Objektové databáze se již prosazují na scéně

Komentář "Relační databáze aneb Koule na noze" od Petra Boudy z firmy Adastra uveřejněný v letošním Computerworldu


Komentář "Relační databáze aneb Koule na noze" od Petra Boudy z firmy Adastra
uveřejněný v letošním Computerworldu číslo 3 velice přesně popisuje potíže
plynoucí ze spojení relačních databází a objektového programování. Tento hlas
je o to významnější, že Adastra patří mezi přední hráče na poli business
intelligence a datových skladů, které patří mezi nejnáročnější datové aplikace
vůbec.
Popsaný "sňatek z rozumu" mezi objektovými a relačními technologiemi vede k
dobře známým problémům, z nich nejvýznamnější reprezentuje právě objektově-
relační nesoulad. Kvůli němu je podle některých odhadů vynaloženo zbytečně až
40 % práce programátorů. Nejde však jen o práci navíc, ale také o mnohá
omezení, která se negativně projevují ve funkčnosti a uživatelské přívětivosti
(některé funkce chybí a rozhraní bývá toporné). Nelze tedy než souhlasit s
názorem Petra Boudy, že relační databáze jsou v současnosti morálně zastaralé.
Musíme se však ohradit vůči hodnocení post-relační databáze a k tomu, že na
trhu není k dispozici kvalitní objektová databáze. U post-relační databáze jde
totiž o principiálně odlišný typ databáze než v případě objektově-relační.
Takzvané objektově-relační databáze jsou totiž v jádru relační a nad sebou mají
vrstvu, která se snaží překonat (mnohdy marně) nesoulad s objektovou
technologií, označovaný v komentáři trefně jako "sémantická mezera". Naproti
tomu post-relační databáze obsahuje plnohodnotný objektový model. Například
databázová platforma Caché, nabízená firmou InterSystems, je v jádru čistě
objektovou databází, a díky tomu nabízí všechny výhody této technologie. Z
hlediska článku Petra Boudy je proto taková post-relační databáze uspokojující
odpovědí na pregnantně vyjádřenou poptávku. Je to objektová databáze, která
však také nativně obsahuje podporu SQL, a to nikoliv proto, že by byla
méněcenná vůči databázi relační, nýbrž proto že většina stávajících dat je
uložena právě v tomto typu databází. Pokud ale někdo chce využít jen objektové
vlastnosti a dalších "rozšíření" si nevšímat, nic mu nebrání. Chtěl bych se ale
zastavit ještě u jednoho aspektu. Objektové databáze svoji dominanci prokazují
nejenom tím, že programátor nebo analytik nemusí mentálně "přepínat" na jiný
model, ale vedou i výkonově. Zatímco dříve patřila mezi nejčastější požadavky
na databáze práce s jednoduchými datovými typy (jako je například seznam), pro
něž byly tabulky vhodné a postačující, v současnosti dochází k nárůstu
složitosti ukládaných a zpracovávaných dat. Objevují se komplexní a vzájemně
provázané datové struktury, a zde již relačním databázím dochází dech. I při
jednoduchých operacích nad těmito objekty vkládání, aktualizaci, mazání dochází
u relační databáze ke značnému zpomalení a snížení výkonu.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.