Občan jako zákazník veřejné správy

S lidmi je třeba komunikovat normálně Jméno Jana Mühlfeita zná pravděpodobně každá zainteresovaná osoba z oboru IT...


S lidmi je třeba komunikovat normálně

Jméno Jana Mühlfeita zná pravděpodobně každá zainteresovaná osoba z oboru IT.
Poslední velkou událostí týkající se jeho osoby bylo povýšení v rámci
společnosti Microsoft na pozici viceprezidenta pro oblast veřejné správy v
regionu střední a východní Evropy a Afriky. Zeptali jsme se, jak se v nové
funkci cítí, jak vidí vizi internetizace fungování státu ve vztahu k občanům, a
jaké kroky v této věci hodlá z pozice své funkce podniknout.

Jaká je nyní vaše pracovní náplň?
Náplň mojí práce spočívá v dialogu s činiteli veřejné správy, vládami
jednotlivých zemí, poslanci Evropského i národních parlamentů a také s
představiteli akademické obce na téma, jak mohou informační technologie přispět
k akceleraci ekonomického růstu či ke zlepšení vzdělávání. To se však netýká
jen zemí EU, ale také Ruska a zemí EMEA. V neposlední řadě pracujeme na
vztazích s mezinárodními organizacemi, jako je OSN či Světová banka.

Změnilo se pro vás něco od vašeho jmenování? Určitě. Ačkoliv i nadále budu žít
a pracovat v Mnichově, mám nyní na starosti nový tým, se kterým se musím
seznámit a obletět jednotlivé pobočky. Navíc relativně kratší pracovní cesty po
zemích převážně střední a východní Evropy teď vyměním za cesty po vzdálenějších
koutech regionu. Pro mě je ale nejdůležitější udržet si právě ten svůj rytmus a
i v tom nabitém pracovním programu si najít čas jít si třeba ráno zaběhat.

Na čem nyní pracujete již z pozice své nové funkce?
Momentálně se nejvíc zabývám tím, jak by měla vypadat naše strategie pro
členské státy Evropské unie pro příštích pět let, a na druhé straně, jak bychom
měli přistoupit k těm trhům, které se teprve rozvíjejí. Jinak řečeno, jakými
programy můžeme my a naši partneři přispět k vytváření nových pracovních
příležitostí, růstu konkurenceschopnosti jednotlivých zemí a zvyšování kvality
vědy a výzkumu. Myslím si, že nová Evropská komise pana Josého Barrosa bere
tzv. Lisabonskou agendu za správný konec a my jsme připraveni EU ve všech
těchto plánech podpořit. Samozřejmě mám na stole ale i celou řadu dalších věcí,
na kterých musíme zapracovat, včetně kupříkladu plánu na rekonstrukci Iráku a
toho, jak mohou informační technologie podpořit proces jeho demokratizace.

Jste v rámci Microsoftu zodpovědný za oblast veřejné správy. Jak si
představujete, že to na úřadech bude za 5 či 10 let vypadat?
Doufám, že vize e-governmentu se podaří naplnit. Bylo by ale nefér říct, že to
je úkol a zodpovědnost pouze a jenom institucí veřejné správy. Vidím to tak, že
musí jít o společné partnerství veřejné a komerční sféry, protože odvětví
informačních technologií, a to včetně nás, má ještě co dohánět v pochopení
priorit národních vlád i nadnárodních institucí veřejné správy. Já ale věřím,
že jsme na dobré cestě, a proto si dovedu představit, že za pět nebo deset let
už bude možné platit například všechny daně elektronicky, stejně jako ve
školství realitu toho, že každý žák nebude mít na lavici jen pastelky, ale i
počítač. Šel bych v těchto vizích dokonce ještě dál a položil bych si otázku:
"Která země na světě jako první zruší hotovost?" Vím, že to už je trochu
radikální, provokativní, možná i utopistické, ale představte si třeba jen to,
jak pozitivní dopad by takový krok měl na snížení kriminality.

Co vidíte jako priority rozvoje IT ve veřejné správě?
Rozdělil bych to na dvě oblasti. V případě státní správy jako takové se jedná
zejména o zlepšování infrastruktury pro e-government na celostátní úrovni a
rozšiřování služeb poskytovaných elektronickou cestou. U místní samosprávy se
potom jedná vůbec o širší uplatnění IT. Druhou velkou oblastí je sféra
vzdělávání. A nemyslím tím jen základní školy, střední školy a univerzity.
Podíváte-li se totiž třeba na to, jak stárne Evropa, bude klíčové vlastnit ta
správná řešení pro celoživotní vzdělávání, kterému mohou informační technologie
významně pomoci.

