podobně.

Novell a SCO
Kdo si dnes začne s Linuxem, zahrává si samozřejmě se žalobou od SCO.
Do prvního sporu s SCO se Novell dostal již letos v červnu. Tehdy totiž
představitelé Novellu prohlásili, že práva na sporný kód (který podle tvrzení
SCO společnost IBM neoprávněně "přesunula" do linuxového jádra, respektive
zpřístupnila linuxovým vývojářům) nepatří ve skutečnosti SCO, ale Novellu. SCO
sice od Novellu v roce 1995 získala tzv. Unix System V, údajně ale nikoliv
příslušné patenty definující intelektuální vlastnictví (viz také CW 42/2003).
Po koupi SuSE vrací SCO Group Novellu úder. Společnost SCO Group totiž
oznámila, že Novell zažaluje, protože smlouva uzavřená v roce 1995 obsahovala
dodatek, který Novellu bránil konkurovat produktům SCO na platformě Intel.
Koupí SuSE měl Novell tento svůj závazek porušit. Mluvčí Novellu zatím
chystanou žalobu od SCO Group nijak nekomentoval.
Novellu se nyní každopádně týká i "obecný" linuxový spor, který SuSE vede proti
IBM. Žalobám SCO se sice nedává přílišná šance na úspěch, nicméně např.
analytická firma Gartner doporučuje pozastavit až do vyjasnění situace další
investice do linuxových řešení.

Další hráči
Jak vypadá trh po vzniku triumvirátu IBM-Novell-SuSE? Ačkoliv minoritní
investice IBM do Novellu samozřejmě neznamená, že firma zruší veškerou
spolupráci s konkurenty SuSE, přesto lze předpokládat vznik nových aliancí.
Jednička na linuxovém trhu (a navíc jedna z mála čistě linuxových firem, která
dokázala učinit své podnikání ziskovým), Red Hat, by se podle analytiků mohla
více "spřátelit" s konkurenty IBM, například s Oraclem. Red Hat totiž v tuto
chvíli zřejmě nemá produktové portfolio, které by alespoň svou šíří mohlo
Novellu konkurovat. Evan Leibowitch, prezident sdružení Linux Professional
Institute, nicméně prohlásil, že i přes komplexnost produktů a nové prodejní
kanály není podle něj žádný důvod k tomu, aby Novell smetl Red Hat z povrchu
zemského v průběhu řekněme příštích 2 let.
Šance osamělých linuxových hráčů se snižují. Mandrake, který tone ve finančních
problémech, bývá téměř spojován s firmou Hewlett-Packard (tipovat, že v příštím
roce HP koupí Mandrake, je samozřejmě pouhá spekulace téměř na úrovni věštění z
kávové sedliny nicméně tento tip se na světových linuxových serverech objevoval
opakovaně). Menší linuxové firmy by také mohly úžeji spolupracovat se Sunem.
Společnost Sun, která se dlouho snažila držet zcela mimo svět x86, vidí totiž
dnes již svoji budoucnost v sepětí s intelovskou platformou. První levné
linuxové servery postavené na Intelu začal Sun nabízet již dříve po koupi firmy
Cobalt, nyní je však linuxová angažovanost Sunu mnohem větší. Na Linuxu je (i
přes svůj název) postaven sunovský Java Desktop System i Java Enterprise
System, v nichž se kromě StarOffice využívá i e-mailového klienta Evolution od
Ximianu/Novellu.
Otázkou samozřejmě je, zda orientace Sunu na svět Intelu nepřišla příliš pozdě
ve chvíli, kdy ceny serverů letí prudce dolů a podíl Sunu zde klesá. Není tedy
jasné, z jakých aktivit bude Sun své nynější projekty dotovat do chvíle, než se
stanou ziskovými (viz ale dále o obrovské zakázce získané v Číně).

