Nový systém vpustí konkurenci, ale zřejmě nesníží ceny domén

K jedné z posledních velkých změn v pravidlech registrace domén v tzv. zóně .cz došlo v září roku 1999, kdy správu...


K jedné z posledních velkých změn v pravidlech registrace domén v tzv. zóně .cz
došlo v září roku 1999, kdy správu české domény převzalo pod svá křídla
sdružení Cz.nic, které založili poskytovatelé internetu (ISP). Postupem času se
ale ukázalo, že do registrací je třeba vpustit konkurenci, aby vznikla
pestřejší nabídka na trhu a byl rovněž vyvíjen i tlak na výši cen za zavedení a
obnovování domén.
Minimální koncové poplatky jsou však dány cenami, za které budou nakupovat noví
registrátoři služby od Cz.nicu. Ten zůstává jediným správcem národního DNS
serveru a centrálního registru. Hlavní činností Cz.nicu je i nadále zastupování
nejvyšší domény .cz při koordinaci národních i regionálních registrátorů a
standardizačních institucí, definování pravidel pro přidělování doménových jmen
v doméně .cz a vytváření mechanismů pro jejich dodržování.
Na konci minulého roku schválila valná hromada Cz.nicu projekt
"Decentralizovaná správa domény .cz". Tento projekt se fyzicky dělí na databázi
DNS (Domain Name System) a centrální registr.

Jak nově s doménami
DNS server zajišťuje provoz domén druhé úrovně pro doménu .cz nejvyšší úrovně.
Musí být naprosto spolehlivý a je jištěn několika sekundárními servery.
Technicky zajišťuje chod adresace v zóně .cz.
Registrátoři však k tomuto serveru přístup mít nebudou. K tomu je určen
centrální registr (CR), který bude obhospodařovat veškeré náležitosti okolo
vlastnictví domén, jejich exspirací a dalších atributů. Databáze centrálního
registru pak bude napojena na databázi DNS serveru, do které bude několikrát za
den uploadovat v dávkách aktuální informace o adresách a updatovat záznamy
jejich přidáním či výmazem.
Decentralizovaní registrátoři potom budou pomocí speciálního klientského
protokolu i aplikací po zabezpečené lince měnit údaje v centrálním registru.
Přístupy bude hlídat správce serverů Cz.nic.
O doménách jsou celkově tři úrovně informací záznam o doméně, záznam o subjektu
a záznam o kontaktní osobě. Každá doména navíc vyžaduje, aby u ní byly uvedeny
subjekty držitel a technický správce. Navíc musí být uveden minimálně jeden
kontakt na fyzickou osobu.
Registrátoři potom budou moci měnit jakýkoli záznam o osobách i subjektech,
přičemž Cz.nic bude vše protokolovat, takže také bude vědět, kdo, co a kdy
změnil. Ovšem údaj o doméně jako takové bude moci měnit jen registrátor, který
ji spravuje.

Poslední útočiště
Vzhledem k tomu, že registrátor může z různých příčin skončit svoji činnost
(povodně, ekonomické potíže atd.), je nutné, aby bylo zajištěno fungování
domény nadále i bez něj. K tomu slouží tzv. Last Resort Registrar (LRR), který
má především záchrannou funkci pro držitele domén.
Bude jím Cz.nic, který zajišťuje vlastní infrastrukturu pro registrátory a bude
prakticky "zachraňovat" případné bezprizorní domény. Koncoví zákazníci domén si
samozřejmě mohou jako registrátora zvolit i přímo Cz.nic, ovšem jeho ceny jsou
pro ně úmyslně nastaveny na několikanásobek (od 1. 1. 2004 registrace 3 200 Kč,
obnovení 2 400 Kč do zmíněného data zatím bude LRR vyžadovat původně nastavené
ceny, aby měli držitelé domén dostatek času se zorientovat v novém systému
registrací), aby nekonkuroval ostatním registrátorům a byl především
"velkoobchodním" partnerem.

