O informační otevřenosti a ceně IT

Uplynulý týden nešetřil zajímavými zprávami, a to jak u nás, tak ve světě. Internet a vůbec IT důkladně míchají...


Uplynulý týden nešetřil zajímavými zprávami, a to jak u nás, tak ve světě.
Internet a vůbec IT důkladně míchají kartami ve světovém byznysu, což se
promítá v nepolevujícím proudu oznámení o akvizicích, aliancích a strategických
partnerstvích.
Na české IT scéně vzbudily pozornost především 2 události: prodej komerční
části sítě Cesnet za 775 milionů korun a ohlášení Ministerstva spravedlnosti ČR
o zprovoznění Evidence úpadců. Hned vedle těchto událostí vyniklo poměrně
absurdní drama o odsouzení dopadeného počítačového piráta -Ęuživatele. Na všech
těchto zprávách mě zaujal jeden společný rys, pro naše kraje ne zcela běžný
hovořilo se o věcech, o kterých se zpravidla mlčí.
Na vědomost se dává
Evidence úpadců není nijak tajná záležitost, naopak, měla by nežádoucím
tajnostem do určité míry bránit. Co je vlastně tak úžasného na databázi firem,
na které byl prohlášen konkurz? V zásadě 2 věci: jednak jde o strategické
informace, které mohou mít rozhodující cenu nejen pro soudce konkurzních soudů,
ale také pro věřitele upadajících firem, investory a třeba i pro úředníky z
úřadů práce. Druhá věc, která může okouzlit českého daňového poplatníka, je
fakt, že nebyl v tak důležité věci ignorován a byl mu umožněn přístup k
potřebným informacím. V tomto případě bodovalo ministerstvo spravedlnosti již
podruhé -Ęprvním krokem bylo zpřístupnění Obchodního rejstříku. I ten je
podstatně vylepšen -Ędíky možnosti sledovat ekonomické propojení subjektů na
úrovni právnických osob to budou mít tuneláři se zametáním stop poněkud
obtížnější.
O vině a trestu
Udání, dopadení a odsouzení prvního uživatele nelegálního softwaru vskutku
vypadalo na další významný krok k uplatňování nyní většinou ignorovaných
autorských práv. Odsouzený pachatel instaloval software z originálních disket,
které dostal od svého zaměstnavatele, ale nepřesvědčil se, zda jeho šéfové
opravdu zaplatili multilicenci. Pravda, v pracovní smlouvě zodpovědnost za tyto
věci neměl, ale protože ze tří stejně postavených pracovníků měl nejvyšší plat
a chodil na porady vedení, byl vysloven ortel -Ębyl to právě on, kdo poškodil
společnost Microsoft. Není pochyb, že mít podmínku na 3 roky a na krku možnou
žalobu o bezmála půl milionu korun není nic příjemného. Aby se necítil úplně
odstrčený, povýšil z prostého programátora na vedoucího IT. Co si o tom má
člověk myslet?
Internet, burzy a IT
IT svět se opět v oblasti byznysu zadíval k Internetu a elektronickému
obchodování. Opět zaznělo jméno America Online -Ętentokrát jde o vcelku
očekávaný krok. Německý mediální koncern Bertelsmann se rozhodl, že je zbytečné
sedět na dvou židlích a odprodal AOL Europe polovinu svých podílů v AOL Europe
a AOL Australia za přibližně 8 miliard dolarů. Obě firmy se dohodly i na
čtyřleté alianci v hodnotě zhruba 250 milionů dolarů, v rámci které se
Bertelsmann stane pro síť AOL prominentním dodavatelem mediálního obsahu a
služeb elektronického obchodu. Získané prostředky hodlá Bertelsmann investovat
-Ęjak jinak -Ędo elektronického obchodování a do budování mediálního obsahu pro
Internet.
Informační technologie, resp. jejich potřeba a následně potom jejich cena,
mohou ovlivnit budoucnost i tak hýčkaných atributů hospodářského života státu,
jako jsou např. burzy. Svědčí o tom i zpráva o plánovaném sjednocení pařížské,
amsterodamské a bruselské burzy. Nejde jen o snahu vytvořit protiváhu mocné
burze frankfurtské a vytvořit velkou "evropskou" burzu; pomocí moderních
technologií je totiž možné poskytovat mnohem kvalitnější služby a po značných
investicích i ušetřit. Jelikož různé komodity vyžadují různé systémy, rozhodly
se zúčastněné burzy pro specializaci. V Paříži by byly obchodovány akcie
společností s velkou kapitalizací, tzv. blue chips, v Amsterodamu by se na
burze postarali o deriváty a na Brusel by připadly akcie menších a středních
firem.
Deregulovat a proč?
Nicméně o tom, že s deregulací telekomunikací se netrápíme
jenom my, svědčí mimo jiné i zpráva o jednání mezi USA a Japonskem. Jeho cílem
je snížení poplatků za telekomunikační služby, které jsou u téměř monopolní
(více než 90 %) společnosti Nippon Telegraph and Telephone (NTT) podle
Američanů o 41 % vyšší, než by byly v případě konkurenčního trhu. Američané
lobbují za své firmy podnikající v Japonsku a svůj zájem na deregulaci
vysvětlují snahou pomoci křehké japonské ekonomice. Japonská vláda (vlastnící
59 % akcií NTT) argumentuje proti tomuto návrhu s tím, že snížení poplatků
ohrozí zisk NTT a ohrozí zaměstnanost. NTT, která minulý měsíc snížila poplatky
za připojení k Internetu, nabídla 22,5% snížení poplatků v průběhu příštích 4
let. Nepřipomíná vám to něco?
0 0844 / dar









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.