Red Hat vrací úder
Bez ohledu na předcházející úvahy přišla po spojení Novell-SuSE další novinka z
Red Hatu. Firma oznámila, že de facto končí s Linuxem pro domácí uživatele a
přestane také podporovat bezplatné verze Linuxu.
Z webu sice půjde dále stahovat současné verze operačního systému, ale žádné
další už vyvíjeny a uvolněny nebudou. Rovněž tak skončí prodej krabicových
verzí v ceně 40 až 150 dolarů; Red Hat na nich příliš nevydělával nejen proto,
že software byl volně ke stažení na internetu, ale i díky tomu, že celá řada
dalších stran prodávala jeho mírně upravené verze. Jediným způsobem, jak získat
Red Hat, bude nadále koupě profesionální verze v ceně od 179 dolarů. Významní
producenti hardwaru a aplikací mají již každopádně své produkty certifikované
na verzi Red Hat Enterprise Linux.
Red Hat se tímto způsobem nijak nevzdává open source. Jeho produkty budou i
nadále šiřitelné pod licencí GPL, ovšem už nikoliv pod značkou Red Hatu. Firma
se už v minulosti snažila bránit prodeji neoriginálních verzí, pokud by byly
označeny její značkou či logem. (Milan Keršláger, vedoucí projektu Český Linux,
který je de facto lokalizovaným Red Hatem, poznamenal v této souvislosti v
komentáři na serveru LinuxZone.cz, že firma se tímto způsobem chovat musela,
pokud nechtěla úplně přijít o svoji ochrannou známku fakt, že neoriginální
produkty jsou šířeny pod určitou známkou, aniž to jejímu vlastníkovi vadí, jsou
podle amerického patentového práva údajně automaticky důvodem ke zrušení
ochranné známky a k přechodu dotyčného slova mezi "obecné pojmy".)
Aby Red Hat současně zcela neztratil kontakt s nezávislými vývojáři, rozhodl se
finančně podpořit projekt Fedora. V rámci Fedory bude pokračovat vývoj
"nekomerčního" Linuxu, ovšem už bez přímého spojení se značkou firmy. Fedora,
ačkoliv nebyla linuxovou komunitou v první fázi přijata nijak příznivě, se tak
stane jakousi obdobou Debianu. U verzí produkovaných v rámci Fedory se
předpokládá rychlá aktualizace a uvolňování nových verzí, omezena bude však
podpora verzí starších. Software bude kvůli tomu určen spíše pro
experimentátory než pro firemní zákazníky (Miroslav Petříček v této souvislosti
v článku na serveru Root.cz uvádí, že problémem pro nasazení Fedory na firemním
serveru bude zřejmě především to, jak dlouho budou pro tu kterou verzi
poskytovány bezpečnostní záplaty).
Red Hat výsledků vývoje Fedory ovšem využije i v dalších verzích svého
Enterprise Linuxu. Řečeno snad až příliš natvrdo, Red Hat prostě nemá zájem na
tom, aby Fedora byla v podnikovém prostředí použitelná. Firma tak potvrzuje
linuxový trend roku 2003 odklon od domácích uživatelů a orientaci výhradně na
firemní klientelu.

Linux není na doma
Generální ředitel a CEO Red Hatu Matthew Szulik šel ještě dále. Pro domácí
uživatele přímo doporučil jako nejjednodušší volbu software od Microsoftu.
Szulik uvedl, že průnik Linuxu na desktopy, k němuž došlo v posledních letech,
byl předčasný a pověst Linuxu spíše poškodil řada uživatelů si totiž Linux
nainstalovala, ale nakonec ho po negativní zkušenosti zavrhla. Nyní jsou
zbytečně zaujatí proti všemu, kde se vyskytuje slovo Linux. Domácí uživatelé
podle Szulika vyžadují především takové funkce, jako je bezproblémová podpora
USB nebo digitální kamery. Linux zde není pro Windows konkurencí.
Szulik ale současně uvedl, že něco úplně jiného je desktop v enterprise sféře.
Zde uživatelé potřebují omezené množství aplikací. Výhody Linuxu jsou pak na
poli bezpečnosti, snadné administrace, centrální správy, nízkých pořizovacích
nákladů apod. Na něco podobného jsme letos narazili i při konferenci Linux Hall
2003 přednášející ukazovali, jak může Linux poměrně snadno splnit požadavky,
které od IT vyžaduje např. úředník. Linux je v tomto případě vyzdvihován i jako
systém, který lépe vzdoruje "snahám" uživatele systém rozvrtat.
Na americkém Linux Worldu se diskutující ohledně použitelnosti Linuxu na
desktopu neshodli. Velmi skeptický byl v tomto ohledu redaktor LinuxWorldu
James Turner. Uvedl, že uživatelé včetně něj samého připojují k počítači stále
větší množství elektroniky a dalších periferií. Karty pro Wi-Fi, přehrávače
DVD, digitální kamery díky tomu všemu jsou dnes s Linuxem problémy na
noteboocích i na stolních počítačích. Turner si stěžoval, že při instalaci
nových ovladačů je často vyžadována rekompilace systému. Desktopy podle Turnera
nefungují stejně jako servery, které se v ideálním případě někam postaví a
nechají být. Turner nakonec uvedl, že by na Linuxu uvítal automatickou detekci
připojeného hardwaru, automatické stahování binárních verzí ovladačů z
internetu, automatické instalace bez nesrozumitelných dialogových oken... Je
však samozřejmé, že takový přístup by z druhé strany mohl být chápán jako
porušení samotné filozofie Linuxu, kdy má mít uživatel nad systémem maximální
kontrolu.
Turner navíc uvedl, že nelze předpokládat, že by si "normální" lidé kupovali
hardware podle toho, zda si porozumí s Linuxem. Vinu za všechny nekompatibility
budou dávat OS.
V diskusi nechyběly dokonce ani názory, že s tím, jak se PC stává především
jádrem sítě domácí elektroniky, je použitelnost Linuxu na desktopu domácího
osobního počítače dokonce ještě menší než před dvěma lety.