Úhrady domén

Držitel si musí stanovit registrátora nejpozději do data, do kdy je doména
uhrazena. Registrátor, kterého si držitel vybere, zařídí, aby u doménového
jména byl zaveden jako Určený registrátor. Veškeré změny pak držitel provádí
pouze prostřednictvím Určeného registrátora, kterému také hradí veškeré platby.
Držitel nebude už nic platit sdružení Cz.nic, to bude službu fakturovat
Určenému registrátorovi.
V případě, že držitel domény nevybere registrátora ve stanoveném termínu (ani
po všech upomínkách), dojde podle platných pravidel ke zrušení registrace
domény.
Decentralizovaný systém umožňuje také měnit Určeného registrátora. Držitel
oznámí novému registrátorovi, že požaduje, aby spravoval jeho doménové jméno, a
ten zařídí, že u něj bude nově uveden jako Určený registrátor. Tato změna musí
být doložena souhlasem držitele.
Při zavedení decentralizovaného systému bude použita výjimka. U existujících
doménových jmen, kde je plátcem některý ze smluvních registrátorů, může takový
registrátor provést záznam o tom, že je Určeným registrátorem konkrétního
doménového jména i bez souhlasu držitele.

Konec spekulantů?
Nebude nová registrace bez zaplacení. Jedná se o to, že spekulanti neustále,
opakovaně a automatizovaně registrují doménová jména, která neplatí, a tím je
blokují pro využití jiným. Spekulují pro případ, že se ozve zájemce a doménu od
nich zakoupí.
V současné době se jedná o periodu na zaplacení 28 dní, kdy po uplynutí tohoto
času automat ihned zažádá o registraci znovu. Kromě speciálních žádostí nebyla
možnost, jak se spekulanty soupeřit.
Nyní to bude platit především vůči registrátorům. Pokud bude chtít pro svého
zákazníka zaregistrovat doménu či prodloužit její platnost (zavádí se nově i
několik let), tak bude muset mít u Cz.nicu předem složenou příslušnou zálohu,
ze které sdružení poplatek odečte.
Pokud někdo bude chtít registrovat přes LRR, může, ale LRR bude až do zaplacení
pouze evidovat, že je o doménu zájem. Nebude ji však blokovat. Skutečná
registrace proběhne až na základě platby, kterou si LRR zkontroluje podle
bankovního výpisu. Samozřejmě, pokud bude doména v té chvíli ještě volná. Pokud
by se náhodou sešly dvě platby za stejnou doménu, pak LRR upřednostní tu, která
dorazila dříve. Bezplatné obsazování domén tedy již nadále nebude možné.

O doménách.CZ
O dění v oblasti decentralizace registrací a správy domén v zóně .cz hovoříme s
výkonným ředitelem sdružení Cz.nic Jiřím Dohnalem.

Můžete prosím stručně popsat momentální situaci okolo decentralizace správy
domén v zóně .cz?
Jak asi víte z oznámených plánů, momentálně vrcholí přípravy na přechod na nový
systém. Testovací provoz běží již od 1. srpna a postupně přijímáme žádosti o
to, stát se registrátorem. Poté, co zájemci podepíšou NDA (non-disclosure
agreement dohoda o mlčenlivosti), je zařadíme do konference pro budoucí
registrátory a komunikujeme s nimi zvláštním kanálem.

Proč musejí podepisovat NDA?
Protože součástí zmíněného přístupu je i zdrojový tvar klientského programu,
který umožňuje s naším systémem komunikovat. Ten předáváme, aby se registrátoři
s jeho pomocí inspirovali či jej zakomponovali do svých systémů. Současně
chceme celý proces nějakým způsobem řídit. Pro všechny, kdo se přihlásili,
spouštíme testovací provoz, a ten by měl sloužit především těm, kteří to myslí
skutečně vážně.

Opravdu je k tomu nutné NDA?
Kdo nepodepíše NDA, nemá přístup do testovací části, ale může se stát
registrátorem bez přípravné fáze. V tom mu nic nebrání.

