Od Bellova telefonu k digitálním datovým okruhům

Je těžké si dnes představit, jaký údiv vyvolal kdysi vynález telefonu. Jen málo lidí okamžitě pochopilo, že způso...


Je těžké si dnes představit, jaký údiv vyvolal kdysi vynález telefonu. Jen málo
lidí okamžitě pochopilo, že způsob komunikace se podstatně a navždy změnil.
Většina lidí byla zmatena. V roce 1884, osm let poté, co Alexandr Graham Bell
obdržel patent na zařízení pro přenos zvuku po elektrických drátech, psaly
kalifornské noviny o farmáři, který se poprvé setkal s podivným přístrojem.
Vstoupil do místnosti, kde nikdo nebyl, naškrabal několik slov na kousek
papíru, svinul ho a nacpal do mluvítka, pomáhaje si tužkou. Ta zničila
membránu. Potom se posadil a čekal na odpověď. Nepřišla, tak to zkusil znovu.
Tentokrát vrazil zprávu přímo do přístroje, čímž způsobil ještě více škody. Po
půlhodině ticha odešel roztrpčen. Když přišla sekretářka, našla telefonní
aparát s farmářovou zprávou uvnitř, v otvoru pro vkládání mincí.
Od chvíle, kdy se elektřina poprvé stala nosičem informací, byli lidé stále
znova fascinováni, často mystifikováni a někteří i zděšeni každým novým
technickým zařízením. Po telefonu přišel dálnopis, potom fax a další a další
novinky ze světa telekomunikací. Každá z nich představovala okno či určitou
projekci do světa tím, že nás přenášela z bezprostřední každodenní zkušenosti
jinam, k jiným lidem a jiným informacím.
Otázky člověka přicházejícího do styku s novou, stále se proměňující technikou
ale byly kupodivu pořád stejné: Jak nové zařízení pracuje? Co je na něm
dobrého? Potřebuji ho? Udělá jeho vlastnictví můj život jednodušší nebo mi ho
zkomplikuje? Stejně jako to bylo kdysi dávno s telefonem a po něm postupně
přicházejícími dalšími novinkami z oblasti telekomunikací, takové je to dnes i
s rozvojem vysokorychlostních datových sítí, Internetu a dalších vymožeností.
Lidé vědí, že tyto datové "silnice" již existují a další se budují. Ti
odvážnější již některé z nich užívají. Stále tu ale jsou ony všudypřítomné
otázky: Vyplatí se nám to? K čemu to budeme používat?
Je nesporné, že od doby vynálezu telefonu urazily komunikační technologie
opravdu dlouhou míli. Svět telekomunikací je však i nadále v pohybu. Ocitá se
nyní v další, kvalitativně jiné fázi vývoje, ve fázi opravdu revolučních
proměn. Stále více a více se prosazuje cesta od ovládnutí telekomunikací
monopoly k jejich úplné liberalizaci. Cesta k tomu, aby se telekomunikační
technika opravdu vyplatila, a to nejenom podnikatelským subjektům, ale i
obyčejným uživatelům. Uvidíme, jestli i my budeme schopni využít plně toho, co
nám nyní probíhající proces přináší nebo zdali, stejně jako onen nešťastný
kalifornský farmář před více než stoletím, půjdeme domů rozladěni a s prázdnýma
rukama.
Na cestě k liberalizaci
Cílem liberalizace telekomunikací u nás i ve světě je zavést rovné a
transparentní podmínky pro rozvoj telekomunikačního trhu tak, aby uživatelům
byly poskytovány skutečně kvalitní telekomunikační služby, a to za cenu, pro ně
dostupnou. V případě České republiky by pak liberalizace telekomunikací měla
vytvořit i podmínky pro náš hladký vstup do evropských a světových struktur. Co
se však musí stát, aby k tomu došlo?
Předně musí být nastartovány některé dlouhodobé procesy, které k tomuto cíli
vedou. Sem patří především úplná liberalizace telekomunikačního trhu. Ta umožní
na něj vstoupit dalším právnickým a fyzickým osobám a pomůže vytvořit
konkurenční prostředí, v němž bude zajištěn přístup k základním
telekomunikačním službám opravdu pro každého uživatele.
Nastupující konkurenci by měl být nejen umožněn vstup na trh, ale měla by být
do jisté míry i hýčkána, aby se usnadnil start nových podnikatelských subjektů
v této sféře. Jedině jejich vymezováním vůči dosud dominantní společnosti SPT
TELECOM může dojít k razantnímu snižování cen služeb blíže k úrovni nákladů a
zároveň ke zvýšení kvality těchto služeb a modernizaci sítí.
Dalším podstatným krokem by mělo být dokončení privatizace dosud dominantních
operátorů (u nás se kromě SPT TELECOM jedná ještě o České radiokomunikace).
Tudy vede cesta k získání dalšího kapitálu určeného pro modernizaci a rozšíření
telekomunikační sítě. Sníží se tak rovněž vliv státu na řízení těchto
společností a prohloubí to jejich komercializaci.
Spolu se zmíněnými procesy jsou pro úplnou liberalizaci potřebné i další děje,
které povedou ke stanovení jasných pravidel hry během procesu liberalizace.
Půjde především o to, oddělit funkci státu jako vlastníka telekomunikačních
společností od funkce nezávislého regulačního orgánu. Dále bude nutné stanovit
základní legislativní rámec pro vztahy v odvětví telekomunikací vydáním zákona
o telekomunikacích a prováděcích podzákonných norem. A konečně jako nezbytné se
jeví i vybudování optimálních regulačních mechanismů, mezi něž patří
přidělování kmitočtů a čísel, zjednodušení procesu udělování licencí,
zkvalitnění regulace tarifů a mnoho dalšího.
U nás, v České republice, bychom tuto úplnou liberalizaci měli zahájit spolu se
vstupem do nového tisíciletí. Právě tehdy, na prahu příštího milénia, budou
zrušena exkluzivní práva pro SPT TELECOM na poskytování telefonních služeb.
