O personální politice Jana Bati

Když 12. července 1932 tragicky zahynul Tomáš Baťa (1876 až 1932), tak jeho místo u kormidla nejúspěšnější a nejz...


Když 12. července 1932 tragicky zahynul Tomáš Baťa (1876 až 1932), tak jeho
místo u kormidla nejúspěšnější a nejznámější československé průmyslové firmy
zaujal Jan Baťa (1898-1965). Nevlastní bratr zakladatele vůbec největšího
obuvnického koncernu na světě pokračoval ve šlépějích svého velkého předchůdce.
Dokonce možno říci, že podnik ještě více rozšířil a dokázal jeho výrobu dostat
do intenzivnější a efektivnější podoby. Platilo to samozřejmě do začátku 2.
světové války, respektive do okupace naší země německými nacisty. Pak už byl
Jan Baťa v emigraci. Nejdříve v USA a posléze v Brazílii, kde také zemřel.
Všímáme si tedy období let 1932-1939.
K zajímavým a dodnes poučným tématům z baťovské předválečné éry jistě náleží i
způsoby, jakými Jan Baťa ve svém podniku organizoval personální politiku.
Jestliže ve správní radě a ve vedení podniku za jeho šéfování fakticky
nedocházelo k výraznějším personálním změnám, pak "dole", mezi zaměstnanci,
bylo vše pořád v dynamickém pohybu. Stále více a více přicházeli noví, mladší
lidé, kteří se netajili tím, co jim bylo slibováno, že musí postupovat rychleji
než ostatní. Faktem je, že u Bati pracovalo v polovině 30. let téměř 70 % lidí
ve věku od 14 do 35 let. Průměrný věk baťovců byl v té době kolem 26 let. Zájem
o práci u Baťů byl obrovský v blízkém okolí i v celé republice. Baťovští
personalisté si mohli vybírat z desetitisíců mladých lidí, kteří tehdy navíc
trpěli nezaměstnaností.
Na druhé straně si Baťova firma pečlivě všímala každého talentu, který se
objevil v jakémkoliv oboru a nechť žil a pracoval kdekoliv a za sebelepších
podmínek. Baťové vždy rádi zaplatili více a dali ovšem také více a lepších
podmínek k práci, k seberealizaci pozvaného specialisty. Byla by to dlouhá
řada, kdybychom měli jmenovat všechny vynikající vědce, techniky, lékaře,
pedagogy, sportovce, ale i spisovatele, novináře a kulturně-osvětové pracovníky
zvučných jmen, kteří zakotvili u Baťů v 30. letech a skutečně také zde něco
dokázali.
"Přijímáme Vás do práce s tím očekáváním, že se vypracujete k největší
odpovědnosti," říká se v dotazníku před přijetím k Baťově firmě. "V našem
podniku nepřijímáme ředitele. Povyšujeme je z lidí, jako jste Vy a to tehdy,
když se osvědčí v práci a podají prací důkazy o své spolehlivosti, schopnosti a
ctižádostivosti. Jestliže nechcete postupovati, nevstupujte k nám. Neudržel
byste se v našem závodě."
V baťovském archivu ve Zlíně lze nalézt jeden z takových dokumentů s podpisem
Vlastimila Grygera. Právě tento mladý muž, jenž měl v krvi baťovské zásady i
baťovský přístup k práci a životu, se osvědčil jako svědomitý, schopný muž,
kterému je možno svěřit nejen sebetěžší práci, ale i vedení nad jinými muži.
Začínal ve firmě Jana Bati ve Zlíně vskutku od nejnižší příčky. Nejdříve
pracoval jako čistič bot, pak byl prodavačem a pedikérem v Domě služeb a
nakonec tiskařem. Za války ilegálně opustil republiku a bojoval v
československé jednotce na Středním východě a pak i v naší východní armádě, kde
se stal kapitánem velícím tankovému praporu. Denně podával na frontě důkazy o
tom, že je člověkem myslícím, zlepšujícím svoji práci a majícím pevnou vůli
dosáhnout vyšších odpovědností v době, která byla nejkritičtější. Tak byl totiž
vychováván i v baťovském prostředí.
Jan Baťa chápal personální práci v těsném spojení i s dalšími příbuznými obory,
zejména s propagací. Tak jako Tomáš Baťa dokázal velmi dovedně získat na svou
stranu celou řadu schopných publicistů a s využitím jejich potenciálu vydávat
několik baťovských periodik a nakonec i knih, i Jan Baťa se snažil udržet tuto
linii a ještě více ji posílit. Za tímto účelem vyhlásil například v roce 1936
novinářské ceny své firmy za nejlepší články v tisku. Tuto prémii orientoval ke
státnímu svátku 28. října v celkové sumě 50 000 korun. První ceny, udělené v
roce 1937, se staly opět velkým přínosem k propagaci firemních aktivit, což se
pozitivně promítlo i ve zvýšeném zájmu řady odborníků i velkých skupin mládeže
o zaměstnání u firmy Baťa.
9 0951 / Mafn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.