Zeptám se na úplné začátky kdo vlastně Cz.nicu dal oprávnění hospodařit s
národní doménou? Proč jste to právě vy a ne někdo jiný?
Odpovím otázkou proč je ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and
Numbers www.icann.org) správcem domén nejvyšší úrovně? Zkusím ale odpovědět i
normálně. Současný stav vychází z historie. V Česku spravoval doménu .cz
soukromý subjekt, který se jmenoval různě v poslední fázi EUnet. V pionýrských
dobách, kdy se jednalo o záležitost ryze akademickou, kdy se domény používaly
pro soukromé prezentace nebo prezentace výzkumných děl apod. a obchod zatím
stál mimo internet, se jednalo o záležitost dobrovolnou. Díky osobnímu nadšení
několika lidí byla prováděna registrace i správa domén. Byli také první, kdo
správcem kořenových serverů navázal kontakt. Tehdy se jednalo o organizaci IANA
(Internet Assigned Numbers Authority www.iana.org).
Postupně se ale provoz začal rapidně zvyšovat, protože do internetu vtrhlo
podnikání. Domény začaly mít svoji cenu a začal být o ně veliký zájem. Některé
země se snažily tento trh regulovat především se jednalo o přístup k doménám.
Ostatně dodneška je například ve Finsku či ve Španělsku doménový trh částečně
regulován. Ostatní země ale od regulací upustily a používají systému, kdo dřív
přijde, dřív registruje.
Naši předchůdci tedy začali přístup k doménám organizovat, ale všichni se
začali ptát proč nám domény omezujete a jakým právem?
Z takové situace vyplynula poměrně logická věc vytvořit sdružení, které na sebe
převezme zodpovědnost za pravidla pro zónu .cz a rovněž převezme zodpovědnost
za fungování národní domény .cz, a tudíž i denní rutinu se vším všudy tedy i za
peníze.
V době, kdy takový stav nastal, bylo provozováno zhruba 30 tisíc domén.
Pesimisté odhadovali, že jejich počet spadne po zpoplatnění na třetinu,
optimisté předpovídali, že zůstane na dosavadní úrovni. Výsledně se pak
množství domén snížilo zhruba na 90 %, ale v brzké době byla zase hranice 30
tisíc dosažena a růst pokračoval nečekaným tempem 3 tisíce domén za měsíc.
Tehdy byli členy našeho sdružení výhradně ISP (poskytovatelé internetu). Dnes
se mezi nově přistoupivšími členy objevují už také poskytovatelé webhostingu a
obsahu.

Jak vypadá situace v dalších evropských zemích?
V nich jsou správci národní domény podobní nám. Buď se jedná o různá sdružení,
nebo soukromé firmy, jako například ve Velké Británii. Polsko má třeba
sdružení, které zastřešuje Vysoká škola podobně, jako kdyby u nás takovou
činnost prováděl Cesnet. V Německu se jedná o sdružení registrátorů.

V různých diskusích zaznívá ohledně vzniku Cz.nicu názor, že se jednalo o nefér
jednání, při kterém poskytovatelé internetu od původního správce, který se
staral o domény zdarma, převzali správu národní domény, aby na registracích
vydělali "velké peníze". Jak se na to díváte?
K tomu bych řekl asi toto členové sdružení nemají bezprostřední finanční výnos
z toho, že jsou členy sdružení. My nerozdělujeme případný zisk ve prospěch
členů sdružení. Členové mají právo zúčastňovat se dění sdružení, hlasovat a
ovlivňovat pravidla i chod. Dokonce platí vstupní poplatek zhruba 50 tisíc,
který je v současné době nevratný. Eventuální přebytek je pak podle stanov
rozdělován na veřejně prospěšné projekty. Co jsme dosud rozdělili, uvádíme na
www.nic.cz.
Kdo kontroluje efektivitu

vynakládaných prostředků na správu domén? Jejich výše má výsledně vliv i na
ceny pro koncové uživatele.
Nejvyšším orgánem sdružení je valná hromada. Schvaluje jednak rozpočet sdružení
a jednak účetní závěrku. Ta byla za rok 2002 schválena a je publikována na
našem webu.
Vaše otázka ale zřejmě směřuje k tomu, proč máme právě takové ceny. Myslím, že
debata o výši cen je rozhodně legitimní, protože v životě to tak vždy je
kupujícímu se zdá cena obvykle vysoká a prodávajícímu zase nízká. K tomu bude
nejvhodnější předložit grafy z průzkumu, který jsme obdrželi od sdružení Centr
(www.centr.org Council Of European National Top-Level Domain Registries), ve
kterém se scházejí evropští národní registrátoři (grafy viz strana 12) jako
jsme například my.
Jedná se o ceny, za které národní registrátor prodává službu registrace a
obnovení domény. Z grafů je vidět, že se nenacházíme někde na nejdražší pozici,
kam nás mnozí řadí, ale hned v druhém intervalu. Ano, například u poplatku za
roční pobyt domény je v Evropě 7 registrátorů, kteří jsou levnější než my, pak
je 5, kteří jsou stejně drazí jako my, a pak je 5, kteří jsou zase dražší.
Bohužel nemám jemnější rozdělení intervalů nebo konkrétní hodnoty, aby bylo
možné říci, na kterém místě se přesně nacházíme.
Samozřejmě je tedy oprávněné, když je vyvíjen tlak na nižší ceny. Na druhou
stranu my zase musíme prokázat, že náklady jsou v určité výši a tomu odpovídá i
stanovená cena.
Pokud vím, tak v Německu je u národního správce 60-70 zaměstnanců. Ti registr
spravují sami bez outsourcingu. U nás je Cz.nic složen ze čtyř lidí a de facto
my fyzicky neprovozujeme jediný server, neděláme denní agendu styku s uživateli
ani neprovádíme zásahy do registrační databáze. To vše pro nás dělá dodavatel.
V současné době končí smlouva s KPNQwestem a od 15. září to bude PragoNet,
který tuto zakázku vyhrál ve veřejném výběrovém řízení.

