Od akademické sítě k velkému byznysu

Až do roku 1995 byl český (respektive původně československý) internet téměř výlučně záležitostí vědecké a a...


Až do roku 1995 byl český (respektive původně československý) internet téměř
výlučně záležitostí vědecké a akademické sféry. Teprve 1. 7. 1995 bylo
rozhodnuto o tom, že veřejné datové služby může na základě udělené licence
nabízet v podstatě kdokoliv.
Do doby krátce po polovině 90. let spadá např. slavná éra serveru Mamedia. Na
síti Cesnetu vznikl v téže době nestarší domácí katalogový vyhledávač U zdroje,
jemuž se v květnu roku 1996 objevila konkurence v podobě Seznamu. Seznam
původně fungoval pouze jako katalog, a první fulltextové prohledávání českého
internetu tak nabídl na začátku roku 1997 konkurenční Atlas. Ještě předtím
začal s podporou tehdejšího Eunetu (dříve Conet a Internet CZ, dnes KPNQwest)
vycházet Neviditelný pes, následovaný Mobil serverem a Světem namodro. Denní
zpravodajství přinášela i Trafika.
Ještě v době výhradně akademické vzniklo velké množství webových stránek či
elektronických konferencí věnovaných řadě témat, takže již na přelomu let
1996/97 byl již i český internet zajímavým zdrojem informací i pro netechnicky
orientované uživatele.
Nejlevnější připojení určené koncovým uživatelům nabízela v té době firma Video
On Line. Vyšlo na přibližně 500 Kč za měsíc, k čemuž bylo samozřejmě třeba
připočítat telefonní impulzy.
Kvalita internetového připojení v té době nebyla v řadě případů právě ideální.
Domácí zdroje byly kvůli neexistujícímu peeringu paradoxně mnohdy hůře dostupné
než ty zaoceánské.
V srpnu 1996 konečně vzniklo první větší domácí peerinxové centrum, dodnes
existující NIX.
CZ. K zakládajícím členům patřily společnosti Cesnet, Video On Line (později
Czech On Line), Eunet, Datac (provozovatel sítě Bohemia.Net, třetí nejstarší
poskytovatel internetu v ČR vůbec), GTS, IBM ČR (IBM později svou celosvětovou
síť prodala AT&T) a PVT (síť PVTNet byla později prodána Nextře).
Po liberalizaci trhu poskytovatelů internetu přišla v roce 1997 jako další na
řadu liberalizace doménová. Po Eunetu (který do té doby působil jako
registrátor i ve vztahu ke klientům konkurenčních ISP) se správcem domény cz
stalo sdružení CZ.NIC.
Jako velmi významná až zlomová událost se zdá být např. první nabídka internetu
zdarma v roce 1999. Czech On Line získalo díky nabyté popularitě i kupce v
první fázi šlo o rizikový kapitál, posléze přešla společnost pod křídla
rakouského Telekomu. Posléze došlo i k dalšími finančním přesunům na poli ISP.
Výsledkem byla především koncentrace trhu a konec samostatné existence řady
menších subjektů; za zmínku stojí alespoň odprodej komerční části sítě Cesnet a
přesun EUnetu pod Qwest a posléze transformace na současný KPNQwest.
Český internet si samozřejmě během desetiletého vývoje zažil kromě plynulé
evoluce i své kontroverzní kauzy. Již v roce 1996 se objevil spor mezi Českým
Telecomem a poskytovatelem internetu (konkrétně šlo tehdy o FirstNet), který
měl pokračování v podobě dalšího sporu o výši provizí pro ISP. Konflikt ČT
versus poskytovatelé na začátku roku 1999 byl přitom až druhou fází sporu o
cenu za připojení (kauza Internet proti monopolu). Jako kontroverzní a z
právního hlediska nejistá služba byla zpočátku vnímána i internetová telefonie
(nabídl RadioMobil, spor musel řešit ČTÚ).
Tento článek samozřejmě vzhledem ke svému rozsahu opomněl řadu dalších
významných událostí, které v jistém ohledu představovaly další milníky vývoje
českého internetu on-line podobu Obchodního rejstříku (Justice.cz), první SMS
bránu, virtuální obchodní dům, start elektronické podoby velkého deníku
(iDnes), první televizní webové vysílání (ČNTS v době sporu kolem Novy) a mnoho
dalších.
(Publikovaný materiál využívá mj. informací z prezentace Jiřího Peterky u
příležitosti 10. výročí zahájení provozu internetu v ČR.)









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.