Mají-li se však i další telekomunikační operátoři zodpovědně připravit na
liberalizaci, musí k tomu být vytvořeny podmínky tím, že budou procesy, o nichž
jsme právě hovořili, realizovány minimálně s ročním předstihem, tedy do 1.
ledna 2000. Podíváme-li se na kalendář, jasně vidíme, že času příliš nezbývá.
Telekomunikační desatero
Můžeme to tedy vůbec stihnout? Odpověď na tuto otázku bude jasnější, ohlédneme-
li se 5 let zpátky, do roku 1994. Tehdy česká vláda definovala 10 zásad
telekomunikační politiky, které se měly naplnit během 5 dalších let. Zásad, jež
by vedly k rozvoji telekomunikací a připravily podmínky pro jejich další rychlý
rozvoj v tržním hospodářství. Těchto 5 let téměř uplynulo, udělejme si tedy
inventuru toho, co jsme chtěli, co se povedlo a co se dosud nedaří. Vhodné také
bude, pokud to vše na závěr ještě zasadíme do celoevropských trendů
uskutečňování reforem v telekomunikačním sektoru.
Podívejme se tedy alespoň na některé body onoho telekomunikačního desatera.
Hned první bod hovoří o tom, že by do roku 2000 mělo dojít ke zdvojnásobení
počtu hlavních telefonních stanic a zlepšení průchodnosti celé sítě. Zvýšení
počtu stanic by mělo být co nejrovnoměrnější, s co nejnižšími náklady a na
dobré technické úrovni. Už u tohoto bodu musíme konstatovat, že se zřejmě
stanoveného počtu hlavních telefonních stanic zcela nedosáhne. Podařilo se sice
snížit poptávku po nových stanicích, a to hlavně v městských aglomeracích, kam
až dosud investice nejčastěji směřovaly. Nedaří se však zkrátit počet
nevyřízených žádostí tam, kde je zřizování nových stanic investičně náročnější
a tedy méně lukrativní.
To bude mít dopad především v tom, že se nepodaří zajistit tzv. univerzální
službu, tedy státem definované základní telekomunikační služby, v okamžiku
liberalizace trhu opravdu pro každého.
Další body desatera se zmiňují o zachování jediného integrovaného provozovatele
veřejné telefonní sítě SPT TELECOM do roku 2000 a o vstupu strategického
partnera do této společnosti. Strategický partner sice vybrán byl, avšak v
rozporu s vypracovanými zásadami nebyly nově emitované akcie strategickému
partnerovi prodány, ale byly mu bezúplatně převedeny výměnou za příslib
odpovídajících investic do společnosti SPT TELECOM. Zároveň strategický partner
získal oproti původním předpokladům mimořádné pravomoci, zejména při
operativním řízení akciové společnosti.
Pochopitelně, že vznikl problém. Už v roce 1996 nesplnil SPT TELECOM některé
dohodnuté ukazatele jakosti, což vedlo k tomu, že byla této akciové společnosti
udělena pokuta. Společnost se odvolala k Vrchnímu soudu, který dosud o věci
nerozhodl. Nabízí se tedy otázka, co se stane, pokud strategický partner
některé závazky nesplní a pro zkrácení jeho práv už nebude odpovídající čas k
dispozici?
Ale pojďme k dalším bodům desatera. I když byl naplněn osmý bod, tedy byl
vytvořen prostor jiným subjektům pro vstup do místních sítí, celé řadě z nich
se nepodařilo vůbec zahájit provoz. Tím hlavním důvodem je zřejmě vysoká
kapitálová náročnost při budování pouze vymezených místních sítí. Zcela naplněn
není ani další, devátý bod, protože smlouvy o propojení mezi dominantním
provozovatelem základní telefonní sítě a dalšími provozovateli jsou uzavírány
se značnými prodlevami zejména z důvodů neopodstatněné liknavosti ze strany
provozovatele základní telefonní služby. V budoucnu, v plně liberalizovaném
prostředí, by měla praxe odpovídat postupům užívaným v zemích EU.
Ale abychom byli alespoň na závěr optimisty. Beze zbytku se podařilo naplnit
poslední bod desatera, který hovořil o udělení maximálně dvou povolení k
provozování mobilních telefonů v systému GSM. Povolení byla udělena a v
konkurenčním prostředí došlo především ke snížení cen za poskytované služby.
Díky tomu se staly služby mobilní telefonie přístupné širokému spektru
zákazníků. Vida, jen náznak liberalizace a hned je vidět, jak se situace na
trhu mění k lepšímu. Doufejme, že dalším přínosným impulzem rozvoje mobilních
služeb bude i třetí operátor sítě DCS 1800.
Telekomunikace a pokusy o jejich liberalizaci v Evropě
Podívejme se nyní, co se mezitím dělo s telekomunikacemi v celoevropském
měřítku. Vraťme se nejprve téměř o 20 let zpátky. Už někdy od roku 1980 rostl
strategický význam telekomunikačního sektoru v rámci hospodářství většiny
vyspělých států. Tehdejší, většinou monopolní, státem řízení telekomunikační
molochové nedrželi odpovídající tempo s rozvojem telekomunikací a začali tak
brzdit celkový vývoj ekonomiky. Reformy byly nutné. Přibližme si ony důvody,
které k tomuto rozhodnutí vedly.
Monopolní telekomunikační obři najednou nebyli schopni vstřebat prudký rozvoj
telekomunikačních a informačních technologií, a to především díky nepružnosti
jejich zbytnělého byrokratického řízení. Stát neměl peníze nezbytné na
investice, potřebné nejen díky dynamickému rozvoji technologií, ale i díky
vzrůstu komunikačních potřeb ekonomiky a obyvatelstva. A konečně, tradiční
telekomunikační sektor nedovedl využít ani privátních podnikatelských aktivit a
jejich kapitálových zdrojů.
