Obchodování s elektřinou - jak může vypadat a bez čeho se neobejde

Přestože je obchodování s elektřinou v mnoha aspektech podobné obchodování s jakoukoliv jinou komoditou, jsou existuj


Přestože je obchodování s elektřinou v mnoha aspektech podobné obchodování s
jakoukoliv jinou komoditou, jsou existující rozdíly natolik závažné, že jim
musí být přizpůsobena infrastruktura trhu. Tyto rozdíly vyplývají zejména z
charakteru této komodity - elektřinu nelze skladovat, v případě nerovnováhy
systému se snižuje její kvalita, ale lze ji naopak poměrně snadno přepravovat.
Stav trhu s elektřinou, v tomto případě míra jeho regulace, má nejmenší vliv na
spotřebitele v domácnostech. Vypínače a zásuvky jsou stejné na trzích
deregulovaných jako na monopolních, rozdíl je jen v tom, že v případě
nespokojenosti mohou spotřebitelé změnit svého dodavatele - např. ve Velké
Británii dodávají elektřinu domácnostem 23 subjekty.
Pro výrobce, velkoodběratele a obchodní organizace je situace složitější.
Způsob obchodování je v každé zemi specifický a neustále se vyvíjí. Podívejme
se znovu do Velké Británie, kde si účastníci trhu brzy budou moci vyzkoušet
hned dvě varianty obchodování s elektřinou.
Dvě varianty pro obchodování
V prvním případě, což je současný stav, se elektřina obchoduje prostřednictvím
Poolu, kam prodejci každé ráno zadají nabídku na následující den. Nabídka je
strukturována v půlhodinových intervalech a u každého intervalu se udává, kolik
elektřiny je prodejce ochoten dodat a za jakou cenu. Poptávka je zde
stanovována centrálně provozovatelem přenosové soustavy. Vše se poté vyhodnotí
a stanoví se cena pro každý časový interval. Transakce se tedy uskuteční pouze
tehdy, pokud výrobce nabízel cenu nižší, než jaká byla určena - v opačném
případě dostane informaci, že o jeho produkci není v příslušném období zájem.
Výrobci jsou placeni nejen za dodanou energii, ale i na základě dalších
parametrů, jako je využití regulačních kapacit.
Nicméně od podzimu letošního roku se bude v Anglii a ve Walesu obchodovat úplně
jinak. Sjednávání kontraktů o dodávce elektřiny bude zcela ponecháno na
jednotlivých subjektech na trhu. V zásadě bude možné sjednat tři časově
rozlišitelné typy obchodů: dlouhodobé termínové, krátkodobé (24-4 hodiny před
plánovaným reálným provozem) a vyrovnávací (poslední čtyři hodiny před reálným
provozem). Všichni účastníci musí povinně ohlašovat plánovanou výrobu
(spotřebu) provozovateli přenosové soustavy. Jakékoliv odchylky skutečné výroby
(spotřeby) od nasmlouvané a nahlášené výroby (spotřeby) budou penalizovány.
Provozovatel přenosové soustavy bude na trh vstupovat pouze kvůli udržení
rovnováhy systému. Co je důležité, vše bude na principu dobrovolnosti a nikdo
nebude povinen energii prodat nebo ji koupit. Hlavní motivační faktor, který
bude řídit trh s elektřinou, bude cena a tedy zisk.
To vše samozřejmě znamená zcela odlišné požadavky na informační infrastrukturu.
Všichni účastníci trhu musejí zvládnout řadu činností, které v monopolním
prostředí nejsou zapotřebí. Provozovatelé trhů potřebují nové informační
systémy pro sledování údajů o nabídkách, poptávkách i uzavřených obchodech,
zároveň budou muset zvládnout i zúčtování a převody peněžních prostředků. Bude
se přitom jednat o nemalé investice. Konsorcium vedené společností Logica
dostane například za dodávku většiny systémů pro nové obchodní uspořádání v
Anglii a Walesu více než 50 milionů liber (téměř 3 miliardy korun).
Příležitost pro nejlepší IT firmy
Ještě dramatičtěji se změny dotknou dosavadních výrobců a distributorů
elektrické energie. Chtějí-li na trzích uspět, musejí do svých struktur
implementovat zcela nové procesy péče o zákazníka, tedy to, co v České
republice známe především od mobilních operátorů a některých finančních
institucí: zavádění nových kanálů pro kontakt se zákazníky, tvorba speciálních
nabídek pro jednotlivé skupiny zákazníků, hledání těch výhod, které pomohou
udržet či získat ty nejatraktivnější zákazníky, to vše zastřešené cílenou
marketingovou kampaní. To není možné bez podpory sofistikovaných informačních
systémů.
Ale to není vše. Nástup konkurence přináší také radikální zvýšení tlaku na
vnitřní procesy výrobních i distribučních podniků. Tak jako na jiných trzích, i
zde se soutěží především cenou. A trvalé snižování nákladů není možné bez
podpory výkonnějších ERP systémů či systémů pro správu dokumentů. Nové
informační systémy jsou zapotřebí pro obchodování, plánování, vyhodnocování
rizik a další činnosti. Není divu, že deregulované energetické trhy jsou také
jedním z nejrychleji rostoucích trhů s informačními technologiemi.
Nasazování nových aplikací a jejich integrace do dosavadních systémů a procesů
není bez rizika ani v energetice. Tím spíš, že na ostře konkurenčním trhu může
problémů s informační infrastrukturou využít konkurent. V jedné věci však budou
české podniky ve výhodě. Na rozdíl od zemí, kde se trhy otevřely již před
několika lety, budou moci využít zkušeností, které tam nejlepší IT firmy
získaly.
0 0458 / dar









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.