Linux za rok
Co dalšího prorokují tučňákovi do příštího roku? Jaké další zajímavé aplikace
můžeme očekávat? Americký Linux World podnikl rozsáhlou anketu, ze které
vyjímáme:
Objeví se legální systémy pro prodej elektronické hudby ve stylu Apple iTunes.
Konečně přijde čas linuxových her.
Pod otevřenými licencemi budou uvolněna groupwarová řešení.
Objeví se software pro CRM či ERP šířený pod otevřenou licencí.
Portace aplikací na Linux se výrazně zrychlí díky nějakému vývojovému prostředí
srovnatelnému s MS Visual Studio (zde stojí za pozornost, že něco podobného se
ale už očekávalo po uvedení Kylixu možná však tento krok přišel pozdě, když už
Delphi byly za zenitem své slávy).
Linux se uplatní tam, kde "nebude vidět" (PDA, mobilní telefony, routery,
hudební přehrávače).
Eric S. Raymond, jeden z mluvčích hnutí open source a autor slavné knihy
Katedrála a Bazar, odhaduje, že Linux se v příštím roce uplatní hlavně na poli
tiskových a souborových serverů. Výraznější zastoupení získá také
StarOffice/OpenOffice.

Je Microsoft ohrožen?
Předešlé lehce skeptické úvahy ohledně použitelnosti desktopu na domácím
počítači mohou být dobrou zprávou pro Microsoft. Situace redmondské firmy ale
není zdaleka jednoduchá.
V první řadě Microsoftu citelně ublíží už samotný průnik open source
kancelářských balíků, byť budou používány na Windows. Microsoft se navíc ve
svém Office 2003 zaměřuje stále více na podnikové uživatele (po pravdě řečeno
co také dalšího nabízet pro domácnosti, které už teď využijí z funkciality jen
zlomek); u domácích počítačů mu díky tomu nemusí konkurovat pouze Linux a
OpenOffice.org, ale ještě spíše starší verze jeho vlastních produktů.
Ve firemní sféře ovšem Microsoft výhledově ohrožen je. Jeho Office 2003
nabídkou svých funkcí pro týmovou spolupráci, řízení toku dokumentů a s důrazem
na produktivitu konkurenci pravděpodobně stále ještě předčí, rozdíl mezi oběma
kancelářskými balíky se ovšem stále zmenšuje. Vývojáři OpenOffice.org
bezpochyby obdobné funkce časem včlení i do svého produktu; i když Office 2003
se to nejspíš ještě příliš výrazně týkat nebude, otázkou je, jak se to s
prodejností MS Office vyvine ve verzích následujících. Vyhlídky Microsoftu na
poli podnikových aplikací budou záviset i na tom, jak firma dokáže zužitkovat
své minulé akvizice (především Great Plains a Navision).
Pro Microsoft je také nebezpečné, že Linux se může stát preferovaným řešením
pro řadu samospráv a vládních institucí zde je možné jeho nasazení uskutečnit
(nebo naopak neprovést) nejen z čistě ekonomicko-technologických, ale také z
politických důvodů. To je zřejmě jednou z příčin, proč je Linux na vládní
úrovni preferován třeba v Číně.
Jak uvedl list Herald Tribune, firma Sun zde právě získala obrovskou zakázku na
dodávku Java Desktopu pro čínské (polo)státní firmy. Čína má zájem o skoro
neuvěřitelných 200 milionů kopií softwaru, který bude založen právě na Linuxu.
Hodnota zakázky nebyla zveřejněna, ale Microsoft musel v tomto případě
spolknout určitě hořkou pilulku. Podobně je Linux preferovaným "vládním"
systémem také v Brazílii či Jihoafrické republice, s Linuxem se hodně
experimentuje v německé státní správě, StarOffice bude nově nasazen na
ministerstvu obchodu v Izraeli... Pokud by se v budoucnu výběr softwaru pro
státní správu uskutečňoval primárně podle "politických" kritérií, je to ovšem
podle mého názoru poměrně tristní pro všechny navzájem si konkurující
dodavatele.