Všechny tyto problémy brzdící rozvoj telekomunikací vedly proto k tomu, že v
roce 1987 vypracovala Komise evropského společenství dokument pod názvem Green
Paper 1987. Tento dokument definoval, co se musí stát, aby došlo k rychlejšímu
a efektivnějšímu rozvoji telekomunikačních sítí a služeb.
Dokument požadoval liberalizaci koncových a síťových zařízení a služeb,
oddělení regulačních a správních činností od činností operátorů, zajištění
otevřeného přístupu k sítím, podporu standardizace v mezinárodním měřítku a
aplikaci pravidel pro podporu konkurence. Hlavními strategickými směry reforem,
které z tohoto dokumentu vyšly, jsou komercializace, privatizace, liberalizace
a konkurence. V zásadě by se tedy vždy mělo jednat o pohyb směrem od
byrokratického řízení k tržnímu, od státního vlastnictví společností k
soukromému a od monopolního uspořádání k otevřenému trhu. Obecným směrem
dalšího vývoje telekomunikací je pak sbližování komunikačních, mediálních a
informačních systémů a postupné začleňování telekomunikačních sítí a služeb do
širšího komplexu zabezpečujícího rozvoj informační společnosti.
Jak je tedy zřejmé, Green Paper 1987 byl patrnou inspirací i pro naše vládní
telekomunikační desatero z roku 1994. Cílem v Evropě i u nás je vytvořit
příznivé regulační prostředí pro rozvoj nových služeb, modernizaci zařízení a
infrastruktury. Současně je třeba využít všech nástrojů k zabezpečení souboru
základních služeb poskytovaných občanům za dostupné ceny.
Je patrné, že se v České republice zatím všechny tyto cíle naplnit nepodařilo a
některé tendence jsou bohužel přímo protichůdné.
Liberalizace v České republice už začala, jak bude pokračovat?
Přes všechny uvedené problémy je v současné době telekomunikační trh v ČR
částečně liberalizován. Významnou výjimkou je však poskytování veřejných
telefonních služeb a provozování veřejné telefonní sítě. Tyto služby co do
výkonu představují většinu trhu. Na zmíněné služby získal exkluzivitu již
zmíněný dominantní telekomunikační provozovatel SPT TELECOM, a to do konce roku
2000. V období po zrušení exkluzivity bude však nutné učinit řadu opatření na
podporu nových provozovatelů.
K usnadnění jejich vstupu na trh a k rozvoji volné soutěže by měla přispět
důsledná aplikace principu otevřeného přístupu k síti spolu s připravovanou
zásadou přenositelnosti čísel. Znamenala by, že se koncovým uživatelům nezmění
jejich telefonní číslo při přechodu od jednoho provozovatele k druhému v rámci
téhož uzlového telefonního obvodu. Zavedení přenositelnosti čísel však vyžaduje
nasazení inteligentních sítí.
K usnadnění nástupu konkurence v dálkových sítích přispěje zavedení možnosti
výběru dálkového provozovatele. Koncový uživatel bude mít možnost výběru volbou
předčíslí nebo nastavením v ústředně meziměstského nebo mezinárodního
provozovatele. Kromě uvedených skutečností je třeba po roce 2000 zrušit
požadavek na kauce za telefonní stanice a zrušit omezení vstupu zahraničních
subjektů do všech místních sítí. Rovněž vytvoření regulačního rámce pro
propojování včetně poplatků za propojení a zjednodušení režimu licencí výrazně
přispěje k vytvoření volné soutěže v sektoru telekomunikací.
K univerzální službě by měl mít přístup každý
Už jsme se zde zmínili o tzv. univerzální službě, která představuje státem
definované minimum služeb specifikované kvality. Univerzální služba by měla být
dostupná bez ohledu na zeměpisnou polohu uživatele, a to za přijatelnou cenu.
Povinnost poskytovat univerzální službu přispívá k zajištění hospodářské a
sociální rovnováhy na daném území. V první fázi bude zřejmě v ČR zahrnuto do
univerzální služby poskytování hlasové telefonní služby prostřednictvím pevné
sítě umožňující využití faxu a modemu a dále poskytování nouzových,
operátorských a informačních služeb včetně informací o číslech a poskytování
služeb veřejných telefonních automatů. Univerzální služba není jednou provždy
dána, ale je to dynamicky se vyvíjející soubor služeb, které bude možno časem
rozšiřovat, např. o euroISDN, Internet, datové služby atd.
Po spuštění procesu liberalizace však může vzniknout problém s financováním
univerzální služby. V podstatě existují 2 možnosti financování vytvoření fondu
nebo vybírání dodatečných poplatků k poplatkům za propojení. Efektivnější a
ekonomicky výhodnější se zdá být cesta první. Nový telekomunikační zákon by měl
ale v tomto případě jednoznačně stanovit okruh organizací, které budou mít
povinnost přispívat do fondu univerzální služby. Přispívat by měli jen ti
operátoři, kteří ve stanovených vybraných telekomunikačních službách dosáhnou
určitého podílu na trhu, např. vyššího než 12 %. Nejdůležitější pro to, aby
byla univerzální služba u nás zabezpečena, je tedy v současné době vytvoření
mechanizmu jejího financování a promítnutí tohoto mechanizmu do nového zákona o
telekomunikacích, který se připravuje.
Liberalizace je i důsledkem konvergence technologií
Elektronické technologie poskytují v současné době prostředky ke zpracování
značného množství informací v digitální elektronické formě, k jejich
skladování, obnovování a přenosu. Se všemi informacemi prezentovanými písmem,
hlasem nebo obrazem můžeme takto zacházet a můžeme je zpracovávat současně. A
důsledek? Informace dříve distribuované pomocí papíru, fotografického filmu,
rozhlasu, audio nebo videopásků mohou být nyní přenášeny v jediném
multimediálním komunikačním kanálu s možností interaktivní odezvy. Tímto
kanálem může být telefonní vedení, optické vlákno, kabel televizního rozvodu,
rádiové nebo družicové prostředky.