Jakou roli bude hrát občan?
Občan bude pochopitelně hrát zcela klíčovou roli. Stát si musí získat jeho
důvěru pro on-line transakce a zároveň pouze na občanovi bude záležet, jestli
se takové procesy chytnou či nikoliv. Je nezbytné, aby lidé věděli a chápali,
proč se do IT investuje a že použití jejich daní je v tomto případě jasná
investice do budoucnosti. Vztah vláda-občan v kontextu IT dobře ilustruje
příklad Slovinska, kde vláda nehovoří o "občanech", ale pouze o "zákaznících
veřejné správy". Plánují tam teď dokonce zavedení průzkumů spokojenosti
zákazníků, tedy občanů, a budou se lidí ptát, jak jsou spokojeni s prací toho a
toho úřadu, co by se mělo změnit v tom a tom procesu apod. Když se jim tohle
potom podaří převést do hodnocení produktivity a kvality úředníků, budou mít
vyhráno. Občan se tak totiž dostane do skutečného středu všeho dění státu a ne
naopak.

Již delší dobu působíte v zahraničí. Můžete porovnat zahraniční IT trh se
situací u nás? Kde vidíte největší rozdíly?
Trh informačních technologií v České republice udělal za poslední desetiletí
obrovský pokrok. Kvalita služeb i produktů, nové nápady, které vidím každý rok
na Invexu, z toho všeho mám obrovskou radost. Na čem je však potřeba ještě
zapracovat, ale to platí v ČR stejně jako v zahraničí, je větší přiblížení se
uživateli. Nedávno jsem byl v Praze nakupovat v jednom hypermarketu a dal se
tam v oddělení techniky do řeči s prodavačem. Byl příjemný, profesionální, ale
když jsem se zeptal, co ten počítač umí, mluvil o RAM, rychlosti procesoru a
typu grafické karty. A to je právě to, v čem se musíme my všichni v IT zlepšit.
Dokud nebudeme s lidmi komunikovat normálně a nesdělíme jim, co jim ty
technologie mohou přinést, jak mohou zpracovávat fotografie, jak mohou děti
dělat úkoly do školy a podobně, bude IT trh stále tak odpoután od reality.

Spolupracujete s Billem Gatesem. Jak často a o čem spolu hovoříte?
S Billem se vidíme tak šestkrát do roka, buď při pravidelných schůzkách vedení
ve Spojených státech nebo při jeho cestách do našeho regionu. Ať už ho
doprovázím do kterékoliv země, vždycky se zajímá o ekonomiku, kvalitu
vzdělávání i příležitosti daného státu. Jak určitě víte, on sám tráví hodně
času podporou svých charitativních projektů, takže se nikdy nevyhneme ani
tomuto tématu. Musím přiznat, že každý dialog s Billem je pro mě takové malé
"dobíjení baterek", protože je skutečně mimořádně inteligentní a mně vždycky
udělá radost, když mám možnost bavit se s někým, kdo má jasnou vizi do
budoucnosti.

A jak vycházíte se svým nadřízeným Jean-Philippem Courtoisem?
Ve skutečnosti už Jean-Philippe mým přímým nadřízeným není, protože v nové
funkci spadám přímo pod viceprezidentku pro celosvětovou veřejnou správu Gerri
Elliotovou. S Jean-Philippem se však přesto dál velice často vidíme a
pochopitelně spolu konzultujeme i plány pro veřejnou správu, neboť je to
oblast, která i jeho velice zajímá a považuje ji z hlediska naší agendy v
Evropě, na Středním východě a v Africe za prioritní.


Svou profesní kariéru začal Jan Mühlfeit ve firmě Software602. Po dvou letech v
roce 1993 nastoupil coby marketingový specialista do Microsoftu, kde se za pět
let vypracoval na generálního ředitele české pobočky této největší softwarové
firmy světa. Nyní působí jako viceprezident pro veřejnou správu v regionu
Evropa, Střední východ a Afrika. Jan Mühlfeit je ženatý a má 1 dceru. Ve volném
čase se věnuje rodině, rád sportuje a běhá.

Světového výrobce a prodejce softwaru a hardwaru, společnost Microsoft, není
třeba nijak blíže představovat. Jeho produkty si vydobyly uznání na
mezinárodním i tuzemském poli. Microsoft ale také významně podporuje řadu
charitativních projektů z těch lokálních například Počítače proti bariérám,
který vznikl ve spolupráci s Nadací Charty 77, či celosvětově zaměřený projekt
Potenciál bez hranic.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.