Od sterea po Dolby Digital EX

Především s rozvojem a rostoucím rozšířením systémů pro domácí kino získávají na důležitosti různá řešen


Především s rozvojem a rostoucím rozšířením systémů pro domácí kino získávají
na důležitosti různá řešení pro rozložení zvuku v prostoru. Zde přinášíme
přehled standardů pro vícekanálový zvuk.
THX (certifikát kvality): Značka THX stojí tak trochu mimo běžné zvukové
standardy kvalitativní certifikát udělovaný společností stejného jména. THX
bylo původně vyvinuto pro biografy jako certifikát, který zaručí kvalitu
reprodukce zvuku v kinech. V průběhu devadesátých let se ale tato značka
prosadila i ve světě spotřební elektroniky coby označení kvalitních výrobků
(převážně v oblasti domácího kina). Ve světě PC disponuje THX certifikátem
prozatím jediná zvuková karta, a to Creative Audigy 2, PC reproduktory s
certifikací THX vyrábějí firmy Klipsch, Logitech a Creative.
Dolby Digital EX/DTS ES (7. virtuální kanál): Prozatím poslední podobu
standardů Dolby Digital a DTS představují verze EX, respektive ES nabízející
celkem sedm kanálů. Jedná se ovšem o menší trik, neboť nový kanál je kódován
systémem podobným prastarému Dolby Surround do zadního páru. Existují navíc dvě
odlišné konfigurace jedna používá reproduktorů sedm (navíc je zadní středový
reproduktor), druhá osm (místo zadního páru jsou pravý a levý středový a místo
zadního středového pravý a levý zadní ty mají ale společný signál). Přestože se
objevují filmy s tímto kódováním, nejedná se o natolik převratnou novinku.
Problémy s umísťováním dalších reproduktorů a nákupem nového zesilovače či
reproduktorů rozhodně převyšují výhody jednoho (virtuálního) kanálu navíc.
Dolby Pro Logic II (3., 4., 5. a 6. virtuální kanál): Prozatím poslední
generace kódování Pro Logic je schopná kódovat a dekódovat z klasického stereo
signálu šestikanálový (5 + 1) prostorový zvuk. Přestože separace nemůže
dosahovat kvalit skutečných šestikanálových standardů, jedná se o technologii,
která je zajímavá zejména pro satelitní vysílání či analogové záznamy
(videokazety). DPL II je ale pravděpodobně poslední verzí "analogového" systému
Pro Logic. Podpora DPL II je prozatím běžná spíše u dražších zařízení, nutná je
navíc jen v koncovém dekodéru (na zvukové kartě či v zesilovači).
DTS Digital Theatre Sound (5 + 1 kanál): Problém vysoké komprese standardu AC3
řeší konkurenční systém DTS, který je založen na podobném principu, používá
ovšem nižší kompresi. Méně nároční uživatelé se bez něj ale mohou obejít
(všechna DVD s podporou DTS mají zvukovou stopu též ve formátu AC3 či alespoň
stereo).
Dolby Digital/AC3 (5 + 1 kanál): Prvním standardem, který definoval skutečně
samostatné kanály (jejichž signál je zaznamenán odděleně), se stal v roce 1995
systém Dolby Digital, někdy také označovaný zkratkou AC3 (Audio Code #3).
Oddělený přenos signálu pro jednotlivé kanály znamená mnohem lepší separaci
hudby a mluveného slova i kvalitnější reprodukci nízkých kmitočtů. Pět
reproduktorů reprezentuje levý, pravý, levý zadní, pravý zadní a středový
kanál, k šestému kanálu je připojen subwoofer. Hlavní nevýhodou AC3 je poměrně
vysoký stupeň komprese zvuku, který snižuje jeho kvalitu (dynamiku).
Dolby Surround Pro Logic (3. a 4. virtuální kanál): Rozšíření z roku 1987
přidalo další virtuální kanál pro středový reproduktor, fyzicky se ovšem i
nadále jedná o dvoukanálový (stereo) zvuk.
Dolby Surround (3. virtuální kanál): Pomineme-li pokusy s kvadrofonním zvukem v
průběhu šedesátých a sedmdesátých let, byl prvním rozšířením klasického sterea
právě Dolby Surround z roku 1982. Novinkou byl zadní kanál (společný pro dva
zadní reproduktory), jehož signál byl kódován/dekódován do dvou základních
kanálů (stereo).
Stereo: Standard stereo nahrávek byl definován v roce 1958 a používá se dodnes
pro drtivou většinu hudebních nahrávek.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.