Ve světě již dříve došlo ke všeobecné shodě, že globální využití možností
těchto nových technologií přispěje v příštím století velmi výrazně k
hospodářskému a sociálnímu rozvoji společnosti a k udržitelnosti tohoto rozvoje.
Možná vás bude zajímat, že na výzkumu a efektivním využití zhora zmíněných
technologií je také založen rozsáhlý program Evropské unie nazvaný Global
Networked Society (Globální společnost propojená sítí). Podpora tohoto programu
je nepřímo vyjádřena i v programovém prohlášení naší vlády ze srpna 1998. V
prohlášení se praví, že i u nás budou vytvářeny předpoklady pro přechod k
informační společnosti a pro rozvoj telematiky s důrazem na zkvalitnění
komunikačního systému, postupné uplatňování informačních dálnic a maximální
zpřístupnění Internetu.
Při rozvoji telekomunikačního sektoru v ČR by měl být sledován a zohledňován
též celosvětový vývoj globální společnosti propojené sítí. Regulační činnosti
na národní i mezinárodní úrovni nejsou totiž vždy koordinovány. Do budoucna by
měly být tyto aktivity vedeny snahou o koordinaci, aby se neprojevily negativní
důsledky při rozvoji světové on-line ekonomiky. Není to jen plané strašení.
Vždyť technické možnosti otevřených sítí, jakou je například Internet, již nyní
vyvolávají potřebu vyjasňování nebo úpravy existujících právních rámců a
donucovacích mechanizmů.
Liberalizace telekomunikačního trhu, k níž nyní v Evropě i ve světě dochází, je
důsledkem prudkého rozvoje informačních technologií. Jak jsme v předchozích
odstavcích naznačili, právě tento proces vede poslední dobou k prorůstání
těchto technologií, k jejich konvergenci. Nejobecněji lze tento pojem definovat
jako schopnost odlišných síťových platforem nést stejné nebo podobné kategorie
služeb. Někdy se také hovoří o postupném slučování zařízení domácí spotřební
elektroniky, jakými jsou např. telefon, televizor a osobní počítač do jediného
celku.
Ať tak či tak, základním předpokladem konvergence je podpora digitálních
technologií ve všech relevantních sektorech. Tyto digitální technologie v
současné době umožňují konvergovat do společných transportních sítí podstatně
vyšší kapacitu tradičních i nových služeb a využívat integrovaná spotřebitelská
zařízení pro takové účely, jako je telefonování, sledování televizních programů
nebo využívání internetových služeb.
V oblasti bezdrátových přenosových systémů přinášejí nové digitální technologie
podstatně nižší nároky na čerpání kmitočtového spektra. To umožňuje efektivně a
rychle budovat nové bezdrátové digitální přístupové sítě, které zároveň mají
vysoké kvalitativní parametry. Také sektoru rozhlasového a televizního vysílání
to přináší zcela nové možnosti, spočívající v několikanásobném zvýšení počtu
vysílaných programů a v přímé využitelnosti jednotlivých programových kanálů
pro poskytování doplňkových služeb včetně interaktivních.
Za jeden z nejdůležitějších předpokladů dosažení rychlého postupu směrem ke
globální společnosti propojené sítí se považuje odstranění řady překážek
brzdících konvergenci. Potenciální překážkou může být v této souvislosti také
právní a regulační rámec. Proto už v roce 1997 přijala Evropská komise dokument
"Zelená kniha o konvergenci sektorů telekomunikačních, mediálních a
informačních technologií a o důsledcích pro regulaci ve vztahu k informační
společnosti". Tento dokument nyní podnítil širokou evropskou diskusi o tom, jak
by měla být v příštím století regulována nová generace technologií umožňujících
realizaci informační společnosti.
Telekomunikační prostředí a současné stadium procesu liberalizace
Přináší již celosvětový proces liberalizace své ovoce? Celosvětový
telekomunikační trh dosahuje v současné době hodnoty více než 650 miliard
dolarů a vše nasvědčuje tomu, že rychlé tempo růstu tohoto trhu bude i nadále
pokračovat. Za hlavní příčinu růstu je obecně považován právě probíhající
proces liberalizace telekomunikací na celém světě, který je, jak jsme již
zdůraznili, především výsledkem bouřlivého rozvoje technologií a nástupu zcela
nových telekomunikačních služeb. Legislativní změny tak nejsou prvotní hybnou
silou současného dění v telekomunikacích, ale daleko více důsledkem tohoto
technologického pokroku.
O užitečnosti nebo lépe řečeno nezbytnosti celkové liberalizace
telekomunikačního trhu proto již dnes pochybuje málokdo. Konkurence zvyšuje
zásadním způsobem celkovou efektivnost telekomunikačního trhu a současně
stimuluje jeho růst a rozvoj. Konkurence je ideálním nástrojem pro zvýšení
kvality a dostupnosti telekomunikačních služeb, snížení poplatků, či rozšíření
nabídky služeb. Ve svém důsledku vede konkurence i k dalšímu růstu poptávky po
těchto kvalitních nebo nových telekomunikačních službách.
Pochopení významu moderních telekomunikačních služeb pro ekonomický růst každé
země a zajištění její konkurenceschopnosti na světových trzích vedlo vlády
naprosté většiny rozvinutých zemí k rozhodnutí dosáhnout liberalizace ještě v
tomto tisíciletí. Ve Spojených státech byl proces liberalizace stvrzen přijetím
telekomunikačního zákona v roce 1996, v Evropě zahájili konkurenční operátoři
svůj provoz postupně již od začátku 90. let a nejdůležitější evropské trhy byly
liberalizovány od roku 1998.
Také v České republice došlo v roce 1998 k zásadním změnám v oblasti
telekomunikační legislativy. Po mnoha letech začal být vytvářen koncepčně zcela
nový telekomunikační zákon, který bude upravovat vztahy mezi státem a
jednotlivými telekomunikačními operátory navzájem a vytvoří tak podmínky pro
další rozvoj telekomunikací. Tento závazek přijala Česká republika již v roce
1997, když společně s dalšími 68 zeměmi schválila smlouvu o otevření trhů
telekomunikačních služeb konkurenci v rámci Světové obchodní organizace (WTO).