Používáte Linux na desktopu?
Tato otázka byla položena návštěvníkům konference Linux Hall 2003; výsledky
tedy neodpovídají typickému uživateli, ale spíše IT profesionálovi se zájmem o
open source technologie.
zdroj: anketa na konferenci linux hall 2003

ERP na Linuxu jako open source
Společnost MySQL, která vytvořila stejnojmennou databázi, uvolnila další
databázový server MaxDB. Jde o software, který MySQL získala od SAPu a tudíž je
SAPem certifikován na běh ERP aplikací. MaxDB je robustním řešením, které
obsahuje řadu technologií dosud v MySQL nepodporovaných (např. triggery a
vestavěné procedury), software je tedy určen především pro větší firmy. K
uživatelům Max DB dnes patří např. Intel, DaimlerChrysler, Braun, Bayer,
Colgate, Yamaha a německá pošta.
Program je podobně jako MySQL šířen pod duální licencí buď jako GPL, anebo (pro
toho, kdo nechce být omezován restrikcemi plynoucími z licence GPL) jako
"klasický" komerční software. Na jednoprocesorovém stroji pak vyjde Max DB na
49 dolarů na současně přistupujícího uživatele, na víceprocesorovém se prodává
za 1 490 dolarů za procesor bez omezení.

Na okraj
Neznámým útočníkům se na konci listopadu podařilo prolomit ochranu serverů
distribuce Debian. Servery musely být dočasně odstaveny.
IDC odhaduje, že příjmy z prodeje linuxových serverů jsou stále velmi malé. IDC
ovšem do své statisticky počítá pouze prodeje serverů s předinstalovaným
Linuxem a navíc sestavuje svůj žebříček podle příjmů, ne dle počtu instalací.
Linux výrazně proniká i do oblasti superpočítačů. Například společnost Linux
Networkz nově dodává americkému ministerstvu obrany systém jménem Powell, jehož
výkon by měl dosáhnout až 1,7 Teraflops. Půjde o 256procesorový stroj s
procesory Intel Xeon 3,06 GHz.
IBM při uvedení ultratenkého 64bitového Blade serveru (eServer BladeCenter
JS20) oznámila, že jako první je podporován SuSE Linux a TurboLinux. Až později
přijde podpora Red Hatu a AIXu.

Snížení licenčních nákladů
Jaký bude podle vás hlavní vývojový trend na poli Linuxu/open source softwaru v
roce 2004?
Open source bude pokračovat ve svém pronikání do komerční sféry. Ve firmách se
hledí na finanční prostředky nejvíce; open source řešení přitom poskytují
prostor pro snížení současných vysokých (zejména licenčních) nákladů.
Budeme také svědky razantního nástupu open source do státní správy a do velkých
institucí. Novou oblastí bude pronikání open source kancelářských balíků
(zejména OpenOffice.org) na desktop.
Jak se linuxový trh změní v důsledku koupě SuSE Novellem?
Společnost Novell bude velkým konkurentem Red Hatu a navíc (kromě enterprise
řešení) bude mít pokrytu i oblast domácích a malých subjektů i školství, se
kterými již Red Hat nadále nepočítá. Trh bude výrazně rozdělen mezi tyto dva
subjekty. Možná budeme svědky i konce dalších menších distribucí, které se
udrží pouze na lokální úrovni.
Co říkáte na rušení bezplatných distribucí se strany Red Hatu?
Společnost Red Hat svým rozhodnutím soustředit se výhradně na enterprise sféru
jasně vyjádřila své budoucí zaměření a profilovala se jak směrem ke svým
budoucím, tak bohužel i ke stávajícím zákazníkům.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.