Výše současných "velkoobchodních" cen pro budoucí registrátory je v mnoha
diskusích kritizována a rovněž několik členů Cz.nicu vám zaslalo veřejný dopis,
ve kterém informují o žádosti o svolání valné hromady. Ta by se po víkendu (16.
září) měla zabývat přehodnocením výše těchto cen. Proč jsou tedy tak vysoké?
Stačí pohlédnout například na .com domény, které koncové zákazníky vycházejí
například na 250 korun ročně.
Srovnávejme srovnatelné. Podívejte se, kolik stojí doména .de v Německu. A to
ještě prozradím, že Němci začátkem letoška dospěli k číslu 6 milionů domén.
Našich doménových jmen je zhruba 150 tisíc. Když půjdeme po jednotlivých
zemích, tak zjistíme, že cena odráží velikost doménového koše té které země.
Jednoduše s rostoucím počtem doménových jmen měrná cena klesá.

Jak se tedy potom mohou registrátoři od sebe odlišovat?
Nemyslím, že by to měla být pouze cena. Do hry by měly vstupovat nadstandardní
služby, ze kterých potom registrátor může vytvořit balíček. Ten může být
dokonce dražší než naše původní maloobchodní ceny.
Nám například bylo uživateli vytýkáno, když nějaký příklad přeženu, že
nepřijedeme do firmy, nezaboucháme na dveře a neřekneme, že za týden končí
platnost domény. Pro hodně majitelů je doména nesmírně cenná. Takoví lidé
navrhovali, že za nadstandardní služby zaplatí třeba 5 tisíc. Prostě chtějí mít
jistotu, že jejich web 100% pojede.
A my jsme odpovídali víte, to my neumíme. My umíme dodávat všem stejně, máme to
v pravidlech. Vy jste zapomněl, že do kontaktu jste uvedl e-mailovou adresu na
nějakou freemailovou službu a ta vám při nečinnosti zrušila schránku. Pak vás
nebylo možné kontaktovat.
Poskytovali jsme tedy průměrnou službu za průměrnou cenu. Neuměli jsme odlišit
doménu, která v sobě nese nějaký zásadní obchodní web či vstupní portál od
domény sloužící k soukromé prezentaci.
Očekávám, že registrátoři budou takové rozlišení umět vytvořit a nabídnou
nadstandardní služby.
Samozřejmě, budou se vyskytovat i nabídky za cenu blízkou nákupní. Pak ovšem
prakticky bez záruky.

Přesto je reálné, že při růstu počtu domén dojde ke snížení nákupní ceny pro
registrátory?
Rád bych zdůraznil ještě jednu věc. Cz.nic se stal sdružením s poměrně velkou
zodpovědností. Ve svém rezervním fondu má zhruba 6 milionů korun a obrat přitom
tvoří přes 100 milionů. Zmíněná rezerva je velmi malá v případě nějakého
nezdaru či zlomu by nastalá situace mohla způsobit obrovské potíže celému
českému internetu. Cz.nic má zájem na tom, aby si vybudoval odpovídající
finanční "polštář", který bude v rezervním fondu pro případ nenadálých
ekonomických zlomů. Poté, co ho docílí, je legitimní snižovat cenu na základě
růstu počtu domén.
Kromě toho, na základě mé zkušenosti, pro uživatele, který doménu využívá pro
obchodní účely byť má na ní pouze poštovní server, který používá pro objednávky
nehraje cena za doménové jméno do tisíce korun významnou roli.
Samozřejmě existuje část internetové komunity, která si myslí, že internetová
doména druhého řádu by měla být všem dostupná a že by každý student ať se na
mne nezlobí měl takovou doménu mít a na ní předvádět, jak je šikovný. Existují
i jiné možnosti než doména druhé úrovně. Internet přešel velmi tvrdě do sféry
byznysu a užití doménových jmen je především tam.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.