Jednou ze společností, která by se ráda na vytvářejícím se českém
liberalizovaném trhu stala významným a plnohodnotným telekomunikačním
operátorem, je společnost Aliatel, o které bude řeč na následujících stránkách
této přílohy. Záměrem zmíněné společnosti je poskytovat široké portfolio
moderních multimediálních telekomunikačních služeb včetně veřejných telefonních
služeb na celém území České republiky. Současně společnost nabízí i mezinárodní
telekomunikační služby ve spolupráci se strategickým zahraničním partnerem a
umožňuje propojení do mezinárodních telekomunikačních sítí.
Vizitka společnosti Aliatel
Společnost Aliatel byla v květnu roku 1996 založena českými rozvodnými
energetickými společnostmi. Od dubna 1998 se stala jejím novým akcionářem
dceřiná společnost RWE AG.
RWE AG patří k největším a kapitálově nejsilnějším německým společnostem. Tato
dcera, RWE Telliance AG, vlastní 40 % akcií společnosti Aliatel. Po vstupu RWE
se základní jmění zvýšilo na více než 800 milionů Kč. V současné době má
společnost přes 150 zaměstnanců a v průběhu letošního roku vzroste jejich počet
na více než 200.
Podívejme se nyní, jakou telekomunikační infrastrukturou Aliatel disponuje a
jaké služby nabízí necelé 2 roky před úplnou liberalizací trhu telekomunikací v
České republice.
Telekomunikační infrastruktura využívá vedení vysokého napětí
Nezbytným technickým předpokladem pro poskytování širokého portfolia vysoce
kvalitních telekomunikačních služeb je výkonná a spolehlivá telekomunikační
infrastruktura. Společnost Aliatel tento předpoklad v plné míře splňuje.
Provozuje a zabezpečuje totiž rozvoj vlastní telekomunikační infrastruktury
budované s využitím nejmodernějších přenosových, přepojovacích, informačních a
řídicích systémů.
Páteřní přenosová infrastruktura společnosti Aliatel využívá již vybudované
sítě optických kabelů. Délka jejich tras dosahuje v současné době zhruba 3 000
km a do roku 2000 bude rozšířena na více než 5 500 km. Technologie řešení
optických kabelů využívá existujících vedení vysokého či velmi vysokého napětí,
přičemž optická vlákna jsou umístěna uvnitř zemnícího lana. Výhody spojené s
použitím této technologie tkví především v nižších nákladech na vybudování
optických tras oproti řešení klasickému, tzn. řešení výstavby tras pokládkou
zemních optických kabelů. Úseky optických tras v městských aglomeracích jsou
pak převážně zajišťovány právě pomocí zemních optických kabelů.
Topologii vysokokapacitní přenosové sítě SDH tvoří několik vzájemně propojených
kruhů vysokokapacitních přenosových tras pokrývajících celé území České
republiky. Každé pokryté město leží minimálně na jednom z těchto kruhů a je
propojeno nejméně dvěma nezávislými trasami. Přenosová kapacita páteřních
meziměstských propojení je 2,488 Gbit/s (STM-16) a kapacita regionálních nebo
městských kruhů je 622 Mbit/s nebo 155 Mbit/s (STM-4, STM-1). Pomocí této
topologie a s využitím moderní digitální technologie SDH pokryje síť Aliatel
plně očekávané kapacitní požadavky při současném zabezpečení vysoké kvality
přenosových tras.
Přístupová síť je tvořena systémem bezdrátových přístupových sítí (WLL Wireless
Local Loop). Jedná se o bezdrátové technologie point multipoint (64 a 128
kbit/s), point point (256 kbit/s 34 Mbit/s) a SDH (155 Mbit/s). Dodavatelem
přenosových systémů SDH i PDH je firma Lucent Technologies. Dodavatelem
mikrovlnných rádiových pojítek je společnost Ericsson.
Velká administrativní a průmyslová centra nebo zákazníci se specifickými
požadavky jsou připojováni pomocí optických vláken. Plně digitální přístupová
síť poskytuje zákazníkům v porovnání s analogovými linkami vysokorychlostní,
kvalitní a spolehlivý přístup s velmi nízkou chybovostí.
Široké využití nejnovějších informačních a řídicích systémů je dalším významným
přínosem pro kvalitu telekomunikačních služeb poskytovaných společností
Aliatel. Použití těchto systémů umožňuje sledovat a pravidelně vyhodnocovat
celou řadu specifických parametrů jednotlivých služeb, účtovaných položek,
spolehlivě kontrolovat jejich kvalitu a pružně řešit případné požadavky
jednotlivých zákazníků.
Záměrem společnosti Aliatel tedy je stát se plnohodnotným telekomunikačním
operátorem, který bude nabízet kvalitní moderní datové i hlasové
telekomunikační služby na národní i mezinárodní úrovni a vytvoří tak pro
zákazníky kvalitní a lákavou alternativu vůči dosud monopolnímu SPT TELECOM.
Přehled nabízených služeb
Jaké služby společnost Aliatel v současné době nabízí? Společnost vstoupila na
trh v červnu 1998 s nabídkou služeb Pronájmu digitálních okruhů a Frame Relay.
Od června 1998, kdy byly služby dostupné pouze pro rychlosti od 256 kbit/s a
pouze v 8 největších městech, došlo ještě do konce loňského roku k rozšíření
pokrytí přístupové sítě na 15 měst a zároveň jsou tyto služby nabízeny již od
rychlosti 64 kbit/s až do 155 Mbit/s.
V listopadu 1998 byl zprovozněn ve spolupráci se společností Infonet uzel této
globální datové sítě v ČR. Celá řada významných mezinárodních společností,
které jsou ve světě uživateli těchto služeb, tak má nyní možnost se připojit do
této sítě prostřednictvím sítě společnosti Aliatel.
Od února 1999 byla dokončena společností Aliatel její vlastní optická trasa do
Německa, prostřednictvím které jsou poskytovány služby mezinárodních
pronajatých digitálních okruhů. Další mezinárodní propojení, které bude
realizováno v průběhu roku 1999, bude směřovat do Polska, Rakouska a na
Slovensko (viz obr. páteřní sítě s mezinárodním propojením).
K dalším službám patří především smluvně poskytované garantované parametry
služeb (SLA Service Level Agreement). Tento typ služeb vyžaduje mimořádně
kvalitní servis ze strany telekomunikačního operátora a v České republice jej
nabízí v současné době pouze společnost Aliatel.
Další možností, jak zvýšit spolehlivost připojení sítě zákazníka, je nabízená
služba záložního okruhu (Frame Relay PVC backup). Mezi připravované služby
patří ještě komplexní propojování lokálních sítí LAN včetně dodávky koncového
zařízení zákazníkovi CPE (služby InterLAN Fix a InterLAN Dial) a služby
širokopásmových sítí ATM. V portfoliu služeb neschází ani podpora připojování
zákazníků do sítě Internet. Tento typ služeb poskytuje společnost Aliatel ve
spolupráci se svými obchodními partnery jednotlivými ISP (Internet Service
Provider). Od března 1999 mezi ně patří společnosti EUnet, Czech On Line, INEC,
Telenor ČR a Telenor Internet, dříve Terminal Bar.
Poskytování veřejných hlasových telefonních služeb bude zahájeno ihned po
liberalizaci telekomunikačního trhu, která by měla nastat nejpozději na konci
roku 2000.
Zákaznický servis
Služby jsou poskytovány komplexně až do určeného místa koncového bodu na straně
zákazníka. Jejich součástí je tedy i realizace lokální přístupové linky mezi
lokalitou zákazníka a přístupovým bodem sítě Aliatel. Aliatel tak zodpovídá za
celou službu.
Zřízení služby včetně realizace lokálního přístupu od zákazníka do přístupového
bodu páteřní sítě trvá s ohledem na použitou technologii od 30 do 75 dnů od
podpisu smlouvy.
Služby Aliatel jsou díky moderní a velmi kvalitní telekomunikační síti,
technickému a provoznímu zabezpečení vysoce spolehlivé. Každý digitální okruh
nebo přístupová linka je standardně po celé své trase s výjimkou lokální
přístupové linky plně zálohována. Podle požadavků zákazníka lze zálohovat i
samotné lokální přístupové trasy.
Samozřejmostí je i kvalitní servis. Aliatel má v jednotlivých regionech po celé
České republice svá vlastní servisní střediska. V případě výpadku nebo snížení
kvality služby probíhá servisní zásah bezprostředně po identifikaci výpadku.
Zásah tak může být uskutečněn zpravidla do 6 hodin.
A kde všude Aliatel své služby nabízí? Síť společnosti pokrývá již 15 měst. V
průběhu letošního roku bude pokrytí rozšířeno o dalších 15 měst a výstavba má
obdobným tempem pokračovat i v letech příštích. V roce 2000 bude síť
společnosti Aliatel zahrnovat více než 50 největších měst České republiky.
Zmiňme se nyní o některých nabízených službách podrobněji.
Digitální okruhy
Pronájem digitálního okruhu je telekomunikační služba, kterou se uživateli
poskytuje smluvená trvalá přenosová kapacita mezi dvěma pevnými koncovými body.
Přístup ke službě je na úrovni fyzické vrstvy.
Pevné digitální okruhy s vysokými přenosovými kapacitami a nízkou dobou
zpoždění tvoří vhodné prostředí pro přenos velkých objemů dat, pro propojení
sítí LAN, privátní datové sítě, propojení uzlů sítě Internet, přenos
digitalizovaného videosignálu, hlasu nebo jiné uživatelské aplikace.
Služba Pronájem digitálního okruhu vyčleňuje určenou přenosovou kapacitu
telekomunikační sítě na určeném směru k dispozici konkrétnímu uživateli. V
optické přenosové síti SDH Aliatel jde o vyhrazení určitého počtu rámců
časového multiplexu pro dopravu dat uživatele duplexním synchronním přenosem.
Charakteristickým rysem této služby je bitová transparentnost, která zaručuje
dopravu dat mezi předávacími rozhraními uživatel poskytovatel a poskytovatel
uživatel bez ohledu na obsah nebo členění těchto dat. Směrování mezi uzly sítě
je pevně nastaveno a zajištěno prostředky sítě zcela nezávislými na přenášených
datech. Přenášená data se v síti neinterpretují a není k nim přidávána žádná
směrovací informace. Signál, do něhož jsou přenášená data kódována, musí
dodržovat pouze elektrické vlastnosti a signalizaci daného rozhraní.
Přenosová kapacita pronajatá uživateli je v čase stálá, nemůže být tedy v
závislosti na zatížení sítě nebo potřebě uživatele dynamicky rozšířena ani
snížena. Protože tato služba neumožňuje směrování, každý pronajatý okruh,
přestože je ukončen ve stejném koncovém bodě uživatele, musí mít zřízenu svou
přístupovou linku.
Služba je uživatelům poskytována jako komplexní, poskytující z koncového bodu
stanoveného uživatelem určenou kapacitu do protějšího koncového bodu rovněž
stanoveného uživatelem. Koncovým bodem služby je digitální rozhraní na zařízení
ukončujícím přístupovou linku.
Pronájem digitálního okruhu zahrnuje zřízení digitálního okruhu a přístupových
linek k němu, přenos dat se zaručenými smluvenými parametry, standardní
provozní dohled nad digitálním okruhem a přístupovými linkami, údržbu a
odstraňování závad ve smluvených termínech, změnu parametrů služby a zrušení
služby. Během poskytování této služby lze měnit umístění koncových bodů,
přenosovou kapacitu a typ digitálního rozhraní v koncovém bodě služby.
Přístupová linka k pronajatému digitálnímu okruhu je definována jako přenosová
cesta mezi digitálním rozhraním v koncovém bodě uživatele a vhodným přístupovým
bodem přenosové sítě Aliatel. Linka je realizována buď vlastním prostředkem
přístupové sítě Aliatel, nebo prostředkem pronajatým v síti třetí strany, která
je propojena do sítě Aliatel.
Standardní řešení přístupové linky využívá radioreleový spoj point-to-point v
přístupové síti Aliatel. Mezi nestandardní řešení patří např. využití optické
trasy, což je možné pouze pro vysoké kapacity a dlouhodobé smlouvy.
Pro standardní řešení jsou poskytovány kapacity přístupové linky od 64 až do
155 Mbit/s.
Součástí přístupové linky je rovněž digitální rozhraní u uživatele, které lze u
standardního řešení poskytnout v provedení V.35 X.21 G.703/704. Pro
nestandardní řešení jsou poskytována digitální rozhraní podle individuálních
možností. Pro kapacitu 64 kbit/s je to zpravidla rozhraní V.24 a pro kapacitu
155 Mbit/s rozhraní G.703/704.
Služba pronájmu mezinárodních pronajatých okruhů (IPLC) poskytuje smluvenou
trvalou přenosovou kapacitu mezi dvěma pevnými koncovými body, přičemž jeden z
koncových bodů je umístěn na území České republiky a druhý mimo území České
republiky. Uživatelům je poskytována jako komplexní služba z konce na konec a
je nabízena formou One Stop Shopping (OSS). Od února 1999 je dispozici vlastní
propojení do SRN a v průběhu roku bude dokončeno propojení i se všemi ostatními
sousedními státy.
Datové služby
Služba Frame Relay je vhodná pro výkonné a efektivní propojení vzdálených sítí
LAN, pro vzdálený přístup do těchto sítí nebo pro přístup do sítě Internet. Je
transparentní pro přenos všech používaných síťových protokolů nejrůznějších
prostředí, jako např. IP, IPX, Windows NT, DECnet nebo SNA.
Služba nabízí uživatelům řešení mající charakter privátní datové sítě efektivně
využívající přenosových kapacit sdílených více logickými kanály.
Prostřednictvím dále zmíněných permanentních virtuálních okruhů (PVC) lze
konfigurovat vhodnou topologii a směrování toku dat mezi libovolnými lokalitami
uživatele. V porovnání se sítí pevných datových okruhů nabízí služba Frame
Relay pro řadu aplikací kvalitní a cenově výhodnější řešení.
Služba Frame Relay je zákazníkům nabízena jako komplexní služba poskytující z
koncového bodu v lokalitě zákazníka definovanou přístupovou kapacitu do páteřní
sítě Frame Relay. Prostřednictvím tohoto přístupu pak zákazník může zvolit
libovolnou topologii pevných virtuálních propojení do protějších koncových bodů
připojených do páteřní sítě obdobným způsobem. Koncovým bodem služby se rozumí
digitální rozhraní na koncovém zařízení ukončujícím přístupovou přenosovou
trasu.
Frame Relay je telekomunikační služba, která zahrnuje zřízení digitální
přístupové linky z přístupového bodu sítě Aliatel do lokality koncového bodu
zákazníka, provoz této linky, zřízení a konfiguraci přístupového portu a jeho
provoz, zřízení pevných virtuálních okruhů mezi koncovými body a jejich provoz,
k dispozici má zákazník i provozní dohled nad digitálním datovým okruhem a
přístupovými linkami. Pochopitelně může měnit parametry této služby. Měnit lze
umístění koncových bodů služby, rychlost přístupové linky a portu Frame Relay a
typ digitálního rozhraní v koncovém bodu zákazníka.
Přístup může být i v tomto případě realizován buď vlastní přístupovou
infrastrukturou sítě Aliatel, nebo prostřednictvím propojení do přenosových
sítí třetích stran. Mezi standardně nabízené formy realizace přístupové
přenosové linky patří radioreleové trasy point-to-point pro přístupové
rychlosti od 256 kbit/s do 2 Mbit/s a point-to-multipoint (WLL) pro přístupové
rychlosti 64 a 128 kbit/s.
Pro standardní řešení jsou nabízeny přístupové linky 64, 128, 256, 512 a 2 048
kbit/s.
V průběhu roku 1999 budou zákazníkům k dispozici také služby ATM s přístupovými
rychlostmi od 2 Mbit/s do 155 Mbit/s. Tento typ služeb je určen zejména pro
páteřní sítě ISP a pro zákazníky s požadavkem na integraci velkého objemu dat a
hlasových přenosů.
Přístup na Internet
Na základě smlouvy o spolupráci při poskytování služby přístupu k Internetu
uzavřel dosud Aliatel smluvní vztah se čtyřmi ISP (poskytovateli připojení k
Internetu). Aliatel usiluje o spolupráci rovněž s dalšími ISP, jednání dosud
probíhají.
Obsahem uzavřených smluv je výhodný tarif pro připojení na Internet v rozsahu
rychlostí 64 kbit/s až 2 048 kbit/s. Uživatel může být připojen buď pronajatým
digitálním okruhem, nebo prostřednictvím služby Frame Relay. Spolehlivost je
dána systémem bezdrátových přístupových sítí nezávislých na infrastruktuře SPT
TELECOM.
Díky této smluvní spolupráci je výsledná cena pro uživatele Internetu
výhodnější než dosud a navíc si služby Internetu včetně přístupu koncový
uživatel objedná pouze přímo u zvoleného ISP, který mu tuto službu ve
spolupráci se společností Aliatel kompletně zřídí.
Smlouva je využitelná jak pro koncové uživatele Internetu, tak pro subprovidery
internetových služeb. V případě, že zákazník již využívá, nebo chce současně
využít pro propojení svých lokalit další služby, je přístup k Internetu přes
vybrané ISP dále cenově zvýhodněn.
Nabídka mezinárodních služeb Infonet
Aliatel rovněž přináší nabídku služeb společnosti Infonet, která poskytuje
mezinárodní datové a multimediální služby s využitím různých protokolů (např.
IP, X.25), platformy Internetu a aplikací elektronické pošty (Notice).
Infonet své služby nabízí zejména velkým nadnárodním společnostem s pobočkami v
mnoha zemích. Jedná se o široké portfolio mezinárodních služeb, které jsou za
standardních podmínek zřízeny a provozovány ve více než 180 zemích světa a jsou
nabízeny formou OSS (One Stop Shopping). Partnerem Infonetu v České republice
je právě společnost Aliatel.
Infonet provozuje vlastní mezinárodní páteřní síť včetně přístupových uzlů v
jednotlivých zemích, 3 centrální světová řídicí a dohledová střediska a Call
centra, a to nepřetržitě 24 hodin, 365 dní v roce. Střediska lokální podpory
jsou zákazníkům dostupná v celkem 59 zemích světa. Jsou zde k dispozici
vyškolení specialisté s dobrou znalostí místního prostředí, jazyka a
telekomunikačních standardů.
Podívejme se alespoň krátce na služby, které Aliatel prostřednictvím
společnosti Infonet nabízí.
Global Frame Relay
Služba Global Frame Relay je mezinárodní datová služba poskytovaná podle
standardu Frame Relay, který dokáže vyhradit různým aplikacím oddělené cesty v
síti a umožňuje v nich přenášet data s různými požadovanými parametry. Global
Frame Relay dává zákazníkům možnost optimalizovat náklady použitím vhodné
zákaznicky orientované volby podle požadavků používaných aplikací.
Jsou nabízeny 3 zákaznicky orientované volby:
ŇPrvní je VC/interactive, navržená pro kritické podnikové aplikace citlivé na
dobu odezvy, např. ERP.
ŇDalší volbu tvoří VC/lan2lan, která se hodí pro aplikace, jež nejsou tolik
citlivé na dobu odezvy, např. pro přenos velkých souborů nebo vzdálený tisk.
ŇA konečně volba VC/access je určená pro aplikace necitlivé na dlouhou dobu
odezvy, např. brouzdání Internetem nebo monitorování vzdálených zařízení.
Přístup ke službě zajišťují digitální okruhy, jimiž je připojena lokalita
zákazníka k uzlu páteřní sítě Infonet. Služba umožňuje přístup do sítě
rychlostmi v rozsahu 64 kbit/s až 2 Mbit/s.
Global Intranet
Aliatel prostřednictvím Infonetu nabízí i soubor služeb Global Intranet a s ním
širokou škálu řešení pro přenos datového provozu přes intranetovou síť
vybudovanou na privátní páteřní síti. Taková síť pochopitelně poskytuje větší
bezpečnost a výkon než veřejná síť Internet. Služba zajišťuje přenos dat
homogenní, kvalitní a plně řízenou IP sítí se servisními a podpůrnými službami
poskytovanými jak globálně, tak lokálně.
Současné portfolio služeb Global Intranet je uzpůsobeno potřebám nadnárodních
společností, které požadují efektivní řešení svých požadavků na budování
intranetu nebo extranetu a poskytuje jim možnost výběru řešení vhodných pro
zajištění jejich současných potřeb. Současně umožňuje snadný přechod na
výkonnější řešení v závislosti na rostoucích požadavcích.
Přístup ke službě zabezpečují digitální okruhy, jimiž je připojena lokalita
zákazníka k uzlu páteřní sítě Infonet. Služba umožňuje přístup do sítě
rychlostmi v rozsahu 64 kbit/s až 2 Mbit/s.
DialXpress
Další službou je DialXpress. Ta poskytuje bezpečné, pružné a efektivní řešení
pro nadnárodní společnosti, pro které je nezbytností přistupovat k podnikovým
zdrojům bez ohledu na čas a místo. Služba zajistí přístup k podnikovým
databázím prostřednictvím modemu a telefonní sítě. Služba DialXpress poskytuje
bezpečný, uživatelsky přívětivý a protokolově či aplikačně nezávislý přístup do
sítě pro vzdálené uživatele.
Global X.25
Ještě věnujme alespoň krátkou zmínku službě Global X.25. Může být řešením pro
ty uživatele, kteří chtějí integrovat různorodá zařízení do společné sítě. Je
určena pro uživatele s relativné nízkým objemem přenášených dat a s nízkými
přenosovými rychlostmi.
Global Connect
Všechna zařízení jsou podporována a udržována technickým personálem společnosti
Infonet a jeho místních partnerů. Ještě jednou zopakujme, že v České republice
zajišťuje připojení zákazníků k uzlu Infonet a technickou podporu společnost
Aliatel.
Garantovaná kvalita služeb
Smlouva o úrovni garantované kvality služeb (SLA) představuje závazek
telekomunikačního operátora poskytnout záruky za dodržení mezních hodnot určité
skupiny parametrů. Obvyklou zárukou je sjednaná finanční částka nebo sleva z
ceny, na kterou má zákazník nárok v případě, že mezní hodnoty nejsou k danému
termínu nebo v daném období dodrženy. Sjednaná úroveň služeb je definována jako
dodržení termínu zřízení služby, garantovaná dostupnost služby za dané období a
garantovaná maximální doba opravy.
Hlasové a telefonní služby
Služba hlasových uzavřených uživatelských skupin je neveřejná telekomunikační
služba, plně nezávislá na jednotné telekomunikační síti. Slouží k přenosu hlasu
a dat mezi jednotlivými lokalitami zákazníka s plošnou organizační strukturou,
při současném využití nadstandardních služeb individuální číslovací plány,
konferenční možnosti, definice přístupových práv účastníků uživatelské skupiny,
atd. Umožňuje však zákazníkům těchto služeb zároveň efektivním způsobem
snižovat jejich celkové platby za firemní telefonní účet.
Veřejné telefonní služby budou moci být poskytovány nejdříve až po ukončení
exkluzivních práv dominantního telekomunikačního operátora SPT TELECOM, tedy
nejspíše až od 1. ledna 2001.
9